Skip to content

Měsíc červených třešní

Červen 21, 2017
tags:

Bylo docela teplo. Slunce se právě zastavilo uprostřed své pouti a celý svět okolo líně odpočíval. Poutník ležel pod třešní, pojídal její plody, které si předtím natrhal do mošny a jako malý kluk okolo sebe plival pecky. Měl před sebou cestu na štít, jehož vrchol se až sem třpytil pod pokrývkou věčného sněhu a ledu. Dlouho v těchto místech nebyl a už se těšil na krásný výhled do okolí i na samu cestu, protože pro něj, více než často, cesta znamenala cíl. Prozatím měl čas, v poledním teple nemělo smyslu se trmácet do kopců. Dva vlci odpočívali opodál pod velkým dubem, v zemi měli vyhrabané díry, aby se kapku ochladili a jen pravidelné oddechování prozrazovalo, že jde o živé tvory. Za to nahoře ve větvích bylo živo, dva velcí černí ptáci se zrovna dohadovali, který z nich je poutníkovi prospěšnější. Značka pro pokračování textu

Tip na výlet – Pálava 2: Germáni a Římané

Červen 12, 2017
tags:

Dnes tu pro vás je připraveno druhé nakouknutí do „krajiny bohů“, Pálavy. O Pavlovských vrších a o tom, co je tam zajímavého k vidění, jsme si něco řekli už minule. Při našem jarním putování tímto nádherným kouskem naší vlasti jsme se s Agnetou dostali i na místa, kde zanechali stopy staří Germáni a také jejich protivníci a občasní spojenci Římané.

Nejdříve jsme za touto zajímavou kapitolou historie vyrazili do Regionálního muzea v Mikulově, kde je k vidění nádherná expozice Římané a Germáni v kraji pod Pálavou, zaměřená na období tzv. „markomanských válek“ (asi 166 180), kdy se na dnešní Jižní Moravě střetli Římané s Markomany, Kvády a dalšími kmeny. Za vlády císaře Marka Aurelia Antonina Augusta (26. 4. 121 – 17. 3. 180) musel čelit Řím náporu těchto barbarů na dunajskou hranici. Značka pro pokračování textu

Tip na výlet – Pálava 1: CHKO Pálava

Červen 6, 2017
tags:

Letošní dovolenou jsme s Agnetou netrávili v zahraničí, ale poslední květnový týden jsme strávili na Jižní Moravě, na Pálavě. Pálava je nádherné místo, které (nejen díky skvělému vínu) připomíná Středomoří. Má bohatou historii – oblíbili si to tu lovci mamutů, kultury doby bronzové, Germáni, Keltové, Římané a i Slované. O Pálavě se dá psát dlouho, jsou tu Pavlovské vrchy, Dolní Věstonice, Archeopark Pavlov, římské a germánské naleziště v Mušově a Pasohlávkách, středověké hrady, muzeum v Mikulově, vinohrady.  Do jednoho článku se to rozhodně nevejde, a tak tento pokus o pozvánku do kouzelné krajiny bude mít ještě nejméně dvě pokračování  🙂 . Značka pro pokračování textu

Měsíc květového prachu

Květen 26, 2017
tags:

Kdesi za obzorem zaburácel hrom a obloha se začala rychle měnit z blankytně modré na tmavě modrou až černou. Teplý jarní vzduch se prudce ochladil a vítr začínal česat koruny stromů, které se již byly krásně zelené a toužebně se natahovaly k nebi. „Hromburác Hromovládce přijíždí s trochou potřebné vláhy, bude lepší se schovat pod stromy, nejsem přece zahrádka“, pomyslel si poutník, který zrovna odpočíval na skalním ostrohu, rozvalený na vyhřátých kamenech jako had. I popoběhl o pár metrů níže, kde byl dubový hájek, schoval se pod náruč stromů a pozoroval Hromovládcovo divadlo. Značka pro pokračování textu

S Germány ve Všestarech proti Římu

Květen 23, 2017
tags:

Marcus Aurelius Antoninus Augustus (26. 4. 121 – 17. 3. 180) byl jedním z nejmoudřejších a nejosvícenějších římských císařů. Četl a miloval řeckou filozofii a rád by žil v míru se všemi národy. Bohůmžel, právě za jeho vlády propukly tzv. „Markomanské války“, kdy Germáni využili toho, že Římané bojovali s Parthy v Mezopotámii. Po obrovských ztrátách se Markovi podařilo zatlačit Germány zpět za Dunaj. Tehdy také uvažoval o tom, že by hranice Impéria rozšířil i na území dnešních Čech a Slovenska. A skoro se mu to podařilo, jenže bohové dávají, ale i berou. Jak napsal římský dějepisec Julius Capitolinus: „Chtěl zřídit provincii Markomanii a také Sarmacii. A byl by to udělal, kdyby nebylo vzpoury Avidia Cassia.“ Někdy tak málo stačí, aby se změnil běh dějin. A právě do let 167-168 je zasazen náš příběh: Dunaj překročila římská armáda a plení germánské území. Na straně svobodných Germánů bojují i členové Pohanského kruhu se svými přáteli. Římané svou železnou botou drtí jednu germánskou vesnici za druhou, posledních pár chalup v jedné z nich ještě odolává. Značka pro pokračování textu

Setkání pohanů ve SLUNEČNÍ ZÁTOCE 2017

Květen 12, 2017
tags:

Ovidius a řecko-římský mýtus o lidech, bozích a konci světa

Květen 3, 2017
tags:

Publius Ovidius Naso (43 př. n. l. – 17 n. l.) byl velkým římským básníkem, kterému se snad mohl rovnat pouze jeho současník Publius Vergilius Maro (70 př. n. l. – 19 př. n. l.) Ovidius dlouho pracoval v Řecku jako úředník římské správy, a tak dobře chápal ducha Héllady a řecké mýty, které se tolik podobaly latinským. Později odešel na odpočinek a zřejmě se nějak znelíbil císaři Augustovi, který ho poslal do vyhnanství v Tomisu na území dnešního Rumunska, kde dožil. Zlé jazyky už v oněch dobách tvrdily, že Ovidius upadl u císaře v nemilost kvůli jakémusi erotickému skandálu, do kterého byli zapleteni i členové a členky císařské rodiny. Ovidius toho za svůj život napsal mnoho, ale pohanského čtenáře budou nejspíše zajímat kultovní Proměny. Toto dílo (v daktylském hexametru) se zabývá kouzelnými proměnami řeckých a římských bohů, hrdinů a bájných tvorů. Z těchto proměn tká vypravěč úžasnou síť, ve které je lapena doslova celá řecko-římská mytologie. Ovidius zpracoval a zapsal mnoho legend, které do té doby byly vyprávěny pouze ústně. Dozvíme se tu o tom, jak se nymfa Dafné proměnila ve vavřín, když ji pronásledoval nadržený bůh Apollón, kterak se římský hrdina Picus stal datlem díky kouzlům čarodějky Kirké, proč Zeus proměnil stařečky Filémóna a Baukis v dub a lípu, proč byla Poseidónem proměněna v muže Kainea jistá dívka a mnoho dalšího. Co je ovšem dnes nebezpečně aktuální, je ta část Proměn, která se jmenuje Čtvero věků. Zde mistr popisuje vzestup a pád člověka od „zlatého věku“ – tedy jakéhosi „dětství lidstva“,

Značka pro pokračování textu