Přejít k obsahu webu

Co je germánské pohanství? II

16 září, 2020

Thor Sheil

Postoje germánského pohanství

Přetištěno z Hedenskap (Copyright 1992)

 

Být „dobrým germánským pohanem“ se hodně odlišuje od toho, být dobrým křesťanem. Obdivované atributy zahrnují čestnost, integritu a dokonce temperament, dobrý úsudek a odvahu. Etika germánského pohanství není souborem pravidel, kterým se má řídit, ale časem prověřenými principy, které se mají žít. Germánský pohan se nemůže schovávat za výmluvu, že „udělal, co požadovaly zákony“. Právo znamená dělat to nejlepší, ne pouze to, co je správné. Život je příliš obsáhlý, než aby byl omezen na pevný soubor pravidel. Je potřeba něčeho většího. Značka pro pokračování textu

Skutečně potřebujeme pohanskou církev?

9 září, 2020
tags:

NE. To říkám hned zkraje. V této krátké úvaze se pokusím vysvětlit, proč zastávám tento názor a také proč ho, jako celek zastávají i ostatní členové Pohanského kruhu. 

Čas od času se v české pohanské subkultuře (která ve skutečnosti není žádnou homogenní komunitou) objeví u jistých lidí nutkavá touha zakládat jakousi „pohanskou církev“. Kupodivu se to vrací v určitých intervalech a pokaždé to taky bez jakéhokoliv úspěchu (získání tří stovek podpisů) končí. Proč se tak ale děje? Co k tomu „Otce a Matky zakladatele“ vlastně vede?

Poprvé jsem se z plánem na vytvoření „pohanské církve“ setkal u již dávno zaniklého pohanského společenství  Dávný obyčej v roce 2011. Tahle skupina o tom pořádala poměrně rozsáhlé diskuse, kde padlo několik základních argumentů, proč to vlastně udělat: Značka pro pokračování textu

Co je germánské pohanství? I

2 září, 2020

Thor Sheil

Pozn. překl.: Následující dvoudílný příspěvek pochází z náhodně objevených webových stránek starších amerických manželů Thora a Audrey Sheilových, vyznavačů germánského pohanství. Zaujalo mne na nich, že na rozdíl od našich končin, kde se pohanství někdy jeví jako doména studentů nebo max. lidí do 30 let, ve Spojených státech zjevně žijí a intenzivně propagují pohanství i lidé důchodového věku. Tito manželé články k  tématu pohanství začali zveřejňovat roku 1992. Krom toho vydali vlastní knihy věnované runám, magii, kouzlení, germánské  pohanské tradici, pohanství, obrodě, mýtu, hrám atd. Thor Sheil svůj níže předkládaný článek uvádí na svých stránkách takto: Značka pro pokračování textu

Slovanští bohové a jejich podivná „svatozář“

26 srpna, 2020
tags:

Andreas Gottlieb Masch (1724 – 1807)

Archeologické podvrhy jsou staré jako sama archeologie. A pochopitelně se to nevyhnulo ani archeoologii a historii slovanské. Čas od času se objeví něco, co má dát Slovanům jakýsi punc „větší kulturní vyspělosti“. To bývalo (a stále bývá) nepěkným zvykem i u Keltů a Germánů, kdy takový „historický artefakt“ má dokázat, že i oni „byli stejně vyspělí jako Řekové a Římané“. Oni to často ti „objevitelé“ snad i mysleli v dobré víře – třeba tzv. Ossianovy zpěvy – které „objevil“ skotský nacionalista a patriot James Macpherson (1736 – 1796). Ty měly „dokazovat“  starou literární tradici skotských Gaelů zapsanou v původním keltském jazyce. Samozřejmě se ukázalo, že jde o podvrh z roku 1760. Macpherson tvrdil, že nalezl a do angličtiny přeložil trvorbu gaelského básníka Ossiana ze 3.stol.n.l. Tím spustil vlnu keltofilie a keltománie, která trvá dodnes. Značka pro pokračování textu

Levice a pravice a pohan

19 srpna, 2020

Michael F. Strmiska

Pozn. překl.: Ještě jednou se vracíme k tvorbě amerického religionisty Michaela F. Strmisky. Tentokrát se jedná o kapitolku z jeho přednášky „Pagan Politics in the 21st Century: ‘Peace and Love’ or ‘Blood and Soil’?“ Konkrétně část s názvem Left and Right and Pagan, v níž autor podává základní definici pojmů pravice a levice a uvádí, jakým způsobem se projevují v pohanství. Z článku je celkem patrné, jakou stranu polického spektra Strmiska zaujímá. Konec konců,  i jeho osobní stránky The Political Pagan nesou podtitul: „Toto je blog, který komentuje pohanství a politiku ve Spojených státech z levicově-liberálního pohledu.“ Stejně tak čtenář našeho webu jistě pozná, kam by autor politicky zařadil Pohanský kruh. Zda by to bylo oprávněné a jednoznačné, je ovšem věc druhá. Vynořuje se otázka, zda toto rozdělení na pravici a levici, navíc v rámci duchovního směru, jakým je pohanství, zůstává vůbec ještě platné. Ono pojmosloví se začalo používat na sklonku 18. století v době Velké francouzské revoluce a tedy právě jeho „bytelnost“ může být argumentem pro jeho odložení, protože dnes žijeme ve společensky zcela jiných podmínkách. V současnosti se tak objevují politické koncepty, které se toto duální politické vnímání snaží překonat. Ať se jedná o tzv . Třetí cestu nebo Čtvrtou politickou teorii. Závěr Strmiskovy kapitoly však vyznívá pozitivně, neboť doufá v překlenutí politických rozdílů v rámci pohanství na základě společného zájmu o přírodu.

Wolf

Značka pro pokračování textu

Dalibor Dostál o návratu divokých kopytníků do české krajiny a o pohanství

12 srpna, 2020
tags:

Čtenáři Pohanského kruhu už jistě vědí, že příroda je jedním z našich zájmů. Dnes jsme se rozhodli trošku vyzpovídat Dalibora Dostála, ředitele organizace Česká krajina. Tihle lidé dělají pro návrat „divoké“ přírody do naší vlasti hodně a jejich činnost by mohla naše souvěrce zajímat 🙂 .

Pane Dostále, co je vlastně náplní Vašeho sdružení?

Vracíme do krajiny velké kopytníky:  divoké koně, zubry a pratury. Původní pratury člověk vyhubil, takže v jejich případě jde o takzvaně zpětně šlechtěná zvířata. Pratur je předkem veškerého domácího skotu. Vědci z Holandska proto vybrali několik málo primitivních plemen skotu, která jsou původnímu praturovi nejpodobnější a vzájemně je kříží. Tím se znaky pratura posilují a postupně se budou ustalovat.   Značka pro pokračování textu

Pověst o Forn Halru – „Nejstarším dubu“

5 srpna, 2020

Znak Jotun’s Bane Kindred

Pozn. překl.: Pohané jsou známí svým pozitivním vztahem k přírodě a dalo by se říci, že ta je jejich chrámem. Tuto pohanskou senzitivitu k přírodě dokládá  i dnešní příspěvek, který pochází ze stránek společenství Jotun’s Bane Kindred. S myšlenkami jejich náčelníka jste se tu mohli seznámit nedávno. Povídka vypráví o posvátném dubu Forn Halr (Stařec), kvůli němuž si tato skupina zvolila lokalitu za své posvátné místo. Nachází se v Gaea Retreat nedaleko kansaského McLouth.  Pod větvemi tohoto stromu skládají noví členové skupiny přísahu s rukou položenou na jeho kmenu, který trvale zdobí kladivo nazvané Skull-Splitter (Drtič lebek). U dubu členové vztyčili kamenný oltář, tvořený dvěma kameny o hmotnosti cca 900kg a 400kg, které tam ručně přemístili a nahradili tak oltář předchozí a jednodušší.

Několik fotografií z tohoto jejich posvátného místa naleznete níže, včetně záznamu z jejich rodinného obřadu u Forn Halru, jemuž je věnována následující povídka.

Wolf

Značka pro pokračování textu

Lord Dunsany – cynický prorok návratu pohanství

29 července, 2020
tags:

Mnoho současných českých pohanů a čtenářů fantasy si dodnes poněkud naivně myslí (a je ochotna se o tom do krve hádat), že otcem fantasy“ je oxfordský profesor J. R. R. Tolkien (3.1.1892 – 2.9.1973). Jenže ono to tak vůbec není. Skutečnými otci žánru jsou anglický výtvarník, spisovatel a první překladatel severských ság do angličtiny William Morris (24.3.1834 – 3.10.1896), lord Dunsany (24.7.1878 – 25.10.1957), Henry Rider Haggard (22.6.1856 – 14.5.1925) a konečně Američan a otec legendárního Tarzana Edgar Rice Burroughs (1.9.1875 – 19.3.1950). A samozřejmě také rakouský okultista Guido von List (5.10.1848 – 17.5.1919). Jenže, tato jména jsou známá především v anglosaském světě. U nás si čtenář vzpomene asi jen na kultovního Burroughsova Tarzana z rodu opů (1914) – už jen kvůli legendárním ilustracím Zdeňka Buriana, a ohledně mistra Haggarda na Doly krále Šalamouna (1883) – případně další romány o dobrodruhu Allanu Quatermainovi.

Značka pro pokračování textu

Jak si můžeme být na 100% jistí, že je pohanství reálné?

15 července, 2020

Mark Ludwig Stinson v Mögrhöll, síni společenství Jotun’s Bane Kindred

Pozn. překl.: Autorem dnešního příspěvku je Mark Ludwig Stinson, náčelník pohanské organizace Jotun’s Bane Kindred, která je aktivní v oblasti amerického Kansasu. Jedná se o rodinně orientovanou skupinu, která se na svých stránkách definuje takto: „Naším záměrem je další studium a praktikování náboženského, duchovního a filosofického přesvědčení a praktik germánského pohanství. Od roku 2007 poskytujeme prameny pro další Ásatrú a germánské pohany.“ Značka pro pokračování textu

Jan Reichstäter: Předkřesťanská náboženství severních Indoevropanů

8 července, 2020
tags:

Nedávno jsem si koupil tuto zajímavou knihu, celým názvem Předkřesťanská náboženství severních Indoevropanů: Tradice Keltů, Germánů a Baltů v kritické perspektivě humanitních věd – a musím říci, že mne velice příjemně překvapila. Autor Mgr. Jan Reichstäter se (podle toho, co jsem zjistil) specializuje na dějiny christianizace Evropy a předkřesťanské tradice našeho kontinentu a uralských etnik. V jeho hledáčku je také současné novopohanství a jeho rozličné směry. Nejdříve jsem se trošku obával, že půjde o poněkud suchopárnější intošský výstřelek, který vydala Masarykova univerzita, ale není tomu vůbec tak. Kniha vyšla v nákladu pouhých 200 kusů (!), takže se po ní jistě velice brzy zapráší. Publikace by mohla oslovit už i dospělého pohana, který má jen o něco větší historické znalosti, než běžný konzument Wikipedie a čtenář časopisu Enigma. Rozhodně při četbě nebudete muset nakukovat do slovníku (nebo nedejbozi do oné Wikipedie), protože Reichstäter knihu doplnil obsáhlým poznámkovým aparátem a vysvětlivkami. Když uvádí různé názory jiných odborníků, pečlivě rozebírá, kdo a kdy to napsal. Značka pro pokračování textu