Skip to content

Ull – bůh divoké přírody

Leden 19, 2017
tags:

ull-tisk-skenovani0004Mám rád severské bohy. Spolu s těmi řeckými jsou mi hodně blízcí. Skandinávské mýty však mají tu smůlu, že byly (na rozdíl od těch řeckých a římských) zapsány až křesťany. Těžko se tedy rozlišuje, co takový křesťanský pisatel nepochopil, co překroutil a co vypustil. Nicméně, nejméně dva takoví pánové nám přeci jen útržky severogermánské mytologie nějak zachovali. Jedním z nich byl dánský, latinsky píšící kronikář Saxo Grammaticus (asi 1140 – 1220) ve svém díle Gesta Danorum, které česky bohůmžel celé nikdy nevyšlo. Tím druhým byl islandský učenec Snorri Sturluson (1179 – 1241), který toho napsal celkem dost, ale nás dnes bude zajímat hlavně jeho Gylfiho oblouzení a Jazyk básnický. Obě díla vycházejí v češtině souborně jako Edda a Sága o Ynglinzích. Také se podíváme na islandskou sbírku básní, takzvanou Poetickou Eddu, u které jsou autoři neznámí. A bude nás to vše zajímat kvůli Ullovi – severskému bohu divoké přírody  ☺.

Ull je bůh, o kterém toho z dochovaných pramenů mnoho nevíme… Podle všeho (a rozhodně mé vlastní gnóze – kterou ovšem nikomu necpu) má pod patronátem lesy, divokou přírodu, lyže, lukostřelbu, lov a zimu. Což jsou podobné, ba přímo totožné kompetence, jako má v působnosti jeho božská kolegyně obřího původu Skaði. Jenže dochované zdroje nám o jejich příbuzenství nebo bližší spolupráci nic neříkají… Co tedy praví Snorri Sturluson o Ásovi jménem Ull? V Gylfiho oblouzení popisuje tohoto boha takto: „Ull se jmenuje syn Sifin, nevlastní syn Tórův. Je tak zdatný lučištník a lyžař, že se s ním nikdo nemůže měřit. Má také krásný vzhled a všechny přednosti válečníka. Je prospěšné vzývat ho při souboji.“  Inu, není to mnoho, co?  ☺ Lyže Ulla automaticky spojují se zimou a luk s lovem a přírodou. Tady se dostáváme k něčemu, co začíná být zajímavé. Existuje totiž jeden runový kámen (viz foto) v Böksta poblíž Ramstalundu ve Švédsku, kde je zobrazena postava s lukem na lyžích. Odborníci se dodnes přou, jde-li o Ulla nebo ne. Osobně (ale zase to nikomu necpu) si myslím, že by to mohl být on. Tento ruňák se většinou datuje do 11. století.

ull-runovy-kamen-balingsta-uppland-svedsko-11-stolSnorri se o Ullovi dále zmiňuje vlastně už jen v Jazyce básnickém. A to opět velice stroze: „Jak se opisuje Ull? Tak, že se nazývá synem Sif, nevlastním synem Tóra, Ásem lyží, Ásem luku a Ásem štítu.“ Co tedy víme jistě, je to, že Þórr je jeho nevlatním otcem. Matkou je mu zlatovlasá Sif, kdo je ovšem jeho pravým otcem, to je poněkud záhada. Narazil jsem na tvrzení, že by to mohl být údajně Óðinn , ale Snorri nic takového neříká. Dále učený Islanďan píše: “Jak se opisuje Tór? Tak, že se nazývá synem Ódina a Země, Otcem Magniho, Módiho, manželem Sif, otčímem Ulla.” Tedy pokud by byl Ull synem Óðina, byl by zároveň bratrem Þóra. Jenže, to by jeho bratr byl i jeho otčímem?!  Každopádně Þórr a Sif spolu mají dceru Trúð. Opravdu zamotaná detektivka, že?  ☺

Saxo Grammaticus prý ve svých Činech Dánů Ulla zmiňuje také. Problém je v tom, že latinsky opravdu neumím, takže jsem dohledal jen v Encyklopedii mytologie germánských a severských národů od Jitky Vlčkové tuhle krátkou pasáž: „U Saxa Grammatika vystupuje pod jménem Ollerus, ovládá kouzla a různé úskoky.“  Z této knihy jsem oskenoval i mapku, kde jsou označena místa, která mají ve jméně něco společného právě s Ullem a která by se teoreticky mohla vztahovat k nějakému jeho kultu. Paní Vlčková uvádí jmenovitě bohůmžel jen tři: Ulltuna, Ullvik a Ullinshof.  Johannes Brøndsted ve své knize Vikingové, sága tří staletí o Ullově roli v severském pantheonu píše toto, ale opět jen velice krátce: „Bohem honitby a současně i vynikajícím lukostřelcem a lyžařem je bůh Ull. Jeho rysy jsou však ještě nejasnější než rysy Heimdaloviy a k jeho postavě se nepojí žádné mytologické příběhy. Bůh Ull byl znám v jižním Norsku a ve středním Švédsku, nikoli však v Dánsku. Soudíme tak podle severských místních jmen, v nichž se zachovalo jeho jméno a tudíž stopa jeho kultu. Je pravděpodobné, že Ull byl ve vikinské době již starým severským bohem na ústupu.“  Takže zase nic moc  ☺ .

Co se mi ještě v češtině podařilo vyhledat, jsou dvě zmínky v Poetické Eddě (česky vychází jako Edda), ovšem opět velice krátké a né moc jasné. První stopa na téma Ull je v Písní o Grímnim.  Zde Grímni (Óðinn) v překladu Ladislava Hegera vyjmenovává sídla Ásů:

„Ýdaly místo je,
kde Ull si postavil
své skvělé síně.“

ull-mapa-kenovani0001

Slovo Ýdaly se možná dá přeložit jako „Údolí tisů“ – tedy víme, že z tisů se dělaly luky, což by docela sedělo. Druhá zmínka o našem bohu je ve Staré písní o Atlim, opět v překladu Ladislava Hegera. Zde se praví:

„Kéž tě, Atli
odplata stihne
za přísahy, ježs
přísahal Gunnarovi
při poledním slunci,
při Sigtýho skále,
při pelesti postele
a prstenu Ullově!“

Tato píseň vypráví o tom, jak Hunové krále Atliho zabijí Gunnara, i když mu slíbili ochranu – jde o stejný motiv jako v německé středověké Písni o Nibelunzích a severské Sáze o Völsunzích. Atli je vlastně skutečně žijící postrach Říma Attila. Sigtý je buď bůh cti Tyr nebo Óðinn. Zajímavá je tedy pro nás hlavně informace, že Ull má co dočinění i s přísahami. Mám však ještě jeden knižní překlad, tentokrát od Emila Waltera ve sbírce Edda. Bohatýrské písně, který stejnou eddickou píseň překládá jako Píseň o Atlim. A něco zde je malinko jinak, takže to pro jistotu uvádím:

„Tak se ti veď, Atli,
Když jsi Gunnarovi
znovu a znovu
přísahy skládal,
při poledním slunci,
při skále Sigtýra,
při loži Ódina
a prstenu Ulla!“

lukostrelecky-prsten-44d6c3bc1b5f74230dffc883fdfd79c9Zde už jsou Tyr a Óðinn jasně odlišeni. Netuším, jak je to přesně v staroseverském originálu, a který překlad je přesnější. Co nás ale zajímá, je zmínka o „Ullově prstenu“, která je v obou překladech. Na tuto stopu mne zavedl souvěrec Šroub, za což mu tímto velmi děkuji  ☺ . O co tedy jde: Možná v „Ullově prstenu“ můžeme najít odkaz na tzv. „lukostřelecký prsten“ turkotatarských nájezdníků, ke kterým patřili nejspíše i Attila (Atli) a jeho hunský kmenový svaz. Turkotatarské národy Střední Ásie a Mongolska stále napínají tětivu luku pomocí palce. Například Turkmeni a Mongolové tedy dodnes nosí lukostřelecký prsten z různých materiálů – např. kovu, kůže nebo kosti. Navléká se na palec ruky napínající tětivu a má jazýček chránící bříško palce po jejím vypuštění. Tento „neevropský“ styl napínání luku tak ovlivňuje i držení šípu (viz obrázek). Evropské luky se však běžně natahují a v minulosti natahovaly pomocí tří prstů, takže takový chránič palce evropský lučištník nepotřebuje a nepotřeboval. Z předchozích dochovaných zlomků víme, že Ull je zdatný lukostřelec. Může tedy jeho „prsten“ odkazovat na to, že používá asijský luk? A kde by k němu přišel? U stepních válečníků turkotatarského původu? A zachovalo se povědomí o této pomůcce mnoho staletí po hunských nájezdech na Evropu až na dalekém Islandu? Nebo jde prostě o klasický šperk, který měl něco dočinění s přísahami? Nevím, ale stojí to za zamyšlení  ☺ . Za konzultaci ohledně lukostřeleckých prstenů turkotatarských nomádů tímto děkuji Ladislavu Wothanu Tomičovi, bez nějž bych se v tom naprosto ztratil  ☺ .

No, a to bude asi tak všechno, co se mi podařilo v češtině z dochovaných zdrojů najít. Takže teď se dostáváme k mé vlastní gnózi. Před dlouhými šestnácti lety jsem začal budovat své kultovní místo v lese pár kilometrů od mého bydliště. To místo jsem už tenkrát nazval Ullův háj. Tento čarokrásný kout si mne doslova přivolal. Prakticky hned vedle něho mají myslivci svůj posed, takže pokud byl Ull pro staré Seveřany bohem lovu, jméno se mi nabídlo samo. „Lovec“ nejsem ani náhodou, přesto cítím, že tento Ás s nejasným původem mne má rád a je stále se mnou. V lesích a horách cítím jeho přítomnost v různých podobách.  Stejné to mám se Skaði, ale to už si můžete přečíst v prvním odkazu výše. Příroda pro mne není jen o „lovu“, tedy zabíjení (i když, pokud by na to došlo, asi bych to zvládl), ale i o naslouchání „hlasu krajiny“, hlasu lesů a hor, šepotu sněhových vloček a vůni větru. Zajímavé je, že vlastně vůbec nelyžuju, naposledy jsem stál na běžkách před dvanácti lety a z duše je nenávidím  ☺ . Ale fascinují mne sněžnice. Když se na nich vydáte po zasněženém, křupajícím poli  – má to hodně do sebe. Pokud někdy fotím divoká zvířata v jejich přirozeném prostředí, Ull a Skaði jsou se mnou. Jako by mi nahlíželi přes rameno.

ullr-n_rskk-11224521_416300501900349_2612539433618332981_nTeď se dostanu k tomu, co dochované prameny nikde neříkají. K mé gnózi a náboženské praxi patří i to, že Ull a Skaði jsou velice dobří přátelé a spojenci v dobrém i zlém. Pohrdají městskými pecivály, kteří jsou líní ujít sotva dvacet kilometrů pěšky. Nemají rádi tu svini Lokiho a jeho „stoupence“. Problémy řeší rázně, i když třeba Skaði dokáže na svou pomstu čekat dlouho. Milují divokou přírodu a hlavně lesy a hory. Chrání ty, kteří mají přírodu v úctě. Takové, kteří přírodu ničí, dříve nebo později dostanou a uštvou jako lovnou zvěř.

Na závěr jsem si nechal citát z románu norského autora Toreho Kvævena Drsný je zákon mé země. Sveřepý viking Úlf je provázen svými bohy na krvavých cestách od ledovců Grónska, přes hory Špaňelska, až po dusnou Afriku. Jedním z nich je bůh lovu Ull: „Pak to ucítil znovu. Opět nějaký závan ve vzduchu, ale tentokrát se ve tmě neskrývalo zvíře ani člověk. Byly to jiné bytosti, staré mocnosti, které se ze severních zemí za ním táhly už spoustu let. Nepřišly teď proto, aby mu vzdaly hold? Jeho nohy se rychle prodíraly křovím. Sehnul se před větví, na které se odráželo měsíční světlo, vyhnul se příkrému svahu a cítil, jak mu srdce v hrudi těžce a silně bije. Otáčel se ze strany na stranu a upíral zrak do lesa. Do tichých prostor mezi stromy. Ano, cítí je v pohybu vzduchu a pozná je v náhlém závanu větru, který okolo něj šuměl. Větve a listí se ohýbaly a skřípěly tam, kde oni šli napřed. Cítil, jak se pod ním chvěje půda. Byli tady a země se bála. On však ne. On se nebojí ničeho. Byli to bohové lovu. Běželi vedle něj a stejně jako on se ve své touze po krvi nedali zastavit. Nezadržitelní a nemilosrdní. Njörd skučel nad lesy jako poryv minulého podzimu. Nezkrotný Tór držel kladivo, od nějž létaly jiskry. Vedle něj Frigg hlídala na mohutných útesech zarostlé louky. Zadýchaný Ull s okem podlitým krví, divoký jako zvíře. A vpředu běžel Váli a slintal touhou po pomstě. V hubě se mu leskly zuby a ve vzduchu byl cítit jeho štiplavý a pronikavý pach. Ne, dnes v noci se bohové při lovu nesmějí. Mlčky s ním běží přes lesy odolných borovic a dubů cesmínovitých a prodírají se háji planých oliv. Jsou jako on. Neusmívají se, ani se nesmějí, a on ví, že neznají slitování.“

mabon15-9-2012-005-tapetaJistě, někdo může mrmlat cosi o tom, že „germánští bohové do Čech nepatří“, ale takové plky nic neznamenají. Germáni tu žili už před příchodem Slovanů a kde kdo má v české rodině nějakého německého předka, stejně jako v Rakousku nebo východním Německu zase najdete v místních rodokmenech dost Slovanů. Jak ovšem Germáni říkali v těch dávných dobách bohu lovu na našem území? Nevíme. Ale může to být pro nás právě Ull. Krajina si ho pamatuje a naše krev také  ☺ .

Ilustrace:  Kresba Ulla od Ólafa Brynjólfssona z roku 1760 z jeho opisu Eddy. Moderní obrázek Ulla je převzat ze stránek NØRSKK.

Fotografie: Kultovní místo autora v Ullově háji.

Zdroje:

Snorri Sturlusson: Edda a Sága o Ynglinzích. Přeložila Helena Kadečková. Argo, 2003.

Edda. Přeložil Ladislav Heger, upravila Helena Kadečková. Argo, 2004.

Edda. Bohatýrské písně. Přeložil Emil Walter. Elk, 1942.

Jitka Vlčková: Encyklopedie mytologie germánských a severských národů. Libri, 2015.

Johannes Brøndsted: Vikingové, sága tří staletí. Orbis, 1967.

Tore Kvæven: Drsný je zákon mé země. Albatros Plus, 2015.

Reklamy
komentářů 10 leave one →
  1. Kryserka permalink
    Leden 31, 2017 3:23 pm

    Chachá, to je povedené….ten film fakt neznám…je dobrej?

  2. Leden 19, 2017 3:41 pm

    To držení luku na prvním obrázku je fakt bezvadný 😀 Moc bych chtěl vidět, co by se stalo, kdyby ten šíp zkusil vypustit 🙂

    • Leden 19, 2017 3:50 pm

      Nojo… kreslil to křesťan 😀

      • Leden 19, 2017 4:52 pm

        Křesťani uměj kreslit i moc pěkně. To je vcelku jedno. I s ohledem na ty lyže to v každým případě spáchal někdo, kdo naprosto nepochopil, na co se to vlastně dívá.

      • Kryserka permalink
        Leden 24, 2017 3:57 pm

        Hafo křesťanů by ti dalo s lukem v pohodě na prdel. Mezi takovými anglickými lučištníky za stoleté války bys moc pohanů nenašel…

      • Leden 24, 2017 5:50 pm

        Co je tohle za „argument“, kolik křesťanů bys asi našel v bitvě u Alesie s lukem nebo bez?

  3. Leden 19, 2017 9:42 am

    Ještě malý dodatek k oněm lukostřeleckým prstenům: Tyhle prsteny se používaly výhradně s reflexními luky, takže se to dá u Seveřanů v podstatě vyloučit, ale ve skandinávském prostředí se dva takové prsteny opravdu našly, jeden v Birce spolu s dalšími východními artefakty a pak jeden na Islandu. Takže Seveřani mohli reflexní luky znát, ale i tak je to spíš atypická zbraň, na kterou mohli narazit Varjagove v Rusku.

    • Kdo je Jan Hříbal? Podvodník nebo blázen? permalink
      Leden 26, 2017 11:18 am

      Btw existuje i docela záhadný nález gandahárské buddhovy sošky z pohřbu muže v Dánsku, upravené k nošení jako přívěšek.

      • Rushwolf permalink
        Leden 27, 2017 9:55 am

        Tak není to zase tak hrozná záhada, hranice Evropa – Asie nebyla nepropustná, dálkový obchod fungoval i v době zmatků stěhování národů, dokonce z té doby máme doloženy malby na štítech s motivem jing a jang… v době po pádu Římské říše, kdy podle obecných představ měl v Evropě panovat chaos a vše vypadat jak před koncem světa, si mohl poustevník v jižní Francii dovolit nechat si dovážet postní stravu z Egypta a podobné kuriozní případy. A v době ranného středověku na tom lidé nebyli o nic hůře, zvláště zdatní mořeplavci a obchodníci jako byli např. vikingové mohli přijít do stiku s ledasčím.

      • Leden 27, 2017 7:17 pm

        Záhada Buddhy je přeci dávno vyřešena 🙂 . Ukázal to režisér Terry Jones ve filmu „Erik Viking“, kde Snorri říká Haraldu Misionáři: „Ale Vivifilssonova žena přeci koncertovala ke křesťanství.“ Tak Harald na to odpovídá: „Vifilssonova žena je buddhistka!“ 😃

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: