Skip to content

Příběh legionáře 1

Únor 10, 2017
tags:

musov-soutezMám rád historii. A doslova miluju historii Říma. Když jsem se na fb stránce Archeologie – Mušov dočetl o velice zajímavé soutěži, kam bych mohl napsat mikropovídku na  toto téma, rozhodl jsem se něco krátkého sepsat.  V roce 172 n. l. vytáhli Římané za Dunaj, aby potrestali nájezdníky z germánských kmenů Kvádů, Markomanů a dalších. Odvetného tažení se účastní i option řeckého původu Thémistoklés s komandem zvědů. Tento vlastně „trestný oddíl“ vyvrhelů z celého Impéria je pověřován tajnými a nebezpečnými úkoly za nepřátelskou linií. V hlavě se mi pomalu líhnou další příběhy okolo řeckého velitele a jeho mužů. Možná se každý týden objeví nové vyprávění věčně opilého a nakvašeného Řeka – možná to bude trvat déle 🙂 . S laskavým svolením pořadatelů soutěže si tyto krátké mikropovídky budete moci přečíst i zde. No, a pokud budete chtít dát v soutěži od 25. 5. 2017 hlas, budu rád. Thémistokles Atticus je prohnaný bastard, u jehož příběhů jsem se inspiroval romány Anthonyho Richese a Simona Scarrowa. První soutěžní Thémistoklův příběh na fb je tady a pokud se Vám líbí, můžete ho i lajknout  🙂 .

»Germánie… To mi tak ještě scházelo! Divíš se příteli, proč tak nadávám? Inu, poruč ještě džbánek té bryndy, co jí ten židovský kramář říká „víno“. No a já ti povím, co je to za hnusnou zemi, s ještě hnusnějšími barbary… Jmenuju se Thémistokles Atticus a jsem čistokrevný Řek, u Dia! Římské občanství si naše rodina vysloužila už za božského Oktaviána Augusta, když můj prapraděd pod jeho velením vyprášil kožich tomu sráči Marku Antoniovi. Od těch dob z našeho statku patnáct mil od Athén odcházejí mladší synové vždy sloužit k legiím – je to taková rodinná tradice. Mladší syn taky vždycky dostane jméno po nějakém velkém řeckém hrdinovi, takže mezi bratranci a strýci mám takové honosné příbuzné, jako Leonidás, Thrasybúlos, Alkibiadés a Pausániás. Zatímco můj starší bratr, který hospodaří na rodinném statku, má prosté jméno Filostratos a rýpe se v hlíně, mě byla určena spolu s válečnickým jménem kariéra římského vojáka.

A věř tomu, kamaráde, že když jsem v sedmnácti letech narukoval ke slavné XIV. legii, netušil jsem, jak je Říše obrovská. Sloužil jsem pod jejím Orlem všude možně a dneska, když už mi do výslužby zbývají sotva čtyři roky, si říkám, že bych neměnil. Vždyť co může být velkolepějšího, než být legionářem! Kecám, pěkný hovno je na tom velkolepý! Vedro, zima, barbaři, sračky a hnus. Ale dotáhl jsem to až na optiona, konec konců – nejsem žádnej trouba, umím číst a psát v obou hlavních jazycích Říše a zabíjet – což je dost na to, aby ze mne náš legát udělal důstojníka.

img_5888Jenže všechno se to posralo loni, když císař konečně vytáhl proti těm všivejm Germánům, kteří se přehnali přes Danubius. Markomani, Kvádové – a další šmejdský barbarský kmeny, co jsou votravný jak syrskej teplouš na agoře. Zrovna jsem byl se svou centurií v Akvileji, kde jsme měli nabrat nový rekruty pro naší legii v Carnuntu, který jsme konečně dobyli zpět. Centurion Priscus Petronius si obhlídku nováčků vzal do parády sám a já měl čas zajít se do přístavu trochu napít. Jo, občas si cvaknu, no. V jedný přístavní putyce jsem měl oprávněný pocit, že mě můj protihráč šidí v kostkách. Tohle mě vážně vytočilo, už jsem měl trošku upito a tak jsem mu džbánkem místní kejdy rozbil hlavu. A tady se to všechno podělalo… Ten bulík byl totiž pretorián. Pretoriáni jsou naparáděný hejsci, který mají za úkol se furt motat kolem císaře. Požehnaný Marcus Aurelius ani netuší, co je to za blbce. Kdyby se nechal hlídat normálníma legionářema, udělal by líp. Ale prej je to „filosof“ a ti mají zkrátka jiný myšlení. No prostě, abych to zkrátil: Skočili po mě další pretoriáni a já se probral druhý den ráno s rozbitou hubou v táborovém arestu.

Předvedli mne před důstojnický soud. A že prej „útok na pretoriána je jako útok na samotného císaře a blablala…“ Dali mi na výběr: Buď mě degradují na prostého vojáka a projdu si „uličkou“, ve které mě pretoriáni budou třískat holema a když přežiju, tak se budu smět vrátit k jednotce. Anebo si ponechám hodnost a budu přeložen ke „zvláštní jednotce pomocných sborů“, kde budu plnit „zvláštní úkoly“. No co by sis vybral ty, ty korsickej vocase?! Jasně, vybral jsem si přeložení. Ale kdybych dneska věděl, co to vobnáší, volil bych radši tu „uličku“…

Když mě vedli na dvůr pevnosti, začalo mi to docházet: U pomocných kohort se totiž bere jen třetina platu legionářů. U důstojníků polovina! A když mě dovedly ty držky pretoriánský na ten dvůr, konečně jsem uviděl, komu mám „velet“: Náš požehnaný imperátor totiž kvůli nedostatku svobodných branců v téhle zatracené válce dal svobodu nejen gladiátorům, ale i galejníkům a zločincům, kteří by jinak skončili v arénách. No prostě sebranka z celého Impéria vyblila to nejhorší, a to stálo na tom zatraceným dvoře. A já těm šmejdům měl velet! No to byl výkvět! Modře potetovaný Pikt z Kaledonie, co musel zdrhnout od svého kmene za něco, o čem se ve slušné společnosti nemluví. Krétský prakovník, co asi opíchal moc ovcí a už se mu zajedly, tak vyrazil do světa, kde opíchal paničku někoho moc důležitého, tak se schoval do armády. Sarmatský lukostřelec se špatně zhojenou jizvou na tváři, který se vyznal v kradení koní. Bývalý námořník ze Sicílie, který měl jen tři zuby, zato sklony rvát se po hospodách. Zrzavý Germán, který měl pěsti jako dvě kladiva, a který byl i na gladiátora moc brutální. A další. A jestli chceš vyprávět, kamaráde, i o tom, co jsem s touhle verbeží zažil jako option zvědů v Germánii, tak poruč ještě jeden džbánek! A ať to nejsou tentokrát žádný myší chcánky! «

 

Fotografie: Úvodní foto Archeologie – Mušov. Fotografie gladia autor.

Advertisements
komentářů 7 leave one →
  1. Červen 1, 2017 6:24 pm

    Soutěžní hlasování je zde. Záleží jen na Vás, komu dáte hlas 🙂 https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSdclKjS15nQVZyMkf-B6F-U6RasiMkoywZlWTuuebMzUGrmXg/viewform

  2. Zdenek.l permalink
    Březen 8, 2017 3:11 pm

    Nemáš chuť napsat roman?..?Tohle by bylo pecka číst…V tohle tématu jsem doma už od ty doby co jsem jako malej prosacoval dedovu knihovnu

  3. Harog permalink
    Únor 16, 2017 8:57 am

    Už když jsem to četl na FB ( to tam nebylo napsáno,že jsi čerpal od Richesse a Scarrowa) tak zrovna tito dva autoři mě hnedka přišli na mysl,že jsi z nich musel čerpat a nevědět ,že je ten příběh od tebe tak bych už zkoumal jestli jeden z těchto spisovatelů v něčem zas nepokračuje.

  4. Miroslav "Frostík" Mráz permalink
    Únor 13, 2017 6:21 am

    Vžil jsem se do toho.

  5. Zdenek.l permalink
    Únor 11, 2017 8:10 am

    Fakt paráda 😉kurevsky mě to navnadilo na studium o Římské legii a vůbec vše o Římu….Jo a ten Sarmat,to je takovej bonus😀

  6. Adonis permalink
    Únor 10, 2017 1:58 pm

    Maj talent 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: