Přejít k obsahu webu

Stopy indoevropského pohanství v Orientu – závěr

2 března, 2018
tags:

Kurdové – zbytky nordické krve a napůl pohanské „sekty“

I když jsou dnes Kurdové převážně orientálního íráno-afghánského typu, udržel se u nich i znatelný světlý element pocházející ze starověkých nordiků kdysi sídlících na Středním východě, a to ve větší míře, než je obvyklé u ostatních skupin v oblasti. Západní část Kurdů se vyznačuje vysokým zastoupením modrookých.

Jak uvádí třeba von Schwerin o nordickém živlu v kurdském etniku (1964, s. 130-131): „… evropské rysy se mezi vůdčími ‚Orientálci‘ nedávných dob vyskytují v překvapivě vysoké míře, když srovnáme relativní vzácnost nordické a kromaňonské krve v této oblasti jako celku. (…) Tedy například i jen povrchní student dění na Středním východě se stěží může vyhnout překvapení a údivu nad rolí, již hráli ve všech oblastech mírové aktivity Kurdové, vzhledem k jejich šetrnosti a obratnosti, a jejich energickému a dobrodružnému duchu. ‚Mnoho Kurdů je vysokých, světlé pleti a modrookých: na rozdíl od Arabů na pláních při řekách jsou tvrdě pracující a plní vervy a energie.‘ Jejich smysl pro individuální nezávislost, svobodu a důstojnost je rovněž více rozvinut, než je běžné mezi ‚orientálními‘ lidmi muslimského vyznání. Kurdská žena je poměrně svobodná a její sociální pozice respektována…“

Pozůstatky pohanství mezi Kurdy

Zároveň jsou mezi některými zvláštními skupinami kurdského etnika sledovatelné pozůstatky starodávných pohanských kultů kdysi vyznávaných v této oblasti. Tři zvláštní skupiny („sekty“) Kurdů (i když řazení ke Kurdům je u nich poněkud sporné) – alevité, Ahle Hakk a jezídové – vykazují ve svých náboženských systémech zřetelný vliv orientálních pohanských kultů před příchodem islámu.

Mnohé rysy náboženské věrouky některých skupin Kurdů vykazují zarážející podobnost s pohanským náboženstvím předislámského Íránu. Například dědičný charakter kněžských funkcí či jasné dělítko mezi laickými a kněžskými rodinami. Příslušníci kněžských rodin jsou povinni poslušností a věrností svému duchovnímu vůdci. Systém duchovní autority u kurdských „sekt“ je natolik komplexní a zakořeněný, že se blíží mnohem více zoroastrismu než islámu. Právě tak u nich lze najít prvky uctívání přírody (slunce, měsíce, ohně a vody), jež tvoří i nedílnou součást zoroastrismu. I některé svátky alevitů, Ahle Hakk i jezídů mohou odpovídat starověkým íránským svátkům.

Také v povaze pantheonu a kosmogonie u Ahle Hakk a v jezídismu se zjevně ukazuje, že v nich přežívá starý íránský mytologický základ. Například členové božského Sedmera u Ahle Hakk jsou i dnes nositeli vlastností, jež jasně připomínají staroíránské božské bytosti.

Kreyenbroek (1998): „Ještě důležitější je shodná víra v nejvyššího Boha – Stvořitele, jenž předal správu světa do rukou sedmi božstev, která jsou současně aspekty Boha i oddělenými bytostmi. (V zoroastrismu se tento stav později zkomplikoval tím, že se zamlžil rozdíl mezi Bohem a vůdcem Sedmera.) Motiv Smlouvy, kterou při Stvoření uzavřel Bůh se Sedmerem a již doprovodil obětováním býka, sdílejí Ahle Hakk i jezídé se zoroastrismem. Podobně je tomu u spojení mezi božskými bytostmi a „prvky“ hmotného světa. Je však přece jedna odlišnost mezi zoroastrovskou a „kurdskou“ kosmogonií: zoroastrismus chápe zabití býka jako zlovolný čin ďábelského Ahrímana, zatímco podle „kurdských“ tradic se jedná o stvořitelský akt, kterým se uvolnila životní energie. Objevují se názory, že zoroastrovská verze mýtu je obměnou ještě starší indoíránské kosmogonie, již lze vystopovat v Avestě i ve Védách a jež nejspíše inspirovala i římský kult známý jako mithraismus. Tento předpokládaný indoíránský mýtus by vlastně byl bližší kosmogonickým podáním Ahle Hakk a jezídů. (Tento starší mýtus by byl nedualistický, zatímco příznačným rysem zoroastrismu je dualismus. Stojí ale za povšimnutí, že v jezídismu i ve víře Ahle Hakk lze odhalit rozpor mezi světonázorem dualistickým – který zdůrazňuje ostrý protiklad mezi dobrem a zlem – a mezi popíráním takové dichotomie. Jezídský „Pán tohoto světa“, [„Paví anděl“] Táusí Malak, je někdy spojován s ďáblem jiných náboženství, přestože sami jezídé na něj nepohlížejí jako na zlého. I jedno ze Sedmer v soustavě Ahle Hakk se někdy znázorňuje jako skupina zlých bytostí. Přijatelně zní vysvětlení, že zoroastrismus svého času požíval mezi západoíránskými národy dostatečného vlivu k tomu, aby zčásti změnil náhledy. Navíc přesvědčení, že nedokonalosti tohoto světa brání božské realitě projevit se, tvoří součást šíitského myšlení.)

Z řečeného vyplývá, že se v kurdských horách ještě dlouho po příchodu islámu udržoval náboženský základ íránského, nikoli však zoroastrovského původu.“

Jezídové

Na rozdíl od Ahle Hakk a alevitů, kteří se přes zřetelné prvky pohanství ve své věrouce hlásí k šíitskému islámu, se jezídové za muslimy nepovažují. Pocházejí původem z Indie, ale postupně během dějin putovali dále na západ a během této cesty bylo jejich staré pohanské náboženství ovlivněno dalšími pohanskými i monoteistickými věroukami. V jejich náboženství se tak mísí řada prvků starých pohanských náboženství (hinduismu, zoroastrismu a šamanismu) s prvky judaismu, křesťanství a islámu. Podle historických pramenů tvořili jezídové 2 000 let pnl. významnou složku bílých či částečně bílých starověkých národů – Sumerů, Babylóňanů, Asyřanů a Židů. Dodnes jsou mezi nimi k vidění nápadně světlí lidé, někdy i světlovlasí a světloocí. Jezídové o sobě tvrdí, že jsou nejstarším náboženstvím na světě a dokládají to historickým náboženským kalendářem, který by měl být o tisícovky let starší než kalendář křesťanský, gregoriánský, židovský a islámský. Jezídů je v Iráku zhruba 500 tisíc, jednotlivé odhady se ale značně liší. Významné komunity jezídů žijí i v Sýrii a Turecku.

Jezídské učení spolu s obřady je drženo v tajnosti a žádný z členů nemá zájem o jeho šíření. Základní spisy jsou psány arabsky a jsou jimi Kniha zjevení (Ktébí džalva), kterou napsal šejch Adí, a Černé písmo (Mushaf reš), sepsané mystikem Hasanem el-Basri. Jezídové uctívají Meleka Táúse jako padlého anděla a vládce tohoto světa. Ačkoli je Melek podřízen nejvyššímu Bohu stvořiteli, nemá to velký význam, protože Bůh nezasahuje do chodu světa.

Jezídismus je tedy dualistické náboženství. Jeho příslušníci věří ve statického, neaktivního a nadpřirozeného Boha, jenž stvořil sedm andělů a svět, a Meleka Táúse (Tawsi Melek/Malek-Tá´ús – paví král či anděl), který je činný a výkonný.

Jezídové věří v reinkarnaci duší. Za nejvýznamnější reinkarnaci je považován šejch Adí, který se pokládal za vtělení Meleka Táúse. Šejch Adí je uctíván jako nejvýznamnější jezídský učitel, který mimo jiné zavedl pravidlo, že jezídové nemohou konvertovat k jinému náboženství a ani se jezídem nemůže stát příslušník jiné víry. Jezídové nevěří v peklo, ale mají určitou představu ráje. Zlé duše čeká osud zatracení a zapomenutí. Modlí se dvakrát denně ve směru ke slunci. Za svatý den považují středu, ale dnem odpočinku je sobota. K důležitým povinnostem patří vykonat pouť. Na pouť se chodí v srpnu a je vedena do Mosulu k hrobu Adího. Celý obřad je velkou společenskou záležitostí, vládne veselí, praktikují se nejrůznější zvyky a u hrobů Adího a ostatních svatých hoří olejové lampy.

Jezídská společnost je tvořena kmeny v čele s kmenovými vůdci. Sňatky s příslušníky jiných náboženství jsou jim zapovězena, protože podle nich ostatní lidstvo pochází z Evy, jen jezídové z Adama. Třebaže po celé své dějiny čelí pronásledování ze strany muslimů, kteří jejich učení považují za satanistické, sami jezídové jsou mírumilovní. Svět podle jezídské víry sice stvořil Bůh, ale od té doby spíš jen přihlíží, zatímco běh věcí ovlivňuje sedm andělů. Nejhlavnější z nich – Melek Taus – musel odejít z ráje, když se odmítl poklonit Adamovi. Podle jezídů to ale byl projev dobroty „pavího anděla“, jinak též Šajtána. Stejná postava, kterou židé, křesťané i muslimové považují za padlého anděla, je tak pro jezídy naopak ztělesněním boží moudrosti a dobra.

Zajímavé je, že mezi jezídy existuje i legenda, podle níž k nim jednou přijde modrooký spasitel z daleké země.

Syrští alawíté

Alawíté žijící Sýrii částečně pocházejí ještě ze starého bílého obyvatelstva Levanty (údajně jsou potomky lidí žijící v oblasti za dob Alexandra Velikého). Zde tvoří možná až 15 % populace (odhadem necelé tři až 3,5 milionu lidí). Žijí především v západní Sýrii při pobřeží Středozemního moře.

Jejich náboženství je směsicí islámu, křesťanství (slaví nejvýznamnější křesťanské svátky a věří v trojjedinost Boha), starého pohanského náboženství jejich předků, kteří sídlili v Levantě, perského zoroastrismu a gnosticismu. Sami se považují za šíity, sunnité ani většina šíitů je ale za souvěrce neuznávají. Je pravda, že nedodržují pět pilířů islámu a nemají mešity.

Dříve byli muslimy utlačováni, ale díky tomu, že jsou ještě zčásti bílými lidmi, tedy díky své vyšší inteligenci a pracovitosti, později zahájili razantní vzestup v syrské společnosti. Dnes tvoří většinu vyšších vrstev v zemi a mají rozhodující vliv v politice. Významnou pozici ve vládě získali počátkem 60. let 20. století, zároveň si vydobyli velký vliv i v armádě. Počátkem 70. let definitivně dosáhli politické dominance (včetně funkce prezidenta). Tvořili většinu i v elitních vojenských složkách a získali velký vliv rovněž v hospodářské oblasti. Většina dotací na rozvojové projekty a infrastrukturu proudí do oblasti obydlených převážně alawíty.

 

Zdroje

Literatura

Kořenský, J.: Asie jižní a západní. Československý kompas, Praha. (Kap. 38 – Židé asijského východu, s. 101-104.)

Wolf, J.: Abeceda národů. Horizont, Praha 1984.

Wolf, J.: Lidé pěti světadílů. Práce, Praha 1979.

Hubinger, V. et al: Národy celého světa. Mladá fronta, Praha 1985.

Kol. autorů: Současný Blízký východ. Barrister and Principal, Brno 2011. (Kap. Sýrie, s. 105- 117.)

Dočkalová, M.: Blonďáci z Hindúkuše, Svět 8/2011, s. 24-25.

Internet

Coon, Carleton S.: The Races of Europe. Macmillan Company, New York 1939.

http://www.theapricity.com/snpa/racesofeurope.htm

von Schwerin, Henric (1964): European Elements in Afro-Asia. Mankind Quarterly 1964 – IV, s. 127-133. Dostupné on-line.

http://www.v-weiss.de/cycle.html

https://zpravy.idnes.cz/kliniky-plodnosti-parsove-d0b-/zahranicni.aspx?c=A121017_154812_zahranicni_ts

https://xman.idnes.cz/freddie-mercury-parsove-zoroastrismus-indie-fa2-/xman-styl.aspx?c=A161126_142623_xman-styl_fro

http://www.hkvysehrad.cz/archive/hindukus97.html

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jez%C3%ADdov%C3%A9

https://zpravy.idnes.cz/jezidove-uctivaci-dabla-irak-sindzar-islamsky-stat-fxd-/zahranicni.aspx?c=A140807_154226_zahranicni_vez

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kala%C5%A1ov%C3%A9

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hunzov%C3%A9

http://kurdove.ecn.cz/clanky.shtml?x=2051936

https://cs.wikipedia.org/wiki/Alavit%C3%A9_(sekta)

http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/889413

 

No comments yet

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: