Skip to content

Na přednášce: Začínáme s pohanstvím – Ásatrú

Prosinec 17, 2015
tags:

M 01Čépeeska (Česká pohanská společnost) letos během roku uspořádala pásmo přednášek s názvem Začínáme s pohanstvím. V sedmi různých setkáních tak byly začátečníkům i pokročilým představeny různé směry současné pohanské scény. Kdybych byl, nedej bozi, Pražákem, nebo měl více volného času, asi bych se jich zúčastnil skoro všech, ale jsem rád, že se mi podařilo dostat se alespoň na tu poslední přednášku z celého cyklu, která se věnovala germánskému pohanství, nebo chcete-li Ásatrú.     

Přednášku vedl Managarm, kterého většina z nás poznala při jarním setkání ve Sluneční zátoce. Managarm stál kdysi u zrodu české germánské tradice a vyznavačem Ásů je již od konce devadesátých let, těžko bychom tedy hledali k tomuto tématu někoho vhodnějšího. Jeho úkol byl ovšem těžký, protože téma Ásatrú je obsáhlé a pokud měl vysvětlit o co se jedná i naprostým laikům bylo třeba začít od prvopočátků a ponořit se do hluboké historie. Nejprve jsme proto slyšeli něco o dějinách starých Germánů, o tom co byli zač, co o nich víme ze zpráv antických autorů apod. Dotkli jsme se i dnes tolik populárních vikingů a zde Managarm správně podotkl, že pokud někdo obdivuje národ vikingů, měl by si uvědomit, že žádný takový národ nikdy neexistoval, neboť slovo vikingové neoznačuje etnikum, ale řemeslo námořních nájezdníků a tomu se v tzv. době vikinské věnovali lidé různých národů severní Evropy, a já dodávám, že dokonce i někteří Slované.

M 02Potom Managarm připomněl něco z historie germánského pohanství v České republice. Mluvil o společenství Fraternitas UlfaR, které se objevilo na konci devadesátých let, o tom jak se z něj v roce 2000 vyvinulo veliké společenství Heathen Hearts from Boiohaemum, slučující asi sedm samostatných klanů, a jak se později toto sdružení zase rozdrobilo. Managarm prohlásil, že ačkoli se někdy říká, že Heathen Hearts zanikli, občanské sdružení pořád existuje a některé klany stále fungují. Po jistém období, kdy se klany stáhly do ústraní se prý mezi germánskými pohany začíná objevovat touha znovu se více otevřít lidem zvenku.

M 03Jako člena PK mě samozřejmě potěšilo, když pak Managarm zhodnotil českou pohanskou scénu slovy „Díky bohům za Pohanský kruh, protože kromě něj už tu máme jen samá sluníčka.“ Hned také vysvětlil co tím myslí a rozebral rozdíl mezi folkish (etnickými) pohany, kteří se snaží čerpat z domácích evropských tradic a pohany univerzalistickými, kteří domácí tradice doplňují a ředí prvky odjinud, až se v tom někdy to naše evropské pohanství skoro ztratí. Zároveň ale upozornil i na to, že někteří folkish pohané někdy zase sklouzávají do extrému, když např. tvrdí, že ten, kdo mluví slovanským jazykem a bydlí v Česku nemůže vyznávat jiné náboženství, než slovanské. Managarm řekl, že jazyk je samozřejmě velmi důležitý, ale kdyby byl rozhodující, museli bychom za Slovany mít třeba i Vietnamce, kteří u nás žijí už ve druhé či třetí generaci a od malička mluví česky. Také místo, kde  žijeme je důležité, ale Managarm podotkl, že je třeba si uvědomit, že rodový strom každého z nás se v každém svém patře rozšiřuje více a více do šíře a že, i kdyby někteří z nás objevili jednu jeho větev, která sahá až někam do Dánska nebo Švédska, nedělá to z nás ještě jasného Skandinávce.     Chápu to stejně. Každý z nás je výsledkem větší, či menší směsky různých evropských etnik a tak záleží vždy na tom, co o svém rodovém původu víme a k jakému z původních evropských náboženství nás to vnitřně více táhne. Myslím, že podobně jako většina našich germánských pohanů ctí i své slovanské předky, dokáží rozumní slovanští pohané mít v úctě i svého německého či řeckého dědu.

M 04Hned na počátku nás Managarm upozornil, že téma přednášky je velmi široké a má-li se vejít do vymezeného času, bude se muset vyhnout složitějším záležitostem, jako jsou runy, nebo výklad mnohočetné duše, přesto trochu dotkl i témat jako je wyrd a orlog, tedy severské pojetí osudu a předurčenosti a já osobně jsem uvítal krásnou definici toho, jak je v Ásatrú chápána nesmrtelnost. Zapsal jsem si ji do svého notesu : „Nesmrtelnost chápe jako cíl, jehož se dá dosáhnout skrze potomky a skrze slávu vlastního jména.“ Tohle pojetí mi hodně sedne. Mám totiž za to, že naše představy o posmrtném životě v nějakém zásvětí či pohanském ráji stejně hodně kulhají za skutečností, ale tahle definice vychází z hmatatelné reality. Vy, kdo máte děti mi jistě dáte za pravdu, že člověk se v nich často vidí, a to doslova. Vidíte v nich rysy své podoby, vidíte v nich po vás zděděné vlastnosti. Vaše geny  a vlastně část vás samých v nich opravdu přežívá a až tu jednou nebudete, ony vás v sobě ponesou dál. A sláva vašeho jména? I v tom je kus velké pravdy. Jak rychle je člověk zapomenut. Svojí prababičku ze Žďáru jsem nepoznal. Vzpomínka na ni žije už jen v mých rodičích, až odejdou oni, nikdo nebude vědět, že tu vůbec byla. Jenom výjimeční lidé, zůstávají ve vzpomínkách ostatních po celá desetiletí či staletí, jenom o nich se dál vyprávějí „ságy“.

M 05Managarm nám samozřejmě představil i některé germánské bohy, připomenul nám svátky, které germánští pohané slaví, vysvětlil nám co je to blót (oběť bohům) a sumbel (přípitky bohům) a lehce se dotkl toho, jak tyto věci provádí HH. Managarm upozornil i na rozdíl mezi tím, jak žili naši dávní předkové a jak žijeme my. Zatímco oni skutečně více žili a reálně prožívali, my často více studujeme a promýšlíme. Na hluboké intelektuální disputace neměli naši předkové většinou čas a dělali prostě to, co bylo praktické a fungovalo jim to. Naše současná pohanská praxe sice musí mít základ ve staré víře, ale měla by vycházet především z dnešních našich potřeb, proto je možné i některé staré věci trochu měnit a přizpůsobovat.

Celkově vzato byla přednáška pěkná, litovat můžeme jen dvou věcí. Za prvé toho, že se nepodařily v projektoru rozchodit doplňující obrázky a za druhé toho, že nebylo více času. Ke konci už musel Managarm hodně chvátat, ledacos jen naťukl a už jsme šli dál, nezbyl nám ani čas na diskusi a otázky. I tak si ale myslím, že opravdový zájemce měl dost možností dělat si poznámky a pak věci doma dohledat, nebo po skončení za Managarmem zajít a zeptat se na něco osobně.

M 06Celá akce skončila tradičně v hospodě, takže ten kdo nechvátal domů si mohl u piva popovídat s přáteli nebo se seznámit s někým novým. My, čtyři účastníci z Pohanského kruhu tj. Jakub, Jirka, Myslič a já jsme samozřejmě nechvátali a v Šenkovně jsme patřili k těm, co se zdrželi skoro nejdéle. Jsem rád, že jsem měl možnost prohodit alespoň pár slov z Jakubem Achrerem z ČPS, a že jsem se seznámil i Radkem Wolfem a Agnarem Geirrodsonem z klanu Managarm, které jsem znal zatím pouze virtuálně.

Co říci na závěr? Jeden z nejmenovaných členů PK mi sdělil, že jestli se něco musí čépeesce uznat, tak je to, že mezi sebou mají pěkné holky. Já bych k tomu dodal, že se musí uznat i to, že ten přednáškový cyklus byl dobrý nápad a skvělý počin, který jistě pomohl mnoha nováčkům se zorientovat a nasměřovat jejich další kroky. Nám nenováčkům pomohl se aspoň sejít a pobavit se a možná se i inspirovat k tomu, že bychom podobné akce mohli začít dělat taky.

Reklamy
komentářů 9 leave one →
  1. k-AREL permalink
    Prosinec 20, 2015 11:15 am

    Chěl bych se jen zeptat o pojetí té nesmrtelnosti. Pokud teda by ta nesmrtelnost šla ruku v ruce s geny tak co potom pojetí Valhalla,Hel,Vanaheim a další jejich říše kam se odebírají mrtví.A´t již padlí v boji nebo stářím…. ? Kdyby přeci věřili že duše bude přecházet s otce na syna a tak dále tak by jim bylo k ničemu světy jako valhalla a další???? Tohle mě zajmá a mám v tom furt chaos. Varg zase vidí bohy v nás, tady podle článku to jde z otce na syna , a někdo zase že poputujem do světů bohů nebo do dalších říši…

    • Rushwolf permalink
      Prosinec 20, 2015 5:29 pm

      To je asi trochu nepochopení… nesmrtelnost skrze geny přeci není myšlena tak jako že se do tvého potomka přenese tvá duše a vědomí. Každé tvé dítě, potomek,je individuální, svébytná osobnost s vlastním osudem, ale nese tvou krev,tvůj odkaz, jméno, podobu a spoustu dalších věcí co utvářely tebe jako individum. Je to jedna z forem „nesmrtelnosti“ či přesněji pokračování života tvého a tvých předků skrze další generace a s Valhalo či obecně ze zásvětím se tato forma předání části sebe sama do dalších věků, nevylučuje,ale doplňuje. Podobně to je z pověstí, s proslulostí…

    • Miky permalink
      Prosinec 21, 2015 6:15 am

      k-ARLE, je to tak jak říká Rushwolf, nesmrtelnost skrze potomky a slávu jména se s představou posmrtného života v zásvětí nevylučuje, spíš doplňuje. Každý nějakou tu představu o tom, co bude s naší duší po smrti máme, ale jsou to naše představy, které se mohou a pravděpodobně budou od skutečnosti velmi lišit. Jak to vypadá ve Valhalle či Helu? Jsou eddické popisy přesné nebo jsou to jen metafory? Dostane se do Valhally každý, kdo padne v bitvě nebo pouze zvláštní Ódinovi zasvěcenci? Čím se liší slovanské zásvětí od germánského, nebo keltského? A liší se od sebe vůbec? To, a ještě spousta otázek člověka napadá, když nad tím přemýšlí. A může nám na to dát někdo uspokojivou odpověď? Já myslím, že ne. Každý si nakonec udělá svou vlastní představu, a teprve po smrti se ukáže, jak je to doopravdy.
      Nesmrtelnost skrze naše potomky a skrze proslulost je oproti tomu něco reálného o čem není pochyb. Je to tak pravdivý koncept, že ho mohou přijmout dokonce i ateisti. Ten koncept je navíc v souladu s etnickým pohanstvím, které je založeno na úctě k předkům a k rodové linii. Proto s ním tak souzním. 🙂

    • Prosinec 21, 2015 8:45 am

      Jak se praví v „Hávamálu“:

      „Zajde majetek,
      zemřou přátelé,
      ty sám též zemřeš.
      Jen toho pověst
      potrvá věčně,
      kdo si ji zaživa zasloužil.

      Zajde majetek,
      zemřou přátelé,
      ty sám též zemřeš.
      Vím jedno jen,
      co věčně trvá:
      po mrtvém soud mužů.“

      • Pavel permalink
        Prosinec 21, 2015 10:38 am

        Moooc hezké a moooc pravdivé. Velice rozumná řeč!!!

  2. Prosinec 17, 2015 1:53 pm

    No jo, a pak že se nic neděje 🙂 Za mne tedy můžu poznamenat, že to bylo povedené. 🙂

  3. Medvidek permalink
    Prosinec 17, 2015 11:28 am

    Ano, postavit můžete cokoliv, vytesat do čehokoli, proslavit se čímkoli. Ale stejně jednou stavba padne, skála zvětrá a mysl zapomene. Ale krev, ta se nese z generace na generaci. Tam také spatřuji nesmrtelnost člověka, tak pokračuje rod. Když si vezmeme i příklady z přírody. V podstatě všechny živočišné i rostlinné druhy mají hlavní náplní zaručení přežití svého druhu. Pak bych ještě doplnil, že Managarm přislíbil, že zveřejní svou osnovu, kterou si připravil pro svou přednášku. Takže i ti co se z nějakého důvodu nedostavili, ale chtěli by mít nějaké vodítko v Asatru, tak snad dostanou příležitost. Rozumný člověk by neměl mít problém rozluštit některé zkratky Managarma a navíc mám zkušenost, že čím míň člověk dostane něco za darmo, tím více to vnímá.

  4. Rushwolf permalink
    Prosinec 17, 2015 9:34 am

    Pod to pojetí nesmrtelnosti bych se z fleku podepsal, vnímám to stejně 🙂

    • Miroslav "Frostík" Mráz permalink
      Prosinec 17, 2015 9:45 pm

      A jak jinak se to dá vnímat? 😀

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: