Skip to content

Přednáška Otomara Dvořáka

Prosinec 2, 2016
tags:

img_5991Dne 30. 11. proběhla v klubovně ústřední knihovny v Praze přednáška Otomara Dvořáka na téma Tajemství slovanské mytologie. O přednášku byl takový zájem, že pořadatelé museli donést více židlí ještě před samotným začátkem. Zajímavé bylo věkové zastoupení přítomných, jelikož s věkem 22 jsem se cítil jako špunt z mateřské školy. Naštěstí se přidalo pár přátel obdobného věku a s dalšími třemi lidmi jsme průměrný věk stáhli asi o 10 let dolů. Je to celkem smutný fakt, že jediní, kdo měl o přednášku zájem, byli studenti a důchodci.

Neodpustím si a pochválím za dochvilnost uvaděče knihovny, jelikož přednáška začala přesně v 17:30. Otomar Dvořák zahájil tématem slovanské kořeny v různých vánočních zvycích a už v tu chvíli jsem přestal stíhat dělat si poznámky, takže report nebude příliš přesný.

Po úvodu nám vysvětlil problematiku slovanské mytologie, díky které má většinová společnost představu, že slované byli jako lid moudří, demokratičtí a hlavně mírumilovní, jelikož uvěřili v představy romantismu a rukopisům Královédvorskému a Zelenohorskému.

Dále přešel k tématu slovanského panteonu, z kterého se dochovaly pouze zmínky. Ty ovšem ne vždy byly správně pochopeny a předány dál a v důsledku toho vznikaly různé mystifikace. Další chyby vznikly při porovnání slovanského panteonu k antickému.

Příjemné bylo jeho další téma, kdy mluvil o magii kontaktní a podobenské, u které zmínil například jeskynní malby. Dále dodal, že pochopitelně lidem, kterým tohle šlo lépe, šlo i lépe ovlivňovat svůj kmen, ale zároveň svému kmenu i sloužili, například při obhajování své moci léčit, jelikož bez dokázání své moci, by v roli kmenového šamana nezůstali.

img_5974Zmínil bratry Grimmovi, kteří čerpali z lidových pověr a příběhů. Rozmluvil se i o hlubším smyslu pohádek, které byli plné archetypů. Například Červená Karkulka mohla být příběhem o přechodu dítěte v ženu, která zažila své první krvácení, proto červený límec. Pochopila, že v posteli nečeká jen babička, která jí zahřeje a poví pohádku, ale i vlk, který jí má rovněž v plánu zahřát. Další hodně zajímavou informací bylo, že zrod této pohádky mohl být mnohem starší. V 6.století (jestli jsem si to zapsal správně) bylo v horních vrstvách atmosféry větší zastoupení sopečného prachu, které mělo za následek ochlazení a snížení propustnosti světelných paprsků na zem. Což mělo za následek červené zbarvení slunce. Mohli tedy vznikat legendy o vlku Fenrim (přechod ke Germánům), který slunce pozřel, ale po čase jej lovec z vlčího těla opět dostal ven.

Po Grimmech a Červené Karkulce se přesunul k Erbenovi a jeho Kytici. Zmínil, že se zachovalo jen málo slovanských bohů, ale za to nižších stvoření, například vodníků nebo rusalek, se zachovalo mnohem více.

Od Erbena se přesunul ke své knize Vřeteno osudu. Zde se inspiroval stařenou „Kotys“ s vřetenem, na kterém bylo vlákno osudu. Vysvětlil nám, od koho se inspirovalo jméno „Kotys“ a tím se dostal k mytologii o koních, kteří jsou spojeny s cestováním mezi světy, zmínil například Šemíka.

Pověděl nám i o přechodu mezi světy. Přesněji o cestě ze světa živých do světa mrtvých, kdy hrdinové nebo mrtví (nebo mrtví hrdinové), museli projít cestou nikoho, kudy je vedl věrný kůň nebo šli sami a nasadili si masku, aby je nikdo nemátl a nevyvedl ze správného směru. U mrtvých zůstal, jen odbočil k jejich chápání. Mrtví předci se zvali do domů, nechávalo se jim volné místo u stolu s jídlem, ale pak je posílali pryč, aby se nevázali na dům. Navíc se zvali jen ti „hodní a nápomocní“. Zlým, znetvořeným a podobně, se naopak snažili zabránit v návratu. Tím například vznikly legendy o vampýrech.

img_5994V druhé polovině přednášky nás zasvětil do problematiky jmen slovenských bohů, kdy vznikala jména bohů kolikrát jen z přívlastků jako silný, moudrý atd. Dále povídal o vzniku světa, o Svarogovi a Mokoš a jejich aspektech. Od nich přešel k Svarožicovi a u něj vysvětlil, že mohl být pojmenován i různými jmény. Nezapomněl ani na Peruna a Velese s jeho synem Zmejem. Další bozi, které zmínil, byli Rod, Chors a Svantovít, kterým povídání o bozích ukončil.

Pokračoval soubojem Zmeje a Peruna. Když je Zmej přemožen a připíchnut k zemi, nastává období dobra a prosperity, zatím co v době kdy se Zmej uvolní, nastává doba strádání a smrti. Mluvil o propojení jednotlivých dob a vnímání času jako cyklu, nikoliv lineárně, jako dnes.

Dále se pustil do povídání o své knize Země barbarů, která je o langobardským princi Hildigisovi. Jelikož není v mém zájmu povědět vám děj toho románu, přeskočím rovnou k dalšímu tématu a tím byla slovansko-avarské kultura, dále k vzniklé vzpouře proti Avarům a jejím potomkům, z které přešel k dalšímu tématu a tím byl boj.

A přestože se již blížil konec, stihl se ještě pořádně rozvášnit při povídání o slovanské strategii boje, připravě pastí a lstí. Na pár ukázkách nám vyvrátil jejich holubičí povahu, které stejně v sálu snad nikdo nevěřil, i když při různých dotazech které padly, si tím nejsem jistý.

Dále nám ještě zkráceně pověděl o konci Pobaltských Slovanů.

Pak přišel čas na dotazy.

Nikoho asi nepřekvapí, že milovníci Keltů se najdou všude. Pochopitelně byli i na této přednášce. Jeden z prvních dotazů byl pokus o doplnění výkladu v podobě, že byly skupiny Keltů, které přežily na místě do příchodu Slovanů anebo u Germánů, a že jim předaly jejich moudrost. Naštěstí toto tvrzení bylo vyvráceno. Další zajímavý „doplněk“ byl opět v duchu Keltů, kdy byl český genom obohacen díky irským mnichům, naštěstí i toto bylo vyvráceno a upřesněno, že byla obohacena jen a pouze kultura.

img_5997A nejlepší bylo zjištění, že Slovani vlastně můžou být vikingové.

Dalším vtipným zjištěním bylo, že čím „blbější“ dotaz byl, tím více lidí odešlo, ačkoliv lidé, co se ptali, zůstávali. Naštěstí jsem vydržel až do úplného konce a měl možnost si s panem Otomarem i osobně pohovořit. A budou-li nám bohové přát a bude-li čas, pokusíme se pro vás připravit další přednášku.

Kdo nedorazil, má smůlu, jelikož přišel o mnoho zajímavých informací!

Advertisements
No comments yet

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: