Skip to content

Měsíc jeleních zpěvů

Září 25, 2017
tags:

Chladné ráno vyhnalo poutníka velmi časně na cestu. Už během noci začalo drobně pršet, a protože se říká, že „v lese prší dvakrát“, měl poutník celkem jistotu, že úplně v suchu nezůstane, což mu ovšem zas tolik nevadilo. Prodíral se smrkovým podrostem, nasával vůni hub, mechu a tlejícího dřeva a bylo mu dobře. Když se prodral na nevelkou mýtinu, ztuhl, protože ucítil velmi známý pach. Ten pach se ani v průběhu staletí nezměnil a vždycky sliboval silný zážitek. A vskutku na druhém konci planiny se z podrostu vynořil statný jelen. Dle stavu paroží se dalo soudit, že už jde o dost starého jedince, který pamatuje hezkou řádku zim, ovšem neztratil nic ze svého majestátu. Naopak důstojnost, jakoby vyzařovala z každého jeho pohybu. Když spatřil poutníka, na chvíli strnul, pozoroval jej a ostražitě nasával vzduch. Značka pro pokračování textu

Reklamy

O runovém kameni ve Sluneční zátoce

Září 13, 2017
tags:

Letošní podzimní setkání Pohanského kruhu ve Sluneční zátoce u Ledče nad Sázavou 8. – 9. září bylo spíše komorního charakteru, protože se ho v podstatě účastnili jen členové a nikoliv větší počet hostů a spřátelených souvěrců, jak tomu bývá obvykle.  Většina z nás dorazila na místo také až v sobotu, v pátek jen pár lidí.

Já jsem přijel okolo jedenácté hodiny dopoledne, vybalil věci, a hned v zápětí jsme vyrazili do blízkých Vilémovic, podívat se na náš oblíbený prastarý tis, který je místní chloubou. Na informační tabulce u tohoto památného stromu stojí: „Velkou zdejší turistickou atrakcí je v parku stojící starý tis červený. Mohlo to být snad někdy na počátku našeho letopočtu, kdy do Čech přicházely germánské kmeny Markomanů. V hustě zarostlém pralese, blízko tekoucí vody / až později nazvané řekou Sázavou / se usadilo do kamenité země semínko tehdy zde dosti rozšířeného stromu tisu. Semínko se mělo k životu a brzy z něho byl statný stromek. Když kolem roku 1210 přišli do těchto končin kolonizovat mniši Benediktini z Vilémovského kláštera, vykáceli řady stromů, ale tento tis zde ponechali. Kolem něj založili osadu a později ji nazvali Vilémovice. Strom se rozrůstal do nevídané síly. Byl ve středověku symbolem smutku a smrti. Jako takový ho jako čarodějnou rostlinu opředli lidé mnoha bájemi a věřili v jeho kouzlo. Usnout pod jeho korunou a nadýchat se výparů prý znamenalo jistou smrt. Značka pro pokračování textu

S Římany na Kvildě podruhé (aneb „Germán žije v lese“)

Září 1, 2017
tags:

Dne 26. 8. 2017 jsme měli se soukmenovcem Tomasem domluvenou účast v hordě „divokých Germánů“, kteří na šumavské Kvildě již podruhé válčili s Římem na akci SALTVS HIRCANVS. Loni jsme tam byli za Pohanský kruh jenom na čumendu, jak si můžete přečíst zde.  Během toho uplynulého roku od minulé bitvy jsme dali dohromady základní vybavení na germánské válečníky z období markomanských válek (cca 166 – 180 n. l.), kdy Římané skutečně působili i na našem území. Dlužno říci, že soukmenovec Tomas ve vybavení pokročil znatelně dále, než já 🙂 . Nicméně, po mém prvním letošním angažmá  na podobné události ve Všestarech jsem i já něco více doplnil a vyrazili jsme na Šumavu už ve čtvrtek, i když samotná bitva a ukázky dobového života Germánů a římské armády se konaly až v sobotu. Značka pro pokračování textu

Pravěk v čáslavském muzeu

Srpen 28, 2017
tags:

Nejen ve velkých muzeích jsou k vidění zajímavé exponáty, vztahující se k pohanství a dávné minulosti naší země. Městské muzeum Čáslav patří k těm menším regionálním, které stojí rozhodně za návštěvu. Čáslavští občané patřili vždy mezi přední české vlastence a tak svůj „dům Múz“ slavnostně otevřeli již 22. 11. 1885 a dodnes jsou na tuto instituci patřičně hrdí.

Dne 3. 4. 2017 zde byla zahájena výstava s názvem Brána do pravěku. A věřte, že pokud ji navštívíte, určitě nebudete litovat. Expozice totiž není jenom o pravěku, ale i o starověku a raném středověku, takže na své si přijdou i ctitelé Keltů, Germánů a Slovanů. Značka pro pokračování textu

Ohnivý měsíc

Srpen 18, 2017
tags:

Blížil se večer a slunce se pomalu chystalo ke spánku. Poutník právě sestupoval do údolí, kráčel po čarovné horské louce. Měl krásný výhled na kraj, který se před ním doširoka rozprostíral. Na malá políčka, zlátnoucí zralým obilím, které už někde bylo sklizené, někde se teprve ženci chystali na každoroční rituál. Poutník měl rád tuhle dobu, protože lidé se jakoby trochu vraceli do časů, kdy byli na zemi a jejích darech závislí. I když, pravda, dnes to bylo často trochu pokrytecké a všechny ty rituály všemožných vyznavačů „starých bohů“ vyznívaly trochu podivně, když málokdo z nich potil krev při oplodňování země a věděl s jistotou, že si chleba bez problémů koupí v supermarketu. „No chleba“, poutník si odplivl při vzpomínce na poslední zážitek s pečivem ze supermarketu. Zmučená orná půda, nucená ke stále vyšším a vyšším výnosům na úkor kvality prostě nemohla uspokojit nároky lidí. Ale pohled na pole plná zlatých klasů byl stále krásný, i když trošku nostalgický. Značka pro pokračování textu

Bitva doby bronzové

Srpen 11, 2017
tags:

Vykopávky v severním Německu odhalily pozůstatky po velké bitvě, v podobě koberce kostí, které jsou vidět na tomto snímku z roku 2013. Tato sonda o rozloze 12 metrů čtverečních odhalila 1478 kosti, včetně 20 lebek.

Asi před 3200 roky se dvě armády střetly v bažinaté nivě u přechodu řeky Tollense. Popis této události nelze nalézt v žádné učebnici dějepisu (protože psané slovo se stane běžnou věcí v těchto končinách až za dalších 2000 let) a tohle určitě nebyla jen obyčejná šarvátka mezi místními kmeny. Možná se zde střetli v jednom jediném dni tisíce bojovníků v brutálním boji, za použití zbraní vyrobených ze dřeva, pazourku a bronzu. Zbraně z tohoto kovu byly tehdy vrcholem vojenské techniky této dávné doby, a která nese po tomto kovu jméno. „V těžko průchodném bažinatém terénu na břehu řeky Tollense, kde úzký pás vody proudí skrz bažiny na severu Německa směrem k Baltskému moři, se utkali protivníci tváří v tvář. Při snaze najít pevnou půdu pod nohama se zabíjeli, mrzačili kyji, sekerami, kopími, meči a noži. Šípy s bronzovými a pazourkovými hroty byly vystřelovány z takové blízkosti, že probíjely lebky nebo se zabodávaly hluboko do kostí mladých mužů. Kůň patřící vysoce postavenému válečníkovi skončil uvězněný v bahně smrtelně probodnut. Když krutí váleční bohové dovolili vítězství jedné straně, dali se poražení na útěk. Kdo upadl v bahně, byl ubit.“ Tak Andrew Curry líčí průběh bitvy z doby bronzové na tomto místě. Značka pro pokračování textu

Slované v kolínském muzeu

Srpen 2, 2017
tags:

Malá muzea a jejich expozice mají své kouzlo: Je v nich klid a nevalí se tam davy lidí 🙂 . Nebydlím zase tak daleko od Kolína, ale v místním Regionálním muzeu jsem až do nedávna nikdy nebyl. Ale tohle léto mne tam přilákala expozice s názvem Mezi Kmeny a státem s podtitulem Kouřimsko a Kolínsko v raném středověku. Jako Čecha mne pochopitelně historičtí Slované na našem území zajímají a tak jsem tam jeden volný všední den vyrazil.

Nejdříve jsem měl trošku problém budovu s výstavou najít, Kolínské muzeum se totiž rozkládá celkem ve třech menších budovách, které jsou od sebe navzájem odděleny a expozice o Slovanech je v domě, který nese název Dvořákovo muzeum pravěku (Brandlova 35). Všechny tři budovy Regionálního muzea jsou ale kousek od sebe, přičemž vstupenku si musíte koupit jinde, než kam se chystáte vstoupit  🙂 . Po menším zádrhelu se mi to podařilo vyřešit a konečně jsem se dostal k výstavě samotné. Značka pro pokračování textu