Přejít k obsahu webu

Stopy indoevropského pohanství v Orientu – část 1

Únor 8, 2018
tags:

Když postupně zanikalo původní bělošské obyvatelstvo starověkého Orientu a bralo si s sebou do hrobu i velké civilizace, jež díky svým vysokým kvalitám a nadání vybudovalo, nebyla však zkáza dokonána úplně. Tu a tam se uchovaly komunity, které si do jisté míry udržely svou původní rasovou identitu, vyšší civilizační úroveň, tradice a pohanské náboženství.

Pársové – bílý pohanský ostrůvek v Indii

Původ a historie národa Pársů

Jednou z těchto přeživších komunit se stala i určitá část starověkých bílých Peršanů, kteří se udrželi v perské provincii Párs neboli Fáristán. Vedle toho, že si udrželi svoji rasovou a genetickou identitu, uchovali si i mnohé kulturní obyčeje a náboženskou víru svých slavných předků.

Když však jejich zemi opanovali bezohlední vyznavači učení proroka Mohameda a nutili všechny místní k uctívání Koránu, prchali tito Pársové („obyvatelé Persie“) do hor a své náboženství – zoroastriánství – vyznávali ještě náruživěji, klaníce se posvátnému ohni. Avšak ani tam před muslimy nenalezli klidu a tak Persii opustili a našli útočiště v Perském zálivu na ostrově Ormuz. Tento střípek pevniny v Arabském moři se díky nadání, píli a schopnostem Pársů stal centrem námořního obchodu a vůbec nebývalého rozkvětu.

Perští mohamedáni se na prosperitu Ormuzu dívali se závistí a počali pronásledovat Pársy i zde. Nezbývalo jim nic jiného než opustit i svůj druhý domov, což se stalo někdy v 10. století, a hledat nové útočiště u břehů Indie. Kníže Jado Rama vyslyšel prosby Pársů a určil jim jako nový domov Gadžaratský poloostrov. Zde opět prosperovali po několik set let.

Avšak časem se islám rozšířil i do těchto východnějších končin a Pársové, tvrdošíjně lpící na své víře, byli rozptýleni do několika směrů. Nakonec se však jejich větší část, co to vše přestála, dočkala lepších časů, když se v Přední Indii chopili moci Angličané a někdejší portugalský přístav Boa Bahia se změnil v mohutné britské město známé jako Bombay, které se stalo domovem většiny Pársů. Tak je tomu dodnes.

Pársové – bílá pohanská elita Indie

Pársové jsou ztělesněný a živoucí důkaz, že starověké civilizace v Orientu a Středomoří vytvořilo velmi nadané bělošské obyvatelstvo podobné dnešním bílým Evropanům.

Kořenský (s. 102) explicitně zmiňuje rasovou a povahovou podobnost Pársů bílým Evropanům: „Vzezřením a jednáním stojí Pársové mezi indickým obyvatelstvem Evropanu nejblíže, neboť podobají se mu barvou pleti i oděvem.“

Vcelku se zdá, že u Pársů dnes převládá bílý armenoidní typ, kdysi na Východě hojně rozšířen, dnes už se vyskytují jen vzácně. Kromě toho je mezi nimi zřejmě poměrně výrazně zastoupen i bílý mediteránní typ. Otázkou je, zda mají Pársové i něco nordického přimíšení po nejstarších Peršanech. Snad by tomu mohl odpovídat poměrně častý výskyt modrých očí.

Pársové jsou skutečnou elitou Indie, jednoznačně nejúspěšnější ze všech etnických skupin. V Gudžarátu se nejprve věnovali zemědělství, stali se z nich farmáři a také tkalci. Od konce 17. století se však v socioekonomickém žebříčku začali dynamicky posouvat nahoru. Začali se z nich stávat obchodníci, průmyslníci, loďaři i rejdaři, a také makléři a funkcionáři kdysi v Indii působící Východoindické společnosti. Neboť když dostala Východoindická společnost od indického vládce povolení podnikat, shledala právě vzdělanou pársijskou komunitu nejvhodnější pro zprostředkovávání kontaktů s místní správou. Svého času zaujali svými schopnostmi i britskou koloniální správu. Britové je vychvalovali jako horlivé, pilné a svědomité.

Nejprve Pársové sídlili ve městě Surat, poté odešli do Bombaje. Stali se průkopníky modernizace ekonomiky, stanuli v čele rozvoje průmyslu. Stali se dynamickou podnikatelskou elitou, vedli a vlastnili banky i podniky, dělali byznys v těžkém průmyslu.

Na konci 19. století žilo v Indii skoro 90 tisíc Pársů, téměř 50 tisíc v Bombaji.

Weiss píše (2007): „V roce 1941 náboženská komunita Pársů dosáhla populačního vrcholu na hodnotě 115 000 lidí. Z tohoto 0,03 % indické populace pochází 7 % inženýrů a 5 % lékařů celé země. Gramotnost párských žen je dnes 97 %, nejvyšší v Indii.“

Kořenský shrnuje (s. 102): „Počet Pársů dosahuje v Indii sotva půldruhého sta tisíce duší. Představují tedy vyznavači ohně pouhou krůpěj v moři veškerého obyvatelstva indického, ale svým obchodním nadáním a vyzískaným bohatstvím vynikají nad ostatní domácí národy. Jako chytří loďaři, průmyslníci, agenti, kupci, bankéři a finančníci jsou Pársové známi nejenom v Indii, ale také v ostatních zemích asijských. Jedni řídí své podniky doma, jiní v Afganistáně, Arabii, Číně, Zanzibáru neb i v Londýně a Liverpoolu. Mnoho Pársů je zaměstnáno ve veřejných úřadech indických. Angličané si je chválí pro spolehlivost a obratnost.“

Rovněž Krása shrnuje (1986, s. 100): „Za zmínku … stojí asi stodvacetitisícová menšina pársů, převážně v oblasti Bombaje, která je nejen obcí náboženskou, ale i etnickým celkem. Jsou to totiž potomci starých Peršanů, vystěhovaných z oblasti již počátkem 8. století před vpádem muslimských Arabů. Část se jich později usídlila na západním pobřeží Indie. Téměř vůbec se nesmísili s místním obyvatelstvem, i když přijali jeho jazyk, a tak si dodnes zachovali svůj etnický charakter. Je to hospodářsky neobyčejně silná menšina a její příslušníci zaujímají nejvlivnější místa v indickém obchodě a průmyslu.“

Manekshaw

Pársové však nevynikají jen v podnikání a administrativě, ale i v intelektuální sféře a kultuře. Kořenský (s. 103): „Mnoho Pársů hledá si obživu v novinářství. Pársové užívají v hovoru a písmě nejčastěji domácí řeči gadžaratské. V tomto jazyku napsali také mnoho knih a kusů dramatických.“

Z řad Pársů pochází velký počet významných osobností Indie, zvláště přihlédneme-li k jejich malému počtu.

Jamsetjee Jeejeebhoy se stal předním obchodníkem, Cowasji Nanabhai Davar založil první přádelnu bavlny, Lowji Nusserwanji Wadia vybudoval loďařskou firmu a díky ní učinil z Bombaje pulzující přepravní centrum. Důležitá politická dynastie Nehrú-Gándhí má kořeny mezi Pársy, protože právě bojovník za jejich svobodu Feroze Gándhí si vzal za ženu Indiru Nehrúovou a mocný rod založil. Patří sem i nejúspěšnější indický průmyslník Ratan Tata, majitel společností Jaguar Land Rover a Corus Steel. Dále i nejváženější indický voják, polní maršál Sam Manekshaw, ceněný spisovatel Rohinton Mistry, proslulý dirigent Zubin Mehta a slavný zpěvák Freddie Mercury (vl. jm. Farrokh Bulsara), jenž je dnes zřejmě světově nejznámějším Pársem. Z národa Pársů pravděpodobně pocházejí i někteří slavní indičtí herci, kteří jsou často velmi světlí a podobní Evropanům (indický Bollywood se nachází právě v Bombaji, hlavním sídle Pársů).

Mercury

Vzhledem k tomu, že Pársů nebylo v Indii nikdy více než 115 000, je to opravdu úctyhodný výkon.

Dokonce ani nižší vrstvy párského etnika nejsou vesměs tvořeny skutečnou spodinou, jaké je jinak v Indii plno – byť je to částečně dáno i dobročinností uvnitř jejich komunity.  Kořenský (s. 103): „Cizinci nebývají Pársové v Indii nikdy na obtíž. Žebráků jsem mezi nimi nikdy nespatřil, byť Pársové měli také své chudé. Velmožní dobrodějové vlastní kasty jejich postarali se již o to, aby souvěrci netrpěli bídy. I není v jejich obci ani tuláků, ani poběhlic. Nemajetní Pársové věnují se se zvláštní zálibou zhusta divadelnictví, kočují se svou trupou po městech, pořádají představení a umějí vděčné posluchačstvo až rozplakat.“

Odrazem bělošské mentality Pársů jsou i rovnoprávnější a harmoničtější vztahy v manželství a vůbec jejich liberální a příznivý vztah k ženám (obdoba poměrů panujících v bílých zemích Západu), které mají mnohem více svobody než ženy z ostatního, převážně orientalidního obyvatelstva – ať už muslimského nebo hinduistického vyznání. Pársijským ženám nebylo bráněno ve vzdělání.

Kořenský (s. 103): „Párské ženy požívají více volnosti nežli ostatní družky indické. Také jsou vzdělanější, protože skoro všechny děti párské chodívají do svých vlastních škol. Provdané Pársině prožívají rodinný život mnohem šťastnější než indické ženy jiného náboženství. Muži dopřávají jim rádi, aby se pěkně strojily a šly ve šlépějích sester evropských. Krasavice libují si zvláště v hezkých botkách a hovořívají okázale anglicky. Jazyku tomu učí se rádi všichni Pársové. Osnovy párských škol nezapomínají na tu řeč nikdy. Nejedna párská dívka dosáhla svými prokázanými vědomostmi i hodnosti doktorské. Rozvody manželské se mezi Pársy připouštějí, ale k rozluce docházívá zřídka. Snad přidržují se Pársové také v manželství krásného učení Zarathuštrova: ‚Dobré myšlenky, dobrá slova, dobré skutky.‘ Tyto tři věci mají se Pársovi trojím opásáním stále připomínat.“

Od indických hinduistů a muslimů se lišili i celkově modernějším a svobodnějším životním stylem.

Pársové se stali i významnými sponzory sociálních služeb, měli vlastní noviny a časopisy, provozovali zdravotní centra, sportovní kluby, podle jejich významných osob byly pojmenovány nemocnice a silnice. Bohatí Pársové, kteří svým nadáním kdysi zaujali Angličany dokonce natolik, že dosahovali i britských šlechtických titulů, vydávali na dobročinnost nemalé sumy.

Kořenský (s. 102): „Darmo se nerozdávají vysoké hodnosti, tituly a řády ani v říši britské, a proto vydávají bohatí Pársové veliké sumy peněz, jen aby jim vláda uštědřila lordství nebo baronství. Poplatků takových nevybírá vláda v penězích hotových, ale dovoluje, aby ctitelé posvátného ohně stavěli na svůj náklad chrámy, školy, nemocnice, chudobince, kašny. Pársové umějí horlivě peníze vydělávat, ale vydávají je také štědře, jde-li o všeobecné dobro.“

Pársové – poslední vyznavači indoevropského zoroastriánství

Ačkoli se považovali za indické patrioty, svou svébytnou kulturní identitu si udrželi. Pársové se sice vzdali své rodné řeči a začali užívat gudžarátštinu a akceptovali i místní oblékání, avšak až do dnešních dnů si zachovali zvláštní pohřební rituál v tzv. věžích mlčení. Je založen na požadavku zachování čistoty tří uctívaných živlů – půdy, vody a ohně.

Svého dávného indoevropského náboženství, starého přes 4000 let, se rovněž nevzdali. Náboženství Pársů je podobně jako jejich rasová identita reliktem starověkých civilizací Orientu, předtím, než v něm převážilo tmavší orientální obyvatelstvo, a než se zde rozšířilo křesťanství a posléze islám (některé rysy křesťanství, a také judaismu a islámu, koneckonců pocházejí právě z perského zoroastrismu).

Zoroastrismus vychází z myšlenek a učení proroka Zarathuštry. Ústředním bodem je víra v Ahura Mazdu, Pána moudrosti, boha dobrého a spravedlivého. Celý život je v pojetí zoroastriánů soubojem mezi dobrem a zlem, celý svět je prodchnut tímto soupeřením – konfliktem mezi silami bytosti Spenta Mainju představující dobro a silami Angry Mainju, reprezentantem zla. Oni jsou původci dobra a zla, kvůli nim se na světě objevují pozitivní a negativní síly. Člověk má povinnost si mezi nimi během svého života vybrat.

Zásadní význam má v jejich náboženské praxi oheň jako zdroj světla, a tedy dobra. Oheň navíc v chrámu symbolizuje samotného boha. Musí zde být udržován neustále, živit ho ale může jen vzácné dřevo. Kněží, kteří do něj přikládají, musí nosit roušky, aby nebyl znesvěcen jejich dechem.

Kořenský (s. 103-104): „Pársové věří sice v nejvyššího pána, jenž stvořil svět a je duchem dobročinným, ale domýšlejí se též, že vedle něho působí i zloduch Ahriman, a k tomu vznášejí své modlitby. Lidé dobří přicházejí po smrti do nebe, lidé zlí do pekla, kde vládne Ahriman. Ve slunci, vzduchu, zemi a vodě spatřují Pársové díla boží a proto se slunci koří a očišťují se v moři, objevuje-li se slunečná koule na východě. Pod širým nebem modlívají se Pársové ke slunci, ve chrámech k věčnému ohni, neboť přidržují se posud pověsti, že posvátná slova boží byla zjevena lidstvu ze žhavých plamenů. Pohádka ta shoduje se s vypravováním biblickým. Také k Mojžíšovi promlouval Bůh z ohnivého keře… (…) Chrámy s věčným ohněm mají Pársové v Indii všude tam, kde jich žije více pohromadě. Plameny plápolají na zvláštním oltáři přístupném pouze vyznavačům starobylé věrouky. Udržování věčného ohně vyžaduje značného nákladu, protože se pálí jenom jistý druh dříví. Strážci věčného ohně jsou kněží, a hodnost ta je dědičná. Jim přísluší modlit se u oltáře, vykládat slova Zarathuštrova a konat předepsané obřady.“

-pokračování příště –

Zdroje

Literatura

Kořenský, J.: Asie jižní a západní. Československý kompas, Praha. (Kap. 38 – Židé asijského východu, s. 101-104.)

Wolf, J.: Abeceda národů. Horizont, Praha 1984.

Wolf, J.: Lidé pěti světadílů. Práce, Praha 1979.

Hubinger, V. et al: Národy celého světa. Mladá fronta, Praha 1985.

Kol. autorů: Současný Blízký východ. Barrister and Principal, Brno 2011. (Kap. Sýrie, s. 105- 117.)

Dočkalová, M.: Blonďáci z Hindúkuše, Svět 8/2011, s. 24-25.

Internet

Coon, Carleton S.: The Races of Europe. Macmillan Company, New York 1939.

http://www.theapricity.com/snpa/racesofeurope.htm

von Schwerin, Henric (1964): European Elements in Afro-Asia. Mankind Quarterly 1964 – IV, s. 127-133. Dostupné on-line.

http://www.v-weiss.de/cycle.html

https://zpravy.idnes.cz/kliniky-plodnosti-parsove-d0b-/zahranicni.aspx?c=A121017_154812_zahranicni_ts

https://xman.idnes.cz/freddie-mercury-parsove-zoroastrismus-indie-fa2-/xman-styl.aspx?c=A161126_142623_xman-styl_fro

http://www.hkvysehrad.cz/archive/hindukus97.html

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jez%C3%ADdov%C3%A9

https://zpravy.idnes.cz/jezidove-uctivaci-dabla-irak-sindzar-islamsky-stat-fxd-/zahranicni.aspx?c=A140807_154226_zahranicni_vez

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kala%C5%A1ov%C3%A9

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hunzov%C3%A9

http://kurdove.ecn.cz/clanky.shtml?x=2051936

https://cs.wikipedia.org/wiki/Alavit%C3%A9_(sekta)

http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/889413

Reklamy
One Comment leave one →
  1. Frostík permalink
    Únor 11, 2018 7:21 pm

    Supr.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: