Přejít k obsahu webu

Tip na výlet: Bratislava Rusovce – římská Gerulata

Červenec 9, 2019
tags:

Letošní státní svátek příchodu zvěropěstů Cyrdy a Metůda (5. 7. 2019) jsem rozhodně nehodlal trávit v nějakém kostele, ale chystal jsem se navštívit castellum – tedy římskou pevnost. A to konkrétně na Slovensku, v městské části Bratislava Rusovce. Starší z vás si z dob komunismu budou pamatovat, že zde byl hraniční přechod mezi ČSSR a MLR. Soudruzi z Maďarska i Československa zde měli takové legrační kukaně, kde dozorovali, jestli se mezi dvěma bratrskými komunistickými státy náhodou nepašuje něco závadného – což byly třeba angličáky, které se u Balatonu daly levně pořídít  🙂 Značka pro pokračování textu

Reklamy

Řekové a barbaři v Kolíně

Červen 25, 2019
tags:

O tom, že se vyplatí navštěvovat nejen velká muzea v České republice, jsem se mohl přesvědčit na tématické výstavě o Slovanech v Kolínském regionálním muzeu, respektive jeho pobočce Dvořákově muzeu pravěku, už před dvěma lety. Krátká reportáž zde. I letos si zde dali práci s tím, aby tu bylo na co koukat: Moc pěkná výstava s názvem Nejen nepřátelé: Staří Řekové a jejich sousedé je velmi zajímavá a povedená i z toho důvodu, že se zaobírá celkovým pohledem antických Řeků na svět „barbarů“ – a to včetně Keltů, kteří tehdy žili na našem území. Oficiální anotace k tomu praví:

Značka pro pokračování textu

Letní slunovrat 2019 v Hradci Králové

Červen 18, 2019
tags:

Letošní Letní slunovrat – nebo jak říkají slovanští rodnověrci Koupadla – jsem slavil trošku dříve, než podle kalendáře (15.06.2019) v Hradci Králové. Tento rok jsme s ostatními členy Pohanského kruhu bohůmžel nevychytali termín, který by vyhovoval všem a tak jsme od společného pořádání tohoto svátku letos upustili. Reportáž z toho minulého v Brně zde. Loňský Zimní slunovrat u člena Rodné víry a kamaráda Ctirada v Hradci se velmi vyvedl (můžete si o něm přečíst tady), takže jeho obřadiště u slepého ramene Labe bylo i tentokrát pro mne jasná volba 🙂 Značka pro pokračování textu

Obludy řecké mytologie a kdo jim to dal po hubě II.

Červen 3, 2019
tags:

Dnes opět zabrousíme do vod nádherných řeckých mýtů – do časů, kdy bohové kráčeli v lidské podobě po zemi, aby plodili polobohy s krásnými smrtelnicemi. Byla to ovšem i epocha lidských hrdinů, kteří za svými napůl božskými kolegy v hrdinských činech opravdu nezaostávali. Snad v každé jeskyni u Středozemního nebo Černého moře se skrýval drak, za každou horou číhal obr a každý ostrov obývaly různé jiné potvory. Doba mykénská (asi 1600 př. n. l. – 1000 př. n. l.) stála u zrodu legend, které jsou samotnými kořeny evropské civilizace. V minulém díle našeho vyprávění jsme se podívali například na hrdiny Hérakla, Thésea a Persea a jejich boje s nestvůrami tak strašnými, že již dávní achájští vládcové Mykén, Orchomenu, Amylkají, Athén, Tirynsu, Nuplie a Sparty odvozovali svůj původ právě od těchto bájných héróů. Megarony achájských králů „kadeří dlouhých“ (jak praví Homér) zněly oslavnými verši na počet praotců, kteří změřili své síly s obludami, proti kterým jsou biblické potvůrky jen mravenečci. Nuže, vítejte ve světě statečných a strašných již po druhé: Značka pro pokračování textu

Naše místo v řádu věcí

Květen 27, 2019

Tři monoteistická náboženství vnímají Boha jako někoho, kdo má všeobecný plán, kdo stanovil zákon a požaduje, aby jeho zákony každý poslouchal, a pokud ne, bude celou věčnost trpět nesnesitelnou bolestí. Je dosti ironické, že každý, kdo se náhodou narodí v části světa, jež nikdy o „božském slovu“ neslyšela, je zatracen spolu s těmi, kteří jej slyšeli a zavrhli. Tudíž Bůh, který je pokládán za vševědoucího a neomylného, vědomě stvořil miliardy lidí, které zatratil do pekla. Je vševědoucí a neomylný – což tedy znamená, že miliardy lidí nebudou mít nikdy šanci být spaseni, stejně jako ti, kteří si zvolili jeho zákon zavrhnout, a budou tedy po smrti odsouzeni. Proč? Proč by Bůh dělal takovou věc? Budiž, vyznavači monoteismu rádi říkají:  „Nikdy nevíme, co Bůh udělá nebo proč, ale musíme mít víru.“ To je slabá útěcha pro ty miliardy hořících v pekle. Samozřejmě se to netýká těch, kteří vědí, že jsou spaseni. Značka pro pokračování textu

Sluneční zátoka 2019

Květen 19, 2019
tags:

Tradiční setkání pohanů pořádané Pohanským kruhem ve slavné Foglarově Sluneční zátoce se konalo už poosmé. V tomto pobeltainovém období se zde setkávají pohané různého vyznání a různých indoevropských mytologií. Za ta léta se ustálilo základní složení návštěvníků a časem se nám podařilo vyselektovat určité netolerantní, či naopak ublíženecké typy. Někoho jsme znova nepozvali, jiní nepřijeli. Když se objeví někdo nový, jde většinou o přátele základního kádru a pokud mezi nás zapadne, přijede znova.  Zapadnout mezi nás není těžké, akorát musíte počítat, že při prezentaci svých názorů, budete konfrontovány s názory ostatních. Ne, opravdu oponenty nežereme, ale pokud plácáte nesmysly, budete k smíchu. A to je jedna z věcí, co se mi na této akci líbí. Můžete zde říci svůj názor naplno, naprosto svobodně nekorektně. Pohanský kruh byl, je a bude nekorektní. Je třeba nazývat věci pravými jmény. Trocha humoru na váš účet nikoho nezabila. Třeba já jsem největší chudák, z kterého si dělají srandu vlastní soukmenovci. Jsem jediný vyznavač „keltské“ ostrovní mystiky v Pohanském kruhu a všichni soukmenovci ví, jak z principu nesnáším, když mě nazývají (hlavně vyznavači germánské mytologie, jak jinak) druidem. To je přeci ŠKANDÁL! Značka pro pokračování textu

Nové rímské légie: Mariove mulice

Květen 10, 2019

Po tom, čo sa Gaius Octavius (63 pr.n.l. – 14 n.l.) stal prvým rímskym cisárom (27 pr.n.l.) a prijal čestný titul Augustus, sa do jeho rúk dostala ohromná vojenská sila v počte viac ako 50 légií.  Bol to pozostatok občianskej vojny, kedy proti sebe bojovali mohutné armády s cieľom získať pre svojho veliteľa vedúcu pozíciu na politickej scéne. Z hľadiska organizácie a vzhľadu to však už boli úplne iné légie, než akým musel čeliť Hannibal. S postupom času, kedy Rím získaval svoje provincie v zahraničí, rástla aj potreba vytvoriť na takýchto územiach stále posádky, čo však pre rímskeho legionára, v drvivej väčšine prípadov roľníka, znamenalo nepretržitú vojenskú službu, ktoré mohla trvať aj 10 a viac rokov. Vo väčšine prípadov, kedy boli legionári povolávaní iba na obdobie trvania vojenského konfliktu, to pre takýchto roľníkov znamenalo hospodársky krach, keďže sa za takúto dlhú dobu, čo boli preč, o ich úrodu nemal kto postarať, v horšom prípade sa po svojom návrate dozvedeli, že o svoju pôdu úplne prišli. Sami Rimania si tento problém začínali čoraz viacej uvedomovať.

Značka pro pokračování textu