Přejít k obsahu webu

„Osvícení“

15 ledna, 2020
tags:

Muž, který již dlouho hledal „osvícení a spásu“, kráčel ještě před rozbřeskem ranním lesem a hledal místo na, kterém by mohl v poklidu rozjímat. Když narazil na palouček, který se mu zdál vhodný, povšiml si, že uprostřed sedí velký šedivý pes. Popošel pár kroků blíž a zjistil, že to není pes ale starý vlk.
Přesto, že měl strach, pronesl směrem k vlkovi „sakra, co ty tady děláš?!“ Vlk na něj otočil hlavu a k mužovu velkému překvapení mu odpověděl „co by, možná to samé co ty!“ Muž přestal na chvíli i dýchat, ale přesto vlkovi nebojácně pravil „a jak můžeš vědět, co zde chci já?!“ Starý vlk se jen zašklebil „to je jednoduché, v tomto světě a v tomto čase se v těchto místech potulují jen lovci, a ty lovec určitě nejsi. A potom se zde také často toulají blázni, kteří hledají sami sebe, a to je zřejmě tvůj případ.“ „Takže ty zde hledáš sám sebe vlku?“ vysoukal ze sebe muž nevěřícně. „Hledám i nehledám, spíš by se dalo říct, že čekám na osvícení, ostatně jako každé ráno“ odvětil mu starý vlk. „Cože, čekáš na osvícení?? Je vůbec možné aby vlk dosáhl osvícení?!“ reagoval muž nevěřícně. Vlk se jen pobaveně zašklebil a pravil „snad je to možné, žiji tady a teď, žiji svou přítomností, která tvoří mou budoucnost, kterou však moc neřeším ale každé ráno se raduji z východu slunce, které mi dopřává osvícení.“
A v tu chvíli se sluneční kotouč konečně v plné síle vynořil nad obzorem a obě bytosti zalil svým jasem, vlk byl opět osvícen a muž konečně dosáhl kýženého „osvícení.“

Píseň řeky

8 ledna, 2020
tags:

Přemýšleli jste někdy nad tím, že řeky jsou živé bytosti, možná dokonce až božského původu? Já to tak opravdu vnímám a staré evropské pohanské kultury to tak měly rozhodně také. Antičtí Řekové a Římané měli dokonce rozsáhlý kult říčních bohů. Ale vezmeme to od začátku: Značka pro pokračování textu

Příroda a etnicita ve východoevropském pohanství: environmentální etika náboženské pravice? (1. díl)

2 ledna, 2020

Pozn. překl.: Autorem článku, který Vám předkládáme ve formě třídílného seriálu, je Adrian Ivakhiv; profesor environmentálních studií na universitě v americkém Vermontu a autor mnoha knih, které reflektují jeho výzkum týkající se ekologie, kultury, identity, médií, filosofie a kreativních umění. Původem Kanaďan, jehož rodiče za druhé světové války uprchli z Ukrajiny, svůj zájem o náboženství vysvětlil v jednom rozhovoru takto: “Vyrůstal jsem v prostředí podivnosti a pnutí mezi tímto a ukrajinským životem. Snažil jsem se smířit onu část mého života s tím, že jsem obyčejný kanadský Severoameričan a začal jsem se o tu část světa zajímat, zatímco jsem pociťoval, že snad skutečně patřím tam, že tam je můj skutečný domov. Byly to tedy tyto smíšené motivace, jež mne přivedly ke kladení otázek, k počátku mého zájmu o náboženství, protože zde jsem byl vychováván v tradici, která, víte, nabízela všechno, co chcete, s výjimkou toho, že neseděla s mým každodenním životem v běžné severoamerické kultuře.“

Ivakhiv se v tomto článku zamýšlí nad rodnověrskou formou pohanství ve východní Evropě (zvláště s ohledem na Ukrajinu) z pozice vztahu k přírodě, který ji odlišuje od západního vnímání. Sleduje jednak kořeny tohoto vztahu s jeho dopady na vnímání etnicity a věnuje prostor i konkrétním osobám, které ideově ovlivnily hlavní proud soudobého východoevropského rodnověří. Na základě svých poznatků dochází mj. k závěru, že zatímco na Západě se pohanství spojuje s levicovým pojetím, ve východní Evropě je tomu právě díky odlišnému a širšímu pojetí vnímání přírody naopak, přičemž je vedle východoevropských zemí, a s výjimkou anglo-amerických, pravděpodobně běžné i jinde ve světě.

Článek přeložen z mezinárodního časopisu pohanských studií Pomegranate, listopad 2005.

Wolf Značka pro pokračování textu

Zimní slunovrat 2019 v Hradci Králové

23 prosince, 2019
tags:

Letošní Zimní slunovrat – nebo-li Kračun, jak říkají slovanští rodnověrci – jsem opět trávil v Hradci Králové. Ještě před rokem jsem tam bydlel, ale když mi letos umřela žena, tak jsem se vrátil zpět na Vysočinu. Ale do Hradce se stále rád vracím, protože tu mám rodinu a mnoho přátel, včetně Ctirada a Jaromíra z Rodné víry, kteří i letos ve Ctiradově loděnici u slepého ramene Labe v sobotu 21. prosince oslavu Kračunu pořádali. Už jsem tu byl na loňský Zimní slunovrat a také na letošní Letní a pokaždé se mi to hodně  líbilo.

Do Hradce jsem přijel už v pátek, takže  sobotní dopoledne jsem měl čas konečně zajít do Muzea východních Čech, kde do konce ledna 2020 vystavují unikátní slovanskou „ptačí sekerku“ (viz fotografie). Dost mne překvapilo, že je vlastně malinká – asi jako středně velký mobilní telefon  🙂 Z informační tabulky v muzeu jsem ofotil text, oč vlastně jde: Značka pro pokračování textu

Vánoční konspirace

17 prosince, 2019

Pozn. překl.: Následující článek napsal Timothy Chilman, o němž mohu sdělit jen to, co jsem našel v jeho profilu na webu Academia.edu, odkud text pochází:

„Pracoval jsem v IT. Jednou mne v Sydney odmítli v zaměstnání, protože jsem působil „příliš okázale“. („Když někdo přijde na pracovní pohovor se zeleně kostkovanými kšandami, pravděpodobně by sem nezapadl.“) Pak jsem se stal učitelem angličtiny. Univerzitní studenti v Bangkoku si stěžovali, že jsem „příliš zanícený“ a studenti z jedné firmy v Praze si stěžovali, že jsem „příliš teatrální“. Jednou mne odmítli v zaměstnání na post mužského eskortu v Canbeře; byl to velmi krátký pohovor, protože mne nebrali za vážného uchazeče. Nyní se snažím živit psaním a copy editingem. Internet je posetý články, které jsem napsal za úplatu. Stejně jako konspiračními teoriemi, které jsem napsal dobrovolně o ekologických tématech nebo trávě.“

Zjevně se jedná o pohodáře, jehož odlehčený styl psaní i svižně podaná fakta mne zaujaly i v tomto článku. I přes svůj název se nejedná o konspirační teorii, ale souhrn informací o římském svátku Saturnálií, jedné z evropských oslav zimního slunovratu, z jíž se vyvinuly Vánoce. Poznámky k překladu uvádím v hranatých závorkách.

S přáním příjemně prožitého svátku zimního slunovratu

Wolf Značka pro pokračování textu

Velcí hrdinové keltského světa

24 listopadu, 2019
tags:

Keltové – velcí nepřátelé Říma… Tak se aspoň traduje po internetech. Pravdou je, že jedni Keltové byli vůči Římu nepřátelsky naladěni a jiní byli zase jeho spojenci. Pojďme se tedy podívat tentokrát na ty Kelty, z kterých se stali protivníci Republiky a Impéria – a na souvislosti s dobou a okolnostmi, za kterých se to stalo. Značka pro pokračování textu

Malíř Peter Hoffmann: „Tie sily sú skutočné a sú okolo nás a môžu nám niečo ukázať.“

14 listopadu, 2019
tags:

Dažbog, akryl na plátně 100 x 100 cm, 2018

Vážení čtenáři, už několikrát jste se mohli setkat zde na našich stránkách s rozhovory  s malíři, kteří se tak či onak věnují pohanské tématice. Dnes jsme pro Vás přichystali povídaní s mladým slovenským umělcem Peterem Hoffmannem. Tak snad se Vám bude líbit 🙂

 

Čistě náhodou jsem na Tvém fb profilu narazil na to, co tvoříš. Zaujaly mne především   pohanské  motivy, které tam máš. Na začátek nám pověz, jak jsi se k tomu dostal. Jsi profesionální výtvarník? A jak dlouho už tvoříš? Značka pro pokračování textu