Skip to content

Slované v kolínském muzeu

Srpen 2, 2017
tags:

Malá muzea a jejich expozice mají své kouzlo: Je v nich klid a nevalí se tam davy lidí 🙂 . Nebydlím zase tak daleko od Kolína, ale v místním Regionálním muzeu jsem až do nedávna nikdy nebyl. Ale tohle léto mne tam přilákala expozice s názvem Mezi Kmeny a státem s podtitulem Kouřimsko a Kolínsko v raném středověku. Jako Čecha mne pochopitelně historičtí Slované na našem území zajímají a tak jsem tam jeden volný všední den vyrazil.

Nejdříve jsem měl trošku problém budovu s výstavou najít, Kolínské muzeum se totiž rozkládá celkem ve třech menších budovách, které jsou od sebe navzájem odděleny a expozice o Slovanech je v domě, který nese název Dvořákovo muzeum pravěku (Brandlova 35). Všechny tři budovy Regionálního muzea jsou ale kousek od sebe, přičemž vstupenku si musíte koupit jinde, než kam se chystáte vstoupit  🙂 . Po menším zádrhelu se mi to podařilo vyřešit a konečně jsem se dostal k výstavě samotné.

Bylo krátce po jedenácté hodině dopoledne a já byl v muzeu jediným návštěvníkem, takže plavovlasá slečna průvodkyně se mohla věnovat s výkladem jenom mé maličkosti, což bylo fajn 🙂 . Deváté a desáté století našeho letopočtu na území dnešních Čech byla doba neklidu a změn. Velkomoravská říše sice ještě teoreticky ovládala i dnešní Kolínsko, ale fakticky tu moc Mojmírovců nebyla nijak velká a zřejmě se omezovala na občasný výběr daní a ani křesťanství tu v oné době nebylo dominantním náboženstvím.  Samotné Kolínsko tvořilo tehdy nejhustěji obydlenou část Čech, proto tu najdeme i nejvíce archeologických památek z té doby. Nejznámějším příkladem je tzv. „Kolínský knížecí hrob“ objevený v roce 1864, ale vzápětí zničený, aniž by byl zdokumentován podle dnešních měřítek.  Je dokonce možné, že muž a žena z tohoto hrobu patřili k těm českým vládcům, kteří se dali v lednu 845 pokřtít v Řezně. Nicméně je jisté, že oněch čtrnáct českých knížat, zmiňovaných ve franských kronikách, vypadalo, oblékalo se a žilo stejně jako oni. Jde tedy o nález velice hodnotný. O samotných artefaktech z tohoto nálezu se radši nebudu moc rozepisovat, odborně a pěkně je to podáno zde.

Jedním z velice zajímavých nálezů z Kouřimi nedaleko Kolína, které tu můžete vidět, je kolekce stříbrných šperků z ženského hrobu na pohřebišti u Libušina jezírka, v němž nalezla svůj poslední odpočinek vznešená žena, jíž bývá přezdíváno „Kouřimská kněžna“. Jde o soubor dvou párů bubínkovitých a páru košíčkovitých náušnic s řetízky a čtvero kulovitých ozdobných spínadel, tzv. „gombíků“, bohatý náhrdelník, tvořený mimo jiné trojicí bohatě zdobených schránek na amulety, a ozdobnou jehlici – to vše představuje jednu z nejbohatších výbav raně středověkého ženského hrobu v Čechách. Dokazuje to také vysokou řemeslnou úroveň místních slovanských šperkařů té doby, kteří se inspirovali velkomoravskými a avarskými vzory, ale přesto dokázali přijít s vlastním uměleckým záměrem. Důležitou součástí výstavy jsou zahraniční zápůjčky vystavených předmětů, které zasazují artefakty ze středních Čech do tehdejších evropských souvislostí. Svůj protějšek nalezl kouřimský soubor šperků na území dnešního Bavorska, v oblasti, která byla zřejmě v té době obývána slovanskými poddanými franské říše. Konkrétně jde o lokalitu Matzhausen. Do obdobné skupiny šperků se zvěrným motivem a řetízky patří i náušnice ze ženského hrobu ze hřbitova ženského kláštera v Niedermünsteru v Řezně. Hrob je výjimečný tím, že se na rozdíl od kouřimského a matzhausenského nacházel na hřbitově u kostela, kde byl jako jediný opatřen šperky. Odlišný způsob pohřbu ukazuje, že tam patrně ležela urozená žena narozená v Čechách, již životní osudy přivedly do tehdejšího velkoměsta u Dunaje, a kterou pozůstalí uložili k věčnému odpočinku podle tradic a v kroji kmene, z něhož pocházela. To je skutečně velmi neobvyklé a s trochou nadsázky to můžeme považovat za projev vlastenectví mrtvé i pozůstalých, kteří byli hrdí na svůj slovanský původ i na franském území. Obě kolekce odborníci řadí do závěru 9. až první třetiny 10. století. A je moc fajn, že je Němci zapůjčili do Kolína 🙂 .

Že tehdejší předci dnešních Čechů byli velice obchodně a řemeslně zdatní, ukazují například nálezy z hradiště u Tismic. Archeologové zde ve velkém našli ozdobná bronzová, někdy i zlacená kování mužského opasku, koňského postroje i jezdeckých pomůcek, jako jsou bronzové ostruhy a železné udidlo. Tyto odznaky společenského postavení kombinují opět avarské prvky s místními či západními vzory. Především ostruhy odlišují slovanské obyvatele Tismic od avarských kočovníků, ti totiž tuto jezdeckou pomůcku nepoužívali. Tismičtí parádníci však pěstovali i dálkové kontakty západním směrem, o čemž svědčí nález stříbrného denáru Karla Velikého z období před rokem 793. Západní dovoz pozorujeme i s dalších pohřbů, které byly odkryty v Kolíně a především na již zmíněném pohřebišti u Libušina jezírka na Staré Kouřimi. Tyto hroby vypovídají o velké prestiži a bohatství nebožtíků: Mužské hroby jsou opatřeny symbolickým odznaky moci — např. honosnou botkou kopí či praporce, porýnskými meči, západními typy ostruh, nebo naopak stříbrem plátovaným čakanem, který vznik kdesi ve stepích divokého východu, možná až v říši Chazarů. Oproti tomu manželky těchto knížat sledovaly hlavně módu vycházející z center Velké Moravy. Dámy tedy byly poněkud konzervativnějšího ražení  🙂 .

Byla to doba, kdy se v Čechách svářilo pohanství s nově příchozím křesťanstvím. Tady je třeba zmínit i kuriozitu z „Kolínského knížecího hrobu“: Zde nalezený původně křesťanský stříbrný bohoslužebný kalich, který byl vyroben na počátku 9. století v říši Franků, a jako kořist nebo dar se dostal do hrobu (možná) pohanského knížete. S pohanstvím souviselo zcela určitě Libušino jezírko na Staré Kouřimi, u kterého byli pohřbíváni mocní tamního hradiště. K pohanským kultům se váže i zdejší nález pískovcového sloupku s vyobrazením čtyř „lidských“ obličejů na horní straně a špatně rozeznatelným počtem tváří dole. Jde o pravděpodobně neúplný pohanský idol, zobrazující vícehlavé božstvo. O jakého boha jde konkrétně, to nevíme. Nicméně vícehlavé slovanské bohy známe i z jiných oblastí obývaných Slovany. Dva pasy obličejů nad sebou mohou, podobně jako u idolu ze Zbruče, naznačovat schopnost boha nahlédnout do minulosti, budoucnosti, současnosti i světa mrtvých.

Výstava nás dále informuje, že údolí říčky Výrovky bylo druhou nejrozsáhlejší sídelní aglomerací středověkých Čech, a že v 9. století její význam patrně převyšoval i Pražskou kotlinu a že hradiště Stará Kouřim bylo největší raně středověkou fortifikací v Čechách. Můžete tu také vidět hned několik modelů hradišť z oné doby a celou řadu detailních mapek a nákresů. S 10. stoletím nastal čas změn. Velká Morava byla již minulostí a přemyslovská knížata „svatý“ Václav a jeho bratr a vrah Boleslav I. (faktický zakladatel českého státu) začala rozšiřovat svou vládu i mimo území své pražské domény. Písemné prameny (Kristiánova legenda) praví, že na Kolínsku v té době sídlil kmen Zličanů. Centrem moci a sídlem jejich vládce byla Stará Kouřim. Podle Kristiánova podání došlo někdy mezi lety 929 —935 k ozbrojenému odporu tehdy stále ještě pohanských Zličanů vůči přemyslovskému knížeti Václavu. Odbojník a pohan Radslav měl však zahlédnout nad hlavou pozdějšího „svatého“ znamení kříže, a tak si pustil do gatí, přísahal věrnost pražskému Vénovi a nechal se pokřtít.  Václav přijal jeho kapitulaci a ponechal mu prý jeho hradiště i část moci. Aspoň tak nějak to popisuje legendista Kristián.  Své postavení však Radslav neubránil na dlouho. Ještě před polovinou 10. století byla Kouřim dobyta novým přemyslovským knížetem Boleslavem I., řečeným též „Ukrutný“. O tomto konfliktu svědčí hroby padlých v příkopu vyvráceného hradiště. Vítězní Přemyslovci přesunuli oporu své moci na protilehlý břeh říčky Výrovky, kde se od poloviny 10. století tyčila dvě nová opevněná centra u kostelů sv. Jiří a u sv. Vojtěcha.  To byl zřejmě definitivní konec zdejších pohanů: Místní mrtví už nebyli ukládáni do samostatných hrobů s bohatou výbavou, ale jen v jednoduchých, opakovaně užívaných hrobech na hřbitovech při kostelech. Čas starých bohů skončil. Přišel nový Bůh, který vedle sebe nestrpěl žádné jiné…

 Výstava je dílem PhDr. Nadi Profantové a Mgr. Jana Hasila z Archeologického ústavu AV. Určitě stojí za návštěvu a rozhodně bych ji doporučil všem zájemcům o české pohanství. Můžete tu také shlédnout dokumentární film Objevená Kouřim, který je ke stažení zde. Výstava samotná potrvá do 16. září, takže ještě máte čas  🙂 .

Fotografie: Autor.

Reklamy
komentářů 7 leave one →
  1. Srpen 16, 2017 5:58 pm

    Tahle diskuze nema cenu.
    – Viditelne jsem tam byl ve spatne dobe nebo pri spatnem pruvodci – nechtel nam k tomu nic rict ani cesky.
    – Me obsah a vlastne ani forma vystavy nezaujaly, tebe ano.

    jedine na cem se shodneme, ze se to hleda fakt spatne

  2. Srpen 16, 2017 7:26 am

    Take jsem se tam vcera byl podivat, ale naopak jsem byl celou vystavou vyrazne zklamany.
    S navstevou z Polska, ktera se o Slovany zajima, jsme take byly v muzeu jedini, nikdo nam ale zadny vyklad neposkytl, naopak pruvodce za nami chodil jak dozorce. To ze jediny kus textu v muzeu nebyl v zadnem jinem jazyce nez cestine… to je takovy trosku detail… ale cele to vlastne bylo asi tak o 40 exponatech a spouste „nahrazkoveho pojiva“ mezi par strepy. Mistnost venovana „detektoristum“ byla tam byla ponekud navic – nejspis protoze rozmistit onech 40 exponatu do dalsi mistnosti prislo hloupe i autorum vystavy.

    Ale mozna jsem zkazeny jinymi vystavami ze sveta, kde se o exponatech mohou pouzit nejen mistni, ale vlastne tam tech exponatu je dost nato, aby si kazdy nasel neco a melo smysl tam stravit vic nez 30 minut.

    • Srpen 16, 2017 8:25 am

      Kouzlo regionálních muzeí je právě v jejich „malosti“. Právě proto jsem tolik ocenil klid a ochotu průvodkyně věnovat se někomu, kdo projevil zájem 🙂

      • Srpen 16, 2017 12:13 pm

        coz o to, zajem jsem projevil, anglicky chlapec neumel ani mluvit natoz povidat o obsahu a cesky nam k tomu dal akorat ceskou brozuru a ani mluvit nechtel

    • Srpen 16, 2017 4:54 pm

      No, se mnou taky ve Vídni v Naturmusem nikdo česky mluvit nechtěl a proč by taky měl. Dokonce ani brožurku v češtině mi nedali. 😃

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: