Skip to content

Sluneční zátoka 2016

Květen 20, 2016
tags:

Členové Pohanského kruhu jsou roztroušeni po celé republice. My Jihočeši to máme daleko k soukmenovcům na Moravě a Moravané to mají stejně daleko k nám. Sluneční zátoka leží přibližně uprostřed, a tak je pro nás každoroční setkání na tomto místě vítanou příležitostí k tomu se vidět. Členové z Vysočiny jsou zde doma, proto celou akci organizují a my ostatní už se sem nějak dopravíme.

Zátoka ovšem není interní uzavřenou akcí jen pro členy PK, právě naopak! Rádi se zde setkáváme i s pohany patřícími do jiných skupin, kteří přijmou naše pozvání. Letos nás poctili svou návštěvou někteří členové již neexistujícího Dávného Obyčeje, zástupci ásatrú skupiny známé jako klan Managarm, zástupci slovanské Rodné víry, Mysh z Bratrstva vlků, pohané z některých LH skupin a samozřejmě i pár jednotlivců nepatřících do žádného společenství.

001První účastníci se sjížděli už od pátečního odpoledne. Všichni se postupně ubytovávali na pokojích dle svého výběru. Pouze poslední dva pokoje na konci ochozu budovy byly zapovězené, protože přímo před nimi seděl ve stojanovém popelníku na svých vejcích konipas. 🙂

Velké pozdvižení vyvolal příjezd Frostíka, neboť sebou přivezl zbrusu nový dřevěný idol našeho Hromovládce. Tato socha je schopna na svých rukou nést i náš posvátný hromový sekeromlat. To, co ale vzbudilo největší pozornost a zároveň pobavení, byly Hromovládcovy svítící oči. Frostík je profesí elektrikář a o Hromovládci často mluví jako o nejvyšším elektrikáři, a tak mu důmyslná sestava spínače a dvou modrých diod představujících oči připadala při výrobě naprosto logická. A vlastně proč ne, nežijeme už přece v raném středověku.

002

Frostík pro nás hned na páteční večer připravil Beltinový obřad. Možná namítnete, že to byl Beltine s týdenním zpožděním, ale někteří badatelé se domnívají, že Beltine, který není svátkem astronomickým, nýbrž vegetačním, se řídil spíše podle dějů aktuálně probíhajících v přírodě než podle papírového kalendáře. Říká se, že jedním takovým znamením pro oslavu Beltinu býval rozkvetlý hloh. Frostík proto přivezl celou náruč rozkvetlých hlohových větví a ve svém rituálu je použil. Obřad byl velmi jednoduchý, ale působivý. Jeho podstatou bylo procházení účastníků skrze ohnivou bránu. Plameny brány nás symbolicky očišťovaly od všeho zlého. Dříve se ze stejného důvodu procházelo mezi dvěma rozdělanými ohni. Každý účastník si tento průchod skrze plameny prožil po svém. Někteří muži se k tomu dokonce vysvlékli do půl těla. Zbytek večera jsme pak trávili rozhovory a zpěvem a popíjením piva.

003

Druhého dne ráno jsme měli díky Jor Genovi možnost zkusit si zahrát vikinskou hru Kubb. Hraje se s dřevěnými figurami, které si soupeři navzájem shazují hozenými kolíky. Hra je jednoduchá a velmi zábavná. Neodolal jsem a dal jsem si jedno utkání proti Mysličovi. Oba jsme byli přibližně stejně „schopní“ vrhači, takže to vypadalo, že ten zápas už nikdy nedohrajeme. Ke konci už jsme si dokonce fandili navzájem, jen aby to už skončilo 🙂

005

Někteří z nás také využili pěkného počasí a vyrazili po výletech do okolí. Někdo navštívil hrad v Ledči, někdo vyrazil do záchranné stanice pro hendikepované živočichy do Pavlova, někdo zvolil výlet na Stvořidla. Já vyrazil na druhou stranu Sázavy, a škrábal se po příkrém svahu, abych z protějšího břehu nafotil a natočil Zátoku, což se mi nakonec povedlo. Můžete se o tom přesvědčit v tomto videu.

006

Když jsem se vrátil byl už v plném proudu Mysličův workshop o runových návazech. Moc jsem toho nezachytil, ale líbilo se mi když se pak několik účastníků pustilo do výroby svých runových kouzel. Zvláště pak malá Sašenka byla kouzelná celá 🙂

007

Z Věkošovy přednášky o indiánských tomahawcích jsem toho taky moc neměl, protože když začala, byl jsem se zrovna převléknout. To, co mi ale utkvělo, byl fakt, že veškeré kovové typy tomahawků se dostaly k indiánům obchodem s bělochy a dokonce i jeden z těch dřevěných typů, proslavený zejména velkolepou závěrečnou scénou z filmu Poslední Mohykán, kopíruje nejspíš svým tvarem podobu bělošské pušky, která byla pro indiány magickou mocnou zbraní. Je to jen další důkaz toho, že mnoho těch typicky indiánských atributů, jako je např. kůň, tomahawk, nebo skleněné korálky, má svůj původ v Evropě.

008Odpoledne se členové PK sešli u runového kamene, aby zde po roce opět zasněmovali. Témat k hovoru a poradě bylo mnoho. Nejdříve každý sám za sebe zhodnotil činnost Kruhu, řekl co se mu na ní líbí a co by šlo případně dělat lépe a to nás vedlo k diskusi o mnoha různých věcech a chvílemi to vypadalo, že se budeme radit ještě do druhého dne. Pozitivní bylo, že nedošlo k žádné roztržce a že jsme se znovu přesvědčili, že pohled na pohanství, na život a na činnost naší skupiny je mezi námi víceméně jednotný.  Na konci byl ke sněmu přizván i Managarm, který pro nás měl nabídku spolupráce na projektu vytvoření mezi-konfesního kultu Hromovládce. Managarmova představa je taková, že by se Hromovládcovi vyznavači z různých pohanských společenství několikrát do roka setkávali k obřadům a hrám. Tento návrh byl ze strany PK přijat kladně. Stará Fíbova vize o Hromovládci jako jednotícím prvku českých pohanů se tak možná stane skutečností.

Potom už byl čas začít se připravovat na večerní obřad Krve a země. Kromě přípravy dřeva na slavnostní oheň, bylo třeba poprosit některé hosty o jejich přímou pomoc během rituálu. Čtyři z nich, konkrétně Vítoslava, Gorteka, Elinu a Managarma jsme požádali, aby každý z jedné světové strany zapálil náš oheň pochodní z březové kůry. Pochodně jsme si předtím pod vedením soukmenovce Jakuba sami vyrobili. Meluzína a Tereza zase dostaly na starost obejití všech zúčastněných s chlebem a solí. Oba tyto prvky, tedy pochodně i chléb a sůl jsme do obřadu Krve a země letos zařadili poprvé.

010

Dříve než jsme ale k samotnému obřadu přistoupili odprezentoval nám ještě Wolf svůj blok obrázků a povídání o počátcích a historii Pohanského kruhu. PK letos slaví 5 let své existence, takže šlo jakési bilancování a vzpomínku na to, jak to celé začalo. Sám jsem u těch úplných začátků Kruhu nebyl a tak mnohé z těch věcí, o kterých Wolf mluvil, byly i pro mě docela novými informacemi. Wolfovo povídání bylo natolik zajímavé, že jsme ho požádali, aby téma zpracoval i do článku na naše webovky.

Potom jsme se již přesunuli k ohništi. Když čtyři obřadníci pronesli své formule a zapálili každý ze své strany slavnostní hranici, přečetl Myslič úryvek z knihy Stát jako strom od Zdeňka Rosenbauma. Obřad Krve a země je apelem na spojení s předky a s krajinou, kterou nám přenechali a slova z Rosenbaumovy knihy s ním dokonale korespondovala :

„…je to však zároveň příběh malé země, která se od začátku po staletí bránila neustálému tlaku okolních, nesrovnatelně větších a mocnějších říší, vítězila a prohrávala, ale nikdy – ačkoliv je to vlastně neuvěřitelné – jim natrvalo nepodlehla. A bylo to v první řadě zásluhou mužů, kteří stáli jako strom a čelili vichřicím, žili pro ni, umírali pro ni, milovali ji, kteří ji nosili v srdci. Tak jako vy. A já.“

Po tradičním očištění účastníků dýmem z pelyňku jsme potvrdili svoji svornost a pospolitost společným pojídáním chleba a soli, jak to dělávali naši předkové.

Hlavní část obřadu vedl jako obvykle Tomas, já a Frostík jsme mu dělali pomocníky. Já odpovídal na Tomasovy proslovy a Frostík obětoval svou krev a žehnal účastníkům obřadním sekeromlatem. Vedení závěrečného sumbelu jsme stejně jako loni přenechali zkušenému godimu Managarmovi. Během přípitků znovu zazněla hluboká a krásná slova, ale byly tu i úsměvné okamžiky, například, když během prvního kola v němž se připíjí bohům, připil Jor Gen Mysličovi. 🙂 Nu co, je pravda, že i v minulosti bývali někteří jedinci zbožštěni ještě za svého života. 😀

To, co jsem ale osobně vnímal jako velmi důležité, byla zjevná sounáležitost mezi námi, Rodnou vírou a klanem Managarm. Přestože jsou naše společenství rozdílná, PK zdůrazňuje indo-evropský základ, Rodná víra se soustředí na naše slovanské dědictví a klan Managarm následuje germánskou tradici, stáli jsme tu jako bratři a sestry a upřímně se navzájem zvali na všechny naše akce. Bohové nechť této naší sounáležitosti dále žehnají!

Připíjení a hodování pak pokračovalo až do pozdních ranních  hodin.

Rád bych na závěr za všechny členy Pohanského kruhu poděkoval všem hostům za to, že nám pomohli vytvořit pohodový a přátelský víkend. Děkujeme za všechna vaše slova uznání, která se k nám dostala i za shovívavost se kterou jste přehlédli nedostatky, kterých jsme se jistě též dopustili.

Autoři fotografií: Miky, Riddick Wolf a Radka Vaňková.

Advertisements
Komentáře: 11 leave one →
  1. Vitex permalink
    Září 11, 2016 7:04 am

    Moc vám držím palce a mrzi me ze se za hromovladcem nesjednotily všechny středo a severo evropské kmeny v době Cyrila a Metoděje, aby ty otrokáře vypraskali zpátky odkud přišli! Všechno by bylo jinak a lidi by si nedělali rovnítko mezi Bohem a mafii v černých habitech se symbolem jenž jasné praví: drží hubu a krok, jinak té ukrizujem.

  2. Zuzana_aa permalink
    Květen 27, 2016 9:02 pm

    Děkuji za dobře napsaný report. O program jsme taky přišli kvůli vycházce, ale atmosféru jsme si užili výborně. Byla to špička akce a rozhodnutí je jasné: příští rok nechceme s Hankou chybět!

    • Květen 28, 2016 8:28 am

      Tak Vy už patříte k tradičním účastníkům 🙂 Příště uděláme hned v pátek rozpis, kde budou rozepsané přednášky a workshopy s přesným časem – protože někteří jedinci vstali v sobotu až v poledne, kdy už to bylo vše v plném proudu.

  3. Květen 21, 2016 6:26 am

    Jen bych rád uvedl, že letošní zápalná runa při Obřadu Krve a Země byla Odal 🙂 .

  4. Frostík permalink
    Květen 20, 2016 7:08 pm

    Jen pro upřesnění, přivezl jsem jen snítku hlohu, kterou jsem urychlil ve váze. U nás v kopcích rozkvetl až minulý týden. Tu „plnou náruč“ přivezla Mysh a umožnila mi gesto rozhození květů pro Velkou Matku. Za to jí patří dík.

    • Květen 21, 2016 5:02 am

      Tak to se omlouvám za nepřesnost a připojuji se k díkům Myshi. 🙂

  5. Pavel permalink
    Květen 20, 2016 6:27 pm

    Miky, to, co napíšeš, je laskavé a lidské a vždy to čtu moc rád!

    • Květen 21, 2016 5:03 am

      Díky, Pavle, jsem rád, že se to někomu líbí. 🙂

    • Managarm permalink
      Květen 22, 2016 11:43 am

      Souhlasím plně s Pavlem. Díky za report a PK za zdařilou akci!

Trackbacks

  1. Sluneční zátoka, aneb na návštěvě u Pohanského kruhu | Rodná víra

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: