Přejít k obsahu webu

Jan Reichstäter: Předkřesťanská náboženství severních Indoevropanů

8 července, 2020
tags:

Nedávno jsem si koupil tuto zajímavou knihu, celým názvem Předkřesťanská náboženství severních Indoevropanů: Tradice Keltů, Germánů a Baltů v kritické perspektivě humanitních věd – a musím říci, že mne velice příjemně překvapila. Autor Mgr. Jan Reichstäter se (podle toho, co jsem zjistil) specializuje na dějiny christianizace Evropy a předkřesťanské tradice našeho kontinentu a uralských etnik. V jeho hledáčku je také současné novopohanství a jeho rozličné směry. Nejdříve jsem se trošku obával, že půjde o poněkud suchopárnější intošský výstřelek, který vydala Masarykova univerzita, ale není tomu vůbec tak. Kniha vyšla v nákladu pouhých 200 kusů (!), takže se po ní jistě velice brzy zapráší. Publikace by mohla oslovit už i dospělého pohana, který má jen o něco větší historické znalosti, než běžný konzument Wikipedie a čtenář časopisu Enigma. Rozhodně při četbě nebudete muset nakukovat do slovníku (nebo nedejbozi do oné Wikipedie), protože Reichstäter knihu doplnil obsáhlým poznámkovým aparátem a vysvětlivkami. Když uvádí různé názory jiných odborníků, pečlivě rozebírá, kdo a kdy to napsal. Značka pro pokračování textu

Církev proti novopohanství

1 července, 2020

Patriarcha Kirill

Pozn. překl.: Teprve nedávno jsem narazil na zprávu z roku 2018, že se ruští atleti a příslušníci armády stále více obrací k pohanství. To nás může těšit, všechny však očividně ne. O onom vzestupu rodnověří totiž mluvil patriarcha Kirill, nejvyšší představitel Ruské pravoslavné církve, a mínil to jako varování. Ve svém proslovu 6. června 2018 na prvním zasedání patriarchální komise pro tělesnou kulturu a sport v Moskvě mj. řekl: „Drtivá většina ruských sportovců dnes vyrostla v pravoslavném kulturním kontextu, mnozí jsou vychováni ve víře. Avšak nečinnost církve vede k tomu, že podpora zdravého životního stylu a fyzické aktivity často vede k oživení pohanského přístupu k lidskému tělu. Když jsme začali dostávat informace o tom, že se u sportovců stalo populární pohanské přesvědčení, nejprve jsme to považovali za jakousi podivnost, jako výjimku z pravidla. Avšak po nashromáždění velkého množství informací jsme si uvědomili, že jak ve sportovním prostředí, tak mezi příslušníky vojska,  zejména těmi, kteří se zabývají zvláštními operacemi, kdy je ohrožen život, získávají popularitu myšlenky, jež vycházejí z pohanského přístupu k člověku. Na to se nemůžete dívat s lhostejností, neboť jak sportovci, tak obránci vlasti, zejména ti, kteří se účastní vojenských operací ohrožujících život, potřebují duchovní podporu. Pokud se budou motivovat pohanským světonázorem, nevzejde z toho nic dobrého. Protože i při účasti na nejnebezpečnějších vojenských operacích by člověk neměl nikdy ztratit svůj vlastní lidský rozměr. Člověk se nemůže změnit ve zvíře – tak se pravoslavný válečník vždy lišil od pohanského válečníka.“ Značka pro pokračování textu

Letní slunovrat 2020 ve Sluneční zátoce

24 června, 2020
tags:

Jelikož se tradiční každoroční setkání členů Pohanského kruhu a spřátelených souvěrců v květnu kvůli protivirovým opatřením v oblíbené Sluneční zátoce nemohlo uskutečnit, přesunuli jsme tuto akci na pozdější datum. Byl zvolen termín od 19. do 21. června, protože nám to vycházelo na letní slunovrat. Ten členové PK v uplynulých letech pořádali nebo spolupořádali jinde, napříkad předloni v Brně nebo loňský rok v Hradci Králové. Značka pro pokračování textu

Pohan, ne nacista

17 června, 2020

Michael F. Strmiska

Pozn. překl.: Dnes navážeme na Mysličův článek o rasismu v pohanství z minulého týdne přednáškou Michaela F. Strmisky, v níž se zabývá spojováním severského pohanství (Ásatrú) s nacismem. Zatímco v předchozím článku o organizaci Tribu Ka, jejíž vedení se netají rasistickou agendou, aniž by se proti tomu učinila nějaká opatření,  v případě skupin Ásatrú často není ani akceptováno,  pokud se vůči rasismu či nacismu výslovně a opakovaně  vymezují. Taková prohlášení se dokonce zpochybňují jen jako účelová, jak profesor Strmiska dokládá na reálném příkladu. Dle mého názoru to jen ilustruje rozdílný přístup vlád, médií i různých institucí k příslušníkům menšin a k příslušníkům majority v Evropě.

Značka pro pokračování textu

Rasismus a pohanství z „druhé“ strany

10 června, 2020
tags:

Občas se různě po internetu objevují (často naprosto smyšlené, někdy snad i pravdivé) informace o „bílých rasistických pohanech“. Nebude ale na škodu, podívat se na zoubek jedné skutečně rasistické „pohanské“ organizaci z Francie. Jmenuje se Tribu Ka a její členové vyznávají tzv. kemetismus – tedy uctívají stará egyptská božstva. Značka pro pokračování textu

Popíjení s Ódinem: Alkohol a náboženství v pohanské Skandinávii

3 června, 2020

Joshua Rood

Pozn. překl.: Pokud jste se již někdy zúčastnili některého z obřadů Pohanského kruhu, měli jste sami možnost poznat, že jejich součástí bývá konzumace alkoholu. Ať už se jedná o přípitky na konkrétní bohy nebo celkově rituál obřadného připíjení, zvaný sumbel, jenž naše rituály zpravidla zakončuje. Samozřejmě je míněno opatrné užívání alkoholu během obřadu, protože se při něm člověk obrací k bohům a jeho slova ani myšlenky by neměly být příliš zastřeny, zvláště v případě proseb či přísah. Konec konců, i první obřad Pohanského kruhu, věnovaný Hromovládci, zakončoval improvizovaný, ale o to silnější sumbel. Report z onoho dne je dostupný zde. Že nejsme v tomto našem počínání nikterak originální, ale jen navazujeme na počínání předků, dokládá, přinejmenším v případě severské tradice, článek níže. Netřeba snad dodávat, že tomu v případě ostatních etnik v předkřesťanské Evropě nebylo jinak.

Autorem článku je Joshua Rood, absolvent Islandské univerzity v Reykjavíku. Specializuje se na staroseverská náboženství, dějiny náboženství a moderní náboženskou praxi staroseverského náboženství, jako je Ásatrú a novopohanství. Rovněž se aktivně účastní Ásatrú hnutí na Islandu, Spojených státech a Skandinávii. Umělecky se realizuje jako zpěvák black-death metalové skupiny Nexion.

Wolf

Značka pro pokračování textu

Pohanství etnické a pohanství lokální

27 května, 2020
tags:

Kulturní pluralismus a mnohojazyčnost jsou planetární normou. Hledáme rovnováhu mezi kosmopolitním pluralismem a hlubokým vědomím příslušnosti k místu. Ptáme se, jak může celá lidská rasa znovu získat právo na sebeurčení v místě po tolika staletích, kdy ji o ně připravila hiearchie, případně centralizovaná moc. Nepleťme si to však s nacionalismem, který je pravým opakem, podvodem, loutkou v rukou Státu, rozšklebeným duchem ztraceného společenství.

Gary Snyder, Praxe divočiny

Pohanství, především v kontinentální Evropě, je často chápáno jako etnické náboženství. Bohové se sdružují do panteonů podle toho jakým dávným lidem byli kdysi uctíváni a po hned jejich boku stojí naši pokrevní předci. Etnikum, národ a rasa jsou slova která se často objevují v diskusích novopohanů, ale je otázkou zda má část těchto debat vůbec smysl. Mnozí považují etnicitu za něco vrozeného, inherentního a zároveň exaktně měřitelného, snad úzce souvisejícího s geny. Značka pro pokračování textu

Svatyně bohyně Skaði

20 května, 2020
tags:

Letošní jaro je dost jiné, než jara v letech minulých. V přírodě courá o dost méně lidí kvůli virovému šílenství, takže se mi do lesů a luk vyráží mnohem lehčeji. A právě tohle jaro jsem se vydal na místo, které jsem navštívil naposledy před dlouhými třiadvaceti lety. No, to už je pěkně dávno  🙂 Tehdy mi bylo nějakých dvacet a já konečně objevil náhodou místo, o kterém jsme si kdysi jako kluci vyprávěli legendy na základní škole. Značka pro pokračování textu

Julianus – Proti Galilejcům (5., závěrečná část)

13 května, 2020
tags:

335. Tato zlá doktrína nicméně pochází od Jana; kdo by si však mohl ošklivit, jak si to zasluhují, všechny ty doktríny, které jste vymysleli jako dodatek, zatímco stále přidáváte mnoho nově mrtvých mrtvol k mrtvole již letité? [146] Zaplnili jste svět hrobkami a hroby, a přesto ve vašich písmech není nikde řečeno, že se musíte plazit mezi hrobkami [147] a vzdávat jim čest. Zašli jste však ve své ničemnosti tak daleko, že si myslíte, že nemusíte v této záležitosti naslouchat ani slovům Ježíše Nazaretského. Poslouchejte tedy, co říká o hrobech: „Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Podobáte se obíleným hrobům; zvenčí vypadají pěkně, ale uvnitř jsou plné lidských kostí a všelijaké nečistoty.“ [148] Pokud tedy Ježíš řekl, že hroby jsou plné nečistoty, jak u nich můžete vzývat Boha? . . .[149] Značka pro pokračování textu

Boleslav Chrabrý

6 května, 2020
tags:

Říká se, že bohové dávají a bohové berou… Přemýšleli jste někdy o tom, jak by vypadala historie, kdyby se u západních Slovanů stalo to, co u Němců, a někomu se podařilo sjednotit je do středověké říše, co by přetrvala staletí? Předem upozorňuji, že nejsem žádný slovanskoárijský védysta a rozhodně netrpím panslavismem nebo nekritickou rusofilií. Ale ke sjednocení (nejen) západních Slovanů pod vládou jednoho silného muže skutečně na přelomu 10. a 11. století málem došlo. Osud tohoto velikána se podobá meteoru, který na chvíli jasně zazáří na noční obloze – a vzápětí uhasne. Na chvíli se na jeho dráhu upřou oči všech. Boleslav Chrabrý (967 – 1025) z rodu Piastovců byl takovým světlem a s úžasem jeho cestu sledovala celá Evropa. Značka pro pokračování textu