Skip to content

Pohanský kruh o prázdninách

Srpen 3, 2015
tags:

tv-1446-ostra-horkaČas letních dovolených není zrovna ideální doba na pořádání společných akcí, ale občas se nám v PK i tak podaří se domluvit a něco podniknout. O minulém víkendu tedy např. soukmenovci z Vysočiny zajeli s Kreiem z PK Jižní Čechy na Šumavu, o čemž zde podá brzy zprávu Myslič, a PK Jižní Morava uspořádal nedělní kratší výlet, který tu nyní podrobněji popíšu.

Sraz jsme si domluvili až na 16h a provázel ho déšť. Při psaní podobných reportů si říkám že čtenáři nám to už snad nebudou věřit, ale naše akce skutečně zpravidla začínají deštěm. Ten však již od počátku Kruhu nevnímáme negativně, ale jako projev přízně Hromovládce. Zvláště, když i v tomto případě ustal brzy po začátku výletu, kdy jsme na konečné autobusů na Lesné vstoupili na cestu lesem.

Naší první zastávkou byla rozhledna na Ostré horce u Soběšíc (405 mn.m). Jde o dvanáctimetrovou ocelovou věž, vybudovanou roku 2008, na vcelku nenápadném zalesněném kopci kousek u silnice. Nabízí výhled na Brno i další přilehlé obce. Na kopci kdysi stávala kaple sv. Kříže, budovaná v letech 1716-18. Zbořena byla již roku 1786 na základě josefínských patentů. Dodnes jsou však na jaře či na podzim patrny její základy v podobě maltézského kříže. Ostrá horka je mj. významná tím, že se stala v 18. století prvním trigonometrickým bodem na území republiky, na němž bylo provedeno toto měření. Do dějin se místo zapsalo ještě na konci války, kde se zde 26. dubna 1945 opevnily německé jednotky a vzdorovaly náporu Rusů až do 3. května. Z horky jsme se vydali směrem do Soběšic, kolem kláštera klarisek, postaveného roku 1997. Jde o celkem masivní budovu, v níž se dobrovolně uzavřelo cca 12 řádových sester, které, jak samy uvádí na svých stránkách, se věnují pracem, které mohou konat v komplexu kláštera, aniž by musely „opouštět tento prostor ticha a modlitby“.

Po konfrontaci s místy spojenými s křesťanstvím, přišel konečně čas, aby naše výprava dospěla do finále spojeného s naší pohanskou stezkou; pokračovali jsme lesem za Soběšice, na obhlídku místa, na němž, dají-li bohové, vznikne obřadiště jihomoravské sekce PK. Místo svým tvarem ideálně vyhovuje zamýšlenému konceptu, tak jen doufejme, že se nás i více zúčastní prací na jeho budování. Do Brna se naše šestice vrátila autobusem, z jehož oken jsme mohli sledovat další pozdrav Hromovládce, duhu jakoby vyrůstající z lesů, které jsme právě opustili. Náš „rychlovýlet“ tedy zabral jen něco přes tři hodiny.

Na závěr ještě připojuji krátké rozjímání jednoho účastníka výletu, Petra. Napsal jej před lety právě po návštěvě Ostré horky, jakožto rozloučení se severem Brna, kde léta bydlel. Jeho řádky pěkně odráží nejen sepětí s krajinou, jejími lidmi, i těmi, kteří jí prošli letmo, a přesto ji ovlivnily či ona je, ale zvláště pohanskou senzitivitu, k níž je skrze nános soudobé povrchnosti a individualismu stále obtížnější dospět.

Stojící na rozhledně na Ostré horce, koukající do kraje, zapisuji si na rozloučenou s tímto krajem své vjemy….

Kolikrát jsem šel nahoru onou starou cestou, kudy chodili poutníci z Kénigu do Vranova do klášterního kostela… kolik tuláků a baťůžkářů jsem potkal, kteří hledali stejný klid a smíření se se sebou samým v krásách onoho vstupu do Mor. Krasu, jako já. V kraji odkud jde během hodiny dojít do míst, kde žili neandrtálci, poustevníci, kde stály mlýny, kde lidé pili z čistých studánek vyvěrajících z rozeklaných skal. Země, kde dodnes leží zbraně a munice, která je prosycena krví kluku z Wehrmachtu a Rudoarmějců, kteří jí odevzdali svůj život, přesto, že nevěděli, kde vlastně jsou…
Země, již snad sám Bůh maloval při svitu měsíce, kde jsou dodnes slyšet v noci ze skal písně víl, které jsou zapomenuty v moderní době, země, kde k nebesům čnějí staré kříže, po dobrodruzích, kteří z neopatrnosti nedokázali překonat nástrahy skal i těch, kteří sem přišli život ukončit.
Kolikrát jsem tyto cesty prošel, navštívil mýtická místa v krajině, čerpal z nich energii a nechal tu i kus své duše a své krve, kterou jsem několikrát prolil při pádech v těžkém, ale o to krásnějším terénu.
Místa, kde se rozeklané skály kloubí s jemností mechu, kde rostou krásné kytky, jež rozzáří oko, místa, kde jsou cesty úzké sotva pro nohu, a přesto člověka táhnou dál a dál…
Stěhuju se pryč z tohoto kraje, snad do lepšího místa k žití z pohledu prostoru, nikoliv však okolí….
Nikdy nezapomenu na výlety z Lesné, přes Vranov, k poutnímu místu do sv. Kateřiny, s vědomím věků, kolik lidí přede mnou tuto cestu šlo, kolik tu bylo prolito potu a viděno krás…. a dále ony cesty do Adamova, či Blanska, roklí, okolo kterých rostou šťavnaté jahody a maliny, poutník může zasytit bříško třešněmi, pokochat se pohledem na divokou zvěř, schovat se před běsnící bouří do puklin skal…
Každý kousek země tu má svůj příběh, některé jsem našel, jiná teď přenechávám dalším, co budou putovat tímto krásným krajem.
Naposledy v mrazu a větru se rozhlížím do kraje, a dávám sbohem kopcům, kudy bez oddychu vane vítr, teče voda nad i pod zemi, kde člověk nachází sám sebe. Ať najdou pokoj všichni, co v této zemi zemřeli nedobrovolně, ať víly z lesů dál zpívají své písně, ať se i další lidé mohou pokochat pohledem na krásy skal a hlubokých jeskyní a ať již zrezaví v zemi zbytky smrtonosné munice a naleznou pokoj Ti, kteří ji tu zanechali a nestihli použít. Leží tu dodnes…. Cestou dolů se ještě jednou otáčím a vidím hejno havranů mířících do temných kopců…tak ať je vám Kras domovem….

Snad za pár let uslyší tyto zvuky Krasu i má dcerka Baruška, když bude stát na hradních zříceninách v tomto kraji a na pohanských hradiskách, které jako perly v krajině dál střeží její krásu. Které tají své příběhy a dodávají kraji tajemnou atmosféru dávných časů…..místa, kde stály modly Keltu a starých Moravanů, kde se dnes jen prohání vítr a v noci je slyšet za úplňku řinčení mečů a sekyr, ale i smích dětí a písně žen, co obhospodařovaly tuto zemi.
Na shledanou, Bráno do Krasu…..

Reklamy
One Comment leave one →
  1. morgarath permalink
    Srpen 3, 2015 4:18 pm

    Krásně napsáno!

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: