Přejít k obsahu webu

Raud Silný (pamětní den 9. leden)

12 ledna, 2022

Pozn. překl.: O soudobých pohanech je známo, že po vzoru svých předchůdců v předkřesťanských dobách slaví svátky ročního cyklu. Některé organizace k těmto základním svátkům přidávají další pamětní dny, kdy si připomínají důležité události či významné postavy spjaté s pohanstvím. Americká Ásatrú Folk Assembly (AFA) se ve svém časopise Runestone každý měsíc věnuje některému více či méně známému představiteli pohanství minulosti dávné i nedávné, jenž si zasluhuje nebýt zapomenut. Tyto vzpomínkové články připravuje každý rok jiný člen AFA, loni to byla Gythia Catie Ericksonová, která vedle krátkého představení dotyčné osobnosti rovněž zmiňuje, v čem může její životní příběh skýtat poučení i pro nás. Proto jsem zvolil právě její  tvorbu pro následující celoroční seriál, který v souladu s kalendářem AFA přinese každý měsíc informace o jedné pohanské osobnosti. Seriál zveřejňujeme s laskavým souhlasem autorky.

Wolf

Raud Silný byl natolik známým hrdinou, že se k nám příběh o něm dostává z několika islandských ság, nejčastěji z Heimskringly (Kroniky o norských králích) od Snorri Sturlusona.  Příběh vypráví o významném námořním bojovníkovi, jenž měl na své straně Tóra a seid. Kolem roku 1000 horlivý norský král Olaf Tryggvason započal výpravu na sever Norska, aby pokračoval v christianizaci pohanského lidu. Olaf se ve svém snažením setkával s úspěchem, za což vděčil zvláště svým brutálním metodám mučení a zabíjení těch, kteří odporovali, ne všichni však byli ovládnuti.

Na ostrově Godøy, nedaleko dnešního města Bodø, žil Raud Silný. Bylo o něm známo, že má úzké vztahy s Laponci a že vlastní pozoruhodnou dlouhou loď, která byla větší, než kdy vlastnil samotný Olaf. Měla dračí hlavu se zlatými pláty a mnozí soudí, že dle ní vychází podoba populárních vikinských dlouhých lodí. Když se Raud dozvěděl, že Olaf míří k němu, nashromáždil tolik mužů, co dokázal, a vedl velký útok na moři.  Navzdory všemu však byl Raud přemožen a musel se z bitvy stáhnout. Příběhy vypráví, že Raud dokázal prostřednictvím seidu přivolat vichry, aby ho popohnaly bezpečně domů a zároveň blokovaly pronásledování Olafem Tryggvasonem.

Nicméně to všechno bylo k ničemu.

Ačkoliv se Raud dostal domů, nakonec ho Olaf Trygvasson dopadl. Navzdory královým snahám se i přes mučení Raud odmítal odvrátit od svých bohů.  Nakonec byl zabit, když mu do krku nacpali živého hada. Mnoho jeho mužů následovalo jeho příkladu, byli také zabiti poté, co odmítli konvertovat.

Co se tedy můžeme naučit z tohoto příběhu?

Někteří by možná argumentovali, že je lepší žít další den, bojovat další den. V některých případech by to mohla být pravda. Nicméně za každého z nás, kdo teď sedíme a čteme tyto řádky, jeden z našich předků učinil jiné rozhodnutí. Rozhodnutí konvertovat nám zachránilo život.

Pro mnoho našich předků byla smrt nejlepší volbou. Kdo z nás si kdy zvolí být zabit hrozivým a bolestivým způsobem? Byla smrt lepší volbou? Musíme věřit, že pro některé ano. Pro Rauda Silného, Tórova přítele, ano. Konvertovat znamenalo odvrátit se od svého Odkazu, své Cti a své Odvahy a od bojovníka i vůdce.

Naši předkové žili ve velmi odlišné době. Žili ve světě, v němž muži a ženy mohli být zabiti za to, že se rozhodli zůstat věrni svým bohům. Máme výjimečné štěstí, že žijeme ve společnosti, jež nám nechává svobodu uctívat své bohy.

Tatáž společnost, která nás nechává naše bohy uctívat, to nicméně nečiní bez podmínek. Ona společnost, tak nepodobná typu kmenové společnosti, v níž žili naši předkové, by nám říkala, jak naše bohy uctívat. Říkali by nám, komu je dovoleno naše bohy uctívat. A ona společnost by se nám snažila škodit, pokud bychom se rozhodli činit jinak, než nám povolili.

Nečelíme témuž mučení a smrti jako Raud Silný za to, že uctíváme své bohy po svém, ale čelíme možnosti ostrakizace společností. Lidé, dokonce naše rodiny, se od nás mohou odvrátit kvůli nesouhlasu s „pravidly“, které nám dali. Nejsme svobodní od působení multikulturního paradigmatu, nemusíme se mu však podvolovat.

Stejně jako Raud Silný můžeme stát zpříma a být hrdí na to, kým a čím jsme. Jsme vyznavači Ásatrú. Jako Raud Silný můžeme stát proti těm, kteří by nám říkali, abychom se odvrátili od toho, co známe, že je Tru. Můžeme žít s Poctivostí, s Odvahou a se Ctí.

Sláva Raudu Silnému!

Gythia Catie Ericksonová

Napsat komentář