Skip to content

KRAČÚN: Slunovrat u Rodné víry

Leden 3, 2016
tags:

Když se objevila pozvánka na konání slunovratu pořádaného Rodnou vírou, stála přede mnou volba, zda dodržet starý osvědčený rituál, či zkusit něco nového.  Akce se konala v Jihočeském kraji a tak dostupnost se zvědavostí zvítězila.                

Po internetové domluvě se účast Jihočeské sekce Pohanského kruhu smrskla na mou maličkost. Říkal jsem si:  „No, přece mě tam nesežerou, Slované ctí pohostinnost a se svojí ukecaností se nedám.“  Takže jsem v sobotu naložil auto vším nutným pro přežití na pohanských akcí a vyrazil.

Slunovrat se konal u řeky Otavy, kde stojí chata jednoho z účastníků a díky podrobnému plánku a vysvětlení jsem nezbloudil. Pravda, po odbočení z hlavní silnice mě sice zarazila ta kopice hnoje, s absencí zemědělského zařízení, ale vjížděl jsem do jednoho polozapomenutého koutu naší kotliny, kde kromě pár malých vísek není nic.

20151219_134453

Že jsem dojel ke správné chatě, jsem poznal podle slovanského talismanu, co se houpal na krku chlapíkovi, který postával u aut. Zrovna probíhaly přípravy na slunovratový obřad a tak jsem dostal funkci ostrahy objektu a kontrolora kvality zásob. Místo rituálu bylo vzdálené několik set metrů a všechny potřebné věci se tam museli donosit. Bylo to svým způsobem symbolické, každý něco odnesl a tak se aktivně zúčastnil příprav. Poté co se vrátila část skupiny z nákupu (?) jsem povýšil na nosiče dřeva a tak jsem si mohl prohlédnout místo rituálu. Byla to plošina pod vysokou skálou spojená s okolím úzkým pruhem záplavového území Otavy. Normálně sem zasahuje vzdutí Orlické přehrady a však, letošní stav vody odhalil původní koryto a staré vodní dílo – jez.

Postavilo se ohniště a na vrcholu skály už visel pod dubem připravený zápalný Kolovrat.

20151219_160538

Potom se už přemístili všichni na místo konání a dotvořili místo rituálu. Postavili bohy Dažboga s Velesem a nastalo čekání na správný okamžik. Zářící nám to neusnadňoval a jen v mracích prosvítající červenavá záře nás upozornila, že se uložil ke spánku a novému přerodu. Mystiku místa dokreslila padající mlha. Provedla se dokumentace …

20151219_160514

…a mohlo se začít.

Obřad celebroval Vítoslav. Rozloučil se Zářícím a poděkoval za jeho přízeň. S přicházející tmou se rozdělal posvátný oheň, zahánějící nadcházející temnotu a ztělesnění sil Zářícího. Obětovala se medovina, koláč a já třeba přidal kančí párák.

Symbolika Zimního slunovratu je u Evropských etnických pohanů stejná a tak mi nedělalo potíže se orientovat v rituálu. Navíc Slované jsou mými předky a tak o nich vím tolik, že mi tu nebylo nic neznámé. Provolání „slávy“ provázelo každý přípitek či ukousnutí obětiny.  „Slávové“ , “Slavěni“ či „Slávisti“? Rozbor nechám odborníkům. Na závěr se zapálil kolovrat na skále.

V mlze se fotí blbě.

20151219_165115

20151219_165149

Po obřadu se nasávala sváteční atmosféra u ohně.

20151219_164826

20151219_164831

Přenesli jsme posvátný oheň k chatě, kde se mohl snáze udržovat a začali slavit. Přátelé z Rodné víry jsou nám z Pohanského kruhu povahově podobní a tak jsem se cítil jako mezi svými. Vlastně jsem byl mezi svými.

Půlnoční části obřadu jsme se zúčastnili jen tři. Museli jsme opět dojít k řece. Šlo o pouštění světýlek po proudu. Ze starého jezu proudil mohutný jazyk a tak to vypadalo snadno. Jenže když se nám špalíky s čajovými svíčkami vrátili několikrát zpátky, museli jsme opustit bezpečí břehu. Tak jsme poskakovali s klackem po kamenech a naháněli špalíky za vracák do proudu. V našem veselém stavu to byl docela dobrý akrobatický výkon, divím se, že nikdo neskončil na přehradní hrázi.

Po našem návratu už část osazenstva spala, tak jsme to po chvíli taky vzdali. Spaním v autě, jsem se vyhnul chrápání a jinému narušování spánku od bohatýrů z Rodné víry. Ostatně komentáře při snídani utvrzovali mojí správnou volbu.

Posvátný oheň přeživší noc, potvrzoval boží přízeň, i když se Zářící nevynořil ze zatažené oblohy.

20151220_074849

Přenesli jsme oheň na místo rituálu a přivítali zrozené slunce.

20151220_081815

Posvátný oheň zapálený ze čtyř stran převzal obětiny a odnes je do výšin k Zářícímu, skrývající se stále v mracích.
Sláva Bogom!
Pak už proběhlo jen loučení a cesta domů.

Ač byl Kračún Rodné víry veden v jiném duchu, neztrácel jsem se v něm. Něco děláme jinak, ale většinu podobně. S takovými lidmi opravdu prožijete pohanský obřad, který vám něco dá. Minimálně ten pocit spřízněnosti.
Těším se na setkání Rodné víry s Pohanským kruhem.

Reklamy
komentářů 5 leave one →
  1. Duben 11, 2016 8:00 pm

    Eu li este pos completamente sobre a semelhanca de
    mais recente e anteriores tecnologias, e incrível artigo.

  2. Leden 10, 2016 11:21 am

    Tady je reportáž z Kračunu Rodné víry z Hradce Králové, kterého jsme se měli se ženou tu čest účastnit. Ještě jednou moc děkujeme 🙂 http://rodnavira.cz/blog/ze-zivota/hradecky-kracun/

  3. Miky permalink
    Leden 3, 2016 3:20 pm

    Moc pěkně napsané, díky, Frostíku. Moc mě těší tohle sbližování Pohanského kruhu a Rodné víry. 🙂

Trackbacks

  1. Fotky a report z Kračúnu v jižních Čechách | Rodná víra

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: