Skip to content

Contra Vitium: Jak časopis VICE mylně charakterizoval náboženské hnutí

Září 6, 2015
tags:
Tór v boji s midgardským Hadem, autor Henry Fuseli

Tór v boji s midgardským Hadem, autor Henry Fuseli

Pozn. překl.: Etničtí pohané se u nás občas potýkají s různými nařčeními z rasismu, nacismu, fašismu či jiného společensky závadného -ismu. Hudební server Heathen Harvest, zabývající se undergroudovou a post-industriální hudbou, nedávno reagoval na článek, který se objevil v kanadském časopisu VICE a v němž bylo podobně negativně onálepkováno konkrétně germánské pohanství. Překlad zmíněné reakce tedy zveřejňujeme pro její argumentační hodnotu, jež může být z  důvodů uvedených výše užitečná i v našich končinách.

W.

Už jste někdy tak zbožňovali nějakého tvora tak, že jste měli pocit, že ho umačkáte? Jestli ano, tak nejste sami — prý se jedná o známý fenomén nazvaný ‘něžná agrese’ [cute aggression] a něco podobného se líčí v klasické novele O myších a lidech. Lennie— v příběhu toulavý námezdní dělník— zabije při mazlení mláďátko a pak podobným způsobem i ženu. Lennieho přítel George hned tuší, že přijde pomsta, a poskytne místo toho Lenniemu bezbolestné řešení. Lennieho příběh je spíše ponurý, přesto jde o filosofické vyprávění, jak dle mého názoru budete souhlasit.

Argument přednesený ve formě metafory může často zchladit ohnivou debatu. Lze se mnohem snáz vyvarovat slov, která ji spouštějí, a oponent je pozván, aby posoudil postoj druhého objektivněji. Náš letmý pohled do novely O myších a lidech zdůrazňuje mou metaforu o volbě, protože se pokusím reagovat na článek, který se nedávno objevil v časopise VICE Magazine: How a Thor-Worshipping Religion Turned Racist [Jak se náboženství uctívající Tóra stalo rasistickým] od Ricka Paulase. Autor onoho politického dílka se vydal demonstrovat převahu rasismu v pohanském náboženství, jež ctí germánský panteon bohů a bohyní; chvílemi se zdravým rozumem, přesto jindy s takovým stupněm zostuzování, které může vzejít jen z hluboké předpojatosti.

Článek, který se ve VICE objevil, v zásadě odmítá jakýkoliv projev etnické výlučnosti, ať má jakékoli důvody, jako rasistický a nepřijatelný. Z vlastních zkušenosti vím, že ti, kteří zastávají takovou pozici, jsou často upřímní, usilují o lepší svět, ale podotkl bych, že se podobají Lenniemu z O myších a lidech; jsou tak nadšení rozmanitostí, že ji bezděčně zabíjejí. Multikulturalismus je báječná věc – trvá na tom, aby se zachovávala práva spousty bohatých a krásných kultur (obvykle docela starých). Přesto aby multikulturalismus uspěl, musí být kulturám dovoleno zůstat v bezpečných rukách lidí, kteří je historicky střežili. V tomto případě je pohanství germánského typu — na něž se s oblibou odkazuje jako na ‘Asatru’, ‘Odinism’ či ‘Heathenry’— napadáno za to, že se otevřeně spojuje se severoevropským původem.

Rick Paulas správně identifikuje, že jisté organizace — často v rámci amerického vězeňského systému — používají pohanské symboly, slova a talismany k sledování spíše specificky politického programu než duchovního. Sám jsem na ně narazil. Některé z těchto skupin bezpochyby tvoří muži a ženy, kteří jsou nenávistně rasističtí na pomezí násilí, a tímto odhalením autor VICE trochu ospravedlnil název svého článku. Přesto si v tom protiřečí — vlastními slovy autora:

‘Nejde ani tak o to, že bílí vězňové věří v náboženství ódinismu, jako spíše, že se potřebují přidružit k nějaké náboženské organizaci, aby měli za mřížemi zaručena určitá práva.’

Nemůžete označit nějaké náboženství za ‘rasistické’ a zároveň tvrdit, že ti ukázkoví rasisté v něm vlastně náboženství nevyznávají. Jakákoliv  extremistická organizace může přibrat rezervovaný a mírumilovný systém víry, avšak zločiny by se nikdy neměly odrazit na prostředku, jen na tom, kdo s ním nakládá. Mohli bychom se podívat na islámské náboženství, a jak liberálové s dobrým úmyslem trvají na tom, že provinění jeho přívrženců neodrážejí učení islámu. Je ironií, že titíž lidé se zdají záměrně nakládat s pohanstvím velice rozdílně — jsou ochotni tvrdit, že když nechutní lidé zneužívají náboženství, to se pak ‘stává’ špatným. Pravda, přiléhavější název (a zaměření) odhalení časopisu VICE  by měl znít: Jak se dávného evropského náboženství zmocnily gangy.

Tento protimluv není žádná nevinná chyba. Článek z VICE není jediný, který nelpí na nestrannosti a logice, ale je veden velmi rozšířeným politickým světonázorem, který se snaží předefinovat jazyk a vnímání pro své vlastní ohavné účely. Tento program může ilustrovat následující výňatek:

‘Obecně řečeno, v tomto kontextu “lidový” vlastně znamená “rasistický”.‘

Stephen McNallen s Changes

Stephen McNallen s Changes

‘Lid’ je definovatelná skupina lidí. V kontextu pohanství ‘lidovost‘ jednoduše odkazuje na taková náboženství, která udržují jednoznačně rodové zaměření. Navzdory chybným pojetím, jaké vzešlo ve VICE, lidové pohanství nezahrnuje rasovou nenávist. Ve své ryzí formě by lidovost jen vznesla otázku, proč by si osoba zvolila praktikovat rodové náboženství, které její předkové nepraktikovali, a aby onu pozici účinně prosadila — pro dobro všech národů světa — uplatňovala by citlivou výlučnost. Stephena McNallena—vůdce Asatru Folk Assembly— VICE cituje takto:

‘Nikdy jsem netvrdil, že neevropané nemohou praktikovat Ásatrú. Rád bych však věděl, proč by chtěli vyznávat spíše evropské původní náboženství než zcela platné a hodnotné původní náboženství svých vlastních předků. Rád bych věděl, jak se musí cítit jejich předkové, když jsou tak ignorováni.’

Toto je patrně rasismus. Máme prý věřit, že není žádný podstatný rozdíl mezi otevřeně násilnou, rasovou nenávistí některých vězeňských gangů a světonázorem člověka, který riskoval život za domorodce v Barmě, Tibetu, Indii a Africe (jak dokládá jeho heslo na Wikipedii). Stephen McNallen má svůj spravedlivý podíl kritiků a jejich obvinění se obecně soustřeďují na dvě věci: jeho spojitost s lidmi, kteří zastávají politické ideologie považované za nepřijatelné a jeho nekajícně lidový přístup k náboženství (o čemž je vlastně útok VICE na pohanství). Žijeme v době překonaných ideologií — zdánlivě nový systém víry pro každý tucet věřících. Silný muž či žena proto musí být schopni nalézt společnou půdu s těmi, jejichž víru plně nesdílejí, aniž by vůči nim uplatňovali vinu. Dle některých nicméně ne. Patrně jsme všichni prázdné nádoby čekající, až nás infikuje iracionální nenávist těch, s nimiž komunikujeme.

Jediný smysl, který si lze vzít z takové schizofrenie — která tak háže do jednoho pytle mezirasovou dobročinnost i tupou nenávist — je, že se všechno scvrkává na to, jak definujeme ‘rasismus’. Navzdory potřebě se odvolávat na nepopiratelnou rasovou nenávist — převážně se omezující na vězeňské gangy — Rick Paulas naléhavě chce, aby jeho čtenáři uvěřili, že nevinná a nadčasová koncepce výlučnosti je jakýmsi zlem, které může vést jen ke sváru. Zatím v celém západním světě existují organizace, náboženství a charity výlučně pro lidi neevropského původu. Nepředstavuji si, že VICE po množství z nich bude vrhat slovem začínajícím na ‘R’, ale S rizikem předpokladu, že víme, jaké jsou Paulasovy charakteristické názory, podobně remcající lidé až příliš často udržují dvojí standard, pokud jde o záležitosti etnické identity. Hrdost vyjadřovaná menšinami se interpretuje jako nenávist, pokud ji vyjadřuje bílá většina, a toto by naznačovalo, že o svobodě prosazovat zvyky svých předků rozhoduje, zda je jedinec považován za příslušníka převládající skupiny, nebo ne. Pohané však převládající skupinou nejsou! Naše zvyky jsou ohroženější než mnohá náboženství menšin a budou ohroženy stále více, pokud budou vystavena takovému rozdělování.

Dánské děti v tradičním oděvu

Dánské děti v tradičním oděvu

Pokud nárokujete podporu globální mozaiky, kterou je multikulturalismus, pak se nemůžete pustit do odstraňování vybraných střípků z ní. Rovněž si nemůžete udělit právo redefinovat některý z oněch střípků, aby vám kultury, které zastupují, nezpůsobily újmu — a i potom budete bojovat proti síle milionu praotců, kteří pomalu utkali onen svět pro své potomky. Toto platí pro jakýkoliv lid světa — z nichž všechny si zasluhují mít kontrolu nad kulturou svých předků. V praxi se tato kontrola může projevovat jako pocit výlučnosti, ale vezměte v úvahu toto: výlučnost zachovává hranici mezi jednou věcí a druhou — les a pole; fotbal a ragby; veřejné a soukromé. Není to o nic nenávistnější čin, než by bylo vyřadit  D♯ z hudební kompozice v a-moll.

Známý citát praví: ‘Pokud je každý člověk mým přítelem, pak není můj přítel nikdo.’

Můj editor a já jsme se cítili nuceni vznést v této věci vůči VICE námitku právě proto, že úvodní argument zůstává příliš často bez námitek. Zuří vleklá debata, proč tomu tak je, ale řeknu jen tolik, že  vjemy, které uveřejňuje VICE, jsou předávány shora, ve většině případů akademicky i právně postihovány. Jsou to vjemy společnosti, která nechápe kmenovou spiritualitu, a tak do ní promítá všechny druhy příšer, aby diváci zůstali mimo dosah. Navíc dotyčný článek ve VICE může být zrovna tak zamýšlen jako ‘clickbait’ [Článek se senzačními titulky, jehož jediným účelem je navnadit čtenáře ke kliknutí, a tedy zobrazení reklamy – pozn. překl.,]—záměrně kontroverzní dílko, které přiláká dostatek pozornosti, aby zůstali inzerenti na stránkách spokojeni. To je jiná možnost.

‘S hloupým mužem neveď hádky,
muž moudrý se často mírní,
kde hlupec se pouští v půtku.’

— Výroky Vysokého

Tento úryvek z říše pohanské nauky je gnómickou radou, kterou kéž bych dodržoval. Naproti tomu ti, co jsou zodpovědni za článek ve VICE, patrně nejsou špatní. Jsou asi jen produkty éry, v níž se mění definice slov a vjemy se vychylují dle převládající politické ideologie. To znamená, že my v Heathen Harvest Periodical si, tak říkajíc, užíváme, že se nebojíme tmy (a ne, není to opatrná hříčka). Hudebně odmítáme hodnotu mainstreamové hudby, kde je to potřeba, a intelektuálně odmítáme politizaci umění a kultury. Při této příležitosti jsme to považovali za nutné.

Pokud rozmanitost zanikne, ti, kdo ji nevědomě zabili, si možná budou přát, aby se je někdo pokusil zastavit, zvláště pokud se ukáže — jako v případě Lennieho v  O myších a lidech — že bezděčný vrah byl duševně omezený.

[Heathen Harvest by na tomto místě rovněž rádo vyjádřilo svůj vděk za pomoc Christopheru Plaisancemu z Journal of Contemporary Heathen Thought.]

Advertisements
No comments yet

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: