Přejít k obsahu webu

Severské tradice a přírodní učení

7 dubna, 2021
tags:

Mnoho severských pohanských zvyků přežilo věky. Ačkoliv stále praktikujeme několik zvyků svých pohanských předků a dokonce pár starých magických rituálů, mnoho lidí si toho naneštěstí není vůbec vědomo. Mnoho pohanských symbolů ztratilo svůj původní význam a kolik lidí dnes ví, že například podkova, čtyřlístek nebo dokonce muchomůrka  jsou symbolem štěstí?

Pohádky, lidové příběhy a báje obsahují množství pohanského symbolismu a často nesou zašifrované poselství. Erich Fromm zjistil, že pohádka o Červené Karkulce je o mladé dívce, která zažívá první menstruaci. Za použití pohanského symbolismu může člověk usoudit, že červený čepec obvykle nosili  šamani a moudré ženy severského a keltského světa.

Tento červený čepec ukazoval, že jedinec, který jej nosil, má zvláštní dar. Církev tedy lidem nosit červené klobouky či čepce zakazovala. O červeném čepci se říká, že představuje muchomůrku a někdy má tento čepec na sobě i bílé puntíky. Stolička věštkyně [Völva], na níž seděla během své duševní  cesty, byla také často červená s bílými puntíky. Opět představovala houbu, kterou požívali mágové a šamani, aby jim pomohla zřít. Červený čepec se také pojil k nadpřirozeným bytostem. Gnómové, koboldi  a dokonce Santa Claus se znázorňují s červeným čepcem. Mělo se za to, že červený čepec, zvaný také Tarnkappe, dokázal jejího nositele učinit neviditelným. Proto věřím,  že Červená Karkulka může představovat mladou dívku, která vlastně zažívá svou první periodu a získává díky tomuto stěžejnímu okamžiku života zvláštní síly. Její cesta lesy je duchovní cesta do skrytých říší.

Pohádka o Šípkové Růžence a o Paní Zimě  [Frau Holle] například také obsahují množství symbolismu, odvozeného z germánské mytologie. V Šípkové Růžence je pozváno dvanáct víl, aby děvčátko oslavily. Mohou symbolizovat 13 norn. Na starověkém Severu bylo zvykem zván norny a dísy, aby dítěti požehnaly. Třináctá víla, která přinášela jako dar menstruaci a pohlavní zralost, pozvána nebyla.

Nejvíce obávaní třináctá víla přišla na hostinu nepozvána. Rozzlobeně oznámila, že se dívka na své patnácté narozeniny píchne o vřeteno a upadne do nekonečného spánku. Vyděšený krá s královna nechali všechny ostré předměty zničit. O svých patnáctých narozeninách dívka objevila podivnou věž. V ní nalezla stařenu, která předla. Pro zajímavost poznamenám, že o věštkyních i mázích bylo známo, obývají věže. Předoucí stařena pravděpodobně symbolizuje nornu, která spřádá osud Šípkové Růženky. Je jejím osudem, přirozenou cestou, že dosáhne pohlavní dospělosti. Šípková Růženka bere vřeteno, píchne se o něj, a když spatří kapku krve, upadne do hlubokého spánku. Příběh nám ukazuje, že král a královna měli třináctou vílu pozvat, protože ta přišla stejně. Menstruace a pohlavní dospělost by bývaly požehnáním, pokud by ji pozvali, ne prokletím.

Paní Zima symbolizuje bohyni Holdu, velmi starou bohyni Severu, možná nejstarší ze všech bohů. Jak bylo zmíněno, objevuje se jako posel Friggy a Hel. Holda se zobrazuje jako moudrá stařena nesoucí vřeteno k spřádání vlákna osudu (jako v Šípkové Růžence). Je patronkou žen  v domácnosti a rodin a strážkyní dětí. Holda ovládá počasí , způsobuje déšť a sníh. Posvátné je pro ni jablko a v její krásné zahradě v podsvětí je mnoho jabloní.

Pohádka o paní Zimě vypráví o dvou dívkách, jedné hodné a ochotné, druhé nevychované a líné. Popis toho, jak po jedné skáčou do studny, ztrácejí vědomí a poté procitají v krásné zahradě paní Zimy, naznačuje, že dívky při šamanské cestě vešli do kontaktu s bohyní. První dívku paní Zima bohatě odmění, zatímco její nevychovanou nevlastní sestru potrestá. Naznačuje to, že první dívka se toulala říší paní Zimy s otevřenýma očima, s přáním dávat a učit se. Druhá dívka přišla a požadovala bohatství. S takovým postojem druhá strana moc neposkytne odměnu.

Další příkladem by mohl být německý lidový příběh ze středověku o pištci z Hamelnu. Příběh, který vypadá, že vychází z Ódinovy divoké honby. Mně se zdá, že pištec je převlečený Ódin. Pohané věřili, že Ódin se mezi lidmi potuluje v převleku, aby je pozoroval a zkoušel. Známe několik lidových příběhů vyprávějících o lidech, kteří potkali ďábla toulajícího se mezi námi v převleku za obyčejného muže. Tento takzvaný ďábel může být ve skutečnosti démonizovaný Ódin.

Jakmile bylo v severní Evropě zavedeno křesťanství, mnoho starých příběhů bylo stále více ovlivňováno křesťanským smýšlením. Proto je lidé, kteří nechápali někdejší pohanské myšlení,  převyprávěli odlišně. Někteří dokonce úmyslně démonizovali postavy příběhů, aby své děti strašili a ty se tak staly dobrými křesťany. Dávní bohové, tajemné bytosti mytologie, a dokonce pohané samotní se nyní nově interpretovali jako velcí zlí vlci, démoni či obři s choutkami na děti.

Mnoho příběhů a písní folklóru, které dnes známe, mají ve skutečnosti pohanský původ, přesto je prví křesťané přepsali. Velmi populárními se stala témata barbarských pohanů svádějících dobrého křesťana k hříchu. Například existuje norská píseň s názvem Lita Karin. Pojednává o dívce mající strach z Boha, která si odmítá vzít strašlivého pohanského krále. Král ji popraví a ona po smrtí odlétá do nebe v podobě holubice. Tato píseň je typická proPaganda své doby.

Navzdory novému náboženskému vlivu přetrvávají jména z dávných dnů po celé věky. Mnoho míst, jezer, hor a rostlin stále nese smysluplná jména, jež jim dali naši pohanští předkové.

Dokonce i dny týdne mají stále jména po našich severských bozích. Pondělí [Monday] je den Maniho, den zasvěcený měsíci. Úterý [Tuesday] je Týrův den, den boha Týra, Boha Spravedlnosti. Středa [Wednesday] je Wodanův den, den boha Wodana (jehož jméno lze hláskovat jako Wotan či Ódin). Čtvrtek [Thursday] je dnem hromovládného boha Tóra. Pátek [Friday] je Freyin den, pojmenovaný po bohyni téhož jména. Sobota [Saturday] byla v angličtině přejmenovaná a stala se dnem římského boha Saturna. V Norsku se tento den stále nazývá Lørdag či Laugardag, a za starých časů byl tento den  určen k praní, koupání, sportu a zábavě. Neděle [Sunday] je den Sól, den slunce. V norštině jsou boží jména ve dnech týdne více zřejmá. Mandag, Tirsdag, Onsdag (Odinsdag), Torsdag, Fredag, Lørdag, Søndag. V Německu se Wednesday [středa] změnila na Mittwoch, což znamená „prostředek týdne „. Saturday [sobota]se nazývá Sonnabend, což znamená předvečer dne slunce [Sunday’s eve].

Podobně i v jižní Evropě jsou dny v týdnu pojmenovány po římských bozích a jejich hmotných manifestacích, planetách.

Severský lid také měl svůj vlastní kalendář. Existují malé odchylky a různé národy měly individuální názvy měsíců. Měsíce se v moderní praxi Ásatrú nazývají: Snowmoon pro leden, Horning pro únor, Lent pro březen, Ostara pro duben, Merrymoon pro květen, Fallow pro červen, Haymoon pro červenec, Harvest pro srpen, Shedding pro září, Hunting pro říjen, Fogmoon pro listopad, Wolfmoon či Yule month pro prosinec.

Když se pohané odmítali vzdát svých nejoblíbenějších svátků, církev neviděla jinou možnost, než pokřesťanštit již existující obřady. Oslava Yule, původně svátek návratu slunce, se změnil na Vánoce. Dodnes však lidé severoevropského původu slaví narození Krista očividně severskými pohanskými symboly. Vánoce v jiných zemích se velice liší od našich. Např. Španělé slaví pokřesťanštělou verzi pohanského svátku, který byl původně zasvěcen římskému bohu Saturnovi. Křesťanské země po celém světe slaví svátky svých pohanských předků v příslušnou dobu a v jejich přirozeném prostředí. Je smutné, že se to děje ve jménu cizího náboženství. Rád bych každého požádal, aby studoval obřady starého náboženství ve své rodné zemi a pak je srovnal s moderními náboženskými svátky, jak se praktikují dnes. Možná zjistíte, že tytéž svátky, co se dnes slaví ve jménu křesťanství, nebo nějakého jiného náboženství ze Středního východu, byly kdysi zasvěceny přírodě a bohům našich předků. Udržujte svátky živé, ale slavte je, prosím, v jejich původní podobě a ctěte přírodní síly, jimž byly původně zasvěceny.

Přeloženo z: http://www.geocities.ws/odinistlibrary/OLArticles/Articles/northerntraditinosbynebel.htm

No comments yet

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: