Skip to content

„Viking“ – aneb Vladimír vrací úder

Březen 25, 2017
tags:

Upozornění pro fanošuky sračkoidního fantasy seriálu The Kokots – eeee, pardon – The Vikings: Nečtěte to, mohli byste dostat infarkt.

Ruská kina momentálně válcuje historický (mno, to je vážně otázka, jak moc historický) velkofilm Viking režiséra Andrej Kravčuka o tom, kterak ušlápnutý ňouma Vladimír z Rurikova rodu statečné vikingy na Rus povolal, bratra svého zahubil a kyjevským velkoknížetem se stal, prašivé modly zavrhnul a navrch ještě víru pravou přijal a s řeckou princeznou se oženil… A není to špatný film, pokud se aspoň trochu vyznáte v historii Kyjevské Rusi. Pokud vás toto období nezajímá a radši koukáte na The Kokots, tak vám film moc nedá, protože na rozdíl od Rusů, Ukrajinců a Bělorusů – kteří mají Vladímíra Svjatoslaviče (958? – 1015) za národního hrdinu – asi nebudete moc chápat, o čem jeden z nejdražších ruských filmů vlastně je… Značka pro pokračování textu

Měsíc sněženek

Březen 17, 2017
tags:

Ve vzduchu byl občas cítit závan jara. Takový ten nejasně definovatelný pocit, ve kterém byl znát příslib tepla, slunce a nového života. Poutník kráčel lesní pěšinou, která se klikatila úbočím vysoké hory, na jejímž vrcholu se ještě stále bělaly sněhové peřiny. Ale dole v údolích se již začínala příroda pomalu ale jistě probouzet a mnout si ospalky po dlouhém zimním spánku. Poutník se zastavil a dlouze nasával vzduch, prosycený sluncem, které se vynořilo na horizontu. „Je to zase tady, jako po tisíce a tisíce let. Teplo střídá chlad, chlad střídá teplo, stejně jako život končí smrtí a smrt střídá nový život. A vlci, kteří stíhají měsíc a slunce je honí neúprosně a nelítostně, jak je šelmám vlastní. Značka pro pokračování textu

Veronika Mikešová: „Život ve městech nás tlačí do kouta, archeologie může přinášet úlevu.“

Březen 9, 2017
tags:

Přípravy výstavy v NM. Foto K. Urbanová

Představujete si archeologa jako postaršího pána s cvikrem a kozí bradkou? Jako suchopárného intelektuála bez smyslu pro humor? Kdepak, tak to není 🙂 . Archeologie má mnoho tváří a z jednou z nich si zde můžete přečíst rozhovor. Snad se vám bude líbit, protože je tak trochu i o pohanství:

Jak se to vůbec stane, že se mladý člověk rozhodne stát archeologem? Proč ne „jen obyčejným“ historikem? Plánovala jste to už v dětství? Co Vás k tomu vlastně přivedlo?

Archeologie a historie mají možná stejný cíl, tedy odhalování naší minulosti, nicméně cesta k ní je u každého oboru zcela jiná. Zatímco historie pracuje převážně s prameny písemnými, archeologie, tedy alespoň ta pravěká, má pramennou základnu v předmětech, kterých se kdysi dotýkali jejich skuteční výrobci a majitelé. To mě na tom asi vždycky fascinovalo. Navíc, získávání těchto pramenů je v archeologii záležitostí terénní a často velmi fyzickou, což mnoha lidem, včetně mě, evokuje pocit dobrodružství. Svůj podíl na mé volbě také jistě měly všechny různé encyklopedie a romány o pravěku i starověku, kterými mě rodiče od malička často obdarovávali při narozeninách či Vánocích. Teď se někdy smějí, že kdyby věděli, kam mě to povede, dávali by mi raději knihy o medicíně 🙂 . Značka pro pokračování textu

Kulty (pa)rohatého boha

Únor 21, 2017
tags:

zdenek-burian-saman-136Dnes si povíme něco o zajímavém fenoménu různých indoevropských pantheonů. Půjde o uctívání rohatých bohů. Tedy těch mocností, z kterých křesťané udělali svého Satana :-).  Půjdeme do historie naší rasy dost hluboko a tak to vezmeme pěkně od začátku. Od pravěkých lovců:

Již dávní pravěcí Evropané (a nejen oni) měli své šamany, kteří pracovali s jednou z nejstarších forem náboženství, dynamismem.  Je to víra, že svět a vše živé ovlivňují mocné a posvátné síly, které je třeba respektovat. Dynamismus je založen na základním fungování jakési neosobní energie – nazývané mana. Mana působí na zdraví i nemoc, ovlivňuje počasí, dává nahlédnout do budoucnosti i minulosti, pomáhá při lovu a boji, atd. Touto mystickou silou jsou obdařeny jak přírodní jevy Značka pro pokračování textu

Nadějný měsíc

Únor 16, 2017
tags:

sp_a0197Země se pomaličku snažila probrat z ledového sevření. Ale hodně, hodně pomaličku. Prozatím tedy stále odpočívala pod peřinou. Bylo ještě brzy…. Slunce čas od času ukázalo svou přívětivou tvář a snažilo se osvobodit svět z mrazivé moci, ale vždycky, když seznalo, že jeho čas ještě nenastal, opět zmizelo. Chladné noci ještě stále dokázaly zabíjet vše živé, co se neschovalo před posly mrazu a ledu. Sníh i led občas tál a ubýval, ale stejně tak znovu zamrzal a vytvářel ledové pasti. Ale tak už to v zimě většinou chodilo a příroda si mohla alespoň odpočinout a nabrat síly do dalšího cyklu. A zima se ještě stále nehodlala vzdát svého království. Ale naděje na jaro již byla občas cítit ve vzduchu. Tedy alespoň sem, tam… Značka pro pokračování textu

Příběh legionáře 1

Únor 10, 2017
tags:

musov-soutezMám rád historii. A doslova miluju historii Říma. Když jsem se na fb stránce Archeologie – Mušov dočetl o velice zajímavé soutěži, kam bych mohl napsat mikropovídku na  toto téma, rozhodl jsem se něco krátkého sepsat.  V roce 172 n. l. vytáhli Římané za Dunaj, aby potrestali nájezdníky z germánských kmenů Kvádů, Markomanů a dalších. Odvetného tažení se účastní i option řeckého původu Thémistoklés s komandem zvědů. Tento vlastně „trestný oddíl“ vyvrhelů z celého Impéria je pověřován tajnými a nebezpečnými úkoly za nepřátelskou linií. V hlavě se mi pomalu líhnou další příběhy okolo řeckého velitele a jeho mužů. Možná se každý týden objeví nové vyprávění věčně opilého a nakvašeného Řeka – možná to bude trvat déle 🙂 . S laskavým svolením pořadatelů soutěže si tyto krátké mikropovídky budete moci přečíst i zde. No, a pokud budete chtít dát v soutěži od 25. 5. 2017 hlas, budu rád. Thémistokles Atticus je prohnaný bastard, u jehož příběhů jsem se inspiroval romány Anthonyho Richese a Simona Scarrowa. První soutěžní Thémistoklův příběh na fb je tady a pokud se Vám líbí, můžete ho i lajknout  🙂 . Značka pro pokračování textu

Hromnice 2017

Únor 6, 2017
tags:

hromnice„V oněch čtyřech božských podobách projevuje se jedna a táž podstata Hromovládce, stejně jako se těmito plameny projevuje jedna a táž podstata ohně. Toť Oheň Hromovládcův, značící jeho přítomnost v našem středu, a zároveň symbol planoucí víry a odhodlání v našem nitru.“

Obřad Hromovládcův

Zatímco soukmenovci z Čech si naplánovali oslavu Hromnic na sobotu, kdy měli na Frostíkově obřadišti světit jeho novou modlu, na jižní Moravě jsme tak učinili v pátek 3. února. Vzhledem k tomu, že v PK vnímáme Hromovládce jakožto patrona našeho společenství, jedná se o událost neméně důležitou než např. slunovrat či jiný svátek ročního cyklu.
Značka pro pokračování textu