Český spisovatel Petr Jaroněk není nejspíš čtenářům Pohanského kruhu úplně neznámý. V loňském roce jsme zde upozornili na jeho výbornou historickou fantasy Theomachia: Válka bohů o pádu mykénské civilizace. Autor ovšem není žádný nováček, a má za sebou i dva volně propojené slovanské fantasy romány Ospalá slovanská díra a Běsi z temného hvozdu. Aktuálně mu (tentokrát jako e-kniha) vyšla, jako literatura faktu, publikace s názvem Dobytí Tróje: Život, válka a smrt v mykénském Řecku. A o tom všem bude náš dnešní rozhovor.
Značka pro pokračování textuAlternativní identita, alternativní náboženství? Novopohanství a árijský mýtus v soudobém Rusku IV
Vstup novopohanství do politiky
Ačkoliv novopohanské a árijské teorie tvoří v ruských akademických kruzích velmi barvitý trend alternativní historie, zároveň jsou aktivní součástí politické sféry. Jak by se dalo očekávat, novopohané jsou relativně úspěšní v integraci svých teorií do ideologických struktur několika krajně pravicových stran, jež se objevily v devadesátých letech. Skutečnou silou těchto hnutí však vždy byla jejich schopnost infiltrovat umírněnější politické orgány a instituce napojené na Dumu.
Značka pro pokračování textuTheodoros & Helena
Báseň vyšla v básnické sbírce Ruthara ze Svatoboru Šarlatový čas v roce 2023.
Byl jednou jeden dobrý muž
a ten měl moudrou ženu.
I pravil k sobě nejednou:
„Nikdy ji nevyženu.“
V bohatství spolu žili si,
dům na útesu měli,
tam v rozprostřených zahradách
stromy vzácné se skvěly.
Pohanské toulky zimní přírodou
Čím jsem starší (47 let, z toho 19 na pohanské cestě), tím více si užívám zimu a toulky zasněženými lesy. Přiznám se, že když jsem byl mladší, zimní les – především ten s listnatými stromy – mi připadal jakoby „mrtvý“. Právě buky a jejich holé větvě ve mně vzbuzovaly neurčitý pocit zmaru a „neživota“. To už ovšem dávno neplatí, vždyť i ve zdánlivě „mrtvém“, ve skutečnosti spícím, stromě je stále život.
Značka pro pokračování textuAlternativní identita, alternativní náboženství? Novopohanství a árijský mýtus v soudobém Rusku III
Přepisování narrativu národa
Novopohanství a árijský mýtus, jenž je s ním vnitřně svázán, nezaujímají pouze část náboženského spektra. Tvoří také intelektuální proud, jenž v soudobých ruských publikacích zaujímá značné místo. Od konce Sovětského svazu zaplavily regály knihkupectví četné metahistorické publikace. Údaje poskytované archeology a dávnou historií již nepoužívají výhradně akademičtí odborníci, ale jsou vulgarizované ve smyšlených, v zásadě nacionalistických knihách. Takové texty nejsou zdaleka marginální, protože se jich publikují stovky tisíc kopií, tudíž představují základ pro jistý druh lidového poznání dávné historie. Noví nacionalističtí doktrináři, kteří na árijské ideji pracují, jsou často členové geopolitických institutů či literárních akademií, které se objevily v devadesátých letech. Mají zřídka vzdělání v dějinách či jiných sociálních vědách, místo toho patří díky svému odbornému vzdělání k exaktním vědám či inženýrským profesím.
Značka pro pokračování textuNeil Price: „Děti Jasanu a Jívy: Dějiny Vikingů“
Doba vikinská, vikinské lodě a nájezdy, náboženství vikingů, vikinské ságy a jejich válečnictví fascinují současné Evropany (a lidi evropského původu obecně) už nějaký ten pátek. S vikingy se to má v České republice skoro stejně, jako s country music a westerny: Málokdo z Čechů byl v Americe, ale povědomí o těchto žánrech tu máme celkem slušné. Svět starých seveřanů se tu těší podobné oblibě. Těžko říct, čím to je – ale je tomu tak už mnoho desítek let.
Značka pro pokračování textuAlternativní identita, alternativní náboženství? Novopohanství a árijský mýtus v soudobém Rusku II
‘Nové náboženské hnutí’?
Novopohanská hnutí, jež se objevila v éře perestrojky a rozvíjela se v průběhu devadesátých let, jsou docela početná. Jejich úplný soupis je velmi obtížný, protože mnoho skupin dosud nepatří do žádné centrální struktury a existuje pouze lokálně. Mimoto většina těchto skupin předstírá, že se nachází pod statusem kulturního sdružení, a ne náboženského, zvláště proto, že legislativa je pro náboženská sdružení tvrdší. Ministerstvo spravedlnosti tedy v roce 2003 registrovalo asi jen čtyřicet novopohanských hnutí, zatímco jich pravděpodobně existuje několik set (Ferlat 2003). Oslavy letního slunovratu v Moskvě se roku 1999 účastnilo několik desítek sdružení. Některá provinční města jsou zvláště aktivní, hlavně Rjazaň, kde vychází troje novopohanské noviny, hostí semináře k tématu a je jedním z významných center novopohanských oslav. Město Omsk se navíc pokouší stát se primární destinací novopohanského putování na Sibiři.
Značka pro pokračování textuSeriál „Hernán“ – aneb krvavé dobytí říše Aztéků
„Královští vojáci! Vím, že jste tady z rozkazu guvernéra Kuby. On, který mě kdysi nazýval bratrem, vás sem poslal, abyste mě zajali, jako kdybych byl zloděj. Ale musíte vědět, že jsem generální kapitán prvního města založeného na tomto území. Proto jsem tady zákonem! Toto je Xicoténcatl, vojevůdce Tlaxcaly. Jeh bojovníci jsou v této zemi nejkrutější. A jsou s námi. Spolu s nimi jsme ovládli nejkrásnější město, jaké jste si nikdy nedokázali představit: Tenochtitlán. Jeho král, Moctezuma, je spoutaný v řetězech v mém paláci! Pojďte s námi do Tenchotitlánu. Zlato tam po tržištích teče proudem a krášlí jeho střechy. Následujte mě, ale ne ze strachu! Ale kvůli snu, který nás přivedl do této země. Chopte se svých mečů! A zapište svoje jména do slavné historie Kastilie!“
Značka pro pokračování textuAlternativní identita, alternativní náboženství? Novopohanství a árijský mýtus v soudobém Rusku I
Pozn. překl.: Slovansko-árijský védismus. Dříve či později na něj narazí každý , kdo se zajímá o pohanství, zvláště slovanské. I u nás se už objevilo několik specifických knih ruských autorů, jimiž ovšem nejsou historici či pohané, ale inženýři, vědci a členové různých institutů. Často svá díla vydávají za kdysi ztracené a nyní nalezené dávnověké spisy, což jim má dodat jakousi vážnost a věrohodnost. O ideovém pozadí takto budovaného soudobého ruského novopohanství , jehož kořeny sahají ještě do dob Sovětského svazu, pojednává dnešní článek, který zveřejníme celkem v pěti částech. Jeho autorkou je Marlène Laruelle, jež o sobě na svých stránkách uvádí, že je profesorkou výzkumu mezinárodních záležitostí a politologie na Univerzitě George Washingtona a ředitelkou programu studií neliberalismu tamtéž. Ve Francii je vedoucím spolupracovníkem IFRI (Institut français des relations internationales) a poradcem v Observo, think tanku Francouzsko-ruské obchodní komory.
Wolf
Značka pro pokračování textu„Lionet & jiné podivné případy“ – středověký detektiv na stopě nadpřirozených pachatelů
„Dřevo zapraskalo, okenice se rozlétly, zaznělo tříštění skla a vzduch se naplnil stovkami střepů zraňujících jako malé jiskřivé dýky. Létaly, sekaly, bodaly a rvaly na kusy baldachýny i ptačí sítě a spolu s nimi vtrhl do místnosti mrazivý dech, jedním mocným závanem sfoukl svíčky a udusil lampy i oheň v krbu. Temnotu prořízl ledový měsíční paprsek a v jeho proudu se dovnitř začaly po stovkách rvát hejna zdivočelých sov. Než se Faintree nadál, ocitl se obklopený tlukoucími křídly, ohlušujícím jekotem a přízračným svitem stovek zářících kulatých očí. Zdivočelí ptáci mu nalétávali do obličeje, klovali do masky, trhali morový plášť na kusy. Zuřivě máchal mečem a stál před postelí hostinského jako živý štít, ale bojoval s příliš velkou záplavou…“
Značka pro pokračování textu
pohanskykruh 