Tip na výlet: Stvořidla

Tak jsem zase jednou v sobotu vyrazil na Stvořidla. Přírodní rezervaci Stvořidla najdete zhruba na půl vzdálenosti mezi Světlou nad Sázavou a Ledčí nad Sázavou. Jezdím tam moc rád, ale hlavně brzo na jaře a nebo na podzim. Přes léto je tam totiž moc lidí a odvažují se tam i ti zlořečení cyklisté, kteří jsou v přírodě obzvláště rušivý element. K této rezervaci přiléhá ještě jedna, žulový vrch Melechov (712 m n. m.) a z druhé strany řeky Sázavy je ještě jeden kopec Žebrák (601 m n. m.).

Právě na Melechově se měl letos v květnu konat první větší obřad Pohanského kruhu, za účasti dalších pozvaných jednotlivců a souvěrců z Dávného obyčeje. Bohůmžel, jak na našich akcích bývá tradicí, lilo jako z konve, a tak jsme tenkrát vyrazili z blízké Sluneční zátoky, která na Stvořidla přímo navazuje, jen do nedalekého Pavlova, kde jsme navštívili stanici pro handicapované živočichy. Ale o tom už jste si mohli přečíst dříve. No, a protože tenkrát byl jediným, kdo prošel Stvořidla, soukmenovec Rolf, který se zatím ostudně o fotografie nepodělil, řekl jsem si, že to napravím a nějaké snímky nafotím sám. A tak jsem vyrazil.

Z legendárního Posázavského pacifiku jsem vystoupil na zastávce Smrčná, kde začínají vlastní Stvořidla. Můžete tady zvolit dvě turistické značky: Modrou, která vede přes Melechov do kempu na Stvořidlech a místní vlakovou zastávku stejného jména. Tuto trasu jsem si prošel na jaře právě před akcí ve Sluneční zátoce, ale o Melechově si povíme jindy. Druhá turistická značka je červená a vede po levém břehu Sázavy po jejím proudu. Tou jsem se vydal, protože tady je to hodně zajímavé a je toho tady dost k vidění. Obě značky se v kempu na Stvořidlech spojují a odtud můžete pokračovat až do Ledče nad Sázavou, což je slabých osm kilometrů, takže by to měl zvládnout i zhýčkaný Pražák a intelektuál.

Ke Stvořidlům se váže jedna místní legenda. Žil byl v okolí jeden chytrý sedlák. Protože mu pole málo rodilo, rozhodl se prý uzavřít smlouvu s čertem. Čert měl za sedláka deset let galejničit na poli a po uplynutí sjednané lhůty mu měla připadnout zemědělcova duše. Pochopitelně se mu do pekla nechtělo, a tak se ženou dumali, jak z maléru ven. Nechali vykropit dům svěcenou vodou, a proto prý čert nemohl ve stanovený den dovnitř a uchvátit tak vyčůraného rolníka. Pekelník se samozřejmě rozkatil a osnoval pomstu. V noci odletěl do nedalekých kamenolomů na Lipnici a nabral tam plný pytel kamení, které chtěl vysypat sedlákovi na pole. Jenže rohatému sběr hornin trval celou noc, a když letěl podél řeky Sázavy, začínalo už svítat. Vycházející slunce mu svítilo do očí a on ztrácel sílu a musel postupně z pytle vyhazovat jeden kámen za druhým, až mu nezbyl žádný. Tak prý vznikla Stvořidla.

Stvořidelské údolí je nádherné. Proudící voda s plaveným materiálem vymodelovala tzv. obří hrnce a množství vodních prahů s četnými peřejemi, díky nimž je úsek Sázavy od Smrčné do Vilémovic jeden z nejkrásnějších a nejvyhledávanějších na českých řekách vůbec. Peřeje mají také nezanedbatelný ekologický význam, protože se v nich voda čeří a za nižšího stavu vody okysličuje, což přispívá k samočištění vody. Řeka zde vytváří hluboké údolí tvaru písmene V. Sázava v těchto místech musela v nedávné geologické minulosti překonat výškový rozdíl 350 metrů, aby mohla pokračovat dále k západu do Vltavy. Tento čtvrtohorní proces dal ráz celé okolní krajině. Vlastní splavný tok Sázavy začíná až v Ledči, ale drsoňští vodáci začínají už ve Smrčné, a tak občas najedou na balvan a kolemjdoucí turista má o zábavu postaráno.

Lesní porosty zde tvoří po obou stranách vzrostlé smrky promíšené s opadavými stromy, jako je buk, habr, lípa, javor, olše i vrba. Ze vzácnějších rostlin můžeme nalézt barvínek menší, kruštík širokolistý, kozlík dvoudomý, plavuň vidlačku, strmobýl lysý, čertkus luční a kruštík širokolistý. Ve stráních kolem řeky se vyskytuje i horská a podhorská vegetace zřejmě splavená ze Žďárských vrchů. Jsou to: růže alpská, devětsil bílý, silenka červená, křivatec žlutý, prvosenka vyšší, řeřišničník Hallerův, dymnivka bobovitá i dutá (tohle jsem opsal, tak vážně nevím, jak ty rostlinky vypadají). Ze vzácných živočichů tu bytuje vydra říční a mlok skvrnitý. Narazit tu můžete i na ledňáčka říčního. Toho jsem tu nikdy neviděl, protože se tady dá spatřit hlavně v zimě a to je k řece hodně blbý přístup. Vydry tu opravdu jsou, ale na ně bych opět doporučil jaro nebo až podzim, protože je lidský hluk plaší. Co jsem se ale loni podivil, tak tady máme i zámořské přistěhovalce: Nutrie a Norky americké. Nutriáci asi někomu zdrhli, protože je jich plný tok Sázavy a toho Norka, co mají v Pavlově, odchytili právě tady. A pak že imigranti nejsou problém.

Tentokrát bylo podmrakem a mírně mžilo. To bylo dobré, protože tu nebylo moc lidí a já měl klid. Potkal jsem jen jednu rodinku s dětmi a tlupu studentek, které se na intelektuálky chovaly nezvykle tiše. Rozhodl jsem se zamachrovat a odskákal jsem asi tak doprostřed řeky po kamenech, pod záminkou, že dělám nějaký výzkum. Slečny to nijak nevzalo a šly dál. Udělal jsem tedy alespoň pár fotek a hopkal zpátky. Jenže kameny byly pěkně mokré, a tak jsem pochopitelně zahučel do Sázavy. Ještě že mne nikdo zrovna nečíhnul. Foťáku se nic nestalo, spadl jsem tam totiž jen půlkou těla. Ale už to bylo celkem jedno, protože  začalo docela dost pršet. Jaké to jsou snímky, to zkuste posoudit. Za postupného schnutí jsem dorazil do stvořitelského kempu. Chtěl jsem si tu dát pochopitelně pivo. Výčepů je tu několik. Jenže všude to zde okupovali kotlíkáři a drnkali do strunných nástrojů tak příšerné fláky bratří Nedvědů, že by i obávaný Damh the Bard zaplakal… Rozhodl jsem se tedy dojít žízniv až do Ledče. Když jsem procházel okolo Nemocnice v Háji, vzpomněl jsem si na jednu veselou historku, která se váže k akci PK v nedaleké Sluneční zátoce.

Náš kamarád Abbé tenkrát totiž vystoupil z vlaku až po setmění a spletl si cestu do Sluneční zátoky s cestou do téhle nemocnice. Když tam dorazil, už v ní bylo zhasnuto a on předpokládal, že je na akci PK, tak mi zavolal, ať otevřeme, že má kanystr medoviny. Po asi pěti minutách hovoru, mi došlo, že není u areálu Sluneční zátoky, ale v oné nemocnici, kde je i blázinec a protialkoholní léčebna. Se soukmenovcem Tomasem jsme tedy střelhbitě vyrazili, abychom ho vyrvali ze spárů zřízenců a pacientů, kdyby ho, nedejbozi, objevili. Mise proběhla naštěstí úspěšně a Abbé i medovina byli zachráněni.

Pokud se tedy někdy vyrazíte podívat na Stvořidla, jistě nebudete litovat. Ale u Croma! Vyhněte se Nemocnici v Háji, mohli by si vás tam i nechat.