Přejít k obsahu webu

Tak nám sečetli pohany, paní Müllerová

26 ledna, 2022
tags:

V loňském roce proběhlo v České republice, jako každých deset let, Sčítání lidu. A již podruhé měli občané možnost zapsat do formulářů jako svou víru a náboženství Pohanství. Tuto iniciativu samozřejmě podpořili i členové Pohanského kruhunapříklad zde . A protože už tedy známe výsledky, můžeme porovnat, kolik pohanů se přihlásilo ke své víře v roce 2011 a kolik jich k tomu našlo odvahu v roce 2021. Takže je to 863 „oficiálních“ pohanů k roku 2011 a 2764 „oficiálních“ pohanů k roku 2021. Výsledky o něčem vypovídají: Pohanská subkultura v Čechách zjevně roste. Nicméně – když tak sleduji rozpravy pohanů samotných na sociálních sítích, je jasné, že někteří „pohané“ schválně tuto (nepovinnou) kolonku ve sčítacím formuláři nevyplnili. Tito jedinci „argumentují“ zejména tím, že „maminka mi nedovolila to tam napsat“, případně „nebudu Systému poskytovat osobní data“ nebo dokonce „vyplňoval to za mne někdo jiný“. Čili máme v pohanské subkultuře jak  mamánky, tak uctívače konspiračních teorií, ale také prostě líné zevly. A protože jsem velký ctitel a milovník Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války od opilce, bouřliváka a špatného komunisty Jaroslava Haška (30.4.1883 – 3.1.1923), dovolím si přenést jeho kultovního hrdinu do současnosti. Představte si, jak by asi Josef Švejk glosoval výsledky aktuálního pohanského sčítání:

Značka pro pokračování textu

Novopohanstvo: Rekonštrukcionizmus, alebo živý mýtus? Časť prvá

19 ledna, 2022
Sebastián Jahič

Autor okrem iného preložil knihu od Alaina de Benoista Být pohanem do češtiny. V súčasnosti mu vychádza kniha vlastných ezoterických úvah a textov s názvom Magické eseje I.

Úvod

Cieľom tejto eseje je ponúknuť čiastkové reflexie nad novopohanským hnutím a prísť s – podľa možností – konštruktívnou kritikou. [1] Autor tejto eseje nie je novopohan, a teda celú vec vidí s odstupom a „zvonka“. Výhodou tejto skutočnosti môže byť, že sa nad niektorými vecami zamyslí spôsobom, akým sa nad nimi v novopohanských kruhoch možno nerozmýšľa, a teda prinesie nový uhol pohľadu. Nevýhodou, že nemá s novopohanstvom (ďalej aj „pohanstvom“) vnútornú skúsenosť a možno bude chcieť prediskutovať niečo, čo v novopohanských kruhoch už dávno prediskutované bolo, alebo bude kritizovať niečo, čomu nerozumie správne. Za prípadné omyly sa vopred ospravedlňuje.

Značka pro pokračování textu

Raud Silný (pamětní den 9. leden)

12 ledna, 2022

Pozn. překl.: O soudobých pohanech je známo, že po vzoru svých předchůdců v předkřesťanských dobách slaví svátky ročního cyklu. Některé organizace k těmto základním svátkům přidávají další pamětní dny, kdy si připomínají důležité události či významné postavy spjaté s pohanstvím. Americká Ásatrú Folk Assembly (AFA) se ve svém časopise Runestone každý měsíc věnuje některému více či méně známému představiteli pohanství minulosti dávné i nedávné, jenž si zasluhuje nebýt zapomenut. Tyto vzpomínkové články připravuje každý rok jiný člen AFA, loni to byla Gythia Catie Ericksonová, která vedle krátkého představení dotyčné osobnosti rovněž zmiňuje, v čem může jeho životní příběh skýtat poučení i pro nás. Proto jsem zvolil právě její  tvorbu pro následující celoroční seriál, který v souladu s kalendářem AFA přinese každý měsíc informace o jedné pohanské osobnosti. Seriál zveřejňujeme s laskavým souhlasem autorky.

Wolf

Značka pro pokračování textu

Malířka Lucie Roháčová: „Příroda je jako živá bytost, která se ke všem chová stejně, na nic si nehraje a až po tom, co tě přijme za svého, dovolí ti z ní čerpat sílu“

5 ledna, 2022
tags:

Ve FB skupině, kterou již před lety založil soukmenovec z PK Miky, jsem narazil v diskusích na velmi zajímavou mladou malířku Lucii a její tvorba mě hodně oslovila. A jelikož myslím, že se to, co tvoří, bude líbit i našim čtenářům, je tu tento rozhovor  🙂 : 

Tvoje obrazy jsou prostě úžasné, prostoupené určitým duchovnem. Můžeš nám o jejich tvorbě něco říci? Kde bereš inspiraci pro svou práci?

Značka pro pokračování textu

Zkoumání konceptů posmrtného života severského pohana: Rekonstrukcionistický přístup (3)

29 prosince, 2021
Bil Linzie

2.3 Pohanský koncept ’Bohů-patronů’

Křesťanská doktrína ’vracení duše Bohu’, aby se člověku dostalo zvláštních osobních laskavostí se určitě zdála směšná či zvrácená těm, kteří se drželi konceptu, že duše přebývá s tělem. Před příchodem křesťanství by k vyhánění duše z pohřební mohyly docházelo v extrémních případech, kdy draugr [nemrtvý] komunitu strašil či obtěžoval. Existují četné příklady nejen ze ság, jako je Eyrbyggia ságy a Gisli ságy, ale rovněž z pozdějšího folklóru. Proces zbavení komunity ’duše’ znamenalo, že ’duše’, tj.  živá mrtvola, působila v komunitě zmatek a že to tedy byla nutnost. Pro germánského pohana bylo  udržování duše předků v rodinné pohřební mohyle vnímáno jako budování rodinného základu ’nositelů štěstí’, zvláště pokud pohřbení měli štěstí v životě.  Zbavit pohřební mohylu duší by se v nejlepším případě vnímalo jako újma, v nejhorším jako rozsudek smrti.  Pohanova logika je tato:

Značka pro pokračování textu

Zimní slunovrat 2021 s Rodnou vírou v Hradci Králové

22 prosince, 2021
tags:

„Sláva Dazbohu, jasnému Slunce bohu! Sláva Dazbohu a jeho Otci Svarogu!“ 

Kolo roku se zase pootočilo a přišel znovu Zimní slunovrat – nebo jak říkají slovanští rodnověrci  –  Kračun. Tento svátek slavím již tradičně s přáteli z Rodné víry v Hradci Králové. Souvěrec Ctirad slunovratový rituál mnoho let pořádá na svém pozemku u slepých ramen Labe na kraji města. Místo je to velmi vhodné, protože nezvaný host tam zabloudí jen zřídkakdy a právě nikým nerušený obřad, je to, co se při Kračunu hodně cení.

Značka pro pokračování textu

Ten dvanáctý

8 prosince, 2021
tags:

„Kdy začne tát, vědí jen bohové. Ale toho muže bys měl dostat do Švédska co nejdříve…“

Nebývá tu zvykem, abychom zveřejňovali recenze na válečné filmy – ale dnes učiníme výjimku, protože snímek, o kterém se chystám psát, má v sobě zcela určitě něco pohanského. Nejsem velkým příznivcem amerických, ruských (sovětských) a jugoslávských válečných spektáklů ve velkém stylu, protože obsahují tuny patosu a pro mne nezkousnutelného balastu. Když jsem však narazil na norský film Ten dvanáctý/Den 12. mann režiséra Haralda Zwarta z roku 2017, koukl jsem na něj a rozhodně nelituji.

Značka pro pokračování textu

Zkoumání konceptů posmrtného života severského pohana: Rekonstrukcionistický přístup (2)

24 listopadu, 2021
Bil Linzie

2.2 Pohanské vnímání ’Duše’

Zdá se, že rané pokusy konvertovat pohany nejprve ’podnítily vikinskou dobu’. (17) Tyto komunity před vikinskou dobou vyjadřovaly  myšlení či světonázor, který, jak se zdá, byl někdy v přímém rozporu s křesťanstvím a jindy byl pouze odlišný. V současnosti má běžný pohan myšlení ohledně vlastnění ’duše’ pouze ’odlišné’ od toho, co křesťané učí jako doktrínu na počátku třetího tisíciletí současné éry.

Značka pro pokračování textu

Václav Patočka: Mořští orli ze severu Evropy

17 listopadu, 2021
tags:

Vikingové a jejich plavby fascinují evropského člověka i v 21. století. Vikingové jsou zkrátka symbolem něčeho „nefalšovaného“ a „opravdového“, o čem je třeba stále psát skvělé knihy a točit stupidní fantasy seriály, které jejich tvůrci (a ne moc chytří) diváci vydávají za „historické“. Jistě víte, o které hrůznosti z produkce History Channel píšu. Ale nebojte – této příšernosti se dnes opravdu věnovat nebudeme  🙂 .  Dnes se zaměříme na ukázku z knihy Václava Patočky (o tomto autorovi se mi bohůmžel nepodařilo zjistit, kdy se narodil a zda ještě žije) Plachty objevují svět, kterou vydalo nakladatelství Albatros v roce 1983 a pak ještě jednou roku 1987. Knížka je sice staršího data, ale pro skutečné zájemce o svět vikingů se vyplatí i dnes ji mít v knihovně. Pan Patočka sice používá pro vikingy velké „V“, což se dnes už nepíše, protože nešlo o národ, ale spíše o řemeslo piráta – ale to mu jistě čtenář odpustí. Ukázka je z kapitoly Mořští orli ze severu Evropy a snad se vám bude líbit, je totiž o slavných lodích těchto mořeplavců:

Značka pro pokračování textu

Andrea Haugenová (1969 – 2021)

3 listopadu, 2021

Pozn. překl.: Bylo asi jen otázkou času, kdy se obětí islámského teroru v Evropě stane i nějaká známější postava z pohanské scény. Došlo k tomu letos 13. října v norském Konsbergu v případě Andrey Haugenové, všestranné umělkyně – zpěvačky, hudebnice, skladatelky a spisovatelky. Připomeneme si ji dnes její knihou The Ancient Fires of Midgard, kterou věnovala Alvě, svému malému elfovi (tj. dceři, kterou měla v manželství se Samothem, kytaristou norské metalové skupiny Emperor). Právě v úvodu knihy o severském pohanství dává nahlédnout do svého nitra a píše o své duchovní cestě. Vzhledem k okolnostem, za nichž Midgard opustila, z některých jejích slov až mrazí… Celá kniha je dostupná online např. zde.

Wolf

Značka pro pokračování textu