Skip to content

ZÁHADNÍ DRUIDOVÉ – Kniha o druidství

Leden 17, 2018
tags:

Když čtu nějakou knihu o mystice, dávám si na čas. Beru knihu do ruky, jen když na to mám to správné rozpoložení. Před nedávnem jsem objevil zajímavou knihu v antikvariátu. Název je zavádějící, ale obsah mě překvapil, proto se vám jí pokusím přiblížit a zhodnotit z pohledu mé 22 leté pohanské praxe.

Brendan „Cathbad“ Myers, Ir a novopohanský druid, člen kanadského keltského klanu, putoval mnoho let po keltských ostrovech, nasával podstatu posvátných krajin a seznamoval se s příběhy lidí, kteří tu žili. Tato jeho kniha je souhrnem jeho zkušeností a vědomostí v praktikování druidství (někdy použije i slovo druidismus).

Seznámí nás s podstatou keltské mystiky, ze všech možných úhlů pohledu a rozebere všechny dochované zmínky o tomto duchovním směru. Popisuje svět Keltů, na jehož základě tato mystéria vznikala, ukazuje odlišnost vnímání světa námi proti minulosti.

Po tomto úvodu se zamýšlí, co nás vede k hledání staré moudrosti a proč si někteří zvolí druidství jako svůj osobní duchovní směr.  Provede nás historií novodruidství, kde popisuje klady a zápory všech možných směrů, a jejich působení dnes.  Jeho závěr o funkční reálné podobě moderního druidství vycházejícího ze zjištěné minulosti odpovídá i mým názorům.  „Nadšení pro historii a její oživování se nejen může, ale mělo by se stát součástí moderního druidství, pomůže nám to vzkřísit minulost a mytologii a přiblížit nám původ našich tradic. Ať již přijmeme jakékoli druidství, přizpůsobíme si je vlastním záměrům a interpretacím, čímž se nevyhnutelně staré druidství změní. Přesto nelze ignorovat spojení s minulostí: To, co zdědíme z minulosti a tradice, je nedílnou součástí toho, kdo a co jsme dnes. Jaké je tedy řešení problému historie? Odpověď zní: Měli bychom oživit to, co nám pomůže najít to lepší v nás. Keltská tradice poskytuje mnoho příkladů velikosti, proto bychom se měli snažit včlenit ji do našich životů – bohy a bohyně, mytologické hrdiny, historické postavy a podobně. Kolik eklektických invencí a vypůjček lze tolerovat? Tolik, jak moc nám to pomůže stát se dobrými lidmi. Záleží především na míře, do jaké keltská tradice a představivost podporují lidskou dokonalost a úspěšnost. A také záleží na tom, nakolik dobrodružství sebeobjevování pozvedává naše životy a poskytuje nám klid, sebevědomí, odvahu a štěstí. Kde se zdá, že tradice není úplná nebo je nesouvislá, a kde imaginární tvořivost nesouvisí se skutečností, se vždy můžeme odkázat na věčná mystéria, které se nám ukazují díky upřímnosti a otevřenému vnímání světa, které je spojené s jasným myšlením a správnými úmysly. 

Ačkoli není pochyb o tom, že od dob Keltů se životní úroveň i životní styl, který vedeme, neuvěřitelně změnily, a dokonce se stále mění i v průběhu našich životů, přesto se lidská potřeba porozumění, komunikace, přátelství a touha po posílení osobnosti zůstávají neměnné. Ptáme-li se na lidský život, řešením není lepší nebo horší jen proto, že je něco staré nebo nové. Návrat ke spiritualitě Země se může stát ozdravující silou ve světě v tomto životě a čase. V současnosti není keltská duchovnost útěkem od světa do iluzorní zahrady potěšení, kde bychom nemuseli čelit problémům. Spíše vyjadřuje potvrzení našich potřeb v průběhu života a je pevným pokusem jak nad nimi převzít moc.

Autor nás dále provede devíti mystérii, kde si ujasníme přístupy a záměry druidství. Vysvětluje staré mýty a jejich hodnotu pro dnešní vyznavače. Tím se připravíme na praktickou část.

První cvičení zaměřené na vnímání přírodních sil je prosté. Strávit o samotě v přírodě několik dní bez vymožeností civilizace. Hned jsem si vzpomněl, jak to samé doporučoval soukmenovec Myslič jedné městské paní, aby přírodu vůbec pochopila. Ač jsme to vědomě nedělali, tuto zkušenost mají členové Pohanského kruhu už dávno za sebou. Vřele všem doporučujeme.

Krůček po krůčku se čtenář seznámí s výběrem posvátného místa, obřadních nástrojů, symboly druidů a vedením vlastních rituálů. Osobně mě zaujalo pojetí začátku a konce rituálu, budu muset změnit trochu svoji zaběhlou formu. Stále se učím. Potěšila mě kapitola „Svrchovanost ohně“. Jako by v ní autor popisoval naše hlavní rituály v PK. Další byla „Duch zeleného mužeUž jen ten začátek…“Technologie vaření piva a kvašení byla jedním z dalších skoků evoluce v duchovním vědomí. Výroba vína a zkvašení ovoce na alkohol patří mezi nejstarší a nejsilnější přírodní symboly psychologické přeměny a náboženské osvícení. Kvašení je proces, při kterém se změní vlastnosti a kvality různých základních látek. To symbolicky odpovídá procesu přeměny člověka, který získá schopnost určitého duchovního pokroku.“

Dále: „Opilost je letitou metaforou duchovní blaženosti. Účinek opilosti můžeme považovat za ducha ovoce nebo zrní (za mě je to dar Bohů) který dočasně přebývá v těle a mysli toho, kdo pije alkohol.“  Rozbor používání této substance zakončuje rčením o dvousečném meči.

Poslední část knihy se orientuje na obřady a vedení společenství autorem nazývané jako kmen. Obřady jsou v irském duch a mohou být inspirací, osobně bych je nekopíroval. Mě však zaujala kapitola o „vysvěcení“ druidů. V něčem s autorem nesouhlasím, taky si tu protiřečí, ale určení kdo se může titulovat druidem, je opravdu těžké. Když jsem pročet požadavky na adepta, mohl bych je splňovat, ale byl bych opravdový druid srovnatelný s historickými předchůdci? Určitě ne. Oni byli druidy na plný úvazek, se vším všudy. A kdo to dneska splňuje?

Celkově hodnotím tuto knihu jako to nejlepší o druidství, co jsem kdy četl. Autor má zdravý a realistický pohled. Je znát jeho praxe a zkušenosti. Co mě překvapilo, jsou jeho názory na funkce pohanského společenství. Pohanský kruh je tomuto pojetí přímo příkladem.  Jen ta naše“ válečnická demokracie“ je z jeho zkušenosti nefunkční. No, asi jsme „lepší oddíl“. Pro ty co hodlají vykročit na tuto duchovní stezku, je zde ucelený návod, který umožní adeptovi druidství vyvarovat se zbytečných chyb. Vřele doporučuji.

 Abyste pochopili autorův postoj k mystice, uvádím na závěr jedno jeho zamyšlení.

Jsou zkušenosti z jiného světa, které vedou k transu v meditaci „skutečné“? Jsou bohové a duchové skuteční? A opravdu k nám promlouvají? Nebo je to vše jen v naší mysli? Jsme pouhými zkratovitě vnímajícími přístroji těla a mozku? Hypnotizujeme se sami? Nejsou duchové, Bohové a krajiny, do kterých se dostáváme, ničím jiným než projekcí našich vnitřních přání a obav? Vymýšlíme si to všechno jenom proto, abychom uspokojili naše ega? Odpověď na všechny tyto otázky je podle mě:“Ano“.

Reklamy
komentáře 2 leave one →
  1. Leden 19, 2018 7:17 am

    Díky za tip na čtení. Už jsem to viděl, ale ten název mě odrazoval, myslel jsem, že je to další dílko, které bude představovat druidy jako něco záhadného až nadpřirozeného. 🙂

    • Leden 19, 2018 11:26 am

      Miky: To víš, ta naše „válečnická demokracie“ bývá přeci opatrná 😀

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: