Přejít k obsahu webu

Jak se z 25. prosince staly Ježíšovy narozeniny (dokončení)

3 března, 2021

Západní vs. východní data narození Páně

Vedoucí představitelé církve na sklonku 4. století museli po celé východní říši vyvíjet značný tlak, aby křesťany přiměli slavit narození Krista 25. prosince. Vůči vnucenému datu existovalo významné lokální nepřátelství, z větší části kvůli skutečnosti, že zjevení Páně, slavené 6. ledna, již mělo tradiční místo ve východním liturgickém kalendáři jakožto svátek vtělení (Roll 2000: 276). Zatímco Jan Zlatústý uspěl se zavedením data 25. prosince roku 379 n. l. v Konstantinopoli a krátce nato v Kappadokii a Sýrii (Strittmatter 1942: 604), další církve ve východní říši odolávaly. Egypt (Alexandrie) kapituloval až roku 431. (28) Církev v Palestině se držela ještě déle; církev v Jeruzalémě se nevzdala svého nepřátelství vůči 25. prosinci až do poloviny 6. století. (Cullmann 1956: 33; Kraabel 1982: 277). Arménská církev jako celek odmítala nové datum přijmout a dál slaví zrození Páně i křest 6. ledna. (29)  Je příznačné, že datum narození 6. ledna  se na Východě odůvodňovalo za použití stejné teologické aritmetiky jako k ospravedlnění 25. prosince na Západě. 6. leden následuje devět měsíců po 6. dubnu, který se na Východě považoval za datum Ježíšova početí a ukřižování (Cullmann 1956: 22). Slavení Ježíšova narození 6. ledna dlouho předcházelo oslavě 25. prosince. Datum 6. ledna se slavilo po celé východní říši, včetně Palestiny, tedy samotné země, kde Ježíš žil. Gnostičtí následovníci Basilida slavili Ježíšovo narození 6. ledna již ve 2. století a pravděpodobně již před rokem 160 (Kraabel 1982: 275). 6. leden se stále slavil jako den Ježíšova narození v polovině 4. století v Galii a ve Španělsku, a neexistuje důkaz o slavení narození 25. prosince v Galii před rokem 400 (Strittmatter 1942: 609). Dle Cullmanna (1956: 25-26) existuje egyptský papyrus z počátku 4. století, jenž je „nejstarší křesťanskou liturgií, kterou máme k dispozici, a v ní se Vánoce ještě slaví v noci z 5. na 6. ledna.“ Papyrus obsahuje liturgický předpis pro kostelní chór, oslavující svátek narození Páně 5. – 6. ledna, tedy datum, kdy se slavil Ježíšův křest v Jordánu. Část papyru nicméně obsahuje instrukce onu část svátku oslavujícího Ježíšovo narození a zahrnuje zprávu o narození Betlémě, útěk do Egypta a návrat do Nazareta. Značka pro pokračování textu

Perúnova družina

24 února, 2021

V loňském roce začala být na Facebooku aktivní slovenská rodnověrecká občina Perúnova družina, která působí velmi dobrým dojmem mladých nadšenců. Proto mne napadlo, že bych těmto souvěrcům položil pár otázek, protože odpovědi by mohly naše čtenáře zajímat také  🙂 

Myslič

Jak jste se dostali k pohanství a proč jste si vybrali zrovna rodnověří? Proč ne třeba Ásatrú nebo keltskou spiritualitu?

V družine sa medzi sebou poznáme už dlhšie a medzi naše spoločné záujmy patrí aj navštevovanie prírody, kde veľmi radi trávime čas pri ohni a dobrej medovine. Častou témou bývalo duchovno, pohanstvo a všeobecne s tým spojené vnímanie prírody ako takej. Časom sme sa zhodli na tom, že toto vnímanie zdieľame a rozhodli sme sa vytvoriť občinu. Rodnoverie sme si zvolili okrem iného aj preto, lebo našim materinským jazykom je jazyk zo slovanskej jazykovej vetvy. Jazyk vnímame ako prostriedok na vyjadrenie pocitov, myšlienok a v neposlednej rade aj náboženských predstáv. Práve preto sme sa cítili najviac spojení s duchovnom starých Slovanov a výrazy, ktoré k nemu patria, nám všeobecne neboli tak cudzie, ako je tomu napríklad v Ásatrú alebo v keltskej spiritualite. Značka pro pokračování textu

Jak se z 25. prosince staly Ježíšovy narozeniny (4. díl)

10 února, 2021

Ježíš a stoupající Slunce

Jak se křesťanství šířilo ze své palestinské domoviny do širší římské říše, setkalo se s četnými dalšími náboženstvími, s nimiž muselo soupeřit a  jejichž vírám se muselo postavit nebo se jim přizpůsobit, pokud mělo uspět. Především bylo oficiálním náboženstvím  říše, která se přesunula k primárnímu uctívání Slunce v čele panteonu bohů, zvláště, jak je ukázáno výše, poté, co císař Aurelián (270-275) prosadil Sol Invictus do pozice monoteistického boha státu a zavedl 25. prosinec jako den oslavy zrození Sol Invictus (McGowan 2012). Značka pro pokračování textu

Guus Houtzager: Svět řeckých (římských) bohů

3 února, 2021
tags:

Řecké mytologii jsme se na našich stránkách věnovali již mnohokrát, včetně ukázek ze zajímavých knih (například  zde). Antická civilizace, včetně náboženství, je matkou civilizace naší. Řekové a jejich dědicové Římané znali a uctívali množství bohů – od dvanácti Olympanů po množství říčních, horských a mořských božstev, nymf, najád, dryád a dalších bytostí, které bylo třeba si předcházet a naklánět si je při každodenních  činnostech spojených s běžným životem. V roce 2003 vydalo nakladatelství Rebo Productions CZ v překladu Hany Válkové výbornou knížku s názvem Encyklopedie řecké mytologie. Její autor, Holanďan Guus Houtzager, v ní velice čtivě a přehledně popisuje celou antickou mytologii od stvoření světa a zrodu řeckých bohů, přes popis božských pravomocí, jednotlivých verzí mýtů, až k jejich polobožským potomkům a jejich slavným činům. V publikaci je obsaženo velké množství fotografií archeologických památek a vůbec míst spojených s antickými mýty. Knihu doplňují také obrázky holandské malířky Janneke Maas, které moc pěkně dokreslují text. Knížka jistě  potěší každého pohana, který chce znát kořeny své kultury a víry. Zde je tedy kapitola Svět řeckých (římských) bohů: Značka pro pokračování textu

Jak se z 25. prosince staly Ježíšovy narozeniny (3. díl)

27 ledna, 2021

Jak a proč se 25. prosinec stal Ježíšovými narozeninami

Jakmile se pochopí, že 25. prosinec není původním dnem, o němž křesťané věřili, že se v něm narodil Ježíš, a že toto zvolené datum nezavedla římská církev dříve než na sklonku čtvrtého století, vyvstává otázka, jak a proč se 25. prosinec stal oficiálním datem oslav narození Ježíše v rámci západního (ačkoliv ne východního) křesťanství. (8) Moderním diskusím k tématu dominují dvě vysvětlení: jedno liturgické, druhé historické (9) Thomas J. Talley, americký anglikánský liturgista a obhájce liturgického vysvětlení [a.k.a. hypotézy kalkulační], podporuje vysvětlení, které jako první představil Louis Duchesne (1843-1922), že: K datu narození 25. prosince se dospělo výpočtem z data 25. března, již ustaveného k pašijím na Západě na počátku třetího století. Prvotní pascha oslavovala celkové Kristovo mystérium, včetně vtělení, a kristologický vývoj záhy identifikoval moment vtělení jakožto oplodnění při zvěstování Marii. Toto by kladlo Kristovo narození devět měsíců po datu 25. března, přisuzovanému pašijím a oplodnění, tedy na 25. prosinec. (Talley 2000: 266)

Značka pro pokračování textu

Andrzej Sapkowski, Husitská trilogie a pohanství

20 ledna, 2021
tags:

„Antikrist přijítí má, odkudž známe, že poslední hodina jest. Blíží se konec světa a veškerého jsoucna. Jinými slovy: není, kurva, dobře.“

Polský kultovní fantasy spisovatel Andrzej Sapkowski (* 21.6.1948) je megastar nejen doma, ale také samozřejmě v Čechách, na Slovensku, v Rusku a v poslední době díky seriálovému Zaklínači  i v anglicky mluvících zemích. Když se začátkem devadesátých let minulého století začaly v legendárním časopise Ikarie objevovat první povidky o dobrodružství Geralta z Rivie, na české fanoušky fantasy jeho antitolkienovský svět – kdy dobro zdaleka vždy nezvítězí – zapůsobil jako blesk z čistého nebe. Celý zaklínačský cyklus posléze vyšel česky i knižně (o obou televizních seriálech a počítačových hrách se nezmíním zcela záměrně) a čtenáři se ptali, co bude dál… 

Značka pro pokračování textu

Jak se z 25. prosince staly Ježíšovy narozeniny (2. díl)

13 ledna, 2021

Konstantin a oslava Vánoc

Někteří spojují původ oslavy Vánoc s konverzí Konstantina ke křesťanství. Mnozí skutečně kladou silný důraz na osobní úlohu Konstantina a jeho program uznání křesťanství. Jiní badatelé poukazují na Konstantinův dekret z roku 321, jenž omezuje práci v neděli, jakožto důkaz jeho pokračující úcty k Sol Invictus, římskému slunečnímu bohu, alespoň natolik jako ke dni Kristova vzkříšení (Talley 2000: 265).

Zatímco se Konstantin zavázal učinit z Konstantinopole nový Řím,  několik faktorů vyvrací argument, že zavedl 25. prosinec jakožto den k oslavě Ježíšova narození. Jedna námitka se týká skutečnosti, že za Konstantinova života nebylo v Konstantinopoli stanoveno Ježíšovo narození na den natalis invicti (Talley 2000: 267). Roll (2000: 288) skutečně poznamenává, že zatímco Konstantin od roku 324 do své smrti v 337 žil v Konstantinopoli, a zatímco Konstantinopol byla záměrně navržena tak, aby zahrnovala domy ke křesťanskému uctívání, město nedbalo o vánoční svátek až skoro do roku 380 (jak se prezentuje v kázáních Zlatoústého a Řehoře z Nazianzu), tedy téměř půl století po Konstantinově smrti. Talley (2000: 271) zdůrazňuje totéž: Značka pro pokračování textu

Pohanství

6 ledna, 2021

Pouštím se do složité úvahy o smyslu pohanství, o tom co to vlastně je a co pohanství pro lidi znamená. Abych pravdu řekl, neznám moc pohanů, které bych vyzpovídal, nicméně úvaha je slohový útvar otevřený a člověk si při ní často vystačí jen s pocity. Nemusí znát všechna fakta. 

Proto mám tento styl tolik rád. Lze v něm rozebrat spoustu i choulostivých témat, aniž by bylo nutné hodnotit, soudit a škatulkovat. A to je dobře, protože v dnešní době se na nás valí všude jen samé morální soudy, které nám říkají co si máme myslet, jak se máme chovat a co je momentálně dobré a co špatné. To je vlastně to, co spoustu lidí odvrací od současného konzumního systému a hledají vědění jinde. Značka pro pokračování textu

Jak se z 25. prosince staly Ježíšovy narozeniny (1. díl)

30 prosince, 2020

William S. Abruzzi

Pozn. překl.:  Skutečnost, že většinu svých svátků křesťanství převzalo z pohanství a naroubovalo na ně svoji ideologii, je poměrně známá. Následující pětidílný seriál podrobně seznamuje s tím, jak k tomu došlo v případě Vánoc.  Vyvrátí např. představu, že první křesťané Ježíšovo narození vůbec slavili. Dozvíte se v něm také třeba, že Konstantin, známý jako první křesťanský římský císař,  pravděpodobně i nadále uctíval Slunce jako pohané a Krista ustavil jako nového slunečního boha, jenž vystřídal jiného, jak se tomu stalo předtím již několikrát, nebo že spory křesťanů ohledně doby narození Ježíše pramenily z různých dat slavení zrodu Slunce u pohanských národů.

Článek v roce 2018 napsal William S. Abruzzi, profesor na katedře sociologie a antropologie na Muhlenberg College v Allentownu v Pensylvánii.  K předmětům jeho výzkumů patří ekologie člověka, studování suché země, etnické vztahy, teorie a metodologie sociální vědy a antropologie náboženství. 

Wolf

Značka pro pokračování textu

Midsommar

23 prosince, 2020

Je konec června a právě nastává letní slunovrat. Tři dny v roce, kdy se celé Švédsko doslova zastaví a slaví tento symbol střídání se životních cyklů. Končí astronomické jaro a vládu přejímá na krátkou, ale intenzivní dobu, léto. 

Brzy se zavřou všechny továrny, banky a obchody. Midsommar je svátkem všeho lidu  a v jeho očích je nejvýznamnější společenskou událostí v roce, která zastiňuje i oslavy příchodu nového roku. Je to právě tím letním obdobím, kdy zamrzlá švédská duše ožije a má chuť slavit a radovat se ze života. Spolu se Silvestrem sice přichází také velká změna. Ale je to vlastně jen posun čísla roku v kalendáři. Není podložena energií. A to oslavy Slunovratu jsou. 

Značka pro pokračování textu