Skip to content

Jiné světy v mýtech a legendách Vikingů

Říjen 19, 2015
tags:

IMG_4513Nejsem zrovna člověk, který by vyhledával univerzitní auly. Ale pokud se v nich dějí přednášky o tom, co mne zajímá, tak občas neodolám a vyrazím i na toto, jinak pro mne zapovězené, území. A právě v sobotu 17. 10. 2015 jsem udělal moc dobře, že jsem spolu se soukmenovcem Tomasem vyrazil do Prahy na jednu takovou událost 🙂 . Ve 14 hodin totiž v hlavní budově FF UK na Palackého náměstí přednášel Mgr. Jan Kozák na téma Imaginární světy: Jiné světy v mýtech a legendách Vikingů. Přednášející je čtenářům Pohanského kruhu asi znám jako překladatel Ságy o Hervaře (Herrmann a synové 2008) nebo jako jeden z překladatelů sborníku Eddica Minora (Herrmann a synové 2012).

Po trochu větších potížích s parkováním (holt centrum Prahy) jsme s Tomasem dorazili k budově, kde měla proběhnout přednáška. Tady už nás čekal jihočeský soukmenovec Medvídek a vedl nás k  místnosti č. 200. Bylo ještě asi deset minut před oficiálním zahájením a na chodbě postával hlouček klasicky vypadajících studentek: Tedy holky s baťůžkama. O kousek dál podupával netrpělivě chlápek v černé košili s vizáží jako Dave Grohl ze skupiny Foo Fighters. Ještě o něco později dorazil David Stříbrný, když jsme se pozdravili a podali si ruce, povídá: „Hele, támhle je Kozák.“ No jasně, „Dave Grohl“ je Jan Kozák 🙂 . No, ještě, že jsem mu tak neřekl  🙂 . Zbyla chvilka času na seznámení i s ním a už to pomalu začínalo.

V přednáškové místnosti se nakonec sešlo asi třicet lidí, což možná nevypadá jako velké číslo, ale aspoň nikdo nevyrušoval a byl klid na samotné povídání. Jan Kozák začal trochu zevrubněji, popsal časové rozmezí tzv. „doby vikinské“, kde všude se staří Seveřané na svých cestách dostali a s kým přišli do styku. Zastavil se hlavně u Islandu a poněkud svébytného pojetí tamní formy „demokracie“ – Althingu. Pověděl nám také o tamním přijetí křtu, kdy oficiálně bylo uznáno křesťanství za celoostrovní náboženství, nicméně domácí praktikování pohanských kultů bylo ještě nějaký čas tolerováno. Pak přešel k samotným ságám, tzv. Starší Eddě a díle Snorriho Srurlusona, tedy tzv. Mladší Eddě. Popsal v kostce kosmologii starých Seveřanů, včetně světového stromu Yggdrasilu a pomalu se přesunul k oněm cestám do jiných světů.

Tyto cesty do „zásvětí“ nebo „jinosvěta“ demonstroval přednášející například na eddické písni Baldrovy sny, která popisuje kterak Óðin putuje do říše mrtvých, aby zjistil, zda jde zabránit smrti jeho syna Baldra  – toho Kozák popisuje téměř jako přitepleného rozmazlence 🙂 . Všeotec používá k získání informací i nekromancii – neváhá přinutit mluvit dávno mrtvou vědmu:

„Nemlč, věštkyně,
ptát se nepřestanu,
dokud mi plnou
nepovíš pravdu,
kdo Baldrovi
bude vrahem,
o život oloupí
Ódinova syna?“

No, jak to dopadlo s Baldrem, a co z toho vzešlo, to už čtenáři Pohanského kruhu jistě vědí 🙂 .

Další cestou hrdiny do „jinosvěta“ ukázal Kozák s pomocí Mladší Eddy, konkrétně zmínil cestu Thora, Lokiho a Tjálfiho  do země obrů, kde museli čelit zkouškám zdejšího vládce Útgardlokiho. Tady přednášející poukázal na to, že hrdina, který je ve „svém“ světě vyhlášeným silákem, v „zásvětí“ o své schopnosti přichází a může vypadat i jako úplný trpaslík. To se právě stalo Thorovi a jeho souputníkům, když nocovali v rukavici obra Skrýmiho, kterou považovali za jeskyni. Ve skutečnosti šlo pouze o palec obří rukavice. Zde Kozák zmínil i skutečnost, že si staří Seveřané dokázali takovýmto způsobem dělat ze svých bohů legraci.

Sigurd skenování0004Dále jsme se dostali i k jiným případům, kdy hrdina nepostupuje zrovna „hrdinsky“, protože v „jinosvětě“ musí jednat jinak, než je běžně zvyklý. Opět byl jako příklad uveden Thor, který se musel převléci za Fryu – tedy ženu – aby získal zpět své kladivo. Zajímavým fenoménem, na který Kozák upozornil, je klasický model používaný i dnes autory fantasy literatury: Hrdina dostane úkol, doputuje na vzdálené místo, porazí tamní obludu a vrátí se domů s pokladem, který obluda střeží. To je příklad Ságy o Völsunzích, kde musí Sigurd zabít draka Fáfniho nebo staroanglického eposu Béowulf, kdy stejnojmenný hrdina zabije nejdříve obludu Grendela s jeho neméně obludnou matkou a na sklonku života i draka, který střeží bájný poklad. Tady jsem si dovolil poprvé vyrušit s poznámkou, že se to velice podobá řecké legendě o Zlatém rounu. Jan Kozák mi dal za pravdu s tím, že příběhy o putování za poklady hlídané bytostmi z jiných světů jsou vyprávěny v Evropě snad už od jakživa 🙂 .

Severští hrdinové nemuseli putovat jen do dalekých krajů, jak popisují tzv. lživé ságy, aby vstoupili do „jinosvěta“, stačilo, aby se odvážili do mohyl. Tedy do míst, která měla pověst dost děsivou, a to díky těm, kdo v nich byli pohřbeni. Tady šlo, podle Kozáka, možná dokonce o jakousi iniciaci: Kdo přežil sestup do takové mohyly, získal si jméno statečného muže. Takový obyvatel hrobky nemusel však být vždy zlý, pokud za svého života byl například dobrým hospodářem, i po smrti jeho mohyla zajišťovala širokému okolí úrodná pole a statky. Pokud byl ovšem zloduch, byl jím tedy i po smrti. Takový krkoun pochopitelně mohl sedět v mohyle na pokladu a střežit jej. Kdo se mu ho pokusil vzít, musel počítat s tím, že mu ho tento draugr jen tak nevydá…

Téměř na samém závěru Jan Kozák prohlásil věc, která mne zaujala velmi: Mluvil totiž o tom, že takovéto přechody do „jinosvěta“ mají často něco společného s vodou a tekutinami obecně. Evropané dodnes rádi tráví letní dovolenou někde u moře. Jde prý o velice starý archetyp přechodu skrze vodu do míst, kam se běžně nedostáváme tak často. I hrdina Béowulf musel podstoupit cestu pod vodopád, aby mohl bojovat s Grendelovou matkou. A co mne hodně pobavilo, a čemu musím dát velice za pravdu, je toto: „Pozůstatkem tohoto archetypu jsou i naše páteční chlastačky, skrze tekutinu tak dodnes přecházíme ‚jinam‘, do jiné reality.“  🙂  🙂

Takže abych přednášku Jana Kozáka shrnul: Moc se mi líbila a jsem rád, že jsem tam mohl být a s tímto borcem se blíže seznámit. Možná si na stránkách Pohanského kruhu už brzy budete moci přečíst rozhovor s tímto zajímavým odborníkem 🙂 .

Fotografie: Autor.

Ilustrace: Motiv z legendy o Sigurdu Drakobijci.

Reklamy
komentářů 6 leave one →
  1. Bohuslav Svatoš permalink
    Říjen 25, 2015 11:07 pm

    Kliknul jsem na ten odkaz; http://arkona.sk a připadám si po náhledu jako v osmdesátých letech. Dostal se mi tenkrát do pařátů Metall hammer a tam drsňácko autenticky psali o tom jak jebou na fucking commercial doménu a metaláci jsou svébytní a nekomerční. No a ještě tam byla řada odkazů na nekomerčně okovaný metalácký hadry a další podpůrné oděvní manifestace novověkého osvícence vyrvaného z tenat křesťansko svatouškovských bludů, které lze zakoupiti za příznivé ceny a projevit svého nezávisle ďábelského ducha zpupně ťapajícího si svou nekřesťansky pekelnou/pohanskou cestou.
    Výše zmíněný veb pracuje /mám pocit/ ve stejně „nekomerčně nekonzumním“ duchu tehdejšího metallhamru, když oslovuje současné nekonzumeristické pohany s tím, že zakoupením jím poskytovaných pohanských svátostí se stanou autentickými pohany, kteří rozhodně nekráčejí cestou bezduchých konzumeristů.

    • Frostík permalink
      Říjen 26, 2015 7:53 am

      Pravda. To, že se někdo navleče do metalového oblečení a ověsí se „pohanskou svátostí“, nemusí být přímo pohan. Může to být jen mladická vzpoura proti systému. My jsme to nosili v 80.letech, protože to symbolizovalo příslušnost k hudebnímu směru a určitému stylu života.
      Pohanství je však provázáno v každém okamžiku žití. Kolik z těch příznivců Pagan Metalu si vzpomene na bohy v běžný pracovní den? Kolik z nich, opravdově vzývá?
      To by docela stálo za průzkum.

    • Říjen 26, 2015 1:26 pm

      Jen si říkám, proč to Svatoš řeší zrovna tady pod tímhle reportem, který je uplně o něčem jiném… Od takových komentů je „Vzkazy čtenářů“.

      • Bohuslav Svatoš permalink
        Říjen 26, 2015 7:43 pm

        Nevěděl jsem kam s tím, teď už vím, pro příště.

  2. Říjen 25, 2015 11:07 am

    „Sága o Hervaře“ stále v prodeji, včetně druhého svazku komentářů 🙂 https://www.kosmas.cz/knihy/148697/saga-o-hervare-komentare/

Trackbacks

  1. „Staroseverské“ přednášky | Projekt Forlǫg

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: