Skip to content

Toulky jarní přírodou a ohně Valpuržiny noci

Duben 29, 2016
tags:

IMG_4901Mám rád jaro ☺ . Mám rád ten čas, kdy listí na stromech ještě není úplně při síle. Čas, kdy už ale stromy kvetou. Po zimě mne touhle dobou lákají první výlety do přírody mého oblíbeného Posázaví.  Je to doba, kdy cítím, že moje božská patronka Skaði  odkládá svůj zimní háv a obléká svěže zelený plášť přicházejícího jara… Jasně: O lesích ve Středních Čechách se nedá mluvit, jako o zbytku legendárního Hercynského lesa v podobě, jak ho popsal ve svých Zápiscích o válce galské Gaius Julius Caesar:  „Tento Hercynský les táhne se v rozloze devíti dnů cesty pro dobrého chodce bez zátěže. Jinak se totiž nedá určit, neboť pro cesty tam neznají žádnou jednotku míry. Začíná od území Helvetiů, Nemetů a Rauraků a táhne se rovnou podle řeky Danuvia až do končin Dáků a Anartů. Odtud se dá mnoha odbočkami od řeky, zahýbá vlevo a dosahuje pro svou rozsáhlost území mnoha národů. A není nikdo na té naší straně Gemánie, kdo by mohl říci, že buď došel až k počátku toho lesa, třeba i po šedesátitýdenním pochodu, nebo že tam aspoň slyšel, kde začíná…“  Přesto má i tento český dubový a bukový les své kouzlo. Osobně Skaði vnímám jako trošku divočejší podobu Matky Země v těchto lesích.  

Nerthus Emil Doepler (1855-1922)Protože mám nejblíže k severogermánskému (skandinávskému) pantheonu, Skaði mi tak nějak zastupuje Nerthus – tedy Matku Zemi v podobě, jak ji nejspíše znali kontinentální Germáni. Římský historik Tacitus o této bohyni píše ve svém spise Germánie takto: „Pak následují Reudignové, Avionové, Angliové, Varinové, Eudosové, Suardonové a Nuitonové, ti jsou chráněni lesy a řekami. Jednotlivě není na nich nic pozoruhodného; společné jim je, že uctívají bohyni Nerthus, to jest Matku Zemi, a věří, že zasahuje do lidských záležitostí a osobně navštěvuje národy. Na jednom ostrově v Oceánu je posvátný háj a v tom háji je vůz věnovaný bohyni, přikrytý přehozem. Dotknout se ho je dovoleno jen knězi. Kněz pozná, kdy je bohyně uvnitř, zapřáhne do vozu krávy a s velkou uctivostí provází bohyni na cestě. Tenkrát jsou dny plné radosti, slaví se svátky na místech, která bohyně poctí svým příjezdem a svým pobytem. Nezačínají se války, neberou se do rukou zbraně; je zavřeno veškeré železo. Jen tak dlouho je však znám mír a pokoj, jen tak dlouho milován, dokud týž kněz neodveze bohyni zpátky do chrámu, když už má styku s lidmi dost. Pak je povoz, přehoz a božstvo samo (chceš-li, věř tomu) omýváno v tajemném jezeře. Tuto službu konají otroci a totéž jezero je pak okamžitě pohltí. Odtud tajemná hrůza a svatá nevědomost o podstatě tajemství, jež vidí jen lidé odcházející na smrt.“

Ostara 9.4. 2012 017Tacitus nijak více nepřibližuje, k jakému ročnímu období se vztahují svátky bohyně Nerthus. Já si myslím (ale rozhodně to nehodlám nikomu vnucovat), že by mohlo jít o obřady, které byly nějak spojeny s příchodem jara. Tedy možná s Ostarou (letos přesně 20. března v 04:31 středoevropského času) nebo tzv. Valpuržinou nocí  (z 30. dubna na 1. května).

A právě u nadcházející Valpuržiny noci bych se chtěl malinko zastavit. Ohňové slavnosti a obřady této divoké noci slavily asi všechny národy a kmeny staré Evropy, vítaly tak příchod teplejší a úrodné části roku. A etničtí pohané dnešních indoevropských tradic je slaví a milují také. Ti, kteří se hlásí ke Keltům tomuto svátku říkají  Beltine, Slované ho znají zase jako Jarilovy slavnosti.  U Řeků a Římanů byly svátky příchodu jara slaveny asi o něco dříve – už jen kvůli tomu, že ve Středozemí je výrazně tepleji než ve Střední Evropě – a jaro tam přichází dříve (ostatně, u slavnostní sklizně tomu bylo podobně). Římané tedy slavili 12. – 19. dubna  Cerealie – obřady na počest bohyně vegetace Ceres a její dcery Proserpiny, která je každoročně unášena bohem Plutonem do Podsvětí, odkud se vrací právě v tomto období. Při svém návratu pak Proserpina oživí celou přírodu. Jde samozřejmě o převzatý řecký mýtus o tom, jak Demétřina dcera Persefóné neuposlechla matčina příkazu, vyšla ven a trhala šafrán, když se jí zmocnil Hádes a unesl jí na svém voze do Podsvětí. Po dlouhé době ji Deméter našla a vyprosila si u Dia její svobodu, ale Persefóné v Podsvětí snědla zrníčko granátového jablka a tak se tam musela vždy po čase znovu vracet. Od jara do podzimu žila s matkou na zemi. V té době květiny rostly a kvetly, stromy dávaly úrodu ovoce, pole úrodu… Ale když dcera odešla do Podsvětí, přišla znovu zima, tak moc po ní matka toužila. A tak je tomu každý rok – proto se střídají roční období.

Silůvky 6.8..2011 023Je tedy vlastně úplně jedno, jak budete vy, čeští etničtí pohané, říkat vašim oslavám a obřadům k uctění jara a jeho bohů a bohyň. Radujte se z jejich příchodu, popíjejte lahodné a opojné nápoje, veselte se a množte se! ☺ Protože přesně to dělali naši předkové.  A užívejte si toulek rozkvetlou jarní přírodou. Ať vám jiskra, kterou na Valpuržinu noc vykřešete, svítí a dává teplo po celý rok ☺.

Ilustrace: Emil Doepler.

Fotografie: Autor.

Reklamy
komentáře 4 leave one →
  1. Man permalink
    Květen 6, 2016 9:45 am

    Je hezké jak tu každý ví, co je pro každého to jediné správné, jak slavit, jak to či ono a kdy cítit a co vidět a kam chodit a čím přijet a kdy se vracet a co pít a jíst atd. a přitom nějaké základy proč se či ono dělalo a z jakých principů, co doopravdy, co která věc znamená a kde je naše realita se okecává jak se každému hodí.
    Hlavně, že si přečte tunu knížek, ale celé je mu to na jedno hnědé…úplně jako celé dogmatické křesťanství, jen v jiné mutaci…
    Běda vám, když nebudete profilováni, přesně podle předepsaných dogmat!
    Ještě lesního papeže by to chtělo….

  2. Frostík permalink
    Květen 1, 2016 6:23 am

    Tohle mi sedlo. Je to jeden ze čtyř svátků, co se má řídit projevem přírody. Měli by jsme více hledat a pozorovat tyto změny. Pro mnohé toto pouto zmizelo, což je pro pohanské propojení s Velkou Matkou, škoda. Pak nezbývá, než se řídit gregoriánským kalendářem, což je často napadáno našimi oponenty.

    • Květen 1, 2016 5:12 pm

      Tady vůbec nejde o kalendář… Jde o to, sebrat se, zabalit si batoh, spacák a vyrazit do přírody. Né přijet na Beltine MHD a pak zase odjet domů.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: