Skip to content

Rozhovor s Ergallem

Červenec 9, 2016
tags:

pohansky_kruhV dávných dobách, v dolině v prastarém lese obehnanými horami, se probudí nejmocnější strážce Gathary. Není to náhoda. Na svět přišli ti noví, odlišují se od ostatních, narušují snad křehkou rovnováhu?
Navíc se schyluje k válce mezi lidmi, nadvláda zdvojeného kříže rozpíná ruce. Galgad pátrá po pravdě. Nenalézá však vlky ani ostatní.
Nechte se okouzlit poutavým příběhem, nechte se uchvátit prastarými lesy, v nichž tečou čisté řeky. Budete mít pocit, jako byste sami chodili těmi místy, potkávali tvory z prastaré říše. Obdivujte hrdiny i obyčejné lidi, kteří se snaží bojovat s nepřízní osudu. Odhalte kruté pravdy našich činů.

Anotace knihy Galgad – příběh strážce země

Rádi bychom Vás v dnešním rozhovoru  seznámili s autorem ze Žďáru nad Sázavou, píšícím pod pseudonymem Ergall. Jeho fantasy prvotina s přírodním námětem se nazývá „Galgad – příběh strážce země“. Ukázky z knihy naleznete zde: http://ergall.webnode.cz/ukazky/

Zdar Ergalle, řekni nám prosím na úvod něco o sobě a své knize.

Knihu jsem sepisoval zhruba čtyři roky. Asi jsem odmala vnímal přírodu za důležitou a nějaké negativní věci mně utkvěly v hlavě, které jsem někde náhodou viděl, četl. Nicméně pro mě byla od mládí důležitá hudba, chtěl jsem se jí věnovat. Kdysi v ČR proběhla vlna pagan metalu a já chtěl dělat podobnou hudbu s přírodní tématikou. V té době jsem ještě el. kytaru neměl, tak jsem sepisoval první přírodní texty, některé lehce pozměněné se nachází v knize. Postupně jsem si prošel téměř všemi tehdejšími metalovými žánry a o hudbě jsem měl jasnější představy. Tvořit si svojí hudbu, mixovat žánry a experimentovat. Snažit se přijít s něčím svým. Do hudby jsem tehdy byl blázen, sehnal jsem si i basu, el. bicí, abych mohl všechno tvořit sám.

Jak jsi se tedy dostal od hudby k psaní?

Zastihla mne osudová rána, měl jsem úraz na prstu na ruce a po operaci bylo víceméně jasné, že to všechno končí. Začala hospodářská krize, ještě se zavázanou rukou jsem dostal první výpověď, to se ještě několikrát zopakovalo a nic dalšího jsem nemohl najít. Měl jsem všeho plné zuby. Tehdy se mi v hlavě zrodil hrdina. Věděl jsem, jak bude vypadat a jeho jméno bylo Galgad. Ze začátku se vše odehrávalo jen v mé hlavě. Galgad by se vždy někde objevil, daný problém vyřešil. Jako je Superman pro svět lidí, tak Galgad měl podobnou funkci pro mnohem starobylejší svět, ze kterého jsme vzešli i my. Měl chránit svět přírody. Postupem času jsem začal uvažovat, napsat o tom příběh. Nakoupil jsem spousty knih o přírodě, zvířatech, o předcích, o vlcích atd… a samozřejmě i knihy s příběhy, protože do té doby jsem téměř nečetl. A v tomto studijním období jsem se teprve dozvěděl věci, jak velký negativní dopad lidé na svět kolem mají. A jejich chamtivost a přemnožení může vést jednou k velkým problémům.

Nicméně nastoupila i četba knih s příběhy a mě se naplno otevřel svět knih. Tehdy to bylo takové naivní období, o psaní jsem nic nevěděl. Ale chtěl jsem psát knihy o strážcích, mít svůj vlastní příběh. Na to období rád vzpomínám.

Od prvotního konceptu příběhu až k vydání vede dlouhá cesta. Jak vypadala ta Tvoje?

Pak nastoupila realita, první verze rukopisu za nic nestála. Tak jsem si nakoupil knihy o tvůrčím psaní, začal studovat řemeslo. Na internetu jsem hledal rady zkušených autorů. Rukopis nekonečně upravoval. Hlavním motorem bylo to poselství příběhu. A tehdy jsem si  vzal do hlavy, že jednou prostě budu psát.

Nikdo se nenarodí, aby hned věděl, že bude zpěvák, doktor, sportovec… Ta možnost může přijít náhodou, ale je jen na každém, jestli se jí pokusí využít. A já jsem nechtěl třeba za 20 let litovat toho, že jsem měl možnost zkusit psát a nevyužil toho.

Rukopis jsem poslal do literární agentury, které mi nabídla smlouvu o zastupování. Ten den jsem si uvědomil, že to všechno nebylo zbytečné. Prošel jsem jejich sítem. V zahraničí je běžné, že kdo získá lit. agenta, má víceméně vyhráno. Rukopis byl přes rok nabízen nakladatelstvím, ale nikdo knihu nechtěl vydat. U začínajících autorů se hodně zohledňuje téma. Když se člověk trefí do zrovna populární vlny, napíše kopii úspěšné zahraniční knihy. Má mnohem větší šanci najít nakladatele.

U fantasy tehdy zrovna frčeli upíři a draci. Vydavatelé u takových knih mají větší jistotu, že se kniha bude dobře prodávat, do propagace nebudou muset investovat tolik peněz, protože cestička už je prošlapaná. Bylo pro mě obrovské zklamání, že přednost dostaly knihy, které se kolikrát na první pohled netajily tím, jaký známý příběh okopírovaly.

Nakonec jsem knihu vydal vlastním nákladem.

Měl jsi při psaní nějaký vzor?

Vzor určitě nemám a ani bych nechtěl. Nechci být něčí kopií. Samozřejmě se člověk podvědomým vlivům neubrání. Každý někde něco četl, viděl, to ho částečně ovlivní, aniž by to chtěl. Pro mě je důležité jít vlastní cestou.

Co jsi chtěl čtenářům vlastně sdělit?

Knihou jsem chtěl, aby se lidé trochu vrátili k přírodě. Hlavně mladší generace, která je odkojená na technologii, které je poslední dobou příliš. V knize jsou popsány klasické věci z našeho evropského prostředí, zvířata, lesy. Takže čtenář může jít do lesa a některé věci pozorovat. Do popředí příběhu vystupuje vlčí téma. Kdy lidé vlka dohnali po celém světě na pokraj vyhubení. Vlk se lidem nehodil, tak si vymýšleli nesmyly o vlkodlacích, o krvelačných bestiích a to jen burcovalo lid a hnali na něj do lesů, kopali vlčí jámy, trávili ho jedy. Vlk je jeden z nejnenáviděnějších zvířat ve volné přírodě. Děti vychováváme v tom, že vlk je zlo. Např. pohádka o Červené Karkulce, ve většině fantasy příbězích je vlka na straně zla. Já jsem chtěl vlka očistit. Bez vlka by lidé po celém světě neměli psa. A jak jsme se mu za to odvděčili? Veškeré velké šelmy jsou klíčem k přírodní rovnováze.

Tradiční otázka v našich rozhovorech: Jaký je Tvůj vztah k pohanství?

Ve studijním období k rukopisu jsem četl hodně o Keltech (ne náhodou je strom odpočinku hlavního hrdiny právě dub), vikinzích, křesťanství, inkvizici atd… Nástupem křesťanství se lidé odklonili od přírody. Aby pokořili pohany, o to více chtěli pozměnit divočinu. Měli touhu každý kraj okovat pokrokem a ovládat ho. Vlka dovedli na pokraj vyhubení. Lidé ztratili k přírodě úctu, myslí si, že všechno je jen jejich a pro jejich potřebu. Ale když udeří živel, příroda se rozzlobí, lidé jsou proti její síle bezmocní.

Pohanské vnímání světa je mi blízké právě kvůli vztahu k přírodě. Ale snažím se na svět v průběhu života udělat svůj vlastní názor s přibývajícími informacemi.

Galgad příběh strážce země“ je první knihou zamýšlené série. Jak plánuješ, že bude asi rozsáhlá?

Rád bych měl 3-4 knihy s touto tématikou. Vše bude jasnější, až dokončím druhou knihu. A co bude dál, jestli druhý díl bude někdo chtít.

Zkus aspoň naznačit, na co se mohou čtenáři těšit…

Galgad bude mít zase hodně problémů, ale tentokrát na to nebude sám. Přibudou další strážci, chtěl jsem mít vedle sebe výrazné protiklady. Jeden bude dost veselý věčně si prozpěvující strážce modřínu, druhý zase takový morous, pro někoho to nemusí být úplně kladný hrdina. A tihle dva budou muset většinu času putovat spolu. Takže doufám, že tam bude dost prostoru pro zajímavé situace. Příběh se bude odehrávat několik století po minulém ději, v lidském světě bude samozřejmě pořád rušno.

Zmínil jsi, že jsi začínal jsi jako hudebník. Jaké skupiny vlastně posloucháš?

To je různé, metal poslouchám od 13 let, za tu dobu člověk slyšel hodně kapel, vystřídal různé styly. Budeš to mít asi stejné. Poslední dobou se mi hodně líbí tvorba Nightwish. Nedávno jsem poslouchal Enslaved. Potom je tu projekt Wardruna, nebo od toho samého člověka Skuggsja, je v tom ještě kytarista z Enslaved a je to takový pagan projekt. Na základní školu se mnou chodil kamarád, kdysi jsme právě měli vizi, že budeme mít kapelu. Pak se odstěhoval do Brna a založil si tam jakožto Kverd skupinu Heiden.

 Díky za rozhovor, Ergalle. Přeji Ti hodně radosti při psaní a hodně spokojených čtenářů!

Galgad_300x300.dpi01

Advertisements
One Comment leave one →
  1. Frostík permalink
    Červenec 11, 2016 8:25 am

    Tak teď už to jen přečíst.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: