Skip to content

Blaník a Rogar 2015

Srpen 17, 2015
tags:

IMG_4344„Mé jméno je Rogar, život se mi již chýlí ke konci a stejně jako stromům na podzim opadá listí, tak i mně na hlavě už mnoho vlasů nezbývá. Nebylo tomu tak ale vždy – býval jsem mladý, odvážný, chtivý bohatství, moci a poznání. Snad smělý sen, snad. Ale bohové mne vyslyšeli a v běhu života se sen stal skutečností. Narodil jsem se ve Švédsku, otec byl vážený válečník. Začal mne učit ovládat meč již v útlém věku a tak když mi bylo třináct let, dovolil mi jet s ním na první výpravu…“

Letošní léto vládnou vedra… Přesto členové Pohanského kruhu a spřátelení souvěrci neváhají zažít něco pobytu v přírodě. Dne 15. 8. 2015 jsme se se soukmenovcem Tomasem po letech rozhodli navštívit Rogar. Což je dnes už klasika v oblasti LH zaměřené na dobu vikinskou. Naposledy jsem tam byl v roce 2012, report zde

IMG_4327Když se ozval souvěrec Greenman z Jižních Čech, že by taky dorazil, vymysleli jsme, že bychom vyjeli už v pátek 14. 8. a podívali se rovnou na Velký Blaník. Jelikož jsme měli všichni tři v pátek volno, nebyl to problém. Sešli jsme se tedy krátce po druhé hodině odpoledne v hospodě v Louňovicích pod Blaníkem, kde proběhla krátká porada. Následoval samotný výstup na Velký Blaník (638 metrů nad mořem). Měli jsme sebou tři psy, tak bylo o zábavu vskutku postaráno 🙂 . O Blaníku si můžete přečíst více zde.

Na rozhledně měli pouze plechovkové pivo, ale to nevadilo, v takřka třicetistupňovém vedru opravdu bodlo. No bodlo… Bodaly i vosy, protože jich bylo všude plno. Letní horka jim prostě přejí. Greenmana štípla jedna přímo do krku. Naštěstí paní provozovatelka věže přispěchala s cibulí od utopenců, která včas zamezila rozšíření otoku. No, prostě lidová moudrost v praxi 🙂 .

IMG_4335Jelikož bylo slunečno, slibovalo nám to pěkný výhled z rozhledny. Vystoupali jsme tedy nahoru a rozhled po krajině byl opravdu nádherný… Vrzající dřevěné schody mají taky své kouzlo, zvláště, když fouká vítr. Takhle nějak asi musely vrzat staré námořní plachetnice :-). Sestoupit z hory jsme se rozhodli tentokráte nikoliv po turistické značce, ale po svahu pokrytém balvany, který byl celkem příkrý. Protože díky dlouhotrvajícím vedrům předčasně opadává listí ze stromů, jsou jámy mezi balvany téměř neviditelné, takže sestup byl místy dost ošemetný. Nicméně, bukové lesy na Blaníku jsou nádherné za každého počasí a v každém ročním období 🙂

IMG_4330

IMG_4340Blížil se večer a my tedy dumali, kde přenocujeme. Nakonec jsme zvolili místo nedaleko říčky Blanice u lesa a kukuřičného pole. Jelikož hejtman Středočeského kraje kvůli dlouhotrvajícímu suchu vyhlásil zákaz rozdělávání ohňů a my se stejně nacházeli na kraji přírodní rezervace, jako spořádaní občané jsme na noc žádný oheň nedělali. K osvětlení postačilo pár svíček ve sklenicích od zavařovaček. Západ slunce byl úchvatný. Po setmění jsme popili něco piva a medoviny a probírali kde co. Některým pověstným figurkám okolo pohanství musí v uších zvonit ještě dnes 🙂 V noci bylo jasno a meteorology dlouho slibovaný déšť nepřišel. Hvězdy bez světelného smogu velkých měst jasně zářily z oblohy a spaní pod širákem tak získalo své kouzlo. V sobotu ráno před osmou hodinou začali psi své tanečky a tak bylo jasné, že po sbalení tábora a naložení prázdných lahví do aut a zahlazení stop po táboření můžeme vyrazit vstříc Rogaru.

IMG_4345Rogar se tradičně koná u městečka Neveklov, vzali jsme to tedy přes Benešov, kde jsme se stavili na brzký oběd. Na místo bitvy jsme dorazili asi krátce před jednou hodinou. Vedro bylo příšerné. Samozřejmě i zde platil zákaz rozdělávání ohňů a také kouření. Na to dohlíželi pořízkové v červených tričkách a tak si to snad nikdo nedovolil porušit 🙂 . Zaparkovali jsme vozy dole na vyprahlé a prašné louce a vyrazili na obhlídku vikinského ležení a místa bojiště. Cestou jsem potkal několik přátel a známých. I dva borce, se kterými jsem se znal jen přes internet (ahoj Davide, fakt se nenašel čas na pokec u knížek – určitě příště 🙂 ). Zatím co kluci hledali místo ve stínu pro psy v blízkém borovicovém lesíku, zamířil jsem ke zdejšímu kultovnímu místu. Na to, aby bylo fakt „kultovní“, nemusí být nijak složité. V jednoduchosti je prostě síla. Posuďte z fotek. Bitevní louka byla tak spálená sluncem, že se podobala středoasijské stepi.

IMG_4367Samotné vikinské ležení bylo tradičně moc pěkné. Organizátoři si potrpí na dobovost a je to tak dobře. Vedro a zákaz ohňů a cigaret asi odradilo dost případných účastníků a hlavně návštěvníků.

Holt ne každý touží se péct na slunci jak to prase 🙂 . Naštěstí točili kvalitní pivo, takže já byl celkem spokojen. Ukázky dobového života a řemesel byly pro návštěvníky i tak poutavé, protože samotná komentovaná prohlídka tábora nakonec přeci jen přitáhla diváků snad i dost. Samotná bitva měla začít ve čtyři hodiny. Krátce před ní dorazil souvěrec Šroub (obávaný to propagátor proletarizace pohanství) se ženou Alex a malým synkem Eduardem. Nepřijeli ovšem samotní, ale v jejich pekelném tranzitu přijela i Krvavá parta. Tedy smečka chlupatých bestií. Začalo tedy obligátní štěkání a vytí. Jasně, každému bylo dáno na srozuměnou, komu Rogar patří 🙂 .

IMG_4355K samotnému průběhu devátého ročníku bitvy, která měla podtitul Válka rodů, toho nemůžu nakonec říci mnoho, protože tentokrát jsem si stoupl pěkně blbě a fotky podle toho taky vypadají. Bylo fakt vedro a bojovníkům jsem nezáviděl. Ovšem, stateční Seveřané si to dokázali užít i tak. Já vím, že to vypadá blbě, že k tomu moc nenapíšu, ale prostě jsem skoro nic neviděl a víc mne zaměstnalo odhánění vos od piva a mé osoby (dostal jsem celkem tři žihadla), než sledování boje 🙂 .

IMG_4356

IMG_4365Po skončení bitvy se diváci odebrali většinou domů a bojovníci si mohli konečně vydechnout… Tehdy nastal čas pořádně pokecat s přáteli a omrknout věc, která mne opravdu zajímala: Totiž hraní hry kubb. Už jsem to kdysi viděl a moc se mi to líbilo. Hra prý pochází ze středověkého Gotlandu, a i když mi ze začátku připadala trochu jako ruské gorodky, nakonec jsem usoudil, že to má blíže spíše k francouzskému pétanque. No, prostě hrají dva nebo více hráčů. Hážou dřevěné špalíky na jiné špalíky, za což mají nějaké body. Hráči na Rogaru měli sadu těch špalíků nádherně vyřezávanou a co mne zarazilo, bylo to, že pokud se nepletu, jedenu z her vyhrála asi osmiletá holčička 🙂 . Takže myslím, že by to zvládli i členové Pohanského kruhu. Na příští Sluneční zátoku tedy máme nad čím dumat 🙂 .

IMG_4371To už se ale blížil soumrak a my se rozhodli pomalu vyrazit domů. Asi jsme udělali dobře, protože v noci prý Benešovsko zasáhla pěkná buřina s přívalákem. Hromovládce dal vědět, že i on je přítomen a sleduje Rogar 🙂 . Devatý ročník této akce byl tedy poněkud slabší co do návštěvnosti, ale pro naši skupinu byl zajímavý velice. Tímto tedy chci poděkovat organizátorům za pěknou akci, kterou jistě ocenili i nefandové LH. Kdo si myslí, že pohanství a LH nejde dohromady, ten se zatraceně plete. Když se tyto dvě subkultury prolnou, rozhodně je co zažít. Kolik účastníků Rogaru se hlásí k pohanství, to netuším. Ale že se umí bavit, o tom není sporu 🙂 .

Fotografie: Autor.

Advertisements
One Comment leave one →
  1. Rushwolf permalink
    Srpen 17, 2015 8:35 am

    Pěkně strávený víkend, Rogar sem sice zažil jen jednou, ale atmosféra byla parádní 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: