Skip to content

Tip na výlet – Pálava 2: Germáni a Římané

Červen 12, 2017
tags:

Dnes tu pro vás je připraveno druhé nakouknutí do „krajiny bohů“, Pálavy. O Pavlovských vrších a o tom, co je tam zajímavého k vidění, jsme si něco řekli už minule. Při našem jarním putování tímto nádherným kouskem naší vlasti jsme se s Agnetou dostali i na místa, kde zanechali stopy staří Germáni a také jejich protivníci a občasní spojenci Římané.

Nejdříve jsme za touto zajímavou kapitolou historie vyrazili do Regionálního muzea v Mikulově, kde je k vidění nádherná expozice Římané a Germáni v kraji pod Pálavou, zaměřená na období tzv. „markomanských válek“ (asi 166 180), kdy se na dnešní Jižní Moravě střetli Římané s Markomany, Kvády a dalšími kmeny. Za vlády císaře Marka Aurelia Antonina Augusta (26. 4. 121 – 17. 3. 180) musel čelit Řím náporu těchto barbarů na dunajskou hranici.

Legie postoupily při vyhánění Germánů daleko na sever a právě u dnešní Pálavy na čas zbudovaly svůj opevněný tábor, přístav a pozorovatelnu v katastru dnešních obcí Mušov a Pasohlávky. Místní rolníci na zdejším vrchu Hradisko (221 m n. m.) i jinde poblíž vyorávali římské kusy cihel a mince už od nepaměti. Již v 18. století napsal moravský historik F. J. Schwoy, že na „kopci Hradisko leželo římské město“. Skutečný moderní archeologický výzkum zde však začali provádět odborníci až od roku 1926. Podle kolků na zbytcích cihel zjistili, že zde tábořila XLEGXGPF, tedy Legio Decima Gemina Pia Fidelis, která měla stálou posádku ve Vindoboně – dnešní Vídni. Archeologové tu v průběhu prvních let odkryli plochu o rozloze přibližně 100 × 100 metrů a objevili pozůstatky obytné budovy se čtyřmi místnostmi a lázní s podpodlažním topením a vodovodem.  Našlo se toho tu samozřejmě v průběhu pozdějších let mnohem více, např. bronzová faléra (římské vyznamenání), velká část stříbrného šupinového pancíře a unikátní spínací destička slavnostního šupinového pancíře (lorica squamata) jezdce X. legie. Lokalita je nejspolehlivěji datována nálezy mincí (zvláště ražby Antonina Pia, Marka Aurelia a Commoda). Nejmladší mince je z doby Septimia Severa (193 211) nalezená v depotu sedmi denárů na severním svahu již v roce 1932. Předpokládá se, že tato fortifikace byla Římany opuštěna na konci markomanských válek, ale spíše až krátce po nich, kdy už bylo území pacifikováno. Opevnění postavené mezi léty 172 – 180 n. l. se rozkládalo na ploše větší než 32 ha, sestávalo ze dvou a někde i tří linií hrotitých příkopů širokých 3 – 4 m s hloubkou dosahující 2 – 3 m. Násep byl navršen z hlíny a zpevněn na vnější i vnitřní straně zdí z nepálených cihel. Výška valu se odhaduje na 3 – 4 m. Na samotném valu stála dřevěná palisáda s přesnými rozestupy pro pozorovací věže. Výzkum odkryl i dvě brány lemované po bocích taktéž dřevěnými věžemi. Práce na vykopávkách odkryly také objekty, které odborníci identifikovali jako nemocnici a přístav u řeky Dyje. V komplexu nechyběl ani okrsek dílen s jednoduchými dřevěnými domky a kruhovými píckami v prostoru mezi stavbami, zajišťujícími opravu poškozené výstroje legionářů.

Něco z toho, co se zde našlo, můžete vidět právě na zámku v Mikulově, včetně exponátů odkazující na slavný germánský knížecí hrob z Mušova. Roku 1988 byl v této obci při těžbě písku objeven hrob germánského náčelníka. Pohřební komora byla vyhloubena do návrší na levém břehu řeky Dyje o rozměrech asi 6 x 4 m, a hloubce cca 3 m. Krypta byla vyloupena asi už krátce po uložení nebožtíka, lupiči vnikli do středu hrobky a narušili asi dvě třetiny plochy hrobu. Neuloupeny zůstaly dary uložené podél kratších stěn. Spousta artefaktů byla už při pohřbu poničena zcela záměrně – možná právě proto, aby je zloději nemohli použít. V Mikulově z  depotu můžete spatřit např. picí soupravu, včetně vzácných stříbrných nádob, jídelní příbory, římské sklo a picí rohy. Uvnitř komory se zachovaly i zde vystavené zbraně. Vedle meče, luku a šípů také světoznámé kopí s něčím, co velice připomíná runy (viz foto).  I přes vykradení hrobky zůstalo archeologům asi dvě stě luxusních předmětů, z nichž část byla dovezena z římské říše a část je germánského původu. Způsob, jakým Germáni pohřbívali své mrtvé, přibližují také rekonstrukce dvou hrobů vybavených nálezy z mikulovského pohřebiště. Ve vitrínách jsou pak umístěny předměty, které se zde našly: Keramické nádoby, zbraně, nože, spony, skleněné korále a jiné boží, které si Germáni vyráběli buď samotní, nebo je získávali obchodem s Římany.

Lokalitu Pasohlávky – Mušov zkoumali archeologové až do nedávna, protože při stavbě Aqualandu Moravia v roce 2009 dělníci narazili na další unikátní památky po Římanech. Vykopávky vedl odborník na slovo vzatý, Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D. Poměrně nedávno zde také vznikly dvě místní archeostezky: Ta první, „Červená“, se zaměřuje na Římany, vede v okolí Aqualandu a má celkem deset zastavení u informačních tabulí. Podívat se můžete tady. Tabule každému návštěvníku pěknou a nevtíravou formou vysvětlí, oč jde, takže nemá cenu to tu sáhodlouze rozepisovat. Archeostezka se dá projít (když půjdete hodně pomalu) za dvě hodinky a zejména z Hradiska je nádherný pohled do kraje. Takže není divu, že se zde Římanům tolik líbilo 🙂 .

Druhá archeostezka je „Zelená“, je zaměřena na místní Germány a vede z obce Pasohlávky. Zatím jsem na ní bohůmžel nenašel žádný odkaz, takže si moc nepoklikáte 🙂 . I tady je deset zastavení u informačních tabulí, které vám povypráví o tom, jak žili místní barbaři a jak se potýkali i obchodovali s Římem. Obě archeostezky se setkávají u již zmíněného Aqualandu , takže na sebe krásně navážou. Tu zelenou jsme ani neprošli celou, ale určitě bude stát za to ji urazit jindy. Hned vedle se můžete občerstvit pivkem v Autokempu Merkur, což se vyplatí. V místní budově Informací totiž najdete miniexpozici o Římanech a jejich zdejším pobytu. Takže pokud nestihnete mikulovské muzeum, něco z nálezů najdete i tady. A zde bych rád poděkoval paní z vrátnice autokempu, která nám tu miniexpozici otevřela i mimo otvírací hodiny  🙂 . Pokud budete chtít nasát něco starobylé antické moudrosti, jistě si rádi přečtete citace Marka Aurelia na zadní straně infotabulí  na archeostezkách.

Je možné, že vinná réva se na Pálavu dostala právě s Římany, kteří ji přivezli od Dunaje proti proudu Moravy a Dyje až sem. Inu, bůh vína a veselí Bacchus má rád své věrné a pro svůj dar jim vybral krásnou krajinu 🙂 . Přijměte i vy pozvání do země bohů…

Na lovce mamutů, Věstonickou Venuši a dobu kamennou se podíváme příště 🙂 .

Fotografie: Autor. Pohlednice z muzea v Mikulově.

Advertisements
komentářů 5 leave one →
  1. viking Bramborák permalink
    Červenec 13, 2017 10:34 am

    Práce??!!! Přeci mně nechceš zabít, chlapáku! To je strašná představa…se musim napít…fujtajxsl…hele, slušne prosím, neměl bys cigárko? Mně se ti úplně udělalo na padnutí…

  2. Kryserka permalink
    Červen 19, 2017 11:58 am

    Je to parádní expozice v tom Mikulově. Zkuste napsat nějakou reportáž o nové expozici Památníku velké Moravy, vaše reportáže o akcích, skanzenech a expozicích bývají moc dobré. Doporučuji nový film, který tam běží – Velkomoravský Veligrad, je supr. Ukázka je na Youtube.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: