Skip to content

Tip na výlet – Stezkou Markomanů

Srpen 16, 2016
tags:

 IMG_5684Léto přeje výletům a i pohan si jich jistě dokáže užít. Tedy pohan, který nedělá své „rituály“ v parku, kam lze dojet emhádéčkem, aby se nemuselo moc chodit. Rád bych vám tedy dnes představil zajímavé místo, kde se můžete poučit o víře a životě předků a udělat si i pěknou procházku.

Obec Dobřichovice leží poblíž městečka Velim (to je tam, kde se kdysi vyráběla kultovní žvýkačka „Pedro“) na Kolínsku. A právě zde čeká na návštěvníky Stezka Markomanů. Markomani (neplést prosím s narkomany) byli Germáni, kteří na našem území za vlády krále Marobuda (asi 35 – 30 př. n. l. – 37/38 n. l.) vybudovali první, byť jen krátkodobý státní útvar, který vůbec stálo za to brát Římanům vážně.  Na zdejším kopci  – zvaném „Pičhora“, byly při těžbě štěrku v památném roce 1896 místními dělníky objeveny artefakty z pohřebiště právě těchto Germánů.  Proč se tento kopec tak jmenuje, je dodnes předmětem dohadů mezi odborníky, ale obyvatelé Dobřichova v tom mají jasno   .

IMG_5673Práce vedl správce lichtenštejnského panství v Radimi, pan Jan Waněk, nadšený to amatérský milovník historie. Když dobřichovští štěrkaři našli tři podivné hliněné nádoby, předali je právě správci, který okoukl jejich obsah a na základě nalezených kovových předmětů uvnitř vydedukoval, že v Dobřichově mají v zemi něco, co by mohlo zajímat velké mozky tehdejší archeologie v Praze. Nelenil a napsal slovutnému profesoru Josefu Ladislavu Píčovi (19. 1. 1847 – 19. 12. 1911), kterého objev ihned zaujal. Pan Píč zahájil na Pičhoře (opravdu jen shoda jmen   ) odborné vykopávky a svět české archeologie se tak navždy změnil…

Návrší Pičhora se před 2000 lety stalo místem posledního spočinutí významných válečníků germánského kmene Markomanů, snad dokonce družiníků samotného krále Marobuda, který Markomany po pádu bójského panství přivedl do Čech. Ze 131 zachráněných žárových hrobů bylo získáno 82 hliněných a 6 bronzových nádob sloužících za „popelnice“ – tj. urny s ostatky spálených nebožtíků a dary, které jim pozůstalí dali na cestu do jiného světa. Nálezy obsahovaly meče, kopí, oštěpy, štíty s poklicemi a ostruhy. Téměř v každém, mužském I ženském hrobě se našly také nože. K předmětům domácí potřeby patřily nůžky, železné a bronzové jehly, přesleny, hřebeny, spony, jehlice, přezky, skleněné a bronzové perličky. Nejkrásnější z bronzových nádob je vědérko, jehož obloukové ucho, zakončené háčky v podobě kachních hlaviček, je zavěšeno do oček připevněných k okraji nádoby ploškou v podobě ženské tváře, o které si ještě povíme něco více.  Tyto artefakty je možné vidět v Národním muzeu v Praze. Něco se zřejmě dostalo i do Vídně, o zdejším nádherném muzeu více zde.

IMG_5669Sám Josef Ladislav Píč neskončil dobře. Byl vášnivým zastáncem pravosti Rukopisu zelenohorského a Rukopisu královédvorského, a když bylo prokázáno, že jde o falzifikáty, zastřelil se. I tak stačil učinit obrovský kus práce a my mu za ni jsme dodnes vděční. Po smrti profesora Píče nechal Jan Waněk na Pičhoře vztyčit památník z tmavé švédské žuly. Ten ostatně stojí dodnes a uvádí jména všech zúčastněných objevitelů: „Na tomto pozemku, odedávna Pičhora zvaném, v katastru obce Dobřichovské byly v roce 1896 dělníky Macháčkovy cihelny: Janem Plachým, Janem Piknerem, Václ. Patákem a Václavem Taránkem objeveny pohanské hroby z doby římského císařství I. až III. století po Kristu. Podrobný výzkum podnikl svým nákladem Jan Waněk, ředitel velkostatku knížete Jana z Liechtensteinu v Radimi pod dohledem proslulého archeologa českého profesora Dra. Josefa Píče z Prahy. Památky hrobové jsou uloženy v Museu Království Českého v Praze. Toho času byl starostou obce František Hrodek, farářem Josef Pokorný a knížecím správcem Leopold Jenisch. Na práci při kopání dohlížel knížecí šafář Václav Procházka. Při kopání pohřebiště zaměstnáni byli: Josef Plachý, Václav Roček, Jan Skřivánek, Tomáš Jindřich, Josef Kudrna, Josef Radoň, Jan Němec, Václav Hnátek, Jan Měchura a Josef Vrba, vesměs z Cerhynek. Občané, chraňte a zachovejte tuto památku!“

IMG_5665Překopávání okolí Dobřichova trvalo do celkem nedávné doby.  Historicko-naučná Stezka Markomanů o délce 1,5 km byla otevřená 3. října 2014. Autorem projektu je Mgr. Zdeněk Beneš, archeolog v Ústavu archeologické památkové péče středních Čech. Na trase je osm zastavení, z nichž dva panely jsou vybaveny zvukovým zařízením.  Na tabulích jsou mezi texty i QR kódy, přes které se lze dostat na internetovou stránku s dalšími informacemi a fotografiemi, kde byste se měli dozvědět vše, co vás o Markomanech a zdejších nálezech bude zajímat. No, měli…  Jenže, když jsem tu byl naposled, tak ten zvukový záznam moc nefungoval. Když jsem zatočil klikou vzor „Zákopový telefon z První světové války“, abych ho spustil – a zmáčkl čudlík s českou vlaječkou – spustil se záznam v pěti jazycích najednou   .  Stezka začíná v Dobřichove na návsi u hospody, kde mají výborné pivo,  a značena je pískovcovými kameny s  reliéfem tzv. „Pičhorské manaidy“, tedy ženské uctívačky veselého boha vína a všeho chlastu Dionýsa. Tvář této manaidy pochází z nádoby nalezené na Pičhoře v roce 1896, která je importem z Říma do našich končin v době Markomanů. Inu, nobilita si už tehdy potrpěla na luxus.  Informační tabule mají jako svou součást i takový veselý komix o panu profesoru Píčovi, který je skutečně pěkný.

IMG_5660

IMG_5672Mne osobně zaujalo nejvíce zastavení č. 5. Zde je rekonstruována germánská svatyně. O kultu Germánů více zde. Na některých jejich pohřebištích byla objevena podivná pravoúhlá ohrazení. Není vůbec jasné, k čemu mohla sloužit – snad šlo o svatyně spojené s kultem mrtvých, snad o místa, kde byly umístěny hranice pro spalování nebožtíků. Na naučné stezce se odborníci pokusili takové ohrazení rekonstruovat právě jako součást pohřební hranice. Jako vzor posloužil podobný objekt objevený na pohřebišti doby římské v Třebusicích na Kladensku.  Celou Stezku Markomanů zvládnete projít nejdéle za dvě hodinky, když se budete hodně courat. Poslední zastavení tvoří rekonstrukce germánského domu z mazanice a doškovou střechou. A je to vskutku pěkný kousek.

IMG_5687

Takže, pokud se rozhodnete vydat se i vy Stezkou Markomanů, můžete to udělat tak, že z vlaku vystoupíte v obci Velim a půjdete přes Cerhenice cca 15 km poli. Nebo můžete jet na zastávku Pečky a odtud slabé 2 km po zelené turistické značce. Ale taky můžete dojet jako „nobilita“ autem až na dobřichovskou náves, jenže to si neužijete pěší cestu nádhernou úrodnou krajinou Polabí, se vší tou krásou   .

Fotografie: Autor.

Více informací zde: http://www.virtualniarcheologie.cz/stezka-markomanu/ 

IMG_5667

Reklamy
komentáře 4 leave one →
  1. Anonymní permalink
    Září 2, 2017 4:51 am

    Nazdárek, dnes skupina urostlých skautek vyráží na Stezku Markomanů a těší se. Ať žije Pičhorská manaida. 🙂

    • Září 5, 2017 5:43 pm

      No, jestli je s váma skautka Lála z Brna (přezdívaná „Antifa“), tak hlavně aby tam nedostala infarkt z těch germánských artefaktů ze svastikama 😀 .

  2. Mstislav permalink
    Říjen 17, 2016 5:59 pm

    Díky za výletní tip, každou chvíli jezdíme po kolínské okolo a vůbec jsme o tom nevěděli.. byli jsme se tam podívat teď v neděli a stojí to opravdu za to! 🙂 Jen se trochu bojím, jak dlouhého trvání něco takového může v naší zemi mít, než to někdo zničí.. vitrína s expozicí žárového hrobu už měla rozbité sklo.

    • Říjen 19, 2016 12:41 pm

      To sklo je řachnuté už asi druhým rokem… Holt historičtí Vandalové a ti dnešní vandalové jsou velký rozdíl. Ve Středních Čechách se pomalu začíná investovat do historicky zajímavých lokalit a to je dobře 🙂 .

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: