Přejít k obsahu webu

Vojtěch Zamarovský o řeckých bozích

5 května, 2021
tags:

Původem slovenský historik a neuvěřitelně plodný popularizátor antiky Vojtěch Zamarovský (5. 10. 1919 – 26. 7. 2006) otevřel svět kouzelného Středomoří a jeho dějin už několika generacím českých a slovenských čtenářů. Jeho knihy vycházejí v mnoha jazycích stále znovu a znovu i přes jejich údajnou „zastaralost“. V posledních letech je také „v módě“ v jistých kruzích na Zamarovského plivat jako na agenta StB a člena Hlinkovy gardy. Inu, každý život má své temné kouty a jak to bylo skutečně – to už se asi nedozvíme. Každopádně knihy Vojtěcha Zamarovského mají co říci i dnešní mladé generaci našich čtenářů, která se zajímá o historické pohanství (a to nejen řecké a římské). Dnes tu tedy pro vás máme ukázku z knihy Objevení Tróje. Vyšla poprvé roku 1962 a stále má cenu se k ní vracet. Kapitola Desátý rok války pěkně shrnuje to, čemu antičtí řečtí pohané vlastně věřili ohledně bohů. Pan Zamarovský se svým typickým smyslem pro humor pohlíží na řecké bohy jako na nudící se aristokracii, která pro svou zábavu rozpoutá válečný konflikt. Ale samozřejmě při tom plně respektuje velkého Homéra a neméně velkého Hésioda  ☺ : 

» Bohové byli původci této (trojské) války, stejně jako všech věcí, jejichž příčinu lidé nechápali: bouří a zemětřesení, morových epidemií, šťastných či nešťastných náhod. A začala-li tato válka z vůle bohů, bez jejich vůle nemohla ani skončit. Skvělý a lidnatý je svět řeckých bohů, zosobňujících vnější síly, přírodní i společenské, jež ovládají život lidí. Bohové jsou všude; žijí nad světem lidí, pod ním, v něm i kolem něho. Nejsou sice jeho stvořiteli (tím se liší řecké náboženství od četných jiných), nejsou dobří ani zlí, jsou však mocní, třebaže také nad nimi je ještě osud, proti němuž nic nezmohou. Lidé mohou žádat bohy o pomoc, mohou si je naklonit oběťmi a modlitbami, a bohové jim třeba pomohou, neodporuje-li to osudu. Zanevřeli některý bůh na člověka, člověk není ještě ztracen; může si znovu získat jeho přízeň anebo, je-li odvážný, může se s ním — sám nebo s pomocí jiného boha — pustit do boje a nemusí mu podlehnout. 

V době trojské války vládne již třetí generace bohů; první dvě byly smeteny revolucemi. Vítězný vůdce poslední vzpoury, hromovládný Zeus, se prohlásil nejvyšším bohem a rozdělil se o moc se svými dvěma bratry: Poseidónovi přenechal vládu nad mořem a Hádovi nad podsvětím. Sám si samozřejmě ponechal to nejlepší: nebe a zemi. Je absolutním vládcem nad bohy i lidmi, a to z titulu své síly; nezneužívá jí, a proto není tyran. Je trochu pohodlný, unavuje ho už dlouhá vláda, spory s bohy a zejména jeho manželka (a sestra) Héra. Zlatotrůnná Héra má v radě bohů rezort ochrany manželství. Ve styku s ostatními bohy je vznešená, ale se svým manželem se neustále hádá a dělá mu scény, až z toho vznikají na zemi bouře. Nedělá to ostatně bez příčiny. Zeus je — a zejména v mladších letech byl — velký záletník, a není jediné slušně vypadající bohyně, kterou by nechal na pokoji. S bohyní Létou má například syna Apollóna, zlatovlasého boha střelby z luku, a dceru Artemidu, panenskou bohyni lovu; měl milostné pletky i s bohyní Maiou, matkou boha Herma, rychlonohého posla bohů, s bohyní úrody Démétrou, s bohyní Themidou a mnohými jinými. Často se mu zalíbila i některá žena zrozená z lidí; v tomto ohledu nebyl mezi bohy výjimkou. Například kvůli Európě se změnil v býka, kvůli Danaé v zlatý déšť, kvůli Alkméně v jejího vlastního manžela. A nejmilejší dceru Palladu Athénu, jiskrnozrakou bohyni války a moudrosti, neměl ke zlosti všech bohyň dokonce se žádnou ženou: porodil si ji z vlastní hlavy, odkud mu vyskočila v plné zbroji. 

Zeus a Héra mají své sídlo na hoře Olympu ve středním Řecku, v nadoblačných výšinách nad lidskými strastmi. Zde si dali postavit své paláce i ostatní bohové, s výjimkou těch, kteří jsou svou funkcí vázáni na podsvětí nebo na mořskou říši Poseidónovu. Hlavním zaměstnáním bohů jsou hostiny; pijí nektar a jedí ambrózii, což jim zabezpečuje nesmrtelnost a stálou svěžest, bez níž by nesmrtelnost nestála za nic. Sháněním jídla a jeho přípravou se neobtěžují; přinášejí jim je každý den holubi odněkud ze Západu. Jinak si krátí čas poradami; mnoho se na nich mluví (a ne vždy k věci), ale někdy jsou docela zábavné; ozývá se na nich smích, až se třesou nebesa. Neštěstím je, že bohové nepovažují někdy usnesení těchto porad za závazná; podle toho to také vypadá na světě. 

Olympské paláce vybudoval bůh Héfaistos, syn Diův a Héřin. Narodil se chromý, a matka ho proto svrhla z Olympu do moře. Zachránila ho však mořská bohyně Thetis, matka Achilleova. Héfaistos se vyučil kovářskému řemeslu a nezanechal ho ani po svém návratu na Olymp; je jediným bohem, který kdy pracoval ve výrobě a nevyužil svých příbuzenských styků, aby se zbavil práce v potu tváře. Když zasedl Zeus na trůn, musely se mu k nohám posadit poselkyně: bohyně duhy Íris, bohyně míru Eiréné a bohyně vítězství Níké. Při výkonu soudcovské funkce stály při něm bohyně zákonného pořádku Themis a bohyně spravedlnosti Diké (protože zákonný pořádek a spravedlnost bývají dvě různé věci). Při hostinách ho obveselovaly bohyně zpěvu, hry a tance Charitky a Múzy; obsluhoval ho Ganymédés, který se k vysoké funkci číšníka bohů dostal pro svou krásu, ačkoli byl pouhým člověkem (i když ne zcela prostým: byl synem trojského krále Tróa). Charitky uměly také tkát; pracovaly však jen zřídkakdy a ovšem jen pro nejlepší klientelu. Jejich dílem bylo například zlaté roucho bohyně lásky Afrodíty (dcery Diovy a Dióniny), která měla za manžela chromého Héfaista a za milence nevlastního bratra Area, zuřivého boha války, odporného všem bohům pro svou neúctu k pořádku. 

Ostatně ani bůh podsvětí Hádés nebyl zvlášť oblíbený; jeho temné říši se každý zdaleka vyhýbal. Sídlil tam v přísně střeženém paláci i se svou manželkou Persefonou a četným štábem spolupracovníků. Všichni měli své funkce přesně rozděleny. Například podsvětní soudní tribunál se skládal ze tří soudců: Aiaka, bývalého krále z Aigíny, Mínóa, krétského exkrále a majitele známého labyrintu s obludou Mínótaurem, a spravedlivého Rhadamanthya. Hádovi sloužil též černý bůh smrti Thanatos, bohyně pomsty Erínye, bůh omamného spánku Hypnos a mnozí jiní, s nimiž se neradi setkávají nejen lidé, ale i bohové. Spousta takových méně příjemných — a samozřejmě i příjemnějších — bohů sídlila však i na Olympu a v mořské říši Poseidónově. Lidé jim prokazovali příslušnou úctu, protože se jich báli; nejvíc však toužili po tom, aby jim nebránili vytvářet si vlastní štěstí, a bojovníci před Trójou neměli větší ctižádosti než bojovat bez pomoci bohů. 

Bohové někdy opouštějí svá sídla, neboť nic tak nenudí jako věčně neměnná pohoda; chodí na hostiny k Etiopům, které si zvlášť oblíbili, navštěvují své chrámy, aby čichali k obětem, zotavují se ze své nečinnosti pobytem mezi lidmi. Héru lze nejčastěji spatřit v Mykénách nebo ve Spartě, Afrodítu v Pafu na Kypru, Apollóna v Delfách; Zeus si zejména za trojské války oblíbil horu Idu, protože odtamtud mohl velmi pohodlně sledovat boje. A bylo nač se dívat! Na trojské pláni nebojovali přece jen lidé, ale i bohové — někteří na straně Achajců, jiní na straně Trójanů. Bylo k smíchu, jak tam poskakuje, zuří a zlostí se vzteká protivný Arés; ne bez škodolibosti přihlížel Zeus, jak jeho trochu domýšlivá dcera Afrodíta okusila bronzové ostří oštěpu, vrženého obyčejným člověkem. A zatímco ubozí smrtelní rekové se tam mořili bojem podle pravidel vojenské cti, bohové měnili směr šípů, zahalovali své oblíbence hustým mrakem, vháněli jejich nepřátelům prach do očí, ochromovali jim údy, neviditelní je zraňovali do zad, rozšiřovali nepravdivé zprávy — zkrátka chovali se jako skuteční nadlidé nevázaní žádnými zákony, soucitem nebo smyslem pro fair-play.« Text a fotografie pocházejí z knihy Objevení Tróje, kterou roku 1962 vydalo nakladatelství Mladá fronta. Seženete ji v antikvariátech za pár korun – a určitě nebudete litovat ☺ .

No comments yet

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: