Skip to content

Antonín Bartoněk o víře starých Řeků

Leden 25, 2016
tags:

Bartonek kniha skenování0001Mykénská civilizace existovala přibližně mezi lety 1600 – 1000 př. n. l. Svůj název dostala podle města Mykén. Nešlo však o „říši“, ale o samostatné městské státy, které se sice mohli spojit proti Krétě nebo Tróji, ale často válčily i mezi sebou. Její tvůrci – indoevropští Achájové byli válečníci. Dobří, profesionální zabijáci, kteří od neindoevropských Kréťanů brzy odkoukali umění stavby lodí. Stali se tak jakýmsi předobrazem pozdějších vikingů. I oni měli loupení v krvi. I oni nedělali příliš velký rozdíl mezi obchodem a loupeží. V době svého největšího rozkvětu ovládala Mykénská civilizace podstatnou část dnešního Řecka, včetně Iónských ostrovů a pobřeží dobyté Kréty. Brzy se jejich lodě vydávali za kořistí po celém východním Středomoří. Tito drsní předkové dnešních Řeků vyvrátili Tróju, obsadili i část Malé Asie a založili kolonie na Kypru. I egyptští faraoni se před řáděním těchto nájezdníků chvěli strachem… Jejich městské státy zanikly invazí Dórů (další nově příchozí řecký kmen) a zřejmě k tomu přispěla i vzájemná nevraživost samotných Achájů. Válečníci a dobyvatelé však zůstali živí v legendách a mýtech. Řecko se propadlo do takzvaných „temných staletí“, o kterých nemáme zprávy. Později však geniální básník Homér zanechal nádherné eposy Ílias a Odyssea, které s úctou a úžasem čteme dodnes. A v nich je obsažen celý ten nádherný svět bohů, hrdinů a nájezdů starých Achájů. A těmto mýtům se dá, a má věřit. Heinrich Schliemann to dokázal. On našel Tróju, on mohl po fantastickém objevu v Mykénách poslat telegram řeckému králi: „Pohlédl jsem do tváře Agamemnónovi…“ Dnes bychom vám tedy chtěli nechat nahlédnout do knihy předního českého (a světového) filologa a odborníka na starověké Řecko, prof. PhDr. Antonína Bartoňka, který v loňském roce oslavil úctyhodných 89 let. Tato kniha se jmenuje Odysseové na mořích historie a vydalo ji v roce 1976 nakladatelství Mladá fronta. Pan Bartoněk v kapitole Bohové a héróové velmi pěkně popisuje kořeny víry Achájů i to, jak uctívali své legendární předky. Toto jsou tedy kořeny Evropy:

Bartonek obr skenování0002»Stojíme na prahu první civilizace, jejímiž tvůrci byli Řekové a která sice během následujících století do sebe i nadále vstřebávala různé středomořské prvky, zvl. z ostrova Kréty, ale přitom dovedla v sobě uchovat i mnohé rysy, které si Řekové přinesli ze svých starších severních sídel. Je to dobře patrné nejen z vývoje památek hmotné kultury, ale i z toho, jakými změnami procházejí v mykénském období vztahy společenské, a zejména pak jakou podobu na sebe nyní bere řecké náboženství.

Náboženské představy starých Řeků, které se tak bohatě odrážejí v nepřeberném množství starořeckých bájí, jež prostupují uměleckou tvorbu pozdějších evropských generací, mají svoje kořeny právě v 2. tisíciletí př. n. l. Egejské prvky zůstaly dochovány zejména v starořecké kosmogonii a theogonii, tj. v názorech na vznik světa a bohů. Jsou pro ně typické matriarchální představy a mimořádnou úlohu v nich hraje prastaré ženské božstvo, uplatňující se v různých krajinách středomořského světa jako Velká matka bohů. V řecké mytologii vystupuje nejen v podobě matky bohů Gaie a její dcery Rhey, nýbrž zřejmě i v celé řadě dalších vtělení, a to pravděpodobně i v postavách různých olympských bohyní (tak je nutno vysvětlovat některé místní kulty bohyně Héry, Athény, Afrodíty, Artemidy).

bartonek mapa tisk skenování0002Indoevropského původu je naopak zcela zřetelně nejvyšší řecký bůh Zeus. Tento bůh se zrodil někde v středoevropských kotlinách či na východoevropských rovinách a jeho prastarý původ je dosvědčen tím, že řecké jazykové podobě Zeus (ze staršího Djeus) odpovídá například v latině podoba Iuppiter (ze staršího Djeu pater, tj. „Otče Die!“) a v staré indičtině pak obdobná forma Djãuh pitã. Byl to zřejmě bůh denního světla a jasného nebe a jeho jméno jazykovědci spojují s latinským slovem dies „den“; vládl však zároveň i hromu a blesku, které byly atributem jeho moci.

Zatímco stará egejská božstva byla svým původem spjata s jižními oblastmi heladské pevniny, sídlil Zeus na hoře Olympu, která ve starověku uzavírala řecké území na severu a oddělovala je od Makedonie (ta se k vlastnímu Řecku nepočítala). Olympské sídlo Diovo je asi pozůstatkem z dob, kdy Řekové teprve přicházeli ze severu do heladské oblasti a rozsáhlý horský masív nebetyčného Olympu si podrželi natolik v paměti, že jej povýšili na sídlo nejvyššího boha. Diova moc nezůstala však trvale omezena pouze na heladský sever a dlouhé období staletých bojů mezi ním a ženskými božstvy egejského jihu bylo nakonec uzavřeno pozoruhodným kompromisem: Zeus, bůh denního světla a jasného dne, byl zařazen do rodiny Velké matky bohů jako syn Rhein (jež sama byla dcerou Gaie „Země“) a Kronův (jenž byl synem Urana „Nebe“) a s Rheinou podporou svrhl Kronovu vládu; ovšem ještě před tím, než obdržel vladařské žezlo a moc, musel prohlásit rozmanitá starší egejská božstva za své bratry, syny a dcery, a tak se stal hlavou spořádané rodiny olympských bohů.

Bartonek obr skenování0001Zatímco se tedy postupně vytváří z různorodých kultovních prvků budoucí helénský pantheon, začínají se od poloviny 2. tisíciletí př. n. l. odvíjet i osudy význačných mužů té doby, z nichž lidová ústní tradice učiní za několik příštích století generaci héróů, jakýchsi polobohů. Pozdějším Řekům, jimž bylo po pádu mykénské civilizace souzeno upadnout opět do poměrů značně primitivních, jevili se nutně tito héróové jako postavy nadpozemské, s bohy se stýkající a s bohy nezřídka spjaté dokonce i svým původem. Jejich doba je dobou věhlasných zakladatelů proslulých měst, slavných králů a statečných válečníků, zručných řemeslníků a umělců, ale i prohnaných zločinců. A v této bouřlivé atmosféře probouzející se řecké životní vitality začíná mykénský svět vstupovat do různých vztahů, styků i konfliktů s civilizačním prostředím, které jej obklopovalo.

Mykénské období trvalo — jak už jsme naznačili — více než půl tisíciletí: od mykénských šachtových hrobů z konce 17. a ze 16. stol. př. n. l. přes stavby kupolových hrobek, doložené po celém pevninském Řecku v 15. —  4. stol., i mohutnou expanzi achájského zboží po východním a středním Středomoří ve 14. — 13. stol. až po destrukce mykénských sídlišť na začátku 12. století a definitivní pád Mykén kolem roku 1125 př. n. l. Po něm mykénská kultura ještě po jistou dobu dožívá v památkách hmotné kultury.

bartonek loď skenování0026Jak do tohoto časového rozpětí zařadit události, o nichž nám vypráví řecká hérojská mytologie? A do jaké míry jsme vůbec oprávněni předpokládat v té či oné báji reálné historické jádro a domnívat se, že ta či ona osoba skutečně existovala? Mytické osobnosti mívají často své předky odvozeny od různých božstev, a proto bývají zejména počátky jejich rodokmenů pochybné. Nadto se nám tyto rodokmeny většinou zachovaly až z dob poměrně pozdních. To znamená, že jejich podobu mohly ovlivnit rozmanité pozdější dynastické zájmy směřující k tomu, aby byl jeden rod (nebo město) vyzdvižen nad druhý; a tak se asi nezřídka do jednotlivých rodokmenů dodatečně vsouvaly další mytické postavy. Nelze však vyloučit ani opačný jev, že se nám totiž některé rodokmeny zachovaly ve zkrácené podobě a že například poměr syna k otci tu může být vztahem potomka k vzdálenému předkovi s vyloučením málo významných mezičlánků. A nesmíme nechat bez povšimnutí ani tu okolnost, že časové rozpětí mezi jednotlivými generacemi bylo v různých případech různé a že zvláště při delší řadě potomků nemusel být počet generací jednoznačným chronologickým vodítkem. A aby to bylo ještě složitější, mezi héróy se našlo i mnoho takových, kteří měli jednoho rodiče smrtelného (zpravidla matku) a druhého z řad bohů (nejčastěji Dia), čímž se zřejmě zakrýval nemanželský původ dítěte.

Nejdelší řecký rodokmen je rodokmen králů z Argu, resp. z jiných center staré Argolidy. Má celkem dvacet po sobě jdoucích generací, počínaje ovšem říčním bohem Ínachem, a to by činilo — při přibližném přepočtu 25 let na jednu generaci — kolem 500 let. Rodokmen však vzbuzuje jisté podezření, že byl v pozdější době uměle upraven za tím účelem, aby se jím v řecké době klasické dokazovala priorita Argu před Mykénami. Jména, která tu nacházíme, jsou dosti poučná. Prvních šest jmen patří asi ještě předřeckému etnickému živlu. Na 12. místě se objevuje Danaos, argejský král (a údajný zakladatel Argu), který byl původem ze severní Afriky; vypravovalo se o něm, že když si ještě kdysi v Africe jeho bratr Aigyptos (Egypt) přál, aby se jeho 50 synů oženilo s 50 dcerami Danaovými, Danaos nesouhlasil a odvezl své dcery z Afriky do Argolidy. Odtud údajně pocházela pramáti jejich rodu, Ínachova dcera Ió, kterou kdysi svedl Zeus. Aigyptos Danaa i jeho dcery vyslídil a donutil Danaovny k sňatku se svými syny. Jenže Danaovny se na návod svého otce odhodlaly k strašnému činu: o svatební noci jich čtyřicet devět zavraždilo své manžely a bratrance. Po své smrti byly pak odsouzeny k trestu, aby v podsvětí na věčné časy nabíraly vodu do děravého sudu. Na 17. místě rodokmenu je zařazen Perseus, velký cestovatel a údajný zakladatel Mykén; ale toto je asi argejský podvrh, neboť Mykény se jeví ve světle archeologických výzkumů starší, než aby bylo možno klást jejich vznik teprve do doby jen o několik málo generací předcházející trojskou válku. Na 20. místě nacházíme pak Héraklea, kterému se již nedostalo královské moci. Proslul však tím, že poctivě splnil dvanáct obtížných úkolů, kterému z Diova příkazu ukládal jeho vzdálený příbuzný, mykénský král Eurystheus. Dodejme, že Eurystheus zemřel bezdětný a po jeho smrti se ujal vlády v Mykénách Eurystheův strýc (bratr jeho matky) Atreus z rodu Pelopovců. Ti odvozovali svůj původ od Tantala, krále maloasijské Lýdie, vládli nejprve v peloponnéské krajině zvané Písátis, v níž prý Pelops založil tradici her zvaných olympijské, smutně prosluli řetězem nejodpornějších vražd, jejichž hlavním dějištěm bylo jejich nové sídlo Mykény, a největší moci dosáhli za Atreova syna Agamemnona, který byl vrchním velitelem řeckých vojsk v trojské válce.

bartonek loď skenování0023Existují i podobné, ovšem kratší genealogie vládců jiných oblastí. Tak se severořeckou Thessalií byl spjat rod odvozující svůj původ od Kréthea, zakladatele města Iólku, odkud vyplula pod vedením Krétheovce Iásona proslulá loď Argó, o níž bude ještě řeč. V boiótském Orchomenu vládli Minyovci, s nimiž byli po přeslici spřízněni i Krétheovci z Iólku, v boiótských Thébách pak Kadmovci, jejichž praoec Kadmos přišel z foinického Tyru. V Athénách proslul královský rod odvozující svůj původ od mytického zakladatele města Kekropa a pyšnící se takovými hrdiny, jako byl Théseus, vítěz nad krétskou obludou Mínótaurem. Z blízkého ostrova Aigíny odvozoval svůj původ rod Aiakovců, z něhož pocházel mimo jiné i slavný hrdina trojské války Achilleus. O argolských Ínachovcich, vystřídaných Pelopovci, jsme se již zmínili a o Néleovcích, vládcích messénského Pylu, je třeba říci, že to byla odnož thessalských Krétheovců a že jejím nejproslulejším zástupcem byl moudrý účastník trojské války stařec Nestór. «

Zdroj: Antonín Bartoněk: Odysseové na mořích historie. Mladá fronta, 1976.

Obrazová příloha a mapka: Převzato z knihy.

Reklamy
komentářů 11 leave one →
  1. Kryserka permalink
    Leden 28, 2016 11:12 am

    Dají se ta videa někde postahovat? Myšia Horka mne zajímala už dříve..

  2. Kryserka permalink
    Leden 28, 2016 11:11 am

    Ludwika Pressová, 1978: Stará Kréta. Panorama. V originále: Źycie codzienne na Krecie w państwie króla Minosa (v polštině poprvé vydáno 1972)

  3. zdenek permalink
    Leden 27, 2016 8:21 pm

    http://www.cbdb.cz/kniha-56934-cesty-starovekych-civilizaci-cesty-starovekych-civilizaci tady ještě jeden tip,na čtení o Achájcích a Dorech,ale nejen o nich.

  4. zdenek permalink
    Leden 27, 2016 8:17 pm

    http://www.databazeknih.cz/knihy/svetem-starych-reku-54479 začínám jí ted číst,a vypadá to zajímavě.

  5. zdenek permalink
    Leden 27, 2016 7:52 pm

    Dorové si servítky nebraly a jejich vpád na Achájské ůzemí působil jak vodíková bomba.Pokud si vzpomínám četl jsem hodně zajímavých teorií o jejich původu,třeba takovou že Dorové pocházely z ůzemí,kde je dnes Česká Republika.http://www.databazeknih.cz/knihy/zivot-v-homerske-dobe-63927 tady jsem ještě poslal odkaz,na další publikaci k tvému tématu.

  6. zdenek permalink
    Leden 26, 2016 2:54 pm

    Článek jedním dechem😊Od Bartonka,jsem četl ZLATA EGEIS také to vyšlo v Kolumbusu jako tato publikace.tahle edice,byla vůbec nabitá 😀
    https://www.youtube.com/watch?v=NONuAYct3hU tady jsou Slovenské mykény
    https://www.youtube.com/watch?v=gmHQllgplQc taktéž zajímavé povídání.
    https://www.youtube.com/watch?v=h-_yCwwgEPQ JÁSON A ARGONAUTI Po Slovensku
    https://www.youtube.com/watch?v=5etP6tHLzuU a na konec třešnička na dortu.
    přeji pěkné pokoukání.
    Ještě jsem zapomněl, že je tam video k tomuto tématu..HNĚV TATRANSKYCH BOHOV😁.
    Antonín Bartoněk, Zlaté Mykény☺dalsi publikace na toto zajímavé téma, před řeckých civilizací.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: