Skip to content

Pravěk v čáslavském muzeu

Srpen 28, 2017
tags:

Nejen ve velkých muzeích jsou k vidění zajímavé exponáty, vztahující se k pohanství a dávné minulosti naší země. Městské muzeum Čáslav patří k těm menším regionálním, které stojí rozhodně za návštěvu. Čáslavští občané patřili vždy mezi přední české vlastence a tak svůj „dům Múz“ slavnostně otevřeli již 22. 11. 1885 a dodnes jsou na tuto instituci patřičně hrdí.

Dne 3. 4. 2017 zde byla zahájena výstava s názvem Brána do pravěku. A věřte, že pokud ji navštívíte, určitě nebudete litovat. Expozice totiž není jenom o pravěku, ale i o starověku a raném středověku, takže na své si přijdou i ctitelé Keltů, Germánů a Slovanů.

Čáslavsko patřilo už v neolitu mezi celkem hustě osídlené části naší vlasti. Archeologické důkazy svědčí o stálém osídlení tohoto regionu už před sedmi tisíci lety. Byli to již zemědělci používající kamenné nástroje a žili v tzv. „dlouhých domech“. Jejich sekeromlaty vypadají celkem dost mocně a musel to být velice účinný nástroj i zbraň. Neolitičtí zemědělci žili již ve společnosti, která se velice podobala té naší: Vesnice s rodinami, kde každá domácnost obhospodařovala své políčko. Znalost zemědělství a pastevectví, tedy cíleného pěstování plodin a chovu domestikovaných zvířat, přinesla velkou změnu ve stravování a způsobu života lidí, přestože lov a sběr i nadále hrál důležitou roli. Lidé prostě museli také více myslet 🙂 . Nové činnosti si také vynutily výrobu nových, zatím ještě stále kamenných, nástrojů:  Motyk, srpů, a seker, protože značná část tohoto území byla pokryta lesy, které bylo nutno pro získání prvních políček vymýtit, případně vypálit. Pracně získaná půda však poměrně rychle ztrácela úrodnost, což vyžadovalo získávání stále nových políček a přesun vesnic. Zemědělské produkty se nově skladovaly a uchovávaly v keramických nádobách, nejdříve nedostatečně vypálených s jednoduchou lineární nebo vypíchanou výzdobou, později dokonalejších a tvarově rozmanitějších. Nálezy přeslenů a závaží dokládají, že již v této době byli lidé schopni vyrábět na jednoduchých tkalcovských stavech látky, jednak ze lnu, ale i z ovčí vlny.

Jak se doba kamenná pozvolna měnila v dobu bronzovou, i zdejší osídlení dostávalo novou formu. Práce archeologů na lokalitě okolo potoka Brslenky v letech 1997–2003 nám to ukazuje: Bylo zde identifikováno mnoho objektů, zejména byla odkryta sídliště z doby bronzové – únětické, věteřovské, mohylové a lužické kultury. Oblast byla ale využívána už i v mladší a pozdní době kamenné a následně i v období halštatu a laténu. Typ sídlišť se v průběhu času dost měnil, stejně jako druhy domů, mezi nimiž jsou zastoupeny kůlové stavby, budovy s trámovou konstrukcí i polozemnice. Půdorysy domů s trámovou konstrukcí se zahloubenými žlaby, náležející mohylové kultuře, dosahovaly rozměrů až 25 x 8 m, a uvnitř se zachovaly stopy centrálních nosných kůlů a ohniště. Následující osídlení starší fáze lužické kultury je reprezentováno především velkým množstvím vzájemně se překrývajících půdorysů nadzemních kůlových domů. Obyvatelé rozsáhlé osady lužické kultury byli pohřbíváni v blízké poloze Váchov, tedy na místě, kde dnes stojí obchodní dům Kaufland. Dobu bronzovou mám opravdu moc rád, kouzlo „slunečního“ kovu má svého ducha i po tisících letech  🙂 .

