Skip to content

Tip na výlet – Pálava 1: CHKO Pálava

Červen 6, 2017
tags:

Letošní dovolenou jsme s Agnetou netrávili v zahraničí, ale poslední květnový týden jsme strávili na Jižní Moravě, na Pálavě. Pálava je nádherné místo, které (nejen díky skvělému vínu) připomíná Středomoří. Má bohatou historii – oblíbili si to tu lovci mamutů, kultury doby bronzové, Germáni, Keltové, Římané a i Slované. O Pálavě se dá psát dlouho, jsou tu Pavlovské vrchy, Dolní Věstonice, Archeopark Pavlov, římské a germánské naleziště v Mušově a Pasohlávkách, středověké hrady, muzeum v Mikulově, vinohrady.  Do jednoho článku se to rozhodně nevejde, a tak tento pokus o pozvánku do kouzelné krajiny bude mít ještě nejméně dvě pokračování  🙂 .

Chráněná krajinná oblast (CHKO) Pálava byla vyhlášena v roce 1976. „Středomořské“ krajině dominují Pavlovské vrchy s významným podílem přirozených nebo málo ovlivněných stepních ekosystémů s dochovanými památkami historického osídlení od dob lovců mamutů před třiceti tisíci lety až po středověké hrady.  V blízkosti řeky Dyje se střídají lužní lesy s loukami a jinými mokřadními nebo vodními společenstvy, která se kupodivu zachovala i po vybudování nádrže Nové Mlýny v osmdesátých letech minulého století.   V roce 1986 byla v rámci UNESCO vyhlášena Biosférická rezervace Pálava. V roce 2003 došlo k rozšíření území biosférické rezervace o sousední Lednicko-valtický areál, lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje, a vznikla tak podstatně větší Biosférická rezervace Dolní Morava.  Příroda tu čaruje v sledu rychle se střídajících krajinných scén od zářivě bílých vápencových skal hřebenu Pavlovských vrchů nad rozlehlými vinicemi přes jarní a letní k rozkvetlé stepi až k posledním zbytkům kdysi hlubokých luhů s prastarými duby na březích slepých ramen Dyje.

Pavlovské vrchy se táhnou severojižním směrem v délce asi 20 km. Začínají na severu skálou Děvína (550 m n.m.) se samostatným vrcholem Děviček (428 m n.m.) a pokračují k jihu Kotlem (477 m n.m.), který je od Děvína oddělen hlubokou Soutěskou. Dále k jihu leží Stolová hora (458 m n.m.), vápencový útes Kočičí skála (361 m n.m.), Turold (385 m n.m.) s veřejnosti přístupnou jeskyní, Svatý kopeček (363 m n.m.) a konečně u samé hranice s Rakouskem i Šibeničník (238 m n.m). Národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska  je pro pohana hodně atraktivní, protože tudy doslova kráčela historie 🙂 .

Pálavské kopce jsou opravdu nasáklé dějinami. Hrály významnou roli už v době bronzové. Právě v průběhu tohoto období byla na třech kopcích: Děvíně, Oboře a Stolové hoře, postavena mocná hradiště. Právě na Stolové hoře stálo opevněné centrum, které ve své době kontrolovalo zdejší větev Jantarové stezky.  Datace těchto hradišť není zatím zcela jasná  – výzkum stále probíhá. Nejlépe prozkoumaným a také nejspíše nejvýznamnějším je asi ono hradiště na Stolové hoře. Dominantní poloha a výhled do širokého okolí měla pro vznik hradiště ideální podmínky. V místech bez skalisek byla plocha hradiště ohraničena příkopem a mohutným valem. K samotné akropoli byla přimknuta dvě ohrazená předhradí. Celkový rozměr plochy hradiště tak činil skoro 24 hektarů.  Od archeologů víme, že se na hradišti soustřeďovala řemeslná výroba a zejména práce související s bronzem. Časté koncentrace bronzových depotů vypovídají nejen o bohaté řemeslné činnosti, ale také o častých rituálních aktivitách, které zde probíhaly. Předměty z „dovozu“ dokládají dálkový obchod až se Středomořím. Kultura doby bronzové na Jižní Moravě tedy byla velice vyspělá. Místní vládci se zřejmě těšili luxusu srovnatelnému se standardem svých „kolegů“ z Mykén.

My jsme na naše putování vyrazili z Dolních Věstonic a ukončili jsme ho v Klentnici. Stoupání do kopců z Věstonic kolem vinic je opravdu parádní. Za vinohrady vstoupíte do nádherného bukového a dubového lesa, kde švitoří ptáci a skákají veverky. Čím více nahoru se dostáváte, tím více krajina připomíná Středomoří. Na vrcholcích Pavlovských vrchů už jsem si připadal jako v bulharských Rodopech: Běhaly tu středomořské ještěrky a dokonce se tu pasou i ovce 🙂 . Celé lány levandule, kam až oko dohlédne a stepní tráva, vonící sluncem.

Tento kraj má i své pověsti. O hradu Děvičkách se vypráví tato: Na tomto hradě žila rodina jednoho rytíře. Pán měl tři dcery, které byly prý velice neposlušné. Jednou ho vytočily tak, že je bafl a vyhodil z okna hradu i se psem. A tak jsou dodnes v podhradí vidět tyto neposlušné dcery jako tři skaliska, která se z nich stala. Pes taky zkameněl, ale není moc vidět, protože je zarostlý lesem 🙂 . Tak nám to vyprávěl jeden místní rybář v Dolních Věstonicích. Pověst má ale více variant, nicméně, tahle krátká a jednoduchá se mi líbí nejvíc 🙂 .

Pálava patří k nejteplejším oblastem naší vlasti. Průměrná roční teplota v Mikulově činí 9,6°. Kromě levandule tu z bejlí narazíte na tařici skalní, písečnici velkokvětou, lomikámen vždyživý, pěchavu vápnomilnou a mnoho dalších rostlin, které opravdu vyvolávají pocit toho, že jste někde na Kavkaze. Ze živočichů tu můžete potkat kudlanku nábožnou, kterou jsme my nezahlédli. Zato se nám podařilo potkat ještěrku, o které sice netuším, k jakému druhu patří, ale byla nádherná.

O Pavlovských vrších by se dalo psát dlouho… Ale je to vlastně zbytečné. Pálavu prostě musíte zažít, říká se jí „Zahrada Evropy“ – a plným právem. Pro mne je to země bohů, kde jsem cítil jejich přítomnost. Je to krajina kouzel, vína, splněných přání a historie. Navštivte ji – nebudete litovat  🙂 .

O lovcích mamutů, Germánech a Římanech na Pálavě si povíme příště 🙂 .

 

Fotografie: Autor.

Advertisements
komentářů 13 leave one →
  1. Gin permalink
    Červen 28, 2017 3:20 pm

    Jsi na Pálavě a ani se nestavíš…

    • viking Bramborák permalink
      Červenec 1, 2017 2:21 pm

      Ale jó, já se rád zastavím, nějaký starý tepláky kdybysem směl slušně prosit kdybys pro mně měl, a taky drobáky na vajnos, no a mám moc velkou chuť na rybičky – nekoupil bys mi rybičky, chlapáku?
      A kdyby tak ještě moc slušně prosím byl tabáček…

    • viking Bramborák permalink
      Červenec 1, 2017 2:23 pm

      Nezlob se, chlapáku, já ty tepláky už moc potřebuju, protože v létě chodím naostro a z toho chlastu se posrávám. No a taky boty se mi už rozpadly, víš? Nemáš nějaký dobrý boty, třebas Prestižky pro mně, prosím, byl bys té dobroty?

      • Fíba permalink
        Červenec 1, 2017 10:28 pm

        Tepláky nepomohou, buďto to prosákne a nebo propadne, neznám složení vaší vikinskobramborácké stolice….

      • viking Bramborák permalink
        Červenec 3, 2017 11:01 am

        Většinou piju čúčo, moje oblíbená značka je Baron, ale to víš, bezdomovec si nemůže moc vybírat. Když je vodečka, meruňka, fernetek, taky dobře. Udělám minimálně 2 l vajnosu denně, maximálně 8l, ale hlavně v noci se z toho posrávám. Asi má něco se střevama. Já bych měl vlastně dostat invalidní důchod, ale nemám nikoho, kdo by mně odvez do nemocnice a prej by mě tam ani nepřijali pod vlivem.
        A co bys mi radil místo sraní do teplák? Pampersky sou drahý…a na vostro chodit nemůžu, to by mně hnedka sebrali a taky bych nic nevysomroval, víš?
        A ty bys mi dal pěkně prosím nějaký plíny nebo tak něco? To bys byl chlapáku moc hodnej, slušně prosím, vážně.
        Asi to nevíš, ale mám i svoje stránky na Youtubu. Jsem náhodou docela slavnej bezdomovec, ale točí nás bohužel jeden člověk, co není moc hodnej a nikdy mi nic nedá, ani ty rybičky mi nekoupil, i když jsem ho slušně prosil, víš?
        Klasicky, no co si o tom myslíš?

      • Fíba permalink
        Červenec 3, 2017 5:36 pm

        Myslím, že máte rád divadlo a hrajete ho leckde, i zde. No nic. 🙂 Radil bych nechlastat. 🙂 A ještě něco. nemáte občas pocit, že vaše příspěvky jsou tak trochu mimo téma článku? 🙂

  2. Kryserka permalink
    Červen 23, 2017 7:44 pm

    Většina z vás jsou mlaďoši, tak jste už nezažili podpálavský luh před vznikem Nových mlýnů, ale jestli na něj chcete kouknout, byly zde točeny filmy Osada havranů a Na veliké řece, a úvodní část filmu Volání rodu.
    Já měl štěstí že jsem ho zažil.
    Byl to největší souvislý komplex lužního lesa ve Střední Evropě, netknutá krajina velkomoravanů…
    No a uplný srandovní zbytek z něj jsou rezervace Ranšpurk a Soutok – u Břeclavi.
    A pokud chcete hezkýn pohanský výlet do těch končin doporučuji ještě Moravskou saharu, Osypané břehy a Pohansko, popřípadě Porážky, Čertoryji a Plavecký hrad.

  3. viking Bramborák permalink
    Červen 12, 2017 2:19 pm

    Se uvidíme v Mikulově na nádru, lidičky, a kdyby se chtěl někdo zastavit, tak drobáčky prosim pěkně vemte, nemusí to bejt bankovka, stačí kovový koruny, nebo něco…

    • Janek permalink
      Červen 20, 2017 3:28 pm

      Račte být taky někým z místních?

      • viking Bramborák permalink
        Červen 20, 2017 6:22 pm

        Já jsem bezdomovec z Mikulova, ale prosím pěkně hlavně vemte ty drobáčky, ale aspoň desítky, bo pro korunu já se ani nezvednu, to se už dneska neoplatí ani brát.

      • Miroslav "Frostík" Mráz permalink
        Červen 23, 2017 6:00 am

        Tak hlavně, že máte přístup k netu. To je u bezdomovců běžné.
        Jen vás upozorňuji, že tohle není prostor pro vaší podnikatelskou reklamu.

  4. Miroslav "Frostík" Mráz permalink
    Červen 7, 2017 6:19 am

    Znám to tam dobře, je to opravdu kraj požehnaný bohy.

    • Červen 7, 2017 6:32 am

      Není divu, že se tam Římanům líbilo – možná právě oni tu měli první vinohrady 🙂 , Bacchus byl jistě potěšen 🙂 .

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: