Myšlenky ke spolupráci mezi pohany

Thor Sheil

Pozn. překl.:  První článek z tvorby amerického pohana Thora Sheila jsme na našich stránkách zveřejnili letos v září. Dnes plním slib, že se zde něco z jeho tvorby ještě objeví. Samotný název článku prozrazuje vše. Pan Sheil se vyjadřuje k rozdílům, které mezi pohany panují, a snaží se shrnout témata pro spolupráci do několika návrhů, které vycházejí z toho, co pohany spojuje, při současném zachování jejich rozdílnosti a svébytnosti. Vyjadřuje tak v podstatě ideu, kterou od počátku zastáváme v Pohanském kruhu. Letmo zmiňuje i případnou autoritu, jež by mluvila za pohany jako celek, k čemuž se staví odmítavě.

Doporučení Thora Sheila by mohla sloužit jako základy pro budování sociální strategie pohanů, kde je spolupráce a vzájemná úcta na základě sdílení stejného duchovního světonázoru nadřazena svárům a hádkám či přiživování vlastního ega.  Autor to shrnuje jednou větou: „Naše pohanství by mělo mít větší váhu než naše rozdíly.“

Článek vyšel v Uncle Thor’s Magazine v létě 2010.

Wolf

Vytváření atmosféry vzájemné podpory

Pohanství není náboženstvím dogmat, vyznání a kodexů. Jsme lidé, kteří nemají rádi pravidla. Bylo by vrcholem arogance předkládat pohanský kodex chování. Taková věc by nebyla možná, už jen kvůli rozličnosti víry a temperamentu mezi námi. Pohanská komunita nebude dodržovat mentalitu „Desatera přikázání“.

Pro většinu pohanů, s nimiž jsem měl dosud kontakt, nejsou takové kodexy chování nutné. Čestní lidé se zdravým rozumem a nejlepšími záměry se již nachází nad druhem chování, které zaručuje soubor pravidel. Každý, komu už bylo osm, umí rozeznat správné od špatného. Takhle to je.

Na širší úrovni jsme měli problémy v minulosti. V devadesátých létech 20. století nebyla nouze o hádky, spory a všemožné rozepře. Skrytý boj byl v rámci pohanské komunity široce rozšířen. Zatímco čas a zralost otupily většinu špatných pocitů, některé věci nelze zařídit nikdy.  Z vlastní zkušenosti vím, že zůstává několik jednotlivců, s nimiž nikdy nebudu na přátelské úrovni. Podobně jsou někteří lidé, co mi nikdy nenabídnou své přátelství. Je prostým faktem, že někteří z nás si užili zábavu s hašteřením a hádáním. Dopustili jsme se jedné obrovské chyby. Nemysleli jsme na budoucnost, ani na  širší důsledky našeho jednání. Většina rozepří byla zbytečná. Pokud bychom bývali vážně pomýšleli na  budoucnost pohanství, spíše než na naše ego, bývali bychom opatrnější.

Několik let hledám cestu k prosazení soudržnosti a zároveň k zabránění konfliktu. To nejlepší, co dokážu, je soubor návrhů, který může každý z nás posoudit. Jedná se o jednoduché věci, které můžeme učit, abychom mezi pohany pozvedli ducha dobré vůle. Tyto myšlenky by nám mohly dokonce pomoci spolupracovat spolu navzájem navzdory našim mnoha rozdílům.

Upozornění: Nenabízím je jako soubor pravidel. Představuju je tu jako myšlenky, aby je pohané podrobili zkoumání. Abych parafrázoval ‚Zónu soumraku‘ Roda Serlinga : „K vašemu uvážení….“ Věřím, že se může jednat o krok od roztříštěného lidu k takovému, jenž dokáže udržet svou nezávislost při současné spolupráci na společném cíli..

 

Nikdy nemluv na veřejnosti o jiném pohanovi špatně.

Za toto musíme poděkovat Ronaldovi Reaganovi. Jeho verze se vztahovala na republikány.  Ať už jste jakéhokoliv politického smýšlení, či žádného, nelze se vyhnout skutečnosti, že Reagan byl mazaný a obratný politický hráč. Jeho rada pro nás může dělat divy ve třech klíčových oblastech:

1) Omezuje vnitřní boje na veřejnosti. Nic nevypadá hůře než půtky v rámci pohanské komunity. Hašteření vždy vede k tomu, že se jeho účastníci jeví jako idioti, bez ohledu na to, kdo má pravdu a kdo ne. Udržováním našich nejdrsnějších slov jako soukromou záležitost redukujeme napětí. Rovněž to slouží k tomu, aby naši pohanští druhové byl jeden k druhému méně obezřetní. Když se spor dostane na veřejnost, lidé cítí, že musí reagovat. “Veřejnost” zahrnuje newslettery, blogy, tisk, televizi, rádio, mailing listy a webové stránky. Považujte cokoliv na internetu za veřejné.

2) V našich protivnících a našich spojencích to vyvolává obraz jednotné komunity. Ti, kdo jsou proti nám, nacházejí méně způsobů, jak nás rozdělit. Ti, co nás podporují, mohou vidět, že navzdory mnoha rozdílům mezi námi, jsme jednotní v prosazování kolektivní spokojenosti. Je to silné poselství.

3) Prosazuje větší spolupráci a důvěru mezi námi.

Zaručeně budou doby, kdy musí zaznít náš nesouhlas ohledně nějaké politiky či aktivity. Můžeme to udělat, aniž bychom byli protivní. Je naprosto v pořádku vyjádřit svůj nesouhlas. Není v pořádku na druhou osobu útočit.

Můžeme nesouhlasit, aniž bychom byli nepříjemní.

Když už musíme být nepříjemní,  udržujme to jako soukromou záležitost a mimo očí veřejnosti.

 

Jednej se svým pohanským druhem poctivě a  respektem k jeho důstojnosti. Nikdy neopovrhuj jiným pohanem kvůli jeho tradici, věku, pohlaví, přesvědčení či etnicitě. Prokazuj všem pohanům stejnou dobrou vůli.

Ještě jednou, ať už  souhlasíme či nesouhlasíme s pohanským druhem, zůstává stále naším pohanským druhem. Nehledě na to, jaká témata nás rozdělují, hlavním tématem je pohanství samotné. Činíme dobře, když jednáme s našimi pohanskými druhy s úctou, bez ohledu na naše názory. Neznamená to, že s ním musíme souhlasit nebo chtít se s ním poflakovat venku. Vše to znamená, že mu prokazujeme stejný respekt, jenž bychom rádi, aby se dostával nám samotným i našim názorům. Kdyby více z nás používalo tuto metodu, pokročilo by se v prosazování pocitu dobré vůle. Respekt prosazuje důvěru. V tomto případě také budeme spokojenější se sebou navzájem. Výsledkem je, že schopnost pohanství vytvářet mezi pohany dobrou vůli je větší než jakékoliv individuální odlišnosti, které možná máme.

 

Respektuj právo jiného pohana na jeho blaho, jako bys respektoval své vlastní. Nikdy neohrožuj živobytí jiného pohana, jeho domov, rodinu, majetek, právní status, svobodu či jeho reputaci v komunitě.

Toto je opět zcela zřejmé. Nečiň nic, co by mohlo ohrozit práci či podnikání tvého pohanského druha. Nevměšuj se do jeho rodiny. Nesnaž se romanticky zaplést se snoubenkou či “osobou blízkou” jiného pohana, ať už jsou sezdáni, či ne. Nedělej nic, co by ho dostalo do potíží se zákonem nebo komunitou. Má právo na důstojný život. Respektuj to. Tato myšlenka by se mohla zdá natolik zřejmou, že by ji nebylo třeba zmiňovat. Nicméně vždy je v komunitě několik těch, jimž je třeba připomínat, jak se chovat. Někteří lidé jsou tak sobečtí, že neberou žádný ohled na to, jaké má jejich jednání dopad na druhé.

 

Nikdy nežádej jiného pohana, aby se vydal v nebezpečí. Nikdy ho nežádej, aby udělal něco nezákonného.

Pokud se věnuješ něčemu, co je nezákonné či jinak odporné, nezapojuj do toho svého pohanského druha. Nikdy nedělej nic, co by ho mohlo dostat do potíží. Existuje několik případů, kdy  lidé zapletli pohanské druhy do nějakých opičáren a mělo to zničující důsledky. Pokud trváte na zločinném chování, to nejmenší, co můžete udělat, je, držet od toho pohany mimo.  Musíme se o tom zmínit, protože k tomu v minulosti došlo. Jedinci bez skrupulí měli zhoubný vliv na dobrou vůli jiných a mělo to hrozivé důsledky.

 

Podpoř svého pohanského druha, když je to možné.

Pokud pohanský druh něco potřebuje, a ty můžeš pomoci, nabídni svou podporu. (Než  cokoli podniknete, je vždycky nejlepší učinit nabídku). Např., pokud se pohan v jiném státu snaží najít koleje pro svou dceru a vy pracujete v kanceláři registrátora na univerzitě,  můžete být velmi nápomocni. Vejděte do kontaktu a nabídněte svou pomoc. Pokud znáte pohana s dobrou pověstí, který potřebuje referenci, nabídněte ji. Můžete např. půjčit kempingové vybavení pohanské skupině ve vedlejší městě, která míří na velký pohanský festival. Jakákoliv a veškerá pomoc je dobrá. Můžeme působit jako síť vzájemné pomoci. Vše, co každý z nás musí udělat, je nabídnout pomocnou ruku, pokud jsme si vědomi nějaké potřeby.

 

Přijmi pravdu, že žádná osoba, učení ani organizace nevlastní pohanství jako celek.

Žádná osoba ani organizace nehovoří za celé pohanství. Je důležité, aby skupiny a jednotlivci respektovali práva druhých vyjadřovat své pohanství tak, jak si to zvolili, a  s kým. Pokud by se tato myšlenka aplikovala od začátku, zabránilo by se mnohé hádce. Podívejte se na jakékoliv více než dvacet let staré náboženství. Každé má celou paletu rozličných sekt a vyznání. Důvodem je jednoduše to, že mezi lidmi nepanuje úplná shoda, dokonce ani v rámci téhož vyznání.  Můžeme vidět, že navzdory těmto rozdílům není většina sekt a vyznání vůči sobě navzájem nepřátelská. Vychází spolu. Nejsme rozdílní. Jsou témata, která nás rozdělují, ale nemusí z nás dělat nepřátele. Naše pohanství by mělo mít větší váhu než naše rozdíly. Můžeme souhlasit v tom, že nesouhlasíme a můžeme nesouhlasit, aniž bychom byli nepříjemní. To platí také pro organizace. Je důležité, aby organizace nezapomínaly, že mluví pouze za své členy. Pokud by měly autoritu promlouvat za nás všechny, již bychom do nich bývali vstoupili. Tato autorita neexistuje nyní, ani nikdy existovat nebude.

 

Buď vždy upřímný a poctivý při jednání se svými pohanskými druhy.

Je to prosté. Pokud něco nakupuješ od svého pohanského druha, zaplať cenu. Pokud prodáváš nebo nabízíš pohanskému druhovi nějakou službu, tak mu dej, co jsi slíbil. Když prodáváš nebo předvádíš službu svému pohanskému druhovi, vydej ze sebe to nejlepší. Dej mu tu nejlepší kvalitu. Pohanského druha nepodváděj, nenadržuj mu ani ho neokrádej. Je důležité, abychom uvnitř pohanské komunity zavedli tradici poctivosti.

 

Podporuj pohanské firmy a podnikání.

Mnoho pohanů se zabývá podnikáním a jinými aktivitami. Jakožto pohané bychom je měli podporovat, pokud to lze. Na druhé straně pohanské podnikání může podpořit komunitu zajišťováním dobré služby. Pokud je to možné, nakupuj u pohanů. Při pronajímání preferuj pohany. Než si např. projdeš New Age katalog, ověř si u pohanských prodejců, zda nemají stejnou věc, co hledáš. Pokud se ti v pohanském podnikání daří, řekni o tom lidem. Nabízíš podporu, když o tom mluvíš. Na druhé straně neútoč ani jinak nepodkopávej reputaci pohanského podnikání. Pokud pohan něco dělá, spolupracuj s ním, nebo mu zmiz z cesty. Neblokuj ho.

 

Nikdy na veřejnosti neodmítej potřást si rukou s pohanským druhem,  ať už mezi vámi proběhlo cokoliv.

Našemu obrazu na veřejnosti prospívá, když ukazujeme, že jsme jednotní. Lidé si všímají, jak se potkáváme a navzájem zdravíme. Náznak ignorace stačí k tomu, aby vyslal  špatnou zprávu. Potřesení rukou na veřejnosti je pro druhé znamením, že i při rozdílech panuje v zásadě jednota. Působí to dojmem soudržnosti jako opaku rozkolu. Zde uváděné myšlenky mají ukázat, že ať jsou rozdíly mezi námi jakékoliv, jsme jednotní tím, že jsme pohané. Naše oddanost pohanství převažuje nad osobními rozdíly. Co děláme v soukromí, je další věc. Veřejně předvádíme ukázku jednoty. Neobjeví se žádný inspirovaný vůdce, který pohany sjednotí. Z nebe nevyjde žádný blesk, který nás všechny spojí dohromady. Pohanská solidarita závisí jen na každém z nás. Panují mezi námi obrovské rozdíly. Část z toho jsou újmy z předešlých sporů, ale většina z nich časem pominula. Skutečným faktorem, jemuž čelíme, je že jsme tak nezávislí a rozdílní. Nikdo ještě nenašel způsob, jak naše odlišnosti zvládnout bez vzdání se nezávislosti. Namísto hledání řešení někde jinde, uděláme nejlíp, pokud se sami staneme řešením. Zde předestřená myšlenka není úplná. Neexistují absolutní pravidla. Diskuse o těchto návrzích mezi jednotlivci, společenstvy a organizacemi mohou vést k lepšímu plánu akce. Zde máme startovací bod. Chytněte míč a utíkejte.