Doba želená má v této expozici také své místo a s ní samozřejmě v Čechách tolik oblíbení Keltové 🙂 . Zdali to byli opravdu oni, kdo na Čáslavsku žil už ve starší době železné, nebo etnikum, které dnes nesprávně nazýváme „Kelty“, to ponechme odborníkům. Kdo byl a nebyl „Kelt“ v době halštatské je totiž dodnes předmětem nevyřešených sporů. Replika komorového hrobu vybaveného početnými  nálezy z tohoto období se vážně povedla a dá se říci, že u ní jsem strávil asi nejvíce času. Hned vedle si přijdou na své milovníci keltské módy, na figuríně si můžete prohlédnout kompletní  ručně šitý ženský oděv, ušitý dobově doloženými stehy a zdobený přízí obarvenou přírodními barvivy. Dámy jistě zaujmou zejména skleněné korálky, které byly důstojnou ozdobou ženské šíje i dnes.

Na germánské osídlení je expozice trošku chudší, než jsem čekal, ale to je celkem logické: Germáni obývali spíše Polabí, nicméně něco „germánského“ tu přece jenom je. Jde o nádherný tzv. Langobardský prsten zdobený delfínky, vyrobený ze zlata někdy v 6. – 7. století. Jak se tento přepychový šperk dostal do Čáslavi, to se vlastně neví. Další záhadou se je jeho uložení, byl nalezen ve vrstvě z 9. století, kdy zde žili již Slované. Tento unikátní artefakt, jediný na území českých zemí, pochází z archeologických nálezů nestora českého muzejnictví, čáslavského rodáka Klimenta Čermáka (1. 4. 1852 – 19. 1. 1917). Byl objeven na Hrádku, což je vyvýšenina v dnešním lesoparku Vodranty. Jediné, co je ohledně tohoto fantastického nálezu jisté, je pouze to, že prsten pochází z Itálie, nebo Porýní. Asi už nikdy nezjistíme, jak se prsten dostal až do Čáslavi. Jde o kořist nebo obchodní výměnu? Starší video o této záhadě můžete vidět zde .

Doklady nejstaršího slovanského osídlení však na Čáslavsku chybí, přestože tudy procházela Haberská a Trstenická stezka spojující nyní langobardské oblasti Itálie, Podunají, franská území a oblasti dále na sever, což předpokládá provoz na čilé obchodní tepně. Hustší obydlování místní krajiny nastává až v 9. století, kdy se na Čáslavsku objevují první osady – kromě Čáslavi na katastrech Kluky, Močovice, Chotusice, Vrdy, Církvice, Filipov a Horní Bučice. Také čáslavský Hrádek je v průběhu 9. století osídlen, viz nález bronzové pozlacené průvlečky na fotografii. K Hrádku patří také ves Na Svornosti a patrně také mohylové pohřebiště u Chedrbí. Další osídlování Čáslavska pak je pravděpodobně podpořeno Slavníkovci, často je uváděna role Čáslava, Slavníkova syna. Tehdy, již v časech Přemyslovců, se Čáslavsko rychle pokrývá hustou sítí osad, někdy v těsné blízkosti osad starších, ale jedinou zjištěnou kontinuitní osadou jsou pouze Horní Bučice. Nastává změna osídlení a vznikají rovněž služebné vsi poskytující specializované služby. Za správy Slavníkovců proniká na Čáslavsko od 10. století také definitivně křesťanství.  Po zániku slavníkovské správy po roce 995 zůstává Čáslav nadále regionálním centrem s ústřední rolí Hrádku. Během 12. století je založen pod Hrádkem Na Nepřízni také kostel sv. Martina s pohřebištěm. Staří bohové jsou umlčeni a na dlouhou dobu vítězí Ukřižovaný…

Expozice v čáslavském muzeu není velká a zvládnete ji projít a důkladně prostudovat za hodinku. Jsou tu velmi dobře zpracované informační tabulky (ze kterých jsem si toho hodně opsal), které návštěvníkům dostatečně srozumitelnou formou vysvětlí vše potřebné k vystaveným předmětům a době, ke které se vztahují. A můžete sebou klidně vzít i děti, protože ty si zde mohou jako „archeologové“ sestavit lidskou kostru a jsou tu pro ně připraveny i omalovánky, které však jistě zaujmou i dospělé (viz obrázek) – mne tedy zaujaly moc  🙂 . Expozici můžete navštívit až do 31. 10. 2017.

Fotografie: Autor. Prsten a průvlečka byly naskenovány z tištěných materiálů muzea.

Reklamy
One Comment leave one →
  1. Srpen 28, 2017 11:35 am

    Pěkné video, které ukáže víc 🙂 : https://www.youtube.com/watch?v=coAl5ls9iwo&feature=share

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: