Skip to content

Petr Hořejš o původu Indoevropanů

Leden 7, 2017
tags:

toulky-obalka-t-skenovani0006Je celkem jedno, jestli jste Norové, Portugalci nebo třeba Slovinci. Pokud jste „běloši“ – tedy lidé evropského původu a mluvíte nějakým indoevropským jazykem – jste všichni celkem blízcí příbuzní, jste Indoevropané. Jistě, Evropany jsou třeba i Estonci, Baskové nebo Gruzínci, ale ti nejsou Indoevropané, protože mluví jinými jazyky a rozhodně nejsou o nic méně „běloši“, než třeba Islanďané. Tohle není žádný „rasismus“, to jsou fakta. Pojem Indoevropan je vlastně totožný s pojmem Árijec, ten se však už dnes raději v odborné literatuře moc nepoužívá, protože ho zdiskreditovali nacisté. Jaké jsou tedy kořeny naší evropské civilizace? Kde se vlastně vzal onen praindoevropský prajazyk, z kterého vznikly novodobé evropské jazykové skupiny? Inu, tím si odborníci lámou hlavy už od devatenáctého století… Nacisté tomu dali řádně naprdel, protože si pletli pojmy s dojmy, Árijce nordiky a podobně. Termín Árijci zavedl asi jako první někdy okolo roku 1853 Max Müller, když si povšiml, že Evropané a některé národy Indie a Persie jsou si jazykově velmi podobné. Slovo árja pochází ze sanskrtu a znamená „vznešený“. Tak začala vznikat „Indoevropská jazyková teorie“, protože moudré (v případě nacistů i méně moudré) hlavy začaly sledovat větve jedno velkého indoevropského stromu, které dnes sahají do celého světa.

toulky-mapa-skenovani0007O původu Indoevropanů už psal a píše leckdo, dnes pro vás máme ukázku z knihy Toulky českou minulostí 1 od českého publicisty Petra Hořejše z roku 1985. Autor ji napsal pod pseudonymem „Petr Hora“, protože komunisté na něj v té době měli velice spadeno a znemožňovali mu publikovat pod svým jménem. Zašlo to až tak daleko, že pan Hořejš musel tuto knihu vydávat jako seriál na pokračování v časopise Mladý svět. Nakonec se přeci jen podařilo podfouknout bolševického cenzora a knihu vydalo nakladatelství Práce. Petr Hořejš později napsal a vydal již pod svým jménem celkem 14 (!!!) knih z této velice povedené knižní série, poslední vyšla až v roce 2016. O původu Indoevropanů tedy píše:

toulky-keltove-dagmar-a-pavel-bromovi-skenovani0011» Na světě jsou více než čtyři miliardy lidí. Dvě miliardy, tedy téměř polovina, se dorozumívají způsobem, v němž je utajen týž jazykový prazáklad. Předkové předků — možná ještě před 6000 lety — hovořili touž pravěkou řečí. Později se však rozešli do všech světových stran a přestali si rozumět… Ano, kdysi dávno existoval jeden tzv. indoevropský prajazyk. Většina Evropanů (85%) s výjimkou Maďarů, Finů, Estonců a několika menších skupin užívá v mateřštině výrazů, pravdaže vesměs k nepoznání přetvořených a zkomolených, které v původní podobě tvořily slovní zásobu indoevropského jazyka. (Románská skupina — asi 500 mi-liónů lidí, germánská — asi 420 miliónů, slovanská — 290 miliónů, atd. — rozuměj: také například v Americe se dnes mluví románskými a germánskými jazyky, totiž španělsky, portugalsky, francouzsky a anglicky.) Zjevné příbuzenství například slovanské češtiny a jazyků indických (600 miliónů lidí), íránských (70 miliónů) je pro jazykovědce evidentní.

toulky-indo-skenovani0003Lingvisté dvacátého století podnikají úmornou, ale ve výsledcích udivující práci: srovnáváním desítek rozdílných jazyků se pokoušejí rekonstruovat onu dávno zaniklou indoevropskou prařeč. A dospěli už k mnoha dílčím sice, nicméně pozoruhodným poznatkům. Dnes čítá rekonstruovaný slovník Indoevropanů asi 960 výrazů. Škoda, že o tématu, které by vydalo na samostatnou kapitolu, zde můžeme ztratit jen pár slov. Aby se však ozřejmilo, že experiment vzkřísit mrtvou řeč není samoúčelný, dopřejme si účast na jednom z pokusů — sledujme práci při rekonstrukci jediného slova. Jazykovědci sestavili řadu výrazů téhož významu, podstatné jméno „sníh“ vyjádřili v několika desítkách jazyků: sníh — sneg — snow — schnee — sneo — sneiws — sniegas — neige — neve — nix — ninctu … Bližší či vzdálenější příbuznost je zřejmá. Po rozboru se zrodil předpokládaný indoevropský ekvivalent „(s)neigwh“.

toulky-indo-nar-skenovani0002Jazykový rozbor však poučil i prehistoriky, kteří doposud marně řeší otázku pravlasti indoevropského plemene: původní indoevropská skupina musela velmi dobře a z vlastní zkušenosti sníh znát! Ze střípků tohoto typu se pracně a pomalu rodí mozaika poznání. Ani zdaleka není dotvořena, naopak, chybí v ní většina kamínků. Z leckterých objevených však lze alespoň usuzovat. Tak např. nápadné množství výrazů a termínů pro dobytek, koně, maso atd. ostře kontrastuje s nedostatkem pojmů z oblasti obilnářství. Rekonstruovaný prajazyk zrcadlí vyvinuté patriarchální vztahy, pestrost zbraní, v jednotlivých slovech jako by matně zaznívaly útočné tendence (např. „ghwen“ je sloveso „hnáti“, totiž dobytek, avšak i „útočiti“ atp.). Hle, lingvista pomáhá prehistorikovi a archeologovi. Představa o původním území i rysech dávných Indoevropanů začíná pomalu krystalizovat, ačkoli vědci vždy zůstávají v závěrech opatrní. Nevíme to, ale nejspíš žily pastevecké a dobytkářské kmeny Indoevropanů ve stepích východní Evropy, a to dost na severu, mezi Volhou a Dněprem. Možná odtamtud se počaly šířit do Asie i Evropy.

toulky-indo-obr-n-skenovani0003Nejprve se Indoevropané jazykově rozdělili na dvě mohutné větve, na tzv. kentumovou a satemovou. Kentumová větev zachovala souhlásky k — g — ch (například latina: centum čti kentum, znamená 100, odtud je i název). Satemová větev nahradila g — k — ch sykavkami (například íránské „satem“ znamená taky 100, české „sto“ pak napovídá, že slovanské jazyky náležejí do satemové větve). Pranárod Indoevropanů opustil v době blíže zatím neurčitelné, snad po r. —6000, někdejší sídliště a vydal se do čtyř světových stran. Dórové a Řekové patřili mezi první, kdož obsadili jihovýchodní cíp Evropy. A kdy Indoevropané dorazili k nám? Ani to nevíme zdaleka dost přesně. Jistě však v eneolitu! Lid se šňůrovou keramikou byl už nepochybně indoevropský.

Kultura šňůrové keramiky je územně rozlehlá, pestrá ve svých projevech, historicky významná. Reprezentuje společenství pastevců a dobytkářů, kteří ve velké invazní vině přišli od východu. Kultura šňůrové keramiky měla podstatný vliv na vývoj naší nejdůležitější bronzové kultury — únětické. Název postihuje typický dekor nádob, fakt, že jejich pravidelně zbrázděný povrch vznikal otiskem kroucené šňůry. Nositeli této kultury byli už prokazatelně Indoevropané. Počátek: 2700-2500 let před n. ? Výrazné rysy kultury: mnoho pohřebišť — ale žádná sídliště! Absence sídlišť svědčí o nomádství. Naopak hroby na pohřebištích, jednotně upravované, svědčí o přísně dodržovaných zvycích, o tom, že v těchto společenstvích vládla disciplína a zvláštní spořádanost. Keramiky s otiskem šňůry se nalézá v zemi tolik, že se takřka stala postrachem muzeí. «

Poznámka: V knize tato citovaná pasáž není rozdělena do odstavců, pro potřeby tohoto článku však byla rozdělena.

Upozornění: Petr Hořejš v knize nijak nestraní nesmyslné nacistické teorii o „Árijské rase“, naopak se ve svých knihách proti nacistům velice vymezuje! Ať v tomto článku tedy nikdo nehledá nic, co v něm není!

Zdroj: Petr Hořejš: Toulky českou minulostí 1. Práce, 1985.

Ilustrace: Dagmar a Pavel Bromovi. Použito z knihy.

 

Reklamy
komentáře 4 leave one →
  1. pagan permalink
    Leden 8, 2017 8:21 pm

    pěkné

    • Leden 9, 2017 3:37 pm

      Zajímavé, ale co to má společného s tímto článkem?

      • Kryserka permalink
        Leden 9, 2017 5:06 pm

        Pagan bude asi nějaká nová inkarnace Veležrece. Jeho klip má jistě mohutný a zcela zásadní duchovní význam, který jsi zcela nepochopil. Mne by zajímal ten bača, co jej pěje, jeho hlas říká, že evidentně chlastá grog z naftalínu a kyseliny dusičné.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: