Skip to content

Vzpomínka na můj první pohanský obřad IV

Duben 25, 2018
tags:

Co člověk zažije poprvé, obvykle se mu vryje hluboko do paměti. Co je navíc příjemné, k tomu se ještě člověk rád ve vzpomínkách vrací. V případě mého prvního pohanského obřadu platí obě věty výše. Než jsem se jej zúčastnil, měl jsem zkušenosti se skupinovými rituály jiného typu. Ať už s převzatými od LaVeye (Pocta Čortovi) či s vlastními, jako bylo rituální zrušení křesťanského křtu (Obřad Golgotského kříže) nebo ceremonie průchodu dimenzemi inspirovaná Lovecraftem (Magnum Innominandum).

Jak jsem se však stále více zajímal o duchovno předkřesťanské Evropy, začal jsem se potkávat s podobně zaměřenými lidmi. Někdy v roce 2006 jsme se společně s budoucím soukmenovcem Rolfem seznámili s Torhamem, kytaristou pagan metalové skupiny Žrec, jenž se s dalším členem skupiny, Igorem, zajímali o slovanské rodnověří. O rok později nás oslovili, zda bychom měli zájem se s nimi zúčastnit pohanské oslavy letního slunovratu. Měla se konat na Slovensku a pořádalo ji tehdy nedávno vzniklé společenství slovanských pohanů Dažbogovi vnuci. Souhlasili jsme. Značka pro pokračování textu

Reklamy

„Pohanská hudba“ z mého pohledu II

Duben 19, 2018
tags:

Dnes tu máme druhé zastavení (nebo spíše poslechnutí) na téma hudby, kterou mám nějak spojenou s pohanstvím.  Stejně jako v první části, i tentokrát to bude převážně o filmových soundtracích, ale dostane se i na bigbít. O čem to nebude, to už víte z prvního dílu. Dostal jsem sice rozhořčené reakce od všech tří fanoušků Wardruny, nicméně místo v mé hudbotéce pro tento soubor fakt není a nebude  🙂 . Takže to bude opět hlavně pro milovníky symfonické hudby a tentokrát i pro fanoušky Oi!, což je pro leckoho možná dost fantastická kombinace. K těm filmům, k nimž mnou zmiňovaná hudba patří, mám celkem zvláštní vztah a někdy mám soundtrack i radši, než celý film. Takže pojďme na věc  🙂 . Značka pro pokračování textu

Krut

Duben 12, 2018
tags:

Vesnice Božov, nedaleko saských hranic, 12. století. Uvnitř místní farnosti se asi čtyřicetiletý kněz sklání nad svou rozepsanou kronikou a naposledy uvažuje, jestli má ta slova opravdu napsat. Nebudou ho čtenáři podezírat ze sympatií k těm pohanským barbarům, kteří tak dlouho a tvrdohlavě odmítali světlo Kristovo? Nakonec se ale uklidní. Jeho? Učeného saského faráře, který se kdysi připojil ke zvěstovatelskému úsilí biskupa Vicelina přimět ty proklaté modláře přijmout pravou víru? Jeho? Který před několika lety s biskupem Geroldem osobně zničil a vypálil posvátný háj pohanů v Oldenburgu? Určitě ne. Ale přesto se mu ruka s husím perem, namočeným v kalamáři, ještě nepatrně zachvěje, než na pergamenové listy konečně zapíše skutečný důvod pohanského povstání v zemi Obodritů v roce 1066: Značka pro pokračování textu

„Pohanská“ hudba z mého pohledu

Duben 6, 2018
tags:

Tenhle článek bude hodně subjektivní. Pokusím se v něm rozvést svůj vztah k hudbě, kterou považuji za „pohanskou“ – a ty uvozovky jsou rozhodně na místě. Nejde totiž o hudbu, která byla složena vyloženě pro současné pohany – ale o hudbu, která má v sobě, dle mého, pohanské motivy. Můj pohled se bude zcela jistě lišit od pohledu spousty současných českých a slovenských pohanů  🙂 . Což ale nemusí být nutně špatně.

Nejdřív si ujasníme, o čem tento výčet rozhodně nebude: Nebude tu žádné místo pro skupiny jako Wardruna nebo nedejbozi Omnia, které naprosto bytostně nesnáším, a jejich tvorba mi přijde odporná. Jejich fanoušci prominou, dále se k těmto tělesům nebudu vracet. Nebude tu také nic o blackmetalu a tzv. paganmetalu – či jak se ty styly jmenují. Metalovou hudbu, až na drobné výjimky, totiž vůbec neposlouchám, a když slyším takové to blackmetalové  mužské chrochtání v kombinaci s „operním“ ženským zpěvem, ježí se mi zbytek porostu na hlavě 🙂 . Ale proti gustu žádný dyšputát, naprosto chápu, že se to některým pohanům líbí a k jejich víře to zkrátka patří. Značka pro pokračování textu

Vladimír I. Bulharský

Březen 29, 2018
tags:

Na konci 9. století není v evropských dějinách zvykem, aby se vlády nad vyspělým raně středověkým státem ujal moci panovník, který by měl otevřenou a neskrývanou úctu k původní před-křesťanské víře. Jak je známo, nové populární náboženství elit – křesťanství – se právě od vyšších vrstev (ovládajících tehdejší společnost) postupně a líně šířilo mezi poddané lidi. Někde násilím, jinde šibalsky.

Zajímavou výjimku ve slovanské historii, kdy se do čela „moderního národa“ v průběhu tuhé christianizace dostal uctívač starých bohů, nabízí raně středověké Bulharsko. Řeč je o vládci první bulharské říše v letech 889-893, kňazi Vladimíru. Dobové zprávy, sepsané učenými mnichy, nám samozřejmě zanechaly zprávy o jeho neschopnosti řídit stát, ale těžko dnes říct jestli jde opravdu, o pravdu… nebo jenom o ideový „hanopis na pohana“. Značka pro pokračování textu

Vztah moudrosti, zármutku a šílenství ve Wotanově povaze

Březen 22, 2018

Někdy se říká, že vědění a moudrost s sebou přinášejí utrpení a zármutek, jindy se zase tvrdí, že je těžké rozlišit moudrého od blázna či šílence, neboť hranice mezi moudrostí a šílenstvím je přinejmenším nejasná a nezřetelná. Faktem je, že existuje evropské božstvo, které má ke všem těmto fenoménům velmi blízký vztah. Následující esej se zaměřuje právě na zkoumání povahy tohoto božstva v souvislosti se zkoumáním vztahů mezi moudrostí, zármutkem a šílenstvím.

 

Úvod

Wotan (Ódin, Hermés, Merkur…) má mnoho tváří, mnoho jmen. Jeho povaha je spjata s pestrou škálou různých jevů, například se smrtí, válkou, moudrostí, šílenstvím, lstivostí, vychytralostí, básnictvím. Obzvláště zajímavá je Wotanova schopnost snoubit v sobě rozporuplné, respektive to, co se zdá být rozporuplné. Wotan je charakteristický svým bažením po vědění. Nikdy nepohrdne možností dozvědět se něco nového, a kvůli vědění je dokonce ochoten přinášet oběti. Tak putuje za moudrostí a jeho hlad po ní nikdy nemizí.
Pokud ale zkoumáme moudrost, je důležité uvědomit si, na co poukazovali moudří z celého světa. Často lze totiž narazit na tvrzení, že moudrost je doprovázena zármutkem, melancholií a osaměním. I Wotan o tom ví své, neboť moudrost pro něho nepředstavuje nějaký okrajový zájem, nýbrž zájem stěžejní. Touhou po poznání je posedlý. Je nenasytný, pokud jde o vědění, a právě proto zná velmi dobře jeho hořkosladkou chuť. Ostatně i v Hávamálu na to upozorňuje: Značka pro pokračování textu

O Freyovi a runách

Březen 16, 2018
tags:

Příběh, který vám budu vyprávět, se odehrál asi tak v roce 2011 nebo 2012 – už si to nepamatuju přesně. Stalo se to celé někdy koncem jara na mém kultovním místě v Ullově háji, kde jsem vybudoval svůj kamenný kruh, zasvěcený bohům (nejen) Asgardu. Odkaz na blog soukmenovce Mikyho je už starší, jak to vypadá v Ullově háji v současnosti, můžete vidět na fotografii z loňského jara.

O čem ale vlastně chci psát: O ošidnosti výkladu run 🙂 . S runovým systémem se snažím pracovat sotva nějakých 23 let, což rozhodně není moc a určitě jsou ve světě mnohem zkušenější pánové. Ale i oni občas zavzpomínají, že nějaké runové věštby „přečetli“ špatně. Inu, to se někdy stává. Jak věštit z run, to tu nemá cenu vypisovat, to vám poradí mnohem učenější a opravdoví mistři. Jejich knih je na českém trhu opravdu dost – a zaleží na každém – kdo si jakou zvolí a jaký runový věštebný systém bude používat. I mistr tesař se někdy utne. Někdy to runové „utnutí“ může být celkem humorné  🙂 . Značka pro pokračování textu