Přejít k obsahu webu

Skyth/Скиф

13 dubna, 2022
tags:

Jasně, teď zrovna není určitě cool chválit něco ruského. Ale protože jsem prudič z principu – a jak pravil ve filmu Království nebeské hlavní záporák Renaud de Châtillon: „Někdo musí být ten zlý“ – máme tu recenzi na jeden ruský film. A vůbec ne špatný, když ho budeme brát jako fantasy a nikoliv jako historický snímek. Takže vítejte v pohádce o posledních Skythech, kteří dokázali přežít pěkně schovaní až do 11. století.

Jak už jsem popsal v úvodu, Skyth (2018) režiséra Rustama Mosafira je fantasy – ale přeci jen bychom zde dokázali vystopovat cosi, co se dá nazvat historií. Píše se konec 11. století a na Tamaňském poloostrově vládne ze svého trůnu v Tmutorkani severnímu Černomoří Oleg I. Černigovský (1052 – 1115). Oleg z rodu Rurikova je pěkně tvrdý parchant, který má mnoho nepřátel ve vlastní rodině. Rurikovci byli vůbec taková zajímavá cháska, která se likvidovala mezi sebou stejně, jako třeba naši Přemyslovci. Po Olegovi jde zrovna jeho bratranec (možná dokonce strýc) kyjevský velkokníže Vsevolod I. Rurikovská údělná knížata se jen neochotně podrobovala vládě supršéfa z Kyjeva a právě Oleg I. byl svou odbojností proslulý. Hned ze začátku filmu proto vidíme léčku, kterou na něj Vsevolod ve stepi u Černého moře políčil. Past nesklapne díky Olegovu věrnému družíníkovi  Lutoborovi (Alexej Faddějev), který vrahy zlikviduje. Oleg (Jurij Čurilo) Lutobora pochválí a pošle ho domů, protože ten se má brzy stát otcem. Přijede na své sídlo tak akorát, protože jeho žena Taťána zrovna porodí synka. 

Lutobor doma pobude jen krátce, když jeho dvorec na břehu Černého moře přepadnou Skythové, zmlátí ho, unesou mu ženu a syna a zanechají vzkaz: Pokud chce své blízké ještě někdy vidět, musí Lutobor otrávit knížete Olega. Jenže náš hrdina je zkrátka férový týpek a tak svého pána o všem informuje. Oleg a Lutobor fingují otravu a statečný družiník má pouhých sedm dní na to, aby vypátral únosce svých rodných a zrádce, který celé spiknutí zosnoval. Při přepadení jeho domu byl zajat jeden ze Skythů, Kunica (Alexandr Kuzněcov), kterého podrazil jeho vlastní náčelník Jar (Vitalij Kravčenko). S ním se Lutobor dost neochotně spojí, protože mají aspoň trochu společný zájem: Dopadnout zrádce. Dobrodružná cesta zavede dva nasrané válečníky až do podhůří Kavkazu, kde žijí poslední Skythové, kteří vězní Lutoborovu rodinu a které najmul tajemný zrádce z Olegova okolí…

Tolik tedy k základní zápletce filmu. Teď si trošku rozebereme co je fikce a co ve snímku aspoň troch historicky sedí. Režisér Rustam Mosafir není úplný blbec. Šermířské souboje ve filmu má celkem zmáknuté a sám si zde zahrál pečeněžského chána Kumaje. Potud je to dobré – ovšem co se týká zbroje a výstroje válečníků – tady už je to opravdu čirá fantasy. Mám dojem, že velká část rekvizit byla použita ještě z kultovního Vikinga z roku 2016. Když jsem zahlédl, kterak Lutobor šermuje řeckým antickým kopisem, málem jsem omdlel. Když jsem spatřil přílbu knížete Olega (patrně pozdní Rohan), málem jsem omdlel ještě jednou. Pak jsem se zařekl, že je to zkrátka opravdu fantasy jen okrajově šmrncnutá historií a náležitě si začal film užívat. Udělejte to tak taky, protože jinak vás prostě trefí a budete tahat nohu.

K samotným Skythům: Existuje výborná kniha v češtině, která je nadupaná informacemi o těchto indoevropských kočovnících z černomořských a kaspických stepí, viz hypertextový odkaz. Základní problém filmu je ten, že koncem 11. století už žádní Skythové neexistovali. Existovali ovšem jejich přímí potomci – Alani – se kterými tehdejší Rusové skutečně přicházeli do styku. Skythové patřili k Indoevropanům, konkrétně k severoíránské jazykové skupině. V 1. tisíciletí př. n. l. ovládaly tyto kočovné kmeny rozsáhlé stepi od Černého moře až po západní hranici Číny. Řekové s nimi přišli do styku poprvé na severním pobřeží Černomoří. Někdy s nimi žili v míru, jindy s nimi bojovali. Často si je také najímali jako žoldnéře: Například Athéňané je zaměstnávali jak lukostřelce na svých válečných lodích. Jejich jízda byla velmi obávaná – jak u jejich blízkých příbuzných Peršanů, tak i na Předním východě. I sám Alexandr Veliký se s nimi nepříliš úspěšně potýkal. Dnes se velice špatně odborníkům rozlišuje, kdo byli „praví Skythové“ a kdo byli Sarmaté, Sakové, kdo Massagetové a kdo patřil k nájezdníkům, které znali Číňané jako Jüe-č‘. Zmatek v tom měl trochu už „otec dějepisu“ Hérodotos. Jisté je, že všichni tito stepní válečníci mluvili podobným jazykem a sdíleli téměř stejnou kulturu. Jejich současnými přímými žijícími potomky tak budou zřejmě opravdu severokavkazští Osetinci – Alani. Osetinský folklór je i dnes v celém Rusku velmi oblíbený, zejména tanec. V 19. století si ruští etnografové a historici začali blíže všímat legend tohoto národa. Spolu s osetinskými obrozeneckými buditeli dali dohromady střípky mytologie a hrdinských zpěvů těchto horalů a uspořádali je do tzv. Nartského eposu. Jeho hrdinové, jako válečník Soslan, si v ničem nezadají se svými skandinávskými nebo řeckými kolegy Béowulfem a Héraklem. U nás je Nartský epos bohůmžel stále málo známý. Na Slovensku vyšel ve variantě převyprávěné pro dětského čtenáře v roce 1983 v nakladatelství Mladé letá s ilustracemi Igora Rumanského. Pokud na tuto knihu někde v antikvariátu narazíte, rozhodně neváhejte a kupte si ji. Juraj Červenák různé části Nartského eposu zapracoval do své trilogie Bohatýr – a učinil tak velmi dobře! Ne vždy je všechno „ruské“ špatné  Osetinci patřili a stále patří k elitě ruské armády, právě oni bojovali velmi dobře s muslimskými teroristy v Čečensku. Takže ano, pokud bychom místo Skythů měli ve filmu Alany, mohli bychom to brát tak „že se to mohlo stát“.

Ohledně skutečných Skythů se ještě zastavíme u jejich proslulé bojovnosti: Když císař všech Francouzů – jak zněl jeho oficiální titul – Napoleon I. vytáhl roku 1812 do války s Ruskem, netušil, jaká to bude katastrofa. Francouzi a jejich italští, chorvatští, němečtí a polští spojenci se v září toho roku dostali až do Moskvy, a sám imperátor se ubytoval v Kremlu. Jenže v celém, dosud většinou stále dřevěném, městě vypukly rozsáhlé požáry, které prý založili samotní Rusové. Napoleon před svými generály hořce zvolal: „Co je to za lidi? To jsou Skythové!“ Uvědomil si totiž, že taktiku spálené země použili na pláních Ruska už právě tito stepní válečníci proti Peršanům krále Dáreia I., který si je chtěl podmanit roku 513 př.n.l. Nepodařilo se mu to: Skythové na svém ústupu zapálili step, nenechali na živu jediné dobytče, otrávili studny a zničili veškerá pole. Dáreios se musel vrátit přes Dunaj a Thrákii do Persie, neboť jeho vojsko hladovělo, aniž by se vůbec se Skythy v řádném boji střetlo. A o mnoho staletí později i Napoleon pochopil, že východoevropská step a její lid jsou strašliví nepřátelé. I nacisté si tím museli projít…

Ještě pár postřehů k filmu: Rustam Mosafir  se samozřejmě dopustil i jasných vykrádaček z jiných filmů, Barbarem Conanem počínaje. Velesův lid je zase jasně inspirován Lidem lesních jahod z Vlkodava z kmene Šedých psů a souboj v aréně je tutovka z Šíleného Maxe a Dómu hromu. Nicméně, film to není úplně špatný a rozhodně má smysl ho vidět, pokud chcete prostě oddychovku a vypnout mozek. Ovšem, mozek se nevyplatí při sledování Skytha vypínat zcela, protože Mosafir do filmu zakomponoval velmi dovedně i uctívání boha Área, kterého podle antických pramenů Skythové skutečně velebili. Při rituálním souboji ve snímku Skythové mají na sobě zbytky bronzové zbroje řeckých hoplítů, takže režisér o historii skutečně něco ví. Objeví se tu i proslulé skythské skalpy – tentokrát ovšem ve formě stažené kůže z celého obličeje. Jen to celé Mosafir zkrátka namíchal do fantasy koktejlu. Film sám nekončí dobře. Život je kurva a vládcové taky.

Poznámka na závěr: Pokud se někdo hodlá zeptat ve stylu „kde se to dá stáhnout?“, tak si film fakt nezaslouží vidět.

No comments yet

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: