Skip to content

Bohové Indoevropanů II

Květen 19, 2015
Důležitost vzájemné důvěry
Důvěra je zcela základním konceptem indoevropské etiky, protože se zabýváme společností, kde se vztahy mezi jednotlivci zakládají buď na příbuzenství, nebo osobní věrnosti. Indoevropští pastevci skutečně tvořili patriarchální společnost, opírající se o původ v otcovské linii  a představující typ rozšířené či společné rodiny, který dosud ve velké míře převládá v částech Indie, s postavou staršího otce, kolem něhož jsou seskupeni všichni mužští potomci a jejich nejbližší rodiny. Zdá se, že struktura společnosti se skládá ze tří soustředných kruhů, které nabývají na velikosti, až zahrnují celé společenství: nejmenší jednotkou je společná rodina, nad níž je klan, skupina několika rodin, úzce spřízněných příbuzenskými vazbami a obvykle se hlásící ke společnému předkovi, bojující jako skupina při kmenové válce a domácím sporu. Nad klanem je kmen, což rovněž předpokládá, že všichni členové jsou téhož původu; a konečně národ, který staví do protikladu indoevropský lid jako celek vůči cizím.

Uvnitř těchto seskupení existují různé stupně vázanosti, avšak převažuje etnocentrismus: Árijci v Indii se sami zřetelně odlišují od neárijců jako ti, kteří uctívají pravé bohy a obětují, avšak také velmi specificky vylučují, aby cizinci měli účast na téže oběti. Uzavřenost společnosti rovněž vyjadřuje koncept ‚svobody‘: v jejich kontaktech s etnicky rozdílnými lidmi si Aryas více uvědomili svou vzájemnost a rozvinuli komplex nadřazenosti nad alogenním množstvím podmaněné populace: v sociální struktuře to vyplývalo z indoevropského záboru, Arya mohl jako jediný požívat všech občanských práv. Pro definování sociálního statusu vedoucí menšiny v protikladu k poddanství uvalenému na přemožené bylo v dialektech vytvořeno množství výrazů: (a) řec. eleutheros = lat. līber ‚svobodný‘, s původním významem ‚legitimního původu‘. Takový původ vymezoval pozici jedince ve společnosti a činil ho plnohodnotným členem společenství – svobodným občanem; (b) slovanské svoboda, původně označující přináležitost k vůdčímu etnickému společenství – výraz odvozen z indoevropského jmenného kmene *swo-, které označuje to, co existuje samostatně a vztahuje se zvláště na členy sociální skupiny, jako v případě slova sodalis ‚členů bratrstva, společenství‘; má spojitost s thráckým Sabazios, jménem boha odpovídajícího římskému bohu růstu jménem Līber; (c) welsšké rhydd, gótské freis, anglické free, výrazy odpovídající sanksrtskému priyá– ‚milovaný‘, ukazující na panující podporu dobrých vztahů mezi členy Arya komunity, aby se zajistila soudržnost sociálního útvaru (Polomé, 1972: 66-7).
Vztahy mezi jednotlivci byly skutečně často založeny na vzájemných dohodách, zvláště v případě pohostinnosti: pouto rovnosti a vzájemnosti  se mezi hostem a hostitelem utvářelo výměnou dárků a takový smluvní závazek se přenáší na jejich potomstvo. A tak vidíme homérské hrdiny, jak objevují, že jejich otcové byli spojeni poutem pohostinnosti: – ‚Toť tedy můj jsi ty host otcovský od doby dávné…Tak já tobě nyní mileným jsem ve středu Arga hostitelem, ty mně v Lycku širém, až v jich zemi přijdu. Oštěpy navzájem nebojujme.. Vzájem zbraň vyměňme tudíž, aby též tito všichni poznali, otcovští že se hosté býti chlubíme.‘
(Homerova Ilias. 6:215-231, překlad Antonín Škoda, 2. vyd., 1. díl, Praha : Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1911. Srov. Benveniste 1978: 31)
Podobně je do té míry smluvně zaručeno přátelství, protože se opírá o výměnu darů: skandinávská Edda zdůrazňuje v jedné ze svých nejúchvatnějších básní, Hávamálu – moudrých úslovích připisovaných Óðinnovi (verše 44, 41-42):
‚Víš-li o druhu,
jemuž věřit můžeš
a dobrého chceš od něj dosáhnout,
svěř mu svou mysl,
dary s i s ním vyměňuj
a na návštěvu k němu choď.‘
‚Z šatů ať se přátelé
a z štítů těší,
jež si vzájemně věnují.
Kdo si dávají
a oplácejí dary,
těch přátelství dlouho potrvá.‘
‚Příteli svému
přítelem buď
a darem mu oplácej dar.
Posměch hleď
posměchem přebít
a faleš falší.‘
(Edda, překlad Ladislav Heger, upravila Helena Kadečková, Argo 2004, Praha)
I nejstarší formy sňatku byly založeny na daru a výměně: nevěsta byla odměnou za prokázání vynikajících služeb nebo byla získána výměnou za sjednané množství zboží, např. několik dobytčích hlav. Jakmile se dalo slovo, bylo možno se na dohodu spolehnout. Dobrá víra šla ruku v ruce s důvěrou, a běda tomu, kdo ji porušil…
Důležitost těchto sociálních/etických konceptů rozpoznal už Meillet (1907), který poukázal na to, že Mitra není nic jiného než zbožštělá sociální síla, zosobnělá jako smlouva: ve Védách mitra– označovalo boha i podstatné jméno – ‚přátelství‘ či ‚smlouvu‘ – od kořene *mei ‚výměna‘.

Příště: Sociální rozvrstvení a náboženství

Reklamy
komentáře 4 leave one →
  1. Fíba permalink
    Květen 23, 2015 1:42 pm

    Tohle jsou dobré články a myslím si, že i inspirující pokud jde o tvoření pohanských společenství dnes – pokud se vyzdvihnou nějaké vzory pozitivních a slušných mezilidských vztahů v rámci komunity, ať už se člověk hlásí k jakékoliv Indoevropské tradici u nás přítomné od pravěku. V naší zemi se samozřejmě jedná o Keltskou, Germánskou a Slovanskou tradici, i když já osobně mám přesah i k indoevropským kulturám eneolitu, doby bronzové a halštatu (hlavně inspirace archeologií ve vlastní tvrobě) a hodně mě inspiruje i Pobaltí (lidová kultura). Myslím, že tohle všechno tvoří nedílnou součást naší identity, což už víc let potvrzuje i přirozený zájem lidí o organizování se v rámci keltských, germánských i slovanských spolků…. 🙂

    • Květen 23, 2015 4:00 pm

      Jistě. A já bych se k tomu vůbec nebál přiřadit i antické pohanství, vždyť celá naše kultura a civilizace (se všemi jejími chybami) stojí právě na dědictví helénismu a Říma. I když se stále najde pár jedinců, kteří to budou odmítat.

  2. Managarm permalink
    Květen 19, 2015 10:29 am

    Je fajn, že někdo v ČR věnuje trochu času překladu Polomého. 😉

    • Květen 23, 2015 9:33 am

      No, já doufám, že takovéto hodnotné překlady budou na Kruhu i nadále pokračovat 🙂 No a pokud bys chtěl, můžeš sám přispět 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: