Skip to content

„Viking“ – aneb Vladimír vrací úder

Březen 25, 2017
tags:

Upozornění pro fanošuky sračkoidního fantasy seriálu The Kokots – eeee, pardon – The Vikings: Nečtěte to, mohli byste dostat infarkt.

Ruská kina momentálně válcuje historický (mno, to je vážně otázka, jak moc historický) velkofilm Viking režiséra Andrej Kravčuka o tom, kterak ušlápnutý ňouma Vladimír z Rurikova rodu statečné vikingy na Rus povolal, bratra svého zahubil a kyjevským velkoknížetem se stal, prašivé modly zavrhnul a navrch ještě víru pravou přijal a s řeckou princeznou se oženil… A není to špatný film, pokud se aspoň trochu vyznáte v historii Kyjevské Rusi. Pokud vás toto období nezajímá a radši koukáte na The Kokots, tak vám film moc nedá, protože na rozdíl od Rusů, Ukrajinců a Bělorusů – kteří mají Vladímíra Svjatoslaviče (958? – 1015) za národního hrdinu – asi nebudete moc chápat, o čem jeden z nejdražších ruských filmů vlastně je…

Musím se přiznat, že jsem Vikinga viděl už několikrát a stejně jsem musel pokaždé nahlížet u sledování do staroruského letopisu Vyprávění o minulých letech, který je dobrým zdrojem k tomu, aby šlo porovnat, co si režisér Kravčuk nějak z historie přizpůsobil a co je ve filmu naopak dodrženo a doloženo. Celý příběh Vladimíra o jeho cestě k moci vypráví starý viking (asi by se hodilo spíše „Varjag“ – ale to by asi Američané nepochopili) Sveneld:  V 10. století museli Rurikovci tvrdě bojovat o ovládnutí Rusi. Kyjevský velkokníže Svjatoslav Igorevič nebo-li Sfendald Ingvarsson († 972 ) – jak mu říkali Seveřané – ze kterých jeho rod vzešel, sice porazil muslimské Volžské Bulhary a židovské Chazary, ale dílo sjednocení Rusi nestihl dokončit, protože ho sejmuli turkotatarští Pečeněhové podle návodu konstantinopolských Řeků. Zanechal po sobě tři syny, kteří se dost nesnášeli, neboť se přetahovali o moc a každý z nich měl jinou matku. Nejstarší Jaropolk zdědil Kyjev. Prostřední Oleg sídlil u kmene Drevljanů a syn otrokyně – nejmladší Vladimír, dostal úděl v Novgorodě. Sveneld slouží Olegovi, který mu nejvíce připomíná Svjatoslava. Tady to s Vyprávěním o minulých letech poprvé hned z kraje nesedí, protože skutečný Sveneld sloužil Jaropolkovi. Oleg, Sveneld a malá družina vyráží v roce 975 na lov do zimních lesů nedaleko Polocka. Jdou po zubrovi (i když je to možná tur, tady fakt nevím). Scéna zimního lovu je perfektně natočená a ten počítačově vytvořený zubr je prostě epesní. Jenže dojde ke střetu s lidmi velkoknížete Jaropolka, který jde ve skutečnosti Olegovi po krku… A pak už se film řítí rychlostí autobusu řízeného šíleným řidičem. Je vidět, že to tvůrci ve finále hodně prostříhali, takže opět doporučím číst pararelně i Vyprávění o minulých letech.

Oleg při útěku do Polocka spadne z mostu a napíchne se na kůl, což samozřejmě nepřežije. V Polocku vládne viking Ragnvald, u kterého se stačí Sveneld schovat. Jenže Jaropolk ho tam stejně dostihne a obviní ho ze smrti Olega. Chce mu nechat setnout hlavu, ale protřelý dědýs Sveneld použije trik, který sečtělý čtenář zná ze Ságy o Jomských vikinzích  a který využil ve svém románu Vlčí moře i Robert Low. Samozřejmě už se to objevilo i v kejdě The Kokots a možná i jinde. Pokud nevíte, oč jde, nebudu to vyzrazovat, protože scéna ve filmu je fakt povedená. Jaropolk tedy musí Svenelda propusit, i když se mu nechce. Sveneld mu přísahá pomstu a vyráží za nejmladším ze Svjatoslavičů – Vladimírem. Ten najme družinu vikingů, sebere vojsko z novgorodských Slovanů a Ugrofinů a vydává se k Polocku. Vláďa je trošku ňouma a Sveneld ho musí stále do války nutit. Vladímir by si rád vzal dceru knížete Ragnvalda, a tak získal mocného spojence proti Jaropolkovi. Jenže Rogněda ho odmítne, protože si vybrala za muže právě Jaropolka a nevítaného nápadníka ještě nazve „synem otrokyně“. Tím ale spustí válku a Vladimír a spol. vyvrátí Polock, zabijí Ragnvalda a celý jeho rod vyhubí. Rognědu  Vladimír znásilní a vezme si ji za ženu. Teď už zbývá jen otevřený bratrovražedný střet s Jaropolkem a souboj o titul kyjevského velkoknížete…

Dál děj nebudu popisovat, protože by byla škoda to celé vyslepičit. I když se film drží historie opravdu jen volně, je to dobře natočeno. Nejsem odborníkem na zbroj vikinské doby, takže nepoznám, zda je helma z desátého nebo třeba jedenáctého století. Ale přijde mi to opravdu věrohodnější, než ta nechvalně proslulá sračka The Kokots ,určená úplným debilům, kteří nenávidí historii a proto ujíždějí na kopii fantasy seriálů Hercules a Xena. Kolik stál Viking, to si netroufám uhádnout. Ale je jisté, že Putinovo ministerstvo kultury nastavilo rozpočet velice štědře – a je to znát. Co se týká exteriérů, tak Kyjev vypadá jako trošku větší palisádou opevněná vesnice, což v desátém století asi fakt byl. Vikinské drakkary jsou většinou počítačově udělané, stejně jako řecké město Korsuň. Korsuň je vůbec perfektně vytvořená – skoro bych řekl, že ji dělali borci z BBC. Modly slovanských bohů v Kyjevě jsou taky celkem uvěřitelné, jsou očouzené, trouchnivé a pomazané krví. Bojové scény jsou dobré. Krev stříká, herci smrdí i z obrazovky, a tak to u historického filmu má být 🙂 .

Teď bych se rád trochu pozastavil u herců: Vladimíra hraje Danila Kozlovskij. Vypadá jako Kristus a to asi cíleně. Nevím, kde hrál dřív a je mi to jedno. Podle mne je nejhorším hercem filmu. Svenelda hraje v Rusku hodně populární Maxim Sucharov, což je řízek, který tady vypadá trochu jako jeho český kolega Miloš Vávra a kdyby to náhodou u nás někdy vyšlo dabované, tak by se k němu jeho hlas moc hodil  🙂 . Celý film skvěle hlásí a přesně takto si představuju postaršího vikinga. Hodně mne zaujal Igor Petrenko jako Vladimírův smrtelný nepřítel Varjažko. Jestli Sucharov vypadá ve filmu jako Miloš Vávra, tak Petrenko je celý Roman Zach a fakt jsem si to musel stopnout, abych to porovnal  🙂 . Varjažko je postava, kterou jsem si oblíbil asi nejvíc – nenávidí všechny a taky chce všechny zabít. Je to pro mne jednoznačně nejlepší tahoun tohoto filmu. Vladimir Jepifancev má roli křesťanského válečníka Feodora. Tady se musím přiznat, že Kravčukovi se s ním podařilo natočit opravdu silné momenty a neodpustím si spoiler: Když Vladimír nedokáže ochránit Feodora (kterému vděčí za hodně) a jeho malého synka před zavražděním pohanskými kněžími, až mne zamrazilo. Tohle je neuvěřitelně emotivní a jen úplně naivní blbec by nevěřil, že staří Slované přinášeli i lidské oběti. Kravčuk si s tím pohrál a zaútočil na city diváků s razancí kulometu. Feodora a jeho víru musíte prostě obdivovat a zfetované pohanské kněze nenávidět – je to opravdu silné.  Anton Adasinskij je v roli šíleného fanatického pohanského kněze zvolen velice vhodně. Tenhle vyzáblý rachitik má charisma a to vraždění dětí bych mu snad i uvěřil. Kravčukovi se podařilo pro film nakoupit i skandinávské herce do rolí vikingů. Asi nejvýraznější  je Švéd Joakim Nätterqvist, kterého si pamatuju jako nemastného neslaného templáře z filmu Arn, kde v roce 2007 hrál naprostého jelimána. Tady ale působí celkem impozantně, zvlášť, když pořád jí hlínu J . Berserker  v tomto filmu je rozhodně nejlepší, kterého jsem zatím viděl. Co se týká hereček, tak výrazné jsou tu dvě: Alexandra Bortič jako Rogněda, která je mi strašlivě nesympatická, protože celý film furt ječí a vříská. Pak je tu Světlana Chodčenkova jako Řekyně Irina – ta na mne udělala podstatně lepší dojem, i když ve filmu pořád bulí nebo se modlí. Když se zaměřím na vizáž herců, tak se tam objevují tři druhy účesu: Vousatý hipík, vousáč s oholenou hlavou a nedostříhaná cukrová řepa. Igor Petrenko má ovšem účes jako čmeláčci z večerníčku Jak Ťuk a Bzuk putovali za sluníčkem. Polehčující okolnost má tu, že si holí hlavu pomocí bláta.

Film byl evidentně hodně moc prostříhán, i když finální verze má přes dvě a půl hodiny. Dostalo se ke mně DVD s vyřazenými scénami, takže je vidět, kolik toho tvůrci nakonec odstranili. Škoda je zvláště dobývání Korsuně a olizování zmrzlého meče (jestli jste viděli Obecnou školu, dobře víte, proč nelízat zmrzlé železo). Viking tedy může na první pokoukání působit poněkud zmateně – proto ještě jednou doporučím přečtení Vyprávění o minulých letech. Na závěr si ještě neodpustím pár poznámek, co mi u filmu dost nesedí: Sáňkování na drakkarech v dešti po blátě je teda moc a působí to spíše jako humorná vsuvka. Zato scéna, kde Vladimír působí jako instalatér, ohledně  korsuňského potrubí, nemá chybu  J . Viking ovšem překvapivě není bezúčelná putinovská agitka o tom, „kterak přišlo křesťanství na Rus a kterak je Rusko nejlepší“. Samozřejmě, ten křesťanský podtón a zavrhnutí pohanství tam je, ale dá se to pochopit. Rusové tohle prostě chtějí. A chtějí to i Bělorusové a Ukrajinci. Na film se tak může podívat klidně i stoupenec odtržení Donbasu, stejně jako fanda Batalionu Azov, prostě žádné kecy o „matičce Rusi“ tam nenajdete. Historicky to občas pokulhává, ale The Kokots je v tomhle opravdu horší, a o hodně. Co se týká hudby, čekal jsem u Vikinga nějakou ruskou obdobu úchyláků z Wardruny, ale hudba je prostě nevtíravá a u scény se zpopelněním Jaropolka je i velice vhodně zvolená. Filmu dávám 90 % ze 100 a chyby v něm jsem ochoten tolerovat, a jelikož nejsem odborník, tak jsem prostě spokojen. O tom, proč něco podobného nelze natočit u nás – vůbec nehodlám spekulovat. A kdyby se někdo náhodou ptal: „Kde se k tomu dají sehnat titulky“, tak pro toho mám vzkaz, ať se učí rusky. To je furt samá slovanská vzájemnost, ale učit se jazyky bratrských národů, to ne  🙂 .

A pokud to někdo z retardovaných fanošuků fantasy pohádkového seriálu The Kokots – eee, pardon – The Vikings  dočetl až sem, a hodlá mi nadávat, protože jsem urazil jeho dětskou duši, zde jsem už dříve shrnul, proč to neberu  🙂 .

Viking. Režie Andrej Kravčuk. Rusko 2016, 133 min.

Advertisements
komentářů 21 leave one →
  1. Tyrfing permalink
    Duben 24, 2017 12:18 pm

    Btw, podobne spatne (krestan = borec, pohane = povercivi zli pitomci) je udelany islandsky film Hrafninn flygur.

  2. Duben 22, 2017 8:45 pm

    Po shlédnutí:
    1. Ruská propaganda pravoslaví par excelanc
    2. Pohanství vykresleno jako krvelačné svinstvo závislé na primitivech, křesťanství nopak jako náboženství vzdělanosti
    3. Vikingové (ne Varjagové) jako alkáči a neschopáci
    4. Vyhlazení polského města lze chápat jako propagandu proti Polákům, kteří se teď s Rusáky opět moc nemusí

    Dost mi to připomíná ty novodobé ruské filmy o 2. světové válce, to jsou podobné sračky.

    • Duben 24, 2017 3:18 pm

      Milý pane jj: Polock nikdy nebyl „polské“ město, čili váš blábol: „Vyhlazení polského města lze chápat jako propagandu proti Polákům, kteří se teď s Rusáky opět moc nemusí“. K Polocku: https://www.google.cz/maps/place/Polock,+B%C4%9Blorusko/@55.5033252,28.7116512,12z/data=!3m1!4b1!4m5!3m4!1s0x46c48e045ec357b3:0x9b6f7ca39a88cc2b!8m2!3d55.4831573!4d28.7990619?hl=cs

    • Duben 24, 2017 3:30 pm

      K městu Polocku ještě toto: Ohledně místního vládce Rogvoloda, který je poněkud záhadnou osobností – Podle odborníků se nejspíš jmenoval původně „Ragnvald“ a byl tedy také skandinávského původu, stejně jako Rurikovci. Vladimír ho tedy nakonec zlikvidoval i s dvěma syny a za ženu (měl jich docela dost) si vzal jeho dceru Rognědu. Jméno sice zní slovansky, ale odborníci v Rusku a Bělorusku se dnes kloní k tomu, že se mohla původně jmenovat germánsky „Ragneithr“. Ve staroruském letopise „Vyprávění o minulých letech“ se dokonce píše, že Rogněda původně odmítla Vladimírovu nabídku k sňatku a chtěla si dokonce vzít jeho bratra Jaropolka. Vladimír toho zřejmě využil jako záminky k boji. Po zůčtování s polockým vládcem byl nařadě Jaropolk a cesta ke kyjevskému trůnu byla volná… Pokud se dobře podíváte na mapu, zjistíte že Polock s Poláky nikdy neměl nic spoečného: tady máte i mapku, sice patřil nějaký čas Litvě, ale to až hodně dlouho po Vladimírovi I.. Než zase něco plácnete, zkuste si o tom něco přečíst ve zdrojové literatuře https://pohanskykruh.files.wordpress.com/2015/03/slovo-skenovc3a1nc3ad0002.jpg

  3. Duben 22, 2017 4:59 pm

    Hm,nevím,Vikingové je seriál pro mainstreamové davy a sobotní zábavu,ale vcelku neškodný,tohle mi přijde jako propaganda pravoslavné církve.Jak najednou Rusové ke štěstí a míru přišli v křesťanské víře a pohané jsou špíny uznávající kulty zla.Navíc to v té době byla poměrně tolerantní země,kde až do 12.století byla pohanská víra uznávána oficiálně,takže s tou historickou pravdou to nebude zase tak slavné.Na takové filmy smrdějící velkoruským smýšlením a podlézání divákům si nechám zajít chuť.My už bychom si konečně měli přestat vybírat stranu Východu nebo Západu a myslet vlastní hlavou,což v tomhle národě nikdy neprojde.

    • Duben 24, 2017 3:15 pm

      Tak byl bych moc rád, kdybyste toto vaše tvrzení ozdrojoval nějakou literaturou: „Navíc to v té době byla poměrně tolerantní země,kde až do 12.století byla pohanská víra uznávána oficiálně…“ Je to totiž nesmysl.

  4. Geri permalink
    Duben 11, 2017 10:37 pm

    Po zhlédnutí celého filmu můžu dle svého názoru konstatovat, že co se týče zbrojí je to opravdu tragédie ještě horší než The Vikings. Kožené helmy, helmy kovové většinou taky fantasy, kožené zbroje a prapodivné obdélníkové štíty. Jediné v čem je oproti The Vikings rozdíl je historická věrohodnost.

    • Kryserka permalink
      Duben 27, 2017 6:18 pm

      Z Vikings se mi chce blejt, opravdu ta poslední řada s těmi Lokiho tripy a tou kozou co ji šuká maník s hořící prackou to dorazila…
      Dík za recenzi, jsem na to už zvědavej.
      Horší než usácký válečný film to bejt nemože.

  5. Zdeněk.l permalink
    Duben 7, 2017 6:13 pm

    https://m.youtube.com/watch?v=n1e7krqDpr8 ….Varjagove

  6. Ivo permalink
    Březen 25, 2017 10:14 pm

    Chci se zeptat kde se dá tento film sehnat hledal jsem všemožně a nic jsem nenašel už jsem přemýšlel že napíšu do Ruska chlapíkovy co jezdí na Wolinu do Polska. Děkuji za odpověď

  7. zdenek.l permalink
    Březen 25, 2017 7:00 pm

    Nářez!!..A to víš že Valdemar 🙂 uvažoval o přijmutí Islámu?ale sešlo z toho lákalo ho mít celý harém manželek,ale jelikož muslimové nesmějí chlastat tak přijal křest z Konstantinopole modly vyvrátil naházel je do Dněpru a obyvatelstvo taky pro masový křest😀

    • Březen 25, 2017 11:54 pm

      Tak vzhledem k tomu, že jsem čel „Vyprávění o minulých letech“, tak to fakt vím. Doporučuju na čtení.

      • Kryserka permalink
        Duben 27, 2017 6:19 pm

        Jojo, taky jsem to čítal, bývala to kdysi doporučená četba. Marná sláva, Rusáci v sobě ledacos z Varjagů mají dodnes, a proto si už tolikrát dokázali s tím, co k nim přitáhlo na návštěvu z Evropy i s Asie s přehledem vytřít zadek.

      • Tyrfing permalink
        Duben 28, 2017 11:48 am

        Kryserka Duben 27, 2017 6:19 pm Zatimco 100% potomkove Varjagu ztratili vsechno.

  8. milovník seriálu vikings permalink
    Březen 25, 2017 6:24 pm

    neber všechno tak vážně, seriál vikings je super :-*

    • Anonymní permalink
      Březen 26, 2017 12:56 pm

      Souhlas…..

      • Miroslav "Frostík" Mráz permalink
        Březen 27, 2017 9:14 am

        Ale jó, zabaví, neznalce historie ohromí a třeba u nich probudí zájem o realitu dějin. Ta nevraživost je z označení „historický“ a přemrštěným vyzdvihováním jeho diváků.
        Ale je lepší než Xena a Herkules. Víc tam teče krev.
        …lodě pohání vesla a vítr.

    • Tyrfing permalink
      Duben 4, 2017 3:02 pm

      Kdyz cloveku neprekazi znalosti historie, tak je to vskutku super serial, myslim, ze zavedenim rohatych prileb by se suprovost dokonce jeste zvysila 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: