Skip to content

S Germány ve Všestarech proti Římu

Květen 23, 2017
tags:

Marcus Aurelius Antoninus Augustus (26. 4. 121 – 17. 3. 180) byl jedním z nejmoudřejších a nejosvícenějších římských císařů. Četl a miloval řeckou filozofii a rád by žil v míru se všemi národy. Bohůmžel, právě za jeho vlády propukly tzv. „Markomanské války“, kdy Germáni využili toho, že Římané bojovali s Parthy v Mezopotámii. Po obrovských ztrátách se Markovi podařilo zatlačit Germány zpět za Dunaj. Tehdy také uvažoval o tom, že by hranice Impéria rozšířil i na území dnešních Čech a Slovenska. A skoro se mu to podařilo, jenže bohové dávají, ale i berou. Jak napsal římský dějepisec Julius Capitolinus: „Chtěl zřídit provincii Markomanii a také Sarmacii. A byl by to udělal, kdyby nebylo vzpoury Avidia Cassia.“ Někdy tak málo stačí, aby se změnil běh dějin. A právě do let 167-168 je zasazen náš příběh: Dunaj překročila římská armáda a plení germánské území. Na straně svobodných Germánů bojují i členové Pohanského kruhu se svými přáteli. Římané svou železnou botou drtí jednu germánskou vesnici za druhou, posledních pár chalup v jedné z nich ještě odolává.

 Archeopark ve Všestarech už moc dobře znám a líbí se mi tam. Co všechno je tam k vidění a jak moc fajn lidé se tam o to starají, to si můžete přečíst v mém starším pokusu o reportáž z předloňska zde. Normálně LH nedělám, ale když se soukmenovec Tomas rozhodl, že se pokusí obstarat si oblečení a zbroj Germána z druhého století našeho letopočtu, aby mohl podpořit naše přátele a souvěrce, kteří toto období rekonstruují, přišlo mi to jako velice dobrý nápad. Konec konců, všichni členové Pohanského kruhu mají rádi historii a právě toto časové rozpětí je pro nás hodně zajímavé, a tak jsem se rozhodl vynaložit něco času a peněz na to, abych se o smysluplnou činnost okolo LH „Markomanských válek“ mohl taky pokusit. Základ už jsem k tomu měl: Římskou jezdeckou spathu – tedy meč, který byl žádanou kořistí i u Germánů…

Protože jsem huba ubreptaná, do svého zájmu jsem zapojil celou řadu přátel, kteří pro mne buď něco z tohoto období vyrobili, nebo všelijak posháněli. Zvláště bych chtěl poděkovat Elině ze skupiny Brunnakr, která mi ušila tuniku a kalhoty z materiálu, který spolu se střihem co nejvíce kopíruje období Markomanských válek. Když soukmenovec Tomas přišel s tím, že ve Všestarech budou i naši („ne“)přátelé Římané z Legio X GPF – Coh VIII Bestia, bylo mé nadšení ještě větší, protože s klukama jsme měli společnou akci už loni na Šumavě, kde se nám moc líbilo. Soukmenovec Tomas vyřídil vše okolo našeho angažmá ze Sigbertem z archeoparku a bylo jisté, že se účastníme.

V pátek 19. května v podvečer jsme přijeli do Všestar a ubytovali se v jedné z polozemnic – myslím, že je z laténského období. Byli jsme tu z účinkujících první, a tak jsme po krátkém a velice příjemném pozdravení s organizátory vyrazili do blízkého pohostinství, kde už jsem to ze svých předchozích návštěv samozřejmě znal. Když jsme k hospodě přicházeli, uviděli jsme tři známé postavy – první Římané dorazili! Následovala rychlá socializace ve výčepu, pár piv, výměna informací a vraceli jsme se zpět do archeoparku, kam už dorážel zbytek Římanů a Germánů.

Už se pomalu stmívalo, tak jsme ještě udělali pár fotek na mohyle za archeoparkem a už se u ohně rozproudil vypečený hovor a zábava. Tu vám moc nebudu popisovat, protože jelikož jsem holdoval vínu a medovině velice zdatně, šel jsem spát mezi prvními.

Naprosto nechápu, proč jsme, ale všichni, vstávali v sobotu už v šest ráno. Tedy my Germáni – zhýčkaní synové Středomoří pochrupovali ve svém táboře v rondelu z doby kamenné o dost déle. Když jsem se na ně šel podívat, bylo mi taktně sděleno, že jsem jim prý v noci zboural zátaras a spadl do příkopu. Inu, možné to je, protože jsem neměl brýle – což je v rámci autenticity ohledně historie samozřejmé. I když Římané tvrdili, že za to může medovina, víno, pivo a „vyprcaný Kelti“. Tady musím vysvětlit, že nejde o žádnou nenávist ke skutečným historickým Keltům, ale o hlášku kultovní postavičky pražského podsvětí Jirky Káry. A když tedy pánové, kteří rekonstruují Římany a Germány, mají někoho za tydýta, říká se mu „Kelt“. Soukmenovec Tomas pravil, že mne v noci honili démoni, což bude jistě pravda, protože on do inkriminovaného příkopu spadl taky 🙂 .

Pomalu se blížil začátek programu, a tak jsme secvičili naše „vystoupení“. My Germáni jsme měli být zalezlí ve vesnici, když nás měli napadnout Římané. Jelikož mi k mému kostýmu chyběla jedna podstatná věc – dobové boty – pobíhání a boje jsem se moc účastnit neměl. A bylo to zatraceně dobře, protože bez brýlí jsem byl i dost nebezpečný svému okolí, viz výše 🙂 . Antonius, optio Římanů, se Sigbertem vymysleli, že budu jakoby spát v chatrči, zatímco Římané budou celou osadu plenit a zabíjet těch pár Markomanů, co v ní ještě zbyli. No a pak mne jeden z Římanů vytáhne a podřízne. Což o to, to je role, která mne bavila 🙂 .

V devět hodin dopoledne začali do archeoparku proudit první diváci a díky dobrému počasí se jich sešlo celkem dost. V samotné budově expozice probíhal program pro děti, kde se prckové mohli pomalovat runami, což se jim velice líbilo. Dospělí i děti procházeli archeoparkem a naším a římským ležením, kde si mohli prohlédnout zbraně a vybavení obou znepřátelených stran. Co mne velice mile překvapilo: Děti i jejich rodiče se ptali na vše možné z historie a evidentně je to zajímalo. Vždycky mám radost, když se mladá generace zajímá o dějiny, takže to s tou úrovní našeho školství ještě není tak hrozné 🙂 . Tady jsem byl ve svém živlu, protože vidět a slyšet sedmiletého mrňouse, který mě s vážnou tváří pravil, že „na seriál Vikings nekoukám, to je pohádka pro děti ze školky“ – to je velké zadostiučinění 🙂 .

Ve dvanáct hodin proběhl onen římský nájezd na vesnici Markomanů. I když nás bojujících nebylo mnoho (dohromady asi dvacet dva), návštěvníky to evidentně bavilo, protože skandovali hesla jako: „Dejmu!“ nebo „Sejmi ho fest!“. Ze samotného boje jsem toho jinak neviděl mnoho, protože jsem byl zabitý a ležel na obličeji 🙂 . Celý boj se s menší obměnou zopakoval ve tři hodiny ještě jednou, díky čemuž jsem měl možnost udělat pár fotek.

Odpoledne taky přijela moje přítelkyně Agneta, což bylo jedině správně, jinak bych tam asi totálně zvlčil a večer mne odvezla domů do Hradce Králové. Někteří válečníci totiž úřadovali v blízkém pohostinství až do tří hodin do rána – za veliké radosti pana výčepního – a jsem si jist, že bych se toho účastnil také, což by nemuselo dopadnout dobře. Je tedy názorně vidět, jak měly a mají germánské ženy velký vliv na své muže 🙂 .

Když jsem v neděli dopoledne přijel na místo činu motoráčkem, spolubojovníci i Římané se pomalu probouzeli. Protože jsem měl trošku pochroumaný kotník, raději jsem od „bojování“ pro dnešek upustil. Mojí roli převzal bez svého vědomí Apendix, který stále spal v chajdě. Probuzení římskou botou se mu asi příliš nelíbilo, a tak byl podříznut hned vevnitř a Římané ho ani nevytáhli vykrvácet ven :-).

No a odpoledne už nastal pomalu čas balit, rozloučit se a jet domů. Celý program se mi osobně moc líbil. Lidé z archeoparku jsou fajn a své záslužné práci rozhodně rozumějí. I když LH asi nikdy nebudu dělat „profesionálně“, bavilo mne to. Možná se na mne za to snese kritika, že to beru „málo vážně“ a kdesi cosi, ale dost jsem si to užil. Třeba jsem ve čtyřiceti letech stále ještě trochu dítě, ale jestli jsem se mohl podílet aspoň na pár hodin na tom, jak zprostředkovat dětem náhled do historie – tak jsem za to vděčný.

Tímto bych chtěl všem organizátorům a účinkujícím poděkovat za to, že jsem tam mohl být, snad to nebylo naposledy 🙂 .

 

Advertisements
No comments yet

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: