Cesty velkých objevitelů: Pýtheás

V roce 1994 vydalo nakladatelství Knižní klub knihu britských autorů Rosemary Burtonové, Richarda Cavendishe a Bernarda Stonehouse s názvem Cesty velkých objevitelů. Je to tedy již dlouhých třicet let, co tato publikace s bohatou obrazovou dokumentací vyšla – ale stále má čtenářům co nabídnout: Kapitoly o cestách a objevech velkých cestovatelů od Pýthea z Masalie, přes Erika Rudého, Kryštofa Kolumba až po Thora Heyerdahla se čtou velmi dobře. Tuto výbornou knihu je možné i po tolika letech sehnat v antikvariátech. Před časem jsme tu zveřejnili kapitolu o cestách starých Seveřanů do Grónska a do Severní Ameriky. Dnes tu pro naše čtenáře máme na ukázku pár řádků o jednom z nejzajímavějších cestovatelů a průzkumníků starověku: Tím byl Pýtheás z Massalie (asi 380 př. n. l. – 310 př. n. l.).

Sporty: kvazináboženské, paranáboženské či náboženské?

Carole M. Cusack

Pozn. překl.: Že olympijské hry mají svůj počátek v antickém, tedy pohanském Řecku už několik staletí před naším letopočtem, dnes ví snad každý. Byly pořádány na oslavu boha Dia a soutěžili v nich jen muži, ženy zase účastnili her na počest bohyně Héry. Již z toho lze usuzovat, že pohané kladli do souvislosti s náboženstvím rovněž sport.  V čem spočívá duchovní rozměr sportu a projevuje se nějak i v současnosti? Těmito otázkami se zabývá článek australské historičky náboženství Carole M. Cusakové z univerzity v Sydney. Paní profesorka se zabývá zvláště tématy raného středověku severozápadní Evropy, esoteriky či soudobého náboženství, k nimž vydala několik knih. Článek vyšel loni v Journal of the Korean Academy of New Religions č. 49.

Wolf

Kapela Moravian Bastards: „K Irsku máme blízko právě skrze hospodu a cit pro folklór.“

Snad mi pohanští čtenáři našich stránek prominou – dnešní rozhovor nebude tak úplně (jenom) o pohanství. Rozhodl jsem se trošku vyzpovídat basáka skupiny Moravian Bastards – Frenka. Tahle celtic punk rocková kapela z Třebíče hraje bytelně, a i když na podiích českých a moravských kulturáků a klubů řádí relativně krátce, stačila si už v žánru keltské dupárny udělat slušné jméno.

Myslič

Vzkaz Dagnira

Vážení přátelé,

tímto Vám nabízím 50 promo kódů k bezplatnému stažení alba Ancestral Cult z platformy Bandcamp, které vyšlo koncem loňského roku. Jak už to tak bývá, člověk se ke svojí tvorbě vrací a po čase v ní slyší věci, které by se mohly předělat, vylepšit, opravit. Album Ancestral Cult je tudíž vylepšenou verzí ‚Kultu předků‘ z roku 2022.

14. rok s Pohanským kruhem

„Pojďte a poslyšte příběh z dávných dob. Příběh skutků, který se stal legendou. Vyprávění o časech, kdy se hrstka mužů rozhodla postavit útlaku křesťanů a havlistů – a rozhodla se znovu vztyčit modly pravých bohů svého lidu. Příběh z těchto temných a vzdálených časů se dodnes vypráví okolo ohňů…“

Pozvánka na akci

Neseme poselství: Vysvětlování pohanství druhým

Thor Sheil

Pozn. překl.: Dnešní článek přináší doporučení těm, kteří mají zájem mluvit s druhými o svém pohanském přesvědčení. Cílem takových hovorů není rozšířit pohanské řady o další „ovečky“,  jak tomu běžně bývá v případě monoteistických náboženství, ale spíše vysvětlit, co člověka vede k tomu, aby v 21. století navazoval na duchovní světonázor svých předků až někdy ze starověku. Autorem článku je americký germánský pohan Thor Sheil, od jehož smrti letos uběhne již šest let. Článek zveřejnil ve svém časopise Uncle Thor’s Magazine v létě 2010.

Wolf

Cesty velkých objevitelů: Erik Rudý a jeho rodina

V roce 1994 vydalo česky nakladatelství Knižní klub knihu britských autorů Rosemary Burtonové, Richarda Cavendishe a Bernarda Stonehouse s názvem Cesty velkých objevitelů. Je to tedy již dlouhých třicet let, co tato publikace s bohatou obrazovou dokumentací vyšla – ale stále má čtenářům co nabídnout: Kapitoly o cestách a objevech velkých cestovatelů od Pýthea z Masiilie, přes Erika Rudého, Kryštofa Kolumba až po Thora Heyerdahla se čtou velmi dobře. Tuto výbornou knihu je možné i po tolika letech sehnat v antikvariátech. Dnes tu pro naše čtenáře máme na ukázku kapitolu o rodině nejslavnějších vikinských mořeplavců:

Alternativní identita, alternativní náboženství? Novopohanství a árijský mýtus v soudobém Rusku (dokončení)

Marlène Laruelle

Závěr

Náboženská otázka vždy rozdělovala nacionalistická hnutí do různých trendů. Ve skutečnosti je tomu částečně z důvodu universální podstaty křesťanství a jeho nadnárodního dopadu, že nacionalisté hledají specifickou, etnickou víru. Mimoto, historické a teologické vazby mezi křesťanstvím a judaismem nevyhovují hnutím, která systematicky pohání antisemitismus. Rusko není jediná země, která zažívá vznik novopohanských hnutí. V západní Evropě jistá hnutí, znovu objevující keltskou minulost, rovněž obhajují návrat k předkřesťanským ‘druidským náboženstvím’.

Spisovatel Petr Jaroněk: „Osobně se považuju za pohana každým coulem, byť v mém případě nejde o nějaké aktivní uctívání bohů, spíš o životní filozofii.“

Český spisovatel Petr Jaroněk není nejspíš čtenářům Pohanského kruhu úplně neznámý. V loňském roce jsme zde upozornili na jeho výbornou historickou fantasy Theomachia: Válka bohů o pádu mykénské civilizace. Autor ovšem není žádný nováček, a má za sebou i dva volně propojené slovanské fantasy romány Ospalá slovanská díra a Běsi z temného hvozdu. Aktuálně mu (tentokrát jako e-kniha) vyšla, jako literatura faktu, publikace s názvem  Dobytí Tróje: Život, válka a smrt v mykénském Řecku. A o tom všem bude náš dnešní rozhovor.