Skip to content

Pochmurný svět staroseverských hrdinů

Květen 15, 2015
tags:

Svítá a křídla kohoutů tlučou,

rekům čas tvrdé roboty nastal;                                                                    

vstaňte, vstaňte, vztyčte hlavy,                                                              

výteční muži z Aðilsových vojů.

Háre pevné ruky, Hrólfe lučištníku,                                                     

vznešení muži, co neucouvnou v boji;                                                                           

k vínu vás nezvu, ni k hovoru s ženou,                                                          

hrdiny budím k tvrdé hře Hildy.“

Úryvek z písně o Bjarkim

 

Boj o moc, slávu a bohatství. Čest a podlost, přísahy a zrada. Intriky i smělá odvaha. To vše lze najít ve světě staroseverských reků a hrdinů. Někteří byli králi, jiní pouhými sedláky, kteří byli nuceni vzít do ruky zbraň a čelit osudu a mnohdy se stali králi. Osudy některých z nich upadli v zapomnění, osudy jiných k nám promlouvají skrz hrdinské písně a ságy, které se dochovaly a ač různě zkreslené či neúplné nám přibližují „pochmurný svět staroseverských reků.“

Pro dnešního člověka je tento svět nepochopitelný, hrůzyplný a v podstatě cizí. Neskrývaná brutalita a násilí, popis válečného šílenství a masakrů nemůže moderní člověk pochopit. Avšak popis násilí a smrti nebyl v hrdinských básních samoúčelný, patřil prostě k věci a k vnímání hrdiny jako celku. Odvaha a smělost kráčela a často i dnes kráčí ruku v ruce s brutalitou. „Divokost a brutalita přitom stojí jen zřídkakdy v kontrastu k hrdinskému jako zavrženíhodný a nepřátelský protivník. Mnohem častěji vyvěrá jako temný proud z nitra hrdinů samotných a přestavují odvrácenou stranu téhož hrdinství, které se projevuje v odvážném činu.“1

Dal mi ráznou ránu mečem;                                                                      

přeostrý byl, prošel štítem,                                                                                     

přilbu srazil, seřízl lebku,                                                                            

čelist k zadním zubům rozťal,                                                                      

levou klíční kost mi zlomil.

Ze strany mečem mě mocně bodl                                                                

bojovník silný, do boku sekl;                                                                           

druhým mi prošla dlouhá píka,                                                                           

chladným hrotem hluboko vnikla;                                                               

znamení na mě zůstala navždy.

Ťal jsem napříč jeho tělem,                                                                            

břicho rozklál břitkým ostřím;                                                                    

zabořil jsem čepel zlostně,                                                                           

vložil v úder všechnu sílu.“

Úryvek o Víkarovi

Ostatně tento   úryvek o Víkarovi (Sága o Gautrekovi) je jednou z nejúžasnějších básní, protože obsahuje esenci všeho, co dělalo „hrdinský epos“ eposem.  Skrze slova básně k nám promlouvá Starkað Starý, který líčí nejen nespočet půtek, kterých se účastnil ale i zločin spáchaný na popud samotného Óðina. Sám Starkað je fascinující postavou. Jeho rod pocházel od Starkaða Áludrenga, osmirukého trolla z vodopádu Ála, který unesl Álfhildu, dceru krále Álfa. Álf vzývá boha Þora, ten démona zabíjí a vrací dceru králi. Té se ovšem vzápětí narodí Stórvirk, syn démona Starkaða Áludrenga a otec Starkaða Starého. „Postava příslovečně chmurného óðinovského válečníka Starkaða Starého, v němž se sváří monstrózní původ s vypjatým aristokratismem, enormní věrnost pánům se zradou a odvaha se zbabělostí, patří v severské tradici k těm nejvíce fascinujícím.“ 2 Starkaðův otec velel vojsku krále Haralda z Agðů. Svoji ženu Unn, dceru jarla Frekiho z Hálogalandu získal únosem. Její bratři se mu ovšem pomstili, přepadli jeho dvorec a všechny obyvatele včetně jejich sestry upálili. Pouze malý Starkað přežil. Poté žil na dvoře krále Haralda dokud toho nenapadl král Herþjóf, který také uchvátil jeho trůn. Starkað pak vyrůstal pod vedením Hrosshársgraniho, bojovníka krále Herþjófa. Ve dvanácti letech si jej odvedl Haraldův syn Víkar a učinil jej svým družiníkem. Po mnoha bojích se pomstili králi Herþjófovi a Víkar ovládl jeho území. Víkar se nakonec stává prostřednictvím Starkaða obětí zasvěcenou Óðinovi. Víkarovu flotilu zastihne bezvětří a věštba praví, že vítr přijde, jen pokud se Óðinovi dostane lidské oběti vybrané losem. Po několika kolech, kdy los pokaždé padl na krále Víkara, odloží velitelé řešení na další den.  Ukazuje se, že Starkaðův pěstoun Hrosshársgrani je samotný Óðin, který svede při s Þorem a každý z nich Starkaðovi předpovídá osud dle svého uvážení. Þor mu přisuzuje opovržení, bezdětnost a spáchání tří podlých činů. Óðin mu soudí bohatství, slávu a vítězství v boji a život dlouhý tří lidských věků za což si žádá v oběť krále Víkara. Druhého dne velitelé usoudili, že krále obětují jen naoko, aby společně s ním mohli odplout domů. Starkað vymyslí, že na tenkou větev přivážou střívko a místo kopí použijí tenký rákos. Poté Víkar vystoupil na pařez, na krk mu navlékli střívko a Starkað jej rákosem bodl „Nyní tě dávám Ódinovi“ pravil. Ovšem v ten okamžik se vše stalo skutečným a Víkar zemřel v oběť Ódinovi, oběšen a probodnut. Všemi nenáviděný Starkað byl vyhnán a zatracen. Starkað se nakonec usadí na královském dvoře v Uppsale, kde vypráví svůj příběh…

Hrdinské básně tedy obsahují vše, co může být zajímavé i z dnešního hlediska. Kolik lidí dnes hltá různé seriály a filmy ve kterých vystupují hrdinové nejrůznějších kvalit? Lidé měli od nepaměti potřebu naslouchat různým příběhům a bájím. Dříve v těchto příbězích běžně vystupovali i bohové jako hybatelé děje a určovali často i další osud hrdiny. Viz. již zmíněná story o Starkaðovi, kde jeho osud ovlivňují Óðin a Þor. Óðin ostatně vystupuje v mnoha hrdinských básních a má vliv na výsledky bitev a další osudy hrdinů. Je také zajímavé, že rákos přeměněný v kopí, zmíněný v Úryvku o Víkarovi, se objevuje například i v Příběhu o Styrbjornovi, švédském přeborníku. Styrbjorn Silný, syn krále Olofa se rozhodl uplatnit svůj nárok na švédský trůn a s ohromnou armádou se vydal dobýt Uppsalu. Švédský král Eirik Vítězný se mu vypravil naproti a na Fyríském poli se obě armády střetli. Bitva prý trvala tři dny a první dva dny měl král Eirik převahu. Druhý den večer Styrbjorn obětoval Þorovi, který mu však pomoc odmítl. Oproti tomu král Eirik obětoval Óðinovi a ten mu věnoval stéblo rákosu, které se však během bitvy proměnilo v oslnivé kopí, které způsobilo paniku v řadách nepřátel, poté co král Eirik pravil: „Óðin vás všechny vlastní.“ Většina mužů Styrbjornovi armády byla pobita včetně jejich vůdce. Eirik prý Óðinovi slíbil svůj život…

Nesmíme také zapomenout na Ságu o Egilu Skallagrímssonovi, udatném válečníkovi a neméně velkém skaldovi. Egilovým dědečkem byl Kveldúlf, muž schopný a přičinlivý, který však býval každý večer nevrlý a říkalo se o něm, že se umí proměňovat v různá zvířata. Kvelðúlf měl syny Þórólfa a Gríma, kterému se říkalo kvůli jeho plešatosti Skallagrím ( Grím s lysinou). Þórólf  byl družiníkem krále Haralda Krásnovlasého a Kvelðúlf prorokoval, že jim to nepřinese nic dobrého. Tak se i stalo. Král Harald uvěřil křivým řečem kterak Þórólf usiluje o jeho život a nechal jej zabít. Kvelðúlf a Skallagrím Haraldovi odmítli poslušnost, přísahali pomstu a časem byli nuceni se uchýlit na Island. Zde se také narodil Egil i jeho bratr Þórólf, jenž nesl jméno svého mrtvého strýce. Egil byl od malička nadán ohromnou silou, bystrým duchem, vtipným jazykem ale také prchlivou povahou, kterou zřejmě zdědil po otci i dědovi. Neboť jeho děd i otec byli muži schopní, přičinliví a mezi svými vážení, ale pokud došlo k boji či půtce byli schopni se snadno rozzuřit a do své družiny si vybírali muže, kteří se jim podobali silou i povahou. „ Bylo jich dvanáct k té jízdě a všichni lidé co nejsilnější a mnozí mívali záchvaty zuřivosti.“3 „On pak sám kráčel k výstupku na zádi a praví se, že ho v tu chvíli přepadla zuřivost, a také z jeho tovaryšů mnozí se rozzuřili, i zabíjeli všecky lidi, kteří se jim naskytli. Totéž činil Skallagrím, když se bral po lodi. A nepřestali otec a syn dříve, až byla loď vybita.“4 Prvního člověka zabil Egil již ve svých sedmi letech, na čež jeho matka pravila, že by z něj byl dobrý viking.

Koráb, že mi koupí                                                                             

kořistný, má máti                                                                                      

slíbila, a s lodí                                                                                                 

sličných vesel řadu.                                                                                      

Potom vzácnou přidu                                                                                  

povedu v kraj dálný,                                                                                            

pilně budu plenit,                                                                                                  

pobíjeti lidi.“

I stalo, že Egilův bratr þórólf byl oblíbencem Haraldova syna Eíríka později zvaného Krvavá sekyra, který se pomalu ujímal vlády po svém otci. Egil však zabil Eírikova oblíbence Bárda, který jej chtěl na popud královny Gunhildy otrávit a král se dal jen ztěží obměkčit aby přijal platbu za mrtvého. Časem však královna Gunhilda dosáhla svého a kromě Egila, který byl prohlášen psancem upadl v nemilost i þórólf.

Ryji na roh runy,                                                                                        

rudou krví barvím,                                                                                                

turovu zbraň tvrdou                                                                                            

takým písmem zdobím.                                                                                     

Po chuti chci píti                                                                                                     

piva jarých služek,                                                                                                 

zvědět, zda mne nápoj                                                                                       

zhubí, jejž Bárd žehnal.“                                                                                      

 

Oba bratři spolu ještě prožili spoustu bitev a nájezdů . Þórólf nakonec našel smrt ve službách anglického krále Adelsteina. Egil se navrátil do Norska, kde byl stále psancem. Po mnoha půtkách a šarvátkách s králem a jeho muži, Egil dosáhl pomsty, když zabil Eiríkova syna Röngvalda, načež proti norské zemi obrátil runovou hůl zmaru s koňskou hlavou, řka: „Zde stavím potupnou tyč a obracím tuto potupu proti králi Eiríkovi a královně Gunhildě“- tu otočil koňskou hlavu proti zemi- „obracím tuto potupu proti skřetům, kteří obývají tuto zemi, tak aby všichni bloudili a žádný nezastihl ani nenalezl svého příbytku, dokud nevyženou Eiríka krále a Gunhildy ze země.“5 Poté odplul na Island. Egil zažil ještě spousty neklidných let, přečkal všechny boje bez újmy a nakonec zemřel jako velmi starý muž.

Výčet všemožných hrdinů vystupujících ve starých básních by zabral mnoho stránek. Dlouhá řada reků namátkou od Sigurða Drakobijce až po třeba Ragnara Loðbróka, který je momentálně opět v kurzu, stále žije v hrdinských písních. Co vadí, že historičnost těchto básní a ság je často značně vratká a občas staví do jedné linie muže, jejichž životy od sebe dělilo stovky let. Od hrdinů odvozovali svůj původ královské rody a v jejich odkazu byla zakládána nová království. Hodně silnou tradici měli hrdinské písně i přes absenci králů a šlechty na Islandu, kde můžeme v mnoha rodokmenech nalézt jména dávných reků. Hrdinská tradice utvářela myšlení a vnímání světa starých seveřanů. Skrze svět bohů a hrdinů vnímali přítomnost z hlediska minulosti. Moderní člověk však často činí opak.

Přesto, že se nám tedy tento svět může jevit pochmurným a brutálním (měřeno moderním pohledem), hlavní devízou hrdinských ság a básní byla a je oslava činného lidského ducha, jeho probuzení a vzlet. Domnívám se, že nám tento svět má stále co nabídnout…

Tasili jsme meče- proč v poryvech hrotů                                                    

jeden zemřít musí jsa zasvěcen smrti?                                                                

Často v žalu žije, kdo nikdy orly v bitvě                                                                  

nesytil- je marno zbabělce zvát k boji;                                                       

slaboch bez užitku mívá srdce v hrudi.“                                                                 

Úryvek z Předsmrtné písně Ragnara Loðbróka

 

1.Eddica minora- Jiří Starý a kolektiv; Herrmann a synové 2012

2.Viz. tamtéž

3.4.5. Sága o Egilovi, synu Skallagrímově- Karel Vrátný; Praha 1926

 

Zdroje: Eddica minora- Jiří Starý a kolektiv; Sága o Egilovi, synu Skalagrímově- Karel Vrátný 1926; Edda, bohatýrské písně- Emil Walter 1942; sagy.vikingove.cz

Advertisements
komentářů 48 leave one →
  1. Vladislav permalink
    Květen 27, 2015 6:58 am

    Tyrfing: myslím, že je to, jak naznačuješ. Velká Morava sice byla „klasickým“ státním útvarem, ale protože byla v opozici státu římského typu, tak zkrátka neměla šanci.
    Rus už za Vladimírova otce Svjatoslava, zarytého pohana, byla rovněž silným centralizovaným státním útvarem (což je v příkrém rozporu s křesťanským postojem typu „dokud jsme to tady nepřevzali, lezli jste po stromech a nebyli schopní sloučit se do států“). Ale tyto státní útvary prostě nebyly „ty správné“. A naši kamarádi křesťani, ti se už – jako ti jediní, kdo měl prakticky celý středověk exkluzivní právo cokoliv sepisovat – uměli postarat, aby se všechno zachytilo tak, jak bylo třeba…
    Pokud jde o normanskou teorii. Nepopírám, že vliv varjagů na ruské dějiny 9. století byl významný. To podporují i četné archeologické nálezy v severozápadním Rusku. Ale mám značné podezření, když s touto teorií, podloženou navíc jediným zdrojem, přicházejí nikoliv Rusové, ale postupně tři Němci – Bayer, Muller a Schlozer, podporovaní ruskými cary z nemalé části německého původu, bažícími po čemkoliv schopným doložit co nejevropštější podstatu Ruska, zatímco v opozici jsou sice ne-historikové, ale zato Rusové a jinak brilantní vědci (Lomonosov).
    Sněm je podle mě nejvyspělejší a nejpřirozenější forma skutečné vlády „lidu“. Měli ho Dánové a další Seveřané, měli ho Sasové, měli ho naši předkové až do Václava, měli ho Rusové, Poláci, Obodrité, Lutici – ti až do úplného konce. Idea absolutistického panovníka, navíc s dědičnou mocí, automaticky indukuje poddanství či dokonce zotročení jiných – a to není to, čím naši předkové žili. To je idea Blízkého Východu, která jde ruku v ruce s myšlenkou monoteismu – čímž jsme, takříkajíc, „doma“.

    • Tyrfing permalink
      Květen 27, 2015 8:26 am

      Tak jsem rad, zes mi potvrdil i ty klasicky statni utvary pro Skandinavce 🙂

  2. Vladislav permalink
    Květen 26, 2015 2:52 pm

    Atli:

    Takže v kostce, studente. Sjednocení Dánska neproběhlo dříve než kolem r. 980, a to Haraldem I., zvaným Modrozubý. Do té doby nebylo z hlediska „státnosti“ Dánsko ničím jiným než souborem „království“ zhruba o velikosti našeho okresu. Najdeš si to i na wikipedii, tak hledej.

    Michail Ivanovič Steblin je kdo? Až do dnešního dne jsem o něm neměl tušení, nelze sehnat jeho životopis, pouze ve webových antikvariátech je pár odkazů na jeho knížku o severských mýtech.

    TAKTO podle tebe vypadá renomovaný zdroj?

    Jinými slovy: v době, kdy Rusku pevně vládl otec knížete Vladimíra „Křtitele“ Svjatoslav, bylo Dánsko sbírkou rozdrobených držav kupy jarlů, válčících mezi sebou o moc.

    Dál: varjaga Rurika zná JEDINÝ (!) zdroj, a to Pověsti vremennych let. Neznám myšlenkové pochody těch, co ochotně a bez zaváhání tento zdroj označili za 100% spolehlivý a jediný možný, zato znám velice dobré důvody, které se jim k tomuto postoji mohly „hodit“.

    Pokud jde o PK, spolupracuj si s kým chceš, pokud s tím dotyčný bude souhlasit. A tak by se dalo pokračovat.

    Zřejmě píšeš diplomku či seminárku, tak můžeš mít kolem 21 let. Když jsem byl ve tvém věku, taky jsem lecčemu věřil a domníval se, že můj pohled je jediný možný a já že vím všechno.

    Přeju ti, abys z toho vyrostl.

    • Atli permalink
      Květen 26, 2015 3:05 pm

      uff… no, k tomu opravdu není co dodat….. 🙂 Nebudu tě tedy zdržovat odkazy na ruskojazyčné zdroje 🙂 Přejí pěkný zbytek života

      • Květen 26, 2015 4:46 pm

        Pro tebe je Rusem Chodorkovskij nebo Abramovic stejne jako treba Oveckin. Zrejme ti ani nedocvaklo, ze normanskou teorii zformovali Němci.
        Smajlikama to nezachranis. Ceka te jeste dlouha cesta, studente.
        Tak hodne štěstí, at ji zvládneš.

      • Miroslav Frostík Mráz permalink
        Květen 27, 2015 6:16 am

        Atli, spojil by ses se mnou na FB? Rád bych s tebou něco probral.

    • Tyrfing permalink
      Květen 26, 2015 3:06 pm

      Modrozub krom konverze ke krestanstvi sjednotil Dansko a Norsko do jednoho kralovstvi, jako jediny kral Danska je znamy jiz jeho otec Gorm Stary, a pak uz jen podle protirecicich si pramenu lze ci nelze za prvniho krale Danu nazvat jiz jeho otce Hardaknuta, takze nejake Dansko by bylo mozna sjednoceno jiz v prvnim kvartalu 10. stoleti. Nicmene me tak napada, je to zhruba doba Velke Moravy. Da se tedy rici, ze Velka Morava take nebyla zadnym statem pozdejsiho typu?

      • Květen 26, 2015 4:52 pm

        To je dobrý postřeh, taky me to zarazilo. Podobnost tam je. I v tom, ze pokud neslo o krále jdouciho na ruku „světovému zidokrestanstvu“, mohl byt sjednotitelem či státníkem, jakým chtel, a stejne se jim vybudována země neudržela. Proste nebyl potvrzen na tech „správných místech“, takze smůla… Jinými slovy, krestanstvi uz tehdy jasne ukázalo, ze mu jde o něco zcela jineho, nez o jakési spasení věřících…

      • Tyrfing permalink
        Květen 26, 2015 5:06 pm

        Ale take by me zajimalo, jestli se da teda Velka Morava povazovat za „stat novejsiho typu“, nebo jenom nejaky protostat nekolika kmenu…. Protoze si myslim, ze zadny stat „pozdejsiho typu“ nebyl nikde krom na mistech, kde jela setrvacnosti rimska praxe.

        Na druhou stranu, skandinavska uzemi mela svoje thingy a v roce 930 predobraz moderniho parlamentu dali dohromady – Islandani. Tak je otazka, kde kdy kdo v cem byl jak napred a pozadu. 🙂

    • Ivar permalink
      Květen 31, 2015 9:29 am

      M.I. Steblin je kdo ? Jestli někdo … položí takovou otázku, tak to samo o sobě je dost výmluvné a zejména o něm – a není snad třeba ani nic dalšího dodat. Samozřejmě že Atliho argumenty jsou poučenější a nepracují s předsudečnými, zálibně zaujatými názory ani snižováním diskutujícího, že je mu 21 let a že si „myslí, že zná všechno“, není to spíše obráceně ?

  3. Vladislav permalink
    Květen 26, 2015 11:18 am

    Atli,
    já ti opravdu věřím, že studuješ slavistiku. Znalosti máš a tvůj projev je kultivovaný, řekl bych „slovanským způsobem“ kultivovaný, což je v mých očích samozřejmě plus.
    K jednotlivým bodům:
    1) Rád bych viděl důkazy, že mapa Velké Tartarie z 18. století je podvrh. Pokud mi to dokážeš, přijmu to, nejsem žádný ortodoxní védista. Zatím jsem ale – od kohokoliv – slyšel pouze „argumenty“ typu: „vždyť to je přece obecně vyvrácené“, „vždyť to je vědecky potvrzené“, „vždyť to se všeobecně ví“ apod.
    2) Vždyť i my jsme měli Sáma, a to už někde kolem roku 620. Guttfridovým současníkem mohl být například dědeček „svatého“ Václava Bořivoj (870-891). Tady ale nejde o to, že u nás či ve Skandinávii neexistovali panovníci, ale o to, že neexistovaly STÁTNÍ ÚTVARY pozdějšího typu. Šlo pouze o dočasná spojení různých kmenů či plemen, navíc většinou s nutností potvrzení sněmem. Ani „svatý“ Václav tak pravděpodobně nebyl panovníkem celých Čech, ale nanejvýš Čech středních. Změnu přinesl až jeho vrah a bratr v jedné osobě Boleslav. Jinými slovy: Varjagové těžko mohli hrát v Rusku roli sjednotitelů, když ji sami neznali ze svých zemí. Možné to je, ale pouze teoreticky, tj. je to silně nepravděpodobné. Jinak, pokud jde o Putina – vážím si ho, navázal jsem s ním i „hlubší“ spojení, ale nepřijímám ho jakožto pravoslavného křesťana bez řady výhrad.
    3) Velesova kniha: NEVÍM. Nečetl jsem než útržky, a nedokážu posoudit její pravost. To, co jsem však četl, „sedí“. Ono to s ní bude asi stejné, jako s Protokoly sionských mudrců. Prokázaný podvrh, který má jediný „menší“ nedostatek – tak nějak se naplňuje:-(
    4) Můžeš mi říct, odkud čerpáš své jednoznačné postoje typu Sidorov- ne, Levašov-ne, Lukašenko-diktátor? Byls třeba v Bělorusku, mluvil s Bělorusy, viděl Sidorovova videa? Studuješ slavistiku, ale slavistiku bude jinak vyučovat profesor typu knížete Schwarzenberga, a jinak profesor typu Levašova – s tím asi souhlasíš. Dej si pozor na to, že někdo může mít zájem na tom, podat zájemcům o slovanství přesně ty informace a takovým způsobem, jakým potřebuje.
    Proto nemám rád jednoznačné odsudky těchto lidí – protože pocházejí z dílny těch, kdo by často Slovany nejraději zadupali dva metry do země … i když pro zájemce organizují studium slavistiky:-) … která se přednášela i v nacistickém Německu, kde se v jejím rámci třeba učilo, že neexistovali žádní Polabané:-(

    Uvedu ti jeden příklad: Levašov. Někdo se snažil a snaží opravdu horečně dokázat, že jde o podvodníka a lháře. Má to ovšem několik opravdu podstatných háčků:

    – vše, co uvedl a co jsem si technicky mohl ověřit, se zatím potvrdilo
    – kecalové, tlučhubové a baroni Prášilové nekončí tak, že jim nejdřív zavraždí manželku Světlanu, a po několika letech pokusů nakonec jsou „úspěšně“ zavražděni i oni sami…

    Levašov zkrátka někomu velice vadil, a to bylo možné jenom proto, že měl pravděpodobně v něčem podstatném a pro někoho vlivného i nebezpečném pravdu. Jinak by za to úsilí on ani jeho žena nikomu nestáli.
    I mně se mnohokrát roztáhly rty do úsměvu, když jsem četl některé jeho fantaskní vzpomínky či chlubení. A opravdu jim nevěřím, dodnes.
    Měl by sis jako slavista ale uvědomit, že právě toto je zbraň, kterou nepřátelé Slovanů proti nám používají. Slované jsou „od přírody“ chlubiví, tu a tam si něco přikrášlí, zahrají si na barony Prášily. Jejich odpůrci je pak na základě toho označí za lháře, a en bloc smetou VŠECHNY jejich názory. A je pak jen na tobě, jestli jim to zbaštíš:-)

    A pokud jde o Sidorova: podívej se např. na jeho videa o Rujaně. Já jsem na těch místech byl už několikrát (a na letošní kupalu jedu zas) a nenašel jsem v nich nic, co bych si neověřil, že je pravda…
    Takže to spíš chce se podívat, KDO a PROČ má potřebu Sidorova vyvracet. Čímž samozřejmě neříkám, že i on může někdy v něčem lhát, nebo si přikrášlovat.

    • Atli permalink
      Květen 26, 2015 11:30 am

      Tartarská mapa je produkt století, v kterém byla vyrobena 🙂 V té době se objevila spousta map s nikdy neexistujícími zeměmi určitě znáš legendu o „Zemi kněze Jana“, která „žila“ až do sedmnáctého století…

      Gutfrid neboli Godofred byl respektovaným králem Dánska, jak o tom svědčí Einhard: „Annales regni Francorum“, už kolem roku 800 vládl mocnému státnímu útvaru, a (podle Helmoda) bojoval proti Obodritům. Jeho stát, stejně jako jeho pokračovatelů, skutečně existoval…

      Byl jsem „pracovně“ i na univerzitě v Minsku. Takže „práce“ Levašova a Sidorova jsou mi dobře známé. Učili mne slovanští profesoři, stejně tak v Ljublani 🙂

      Jak je to tedy s tím Tvým členstvím v PK? Rád bych to použil do své práce.

      • Atli permalink
        Květen 26, 2015 11:36 am

        Vladislave, na toho Rognvalda ses podíval? To je neoddiskutovatelný fakt.

      • Vladislav permalink
        Květen 26, 2015 1:00 pm

        Takže tomu mám rozumět tak, že mapy z 18. století nejsou důvěryhodné? Nebo existuje někde nějaká komise, popř. „sbor moudrých“, která posuzuje, které mapy z daného století jsou a které nejsou důvěryhodné?
        Gutfrid byl respektovaným králem Dánska, a třeba Sámo byl respektovaným králem Slovanů. O čem by to mělo vypovídat?
        Je milé, že jsi byl pracovně na univerzitě v Minsku. Asi nějaký studentský pobyt, tipoval bych. Taky jsem se takových za svých studentských let účastníval. Nevím jen, co jsi tím chtěl říct. Existuje snad nějaký úzus, že slovanští profesoři tvrdí něco, zatímco třeba germánští něco jiného? Nebo že všichni slovanští profesoři musejí být téhož názoru?

        A pokud jde o mé členství v PK. Jsem jedním ze zakládajících členů. Nicméně pokud budeš chtít cokoliv o komkoliv použít do své práce (diplomka? seminárka?), uděláš to pouze se svolením dotyčného. Takže oznámíš, co chceš použít, a necháš si to od něj autorizovat. Jinak nejsi oprávněn to použít.

      • Atli permalink
        Květen 26, 2015 1:28 pm

        No, mě učili ti, co vycházejí z celosvětově uznávaných nálezů, zdrojů atd… Včetně těch, které učil nestor sovětské nordistiky Steblin Kamenskij, kterrý obhájil NNormanskou teorii už za Nikity Chruščova. Tak to prostě je, všude ve světě, včetně Minsku. ji uznávají. Díky, konečně si jasně cnapsal, že to co píšeš není názor ostatních členů PK. S nimi v kontaktu jsem a s jejich svolením jejich články samozřejmě použiju 🙂 Gutfrid byl králem Dánů (státu) v době, kdy ty píšeš, že Skandinávci žádné státy neměli, to to vypovídá. Dále to asi nemá smysl řešit. Každopádnbě, jsemrád, že ostatzné členové Pk se od védismu distancují. A co Ten Rognvalůd? To je dle tebe také podvod na Slovany?

  4. Vladislav permalink
    Květen 25, 2015 6:31 pm

    Atli, Tyrfing: omlouvám se, ale já věřím jiným pramenům. Čímž samozřejmě neříkám, že bezmyšlenkovitě hltám vedy.sk a podobné obskurní servery:-)
    Vikingové nemohli v Rusku založit něco, co sami neznali. Můžeš přijít k jinému národu a úspěšně tam zavést něco, co máš osvojené ze své domoviny, ale ne něco, o čem nic nevíš. Prokázaná skutečnost je pouze to, že šlo o výborné válečníky, jichž si ruská knížata cenila, takže jejich vliv byl nemalý. To je vše.
    Jak a čím byla konkrétně Lomonosovova teorie vyvrácena? V současném Rusku „varjažská“ verze slábne a stačí se podívat už jen na youtube, co všechno je „ve hře“. Nestor je jeden zdroj, ale co třeba Orbini? Co v Anglii uschovaná mapa Velké Tartarie z roku tuším 1775? Je to taky podvrh, jako údajně Velesova kniha?
    Výraz „jolka“ nepochybně upomíná např. na švédské „god jul“. Nicméně zvyk zdobit v období zimního slunovratu stromky je starý nejvýše 300-400 let, a je tedy výlučně z křesťanské éry.
    Proč pořád potřebujeme hledat důvody skoro všeho dobrého v našich dějinách jinde? U Němců, Vikingů, křesťanů či dokonce Židů? Proč necháme naše dějiny sepisovat Němce, naše revoluce a finance vést Židy, a za vládce si volíme především ty, které nám posvětí Západ? To jsme tak hloupí, neschopní se sami řídit?
    Pokud mám mluvit za sebe, mám v sobě nejméně 20% německé krve, ale cítím se být výlučně Slovanem. Nepotřebuju hledat moudrost a sílu někde jinde, na to už jsem poznal dost. Vikingy přenechám svým švédským přátelům – strávil jsem ve Švédsku rok a věřte, je to JINÁ země a jiná kultura – není to domov.
    Můžou to být přátelé, a za spoustu věcí si jich vážím.
    Ale my jsme prostě někdo jiný, stejně, jako třeba „východní Němci“ nebo Rusové.
    Snad bohové dají, aby ta naše česká a moravská bublina vikingofilie a germanofilie splaskla dřív, než se mnozí nadějní i jinak moudří z nás stihnou odrodit:-(

    • Atli permalink
      Květen 25, 2015 6:45 pm

      Orbini je přece známý podvrh, podobně jak Letopis Zelenohorský a Královedvorský… 😦 Tartarská mapa je asi stejně věrohodná, jako mapy, na kterých jsou zobrazováni lidé s psí hlavou…. A co turkotatarský Protobulhar Asparuch? ten byl taky Slovan? Zakladatel balkánského Bulharska? Jak je to tedy s tím Tvým členstvím v PK? Ty jsi tedy mluvčí Kruhu v otázkách slovanské problematiky? Mě to totiž zajímá, protože píšeš něco uplně jiného, než je tu v článcích… A ještě k té Lomonosově teorii, tam šlo mimo jiné o to, že Holmgard odvozoval od Cholmogor, což je nesmysl, na tom stavěl teorii, že Rusko založili snad Obodrité.

      • Vladislav permalink
        Květen 26, 2015 6:59 am

        1. Orbini je známý podvrh? Kdo, kdy a jak to doložil? Mně je známo pouze to, že o Orbinim se nemluví, že Orbini oficiálně neexistuje. Předlož prosím, na základě čeho tvrdíš, že mapa Velké Tartarie je podvrh.
        2. Chán Asparuch nepochybně Slovan nebyl, stejně jako např. Sámo. Proč by měl být a na co by to mělo mít vliv?
        3. Letopis Zelenohorský a Královedvorský jsou evidentní podvrhy – a opět, co to dokazuje, resp. vyvrací?
        4. Nejsem mluvčí PK ve „slovanských“ otázkách, ale nejsem si vědom ani toho, že by existoval nějaký „jednotný postoj PK“ k nim.
        5. Lomonosov byl dehonestován za to, že se postavil oficiálním dějinám Ruska, které tvrdily a tvrdí, že za vše pokrokové vděčí Rusko Západu. Lomonosov byl génius, jehož jedinou, zato zásadní chybou bylo, že to netáhl s těmi „správnými lidmi“, podobně jako třeba Tesla nebo Ford.

        Obodrité nicméně vliv na dění v Rusku měli, a to ještě ve 12. století. Nezdar křížové výpravy proti nim a Luticům z nemalé části ovlivnila ruská pomoc, která v rozhodující chvíli přišla k obleženému, Niklotem bráněnému Dubínu. Nebo je tzv. Niklotova závěť, se kterou před několika lety přišel Sidorov, taky podvrh?

      • Atli permalink
        Květen 26, 2015 8:41 am

        1. Vladislave, studuji slavistiku – což mi můžeš věřit a nemusíš, a asi je mi to jedno. Nedávno jsem byl „pracovně“ i v Ljublani, kde byl „Orbini“ proveden zevrubnému posuzování na tamní univerzitě. Ten „opis“ opisu, který máš na mysli, a který vlastně nikdy nikdo pořádně neviděl, který hlásá cosi o tom, že „Slované byli v Itálii zároveň se Římany a úspěšně s nimi válčili“ skutečně pokládáš za pravý? Uveď jediný rozbor nějaké univerzity, ústavu nebo kohokoliv z oboru, kdo se tím vážně zabýval a považuje to za hodnověrnou literární památku.

        2. Uvádíš (zajímal by mne zdroj), že Seveřané ve Skandinávii neměli žádné státní útvary v době příchodů Varjagů na území slovanských a ugrofinských kmenů v dnešním Rusku, Bělorusku a na Ukrajině. Není to pravda. Pokud podle Nestorova letopisu a byzantských (dobře ověřitelných kronik) Rurik (byť to možná nebyl přímo on, ale jiný Severogermán) přišel okolo roku 860 na pozdější Rus, v té době už například v Dánsku vládli králové, například král Gutfrid už okolo roku 800. A vážně ho museli brát i Frankové! čili jasný státní útvar, to nevyvrátíš, to je fakt. Proč Asparuch a Bulhaři? Protože ti Protobulhaři neměli před tím, než přišli do Thrákie a ovládli místní Slovany, žádný dlouhotrvající státní útvar, a přeci dokázali založit v dnešním Bulharsku úspěšný a dlouhodobě udržený státní útvar.

        3. Rukopisy jsou mistrně napsané a vyrobené podvrhy, na které si doslova můžeš šáhnout, můžeš je vidět. Velesovu knihu, „původního“ Orbiniho a td.. vidět nikde nemůžeš.

        5. Lomonosov byl geniální v jiném oboru, o tom není sporu. Lingvistika, archeologie a historie k nim nepatřila. Jeho přes dvě stě let vyvrácenou teorii nebere jediná univerzita vážně. A to ani v Rusku. Sám Putin se tím odmítá zabývat, stejně jako Arijskoslovanskými védami.

        4. To jsem si nechal na konec 🙂 Já měl za to, a stále mám, že podle článků, které tu čtu, všichni členové PK jsou za jedno v tom, že veristické podvrhy neuznávají a poměrně často se proti nim vymezují, viz články Mikyho (i u něj na soukromém blogu), Wolose (i když ten podle všeho není členem PK) nebo Mysliče. Takže s jejich prácí nesouhlasíš? Považuješ ji za špatnou? A hlavně jsem se ptal na konkrétní věc: JSI ČLENEM PK? MLUVÍŠ ZA PK?ANO NEBO NE?

        A ještě se vrátím k těm Varjagům v Rusku: Ragnvald zakladatel Polocku byl Seveřan zcela určitě. Bělorusové ho považují za zakladatele své státnosti, včetně diktátora Lukašenka. Opět jsem měl možnost v Belorusku vidět úctu místních obyčejných lidí k jeho památce. A to je vidět i na univerzitě v Minsku. Takže pokud i diktátor Lukašenko podporuje „Normanskou teorii“ a (podporuje ji i Putin) a dokonce i Kyjev, o něčem to jistě svědčí.

        Sidorov?! To snad ne… A co Levašov nebo Antonín Horák? Vždyť tohle přeci nikdo, vyjma védistických pomatenců, nebere vážně…

    • Tyrfing permalink
      Květen 25, 2015 6:54 pm

      Ja se nemam proc odrodit, resp. nemam se moc cemu odrodit. Jak jsem psal nize, jsem hodne namichany – a abych pravdu rekl, citim se spis „Evropanem“ (ale ne v EU smyslu), nez nejakym konkretnim Slovanem ci Germanem – proste „mam to tady rad“ (ale „tady“ u me zahrnuje vicemene celou „zaalpskou Evropu“ az na Sever).

      Priklon ke Skandinavcum je opravdu hodne pragmaticky, mozna to nekomu jinemu vyhovuje, ale me moc ne, ze (ve srovnani se Skandinavii) neni kde brat. Je to historie, neni to chyba dnesnich Slovanu, ale ani chyba moje, ze bych se pri pokusu o Slovanstvi citil spis jako Slowiccan – ale to je, jak rikam, zase ciste moje hodnoceni, vnimam to jen jako problem s prameny k urcite variante spolecneho systemu.

      A nebudu zapirat – take me to oslovilo, ac jsem se povzdelal v systemu antickem nebo ve forme dobre napsanych pohadek i v indianskem.

      Jolka je nejspis terminus technicus vztahujici se ke svatku Jule, a ten je starsi nez par krestanskych stoleti. Molniju jsi vynechal, koukam, copak, nebyl nejaky sv. Molnius, diky kteremu bys to jako krestansky pramen mohl smest ze stolu? 😉

      Ja nevim, co furt plasis s temi Nemci. Mel bys je mit rad, v prvnich 50 letech 20. stoleti ustedrili germanskemu pohanstvi na uzemi stredni, vychodni Evropy a v Anglii takovou ranu, ze se dosud jen velmi tezko vzpamatovava, a spousta jeho symbolu slouzi v jednoduchacskych policejnich pricurkach jako jasna poznavaci znameni „pravicovych extremistu.“

      • Vladislav permalink
        Květen 26, 2015 7:10 am

        Můj postoj k Němcům je dán genetickou zkušeností, kterou mám v sobě po linii svých předků. Je to obezřetnost a nedůvěra, ne a priori nepřátelství.

        Za co jim mám být vděčný? Že nás nevyhladili stejně, jako Polabany, a to především proto, že jsme jim nenastavili meč, jako oni, ale břicho? Za to, že se cítili téměř vždy být něčím lepším, než my? Za to, že dnes můžeme za plat rovnající se třetině německého pracovat v jejich firmách, a v jejich obchodních řetězcích si kupovat potraviny plné jedů?

        Hitlera nemá cenu řešit, ale:
        – on nezprofanoval pouze německé pohanství. On zprofanoval i mnohé z těch nejlepších „tradičních“ hodnot, které stovky let stavěly Evropu na nohy a dávaly jí sílu.
        Takže pokud dnes slaví buzeranti v Irsku svatbu, nebo lesby adoptují děti, pokud Středozemní moře přeplouvají bandy nikdy nepracujících černoušků, o které se budeme láskyplně starat, může za to z nemalé části i ten fanatický pán, protože systém, který po válce nastal, byl právě reakcí na to, co tu bylo předtím.

        A to se už zdaleka netýká jen pohanů.

      • Tyrfing permalink
        Květen 26, 2015 8:47 am

        No to byl takovy sakrasmus (sic), ze kdyz tak nejak vnimas germanske pohanstvi jako zde nepatricne, ci konkurenci, tak ze od Nemcu, ktere take nemas rad, dostalo poradny uder. 🙂

        Tu ekonomickou cast nebudu moc komentovat, na tom jsou podepsani i nasi bolsevicti soukmenovci z Mockby, kteri, jak rikal jeden polistopadovy vtip, nemeli radi Benese za to, ze vytvoril zasoby jen na 40 let. A take prispeli k zdejsimu moralnimu marasmu. Mupy mup.

        S poslednim odstavcem mohu nicmene jako tradicionalista souhlasit.

  5. Ivar permalink
    Květen 24, 2015 7:47 pm

    Jenže všechno to jinak hezké teoretizování o germánském má jednu velkou a praktickou slabinu, co jsme měli a máme- reálně – společného se /starými/ Seveřany ? Ještě dnes, budete-li aspoň nějakou dobu pracovat na Severu, poznáte ty rozdíly, přímo konkrétně. Je velký rozdíl i proti kontinentálním germánským tradicím. Němci si na Vikingy nakonec „hráli“, my jimi prostě nejsme.

    • Tyrfing permalink
      Květen 25, 2015 7:29 am

      Kdekdo neni viking, ale i Vladislavovi oblibeni Rusove maji takove zvlastni slovo pro blesk a nebo vanocni stromecek. Nebo pro „jeden“, i kdyz tam bych to opravdu nechal na lingvistech.

      • Vladislav permalink
        Květen 25, 2015 3:37 pm

        Tam to opravdu nechej na lingvistech. „Odín“ má totiž stejný slovní základ, jako „jeden“, a to opravdu nemá s Odinem nic společného.
        Ruskou státnost nezaložili Vikingové. Nemůžu totiž nikomu předat něco, co sám nemám, a v době vzniku tzv. Kyjevské Rusi ve vikinském okruhu žádný státní útvar, jak ho chápeme, neexistoval.
        Mnohem pravděpodobnějším se v této souvislosti jeví ruský védický, slovano-arijský základ.
        Rád se jinak pokloním Vikingům na gótských ostrovech, v Dánsku či severním Holandsku, ale na východ a jihovýchod od Labe by to skutečně mělo být o něčem jiném. A pokud není, tak to jen ukazuje na známou skutečnost: západní Slované kapitulovali před Germány skoro ve všem, pohanství nevyjímaje.
        Naštěstí ne všichni.

      • Atli permalink
        Květen 25, 2015 3:45 pm

        Ruskou státnost skutečně založili Varjagové a Rurikovci byli germánskou dynastií. To posléze přijala i oficiální sovětská věda, Lomonosovova teorie se ukázala naprosto mylná a nesmyslná. Například Steblin – Kaminskij toto úspěšně obhájil už po Druhé světové válce. Archeologické a dochované psané prameny to dokazují. Vždy’t i ty tu rád cituješ Nestorův letopis 🙂

      • Tyrfing permalink
        Květen 25, 2015 4:10 pm

        Tak jo, Vladislave, postav si v prosinci jolku, a kdyz vyjdes ven, mozna Ti molnija prosvisti nad hlavou, s odkazem lidi, kteri si mozna kdysi rikali Ruotsi 🙂

      • Tyrfing permalink
        Květen 25, 2015 4:13 pm

        Musim priznat, ze bych nikdy nerek, k cemu mi ta povinna bolsanska rustina jednou bude! 🙂

      • Atli permalink
        Květen 25, 2015 6:29 pm

        Ještě Vladislave, mám dva dotazy: Ty jsi členem tady toho Kruhu? Ptám se, protože je tady hned několik článků, u kterých jsou uvedeny celkem slušně ověřitelné zdroje, o Seveřanech, včetně jejich podílu na založení Ruska. Proto je mi divné, jestli jsi v PK, tak že propaguješ něco, co se dost podobá Slovanskoárijským védám, což podle toho, co u tu čtu, asi členové PK odmítají a považují za podvrh… Takže, jsi tedy členem a to co píšeš je oficiálním stanoviskem PK?

    • Vladislav permalink
      Květen 25, 2015 3:44 pm

      Já ti to vysvětlím. Václav se jakožto křesťan plazil před německými křesťany. Češi a Moravané se v desítkách generací hrbili před Němci, jen aby fyzicky přežili. No a mnozí čeští pohané? Hrají si na germánské pohany, a stydí se přitom za své skutečné, slovanské kořeny, jako Václav či mnozí naši předkové.
      Samozřejmě. Němci hledali své vikinské kořeny a nic nenašli – vždyť vše od Labe a Sály na východ byla slovanská země, stejně jako většina dnešního Rakouska, zatímco vše na západ byl svět přímořských míšenců založený Římem. Vikingové, to bylo jen Dánsko, jižní Švédsko a Norsko, a zčásti východní Pobaltí.
      Zakončím citátem jednoho moudrého žrece:
      – drž se svého – protože cizím svět nezměníš, a ani moudřejším se nestaneš…

  6. Vladislav permalink
    Květen 21, 2015 8:15 am

    Miky: díky za to, co děláš, jen víc takových!
    Podle mě se ke slovanství hlásí tak málo lidí proto, že 40 let komunismu a zhoršení životní úrovně zdiskreditovalo v očích našich lidí východní Evropu, potažmo Slovany, jako takové. Naučili jsme se vzhlížet k Západu, a převážná část lidí to dělá dodnes.
    Jinak myšlenka, že nejsme Slované, ale jakýsi mix, je zcestná. Pokud mám např. 30% neslovanských genů, ještě to neznamená, že nejsem Slovan. Odsunuli jsme přes 2 milióny Němců a i tím se náš genetický kód zhomogenizoval.
    A pokud jde o ty „národní charakteristiky“. U Čechů (a zčásti i Moravanů) je dobře vidět něco, čemu lze říkat „syndrom knížete Václava“. Strach z Němců a Západu obecně a zároveň patologická snaha se jim zavděčit, spojená s považováním se za „jednoho z nich“.
    Ale to jsme nikdy nebyli a nikdy nebudeme. Budeme pro ně vždy jen okraj, který hodí přes palubu kdykoliv se jim to bude hodit.
    Podle mě je třeba stavět na slovanství. Jedině přes ně se většina lidí dostane „samospádem“ k původní víře. My západní Slované jsme silně ovlivněni Němci a západní Evropou, ale Rusové zase třeba asijskými národy. Nemá cenu pídit se po imaginárním „čistém slovanství“, ale stejně tak nemá cenu deklasovat náš původ na „mix“. Pokud se někdo cítí být míšencem (a nachází pro to oporu v některých obskurních studiích), je to jeho věc, ale neměl by to vnucovat ostatním.

    • Rushwolf permalink
      Květen 21, 2015 9:16 am

      Za sebe… mám rád Germány… a když mluvím o Germánech, myslím, tím Germány, co žili na našem území 500 let jako svébytná kultura a minimálně dalších 500 let tu byli včleňováni do progresivnějšího slovanského živlu (oni se ti germáni od nás nevypařili ani nemáme doklady o nějakém náhlém pogromu). Mám rád tu kulturu, mám rád ten spůsob života… a mluvím stále o „našich“ Germánech, kteří zanechali výraznou stopu v naší krajině, kteří dali našim zemím, první evropsky významný stát, tzv. Marobudovu říši… pakliže mluvím o těchto germánech, nemluvím ani o němcích, ani o Asatrů, přecijen víra vikingů ve století 9., zapsaná v Eddě a víra Germána od řeky Ohře v 1. století se lišila řekl bych docela výrazně… A nevidím důvod proč bych se nemohl hlásit k tomuto odkazu naší země, naší rodné hroudy… ano, v genech té krve markomanů asi moc mít nebudu, ale pro mě ta víra jak sem už několikrát psal není nej o krvi, je i o půdě o krajině v níž žijeme, Dějiny naší krajiny, naší vlasti jsou i dějiny Boiů, Germánů, Slovanů… atd. oni formovali tuto krajinu, nechávali tu svou stopu, svůj odkaz a krajina zase formovala je, tak jako dnes formuje nás… je tu provázanost, je tu určité propojení s minulostí i napříč etniky… mít rád Germány, přijmout je jako součást svých dějin, neznamená myslet si že jsem Germán geneticky, neznamená to dokonce ani to že bych musel mít rád němce a pohrdat slovany a popírat to, že slovan krví jazykem etc. sem.. nadruhou stranu… praktická a kultovní složka starých germánů mě oslovuje a nevidím problém s tím, proč by byl pro mě jako pro slovana nepraktikovatelný.. už jen proto, že v praxi šlo o uctívání lokálních bytostí a bůžků právě této krajiny, v jejím kontextu, tedy to samé co pak dělali i slované, jen už v trochu pozměněném prostředí a defacto už ve stínu po Evropě se šířícího křesťanství… možná i to je to co mě tak oslovuje na víře starých Germánů… kontext doby v níž žili a kdy ta kultura existovala v prostředí tajemnějším, divočejším, proč to nepřiznat i romantyčtějším… v prostředí v jakém se naše vlast nacházela ve své relativně panenské čistotě… pojí se tu ideál krajiny s lidmi, kteří žili životem, který mi přišel jako nejideálnější do těchto podmínek (kontrast samot a malých usedlostí germánských x před tím keltská a po germánech slovanská hradiště… sídla protoměstského typu, intenzivní zemědělství…) navíc jak jsem už psal mnohokrát… podstatná jsou pro mě božstva ukrytá v krajině, místní bůžci a duchové… a tam je jedno jaké další bohy nad těmito „přízemními“ jaké které etnikum má.. „nepracuji“ s nimi v rámci ani toho germánského náboženství a nepracoval bych s nimi ani v rámci slovanského…

      Ps: než tu bude někdo argumentovat, že nemůže být něco jako naši germáni… všimněte si jaký má naše veřejnost historie znalá vztah k marobudovi, jak ho vnímáme… jak je pro nás z hlediska historie našich zemí osobní… a vemte si Němce.. to je furt samej Arminius, Arminius… přitom to byl člověk nejspíš trpící snahou jen dohnat svým věhlasem úspěch Marobudův… a kolik němců, zná marobuda? kolik němců tohoto velkého germánského náčelníka považuje za svého? A proč mu nestaví pomníky atd.? Opravdu je to jen tím, že Arminius zradou zmasakroval pár tisíc Římanů? Nebo tak nějak cítí, že marobudův odkaz zůstal naší vlasti, která nikdy nebude ve smyslu národa Německá?

  7. Vladislav permalink
    Květen 21, 2015 6:36 am

    Atli: souhlasím, pod různými jmény podobná nebo stejná božstva. Měli bychom jim ale říkat „po našem“, to je můj názor.
    Pokud budu mít manželku nebo přítelkyni Katku, taky jí přece budu říkat Katko, a ne Kate nebo Kathrin. Toto opravdu moc nechápu.

    • Tyrfing permalink
      Květen 21, 2015 7:19 am

      Ja ovsem poznal „svou manzelku“ jako Kathrin… 🙂

  8. Vladislav permalink
    Květen 20, 2015 1:22 pm

    Tyrfing: a to je a priori špatně, vycházet z obrozeneckých postojů 19. století? Vždyť to byly postoje, které nás dovedly k samostatnosti, vymanily z područí Rakousko-Uherska, což není málo.
    Podle mě je důvod ještě jeden. A to ten, že v 7.-9. století, když byla christianizována západní Evropa, nemělo křesťanství ještě takovou „sílu“. To se projevovalo mj. v tom, že se ve vedení národů většinou udržely vlastní elity, které do jisté míry ctily tradici. Viz třeba Velká Morava.
    Od 10. století se to ale změnilo. Po éře Karla Velikého ovládl křesťanství fundamentální fanatismus, který pak vygradoval ve 12.-13. století. Křtění pohanů se stalo doslova posláním, nepokřtění lidé byli na úrovni zvířat, bylo vůči nim dovoleno všechno.
    Obodrité, Lutici, Prusové měli tu „nevýhodu“, že jejich elity (s výjimkou obodritského Gotšalka v 11. století, který u tohoto národa sehrál stejně trapnou roli, jako náš Václav) držely s národem.
    Takže po pokřesťanštění musely nastoupit elity nové, cizí. Těm byly samozřejmě nějaké tradice a dějiny nově získaných poddaných ukradené.
    Nedělejme si iluze, že Němec Slovana bude někdy považovat za sobě rovného. Pocit nadřazenosti je v těch lidech zakódovaný na úrovni genetiky, pouze se často umějí dobře chovat, takže si to neuvědomíme. Jedno se jim musí nechat – vždy byli mazanější a systematičtější, než my.
    Pokud by germánské pohanství získalo v ČR, Polsku apod. kdy nějakou sílu, vždy tak bude hrát podobnou roli, jako vojska Slovenského štátu za druhé světové války. Druhořadou a opovrhovanou.
    Podle mě není možné stát jednou nohou tam a jednou zase někde jinde. Až se vymaní pohanství v ČR z toho postoje (já jsem Viking, já Slovan, já Kelt a je to jedno), teprve budeme silnější a respektovanější.
    A získáme spojence, o kterých dnes ani nemáme tušení – a hlavně netuší oni o nás;-)

    • Tyrfing permalink
      Květen 20, 2015 1:51 pm

      No ty postoje se potom promitaji do pomerne nehoraznych komentaru typu „sexualne uchylny Dan, deti kradouci Nor“ a tak podobne, Slovanu s uchylkama je dost, i slovansky neomarxista u moci Ti rad ukradne dite, proste takhle se diskutovat neda 🙂

      O udrzeni tradice uprostred krestanstvi, zejmena elitami, na Velke Morave bych si iluze nedelal, viz Konstatinem a Metodejem svrzeny Radegast… Naopak tradice se zachovavaly dole, viz terminy „paganus“ a „heathen“, ty nepochazeji z oblasti elit. Semtam se nejaka elita se zamerem zvratit vyvoj vyloupla, viz cisar Claudius Flavius Iulianus, nebo svedsky Blot Svein, nebo norsky Eirik Hakonarsson, ale zpravidla to byly vsude elity, ktere posleze prosadily krestanstvi u svych poddanych. Sila krestanstvi pochazela z dedictvi Rimske rise, to bylo silne daleko driv nez v 7.-9. stoleti.

      Nevim, cim se chces vymanit z toho deleni, to bude vzdy, jen se da vicemene vyignorovat. Ostatne, sam jsi dobrym prikladem toho, co chces odstranit. Osklivi germani! Zli germani! 🙂 Cim naprosto neutralnim (aby to bylo zkousnutelne i pro ty vikingy a kelty) bys chtel nahradit germanske, keltske a slovanske pohanstvi, abys dosahl nejakou platformu pro sjednoceni?

      Ja furt spis jen vidim „prevezmete muj nazor/system, jinak jste hnusni nemecti lokajove!“…

      • Květen 20, 2015 7:17 pm

        Jenže to nejsou nehorázné komentáře. Povazovat jiste nezpochybnitelne národní charakteristiky (včetně tech negativních) za předsudky je slunickarstvi a je to jedním z duvodu, proč u nas zatím pohanství prilis celkove „netáhne“.
        Se zbytkem tvého příspěvku souhlasím, nicméně mam jeden osobni dotaz:
        – jsi Slovan, nebo Germán?
        Přezdívku mas germanskou, ale faktem zůstavá, ze 90% českých vyznavačů tech či oněch germánských hodnot proste neni Germany (přestože by mnozí z nich radi byli).
        Nanejvýš mají kdesi dávno v minulosti nějakého německého či rakouského dědečka či pradedecka.
        A to je proste problem, a velky. Ja muzu respektovat germánské pohanství a bohy (což dělám), ale jako Slovan bych mel hledat bohy své.
        Protoze germánští bohové ani samotní Germáni me neprijmou, a kdyz se po nich budu opicit, nebudou si me ani vážit.
        Proč nedokážeme byt hrdí na své skutečne kořeny? Proč Vaclavove hledají své křesťanské spojence v Bavorsku, a pohané nekde ve Skandinávii? Uz nas nekdo z těchto skupin přijal a uznal za „své“?
        Nebylo by lepší hledat své skutečne kořeny?

      • Atli permalink
        Květen 20, 2015 7:48 pm

        No, on uz i třeba McNallen je rad za rozvoj Asatru v CR… Indoevropani pod ruznymi jmeny vzdy uctivali stejne bohy…

      • Tyrfing permalink
        Květen 20, 2015 10:23 pm

        Vladislav Květen 20, 2015 7:17 pm Jsou 🙂 Vzit nejakou 1 charakteristiku a udelat z toho popis naroda je proste divne, je to jako kdybych vzpomnel ruske samohonky a rekl, ze Rus je ozralec. A pak ze Cech ateista. A Polak katolik. A s takovym artiklem si buduj slovanske pohanstvi…

        Pohanstvi zde podle mne netahne z jinych duvodu, nez je slunickarstvi, jak jsem psal vyse, jsme tady v prumeru tezci ateiste, a kdyz se tak tezko chyta majoritni vira se vsemi moznostmi a velkou tradici, tak minoritni vira s prerusenou tradici se bude chytat logicky jeste min, tim spis, ze je hodne zamerena na predky, vlastni koreny, a to se ted moc (se slunickari ci bez) nenosi. Pak je jeste problem rozdilu mezi samotnymi pohany, ale podle mych zkusenosti i ti germani jsou kazdy hund jiny dorf :-D, takze zadne velke sjednocovani se nejspis konat nebude.

        Prezdivku mam germanskou, mno, skandinavskou, ale puvodem jsem poctivy stredoevropsky mix, Rakousko, Cechy, Slovensko, Polsko a mozna i neco Madara (dopatrano ze znalosti v rodine, zadne hrabani se v matrikach az do 30lete valky). Nemam pocit, ze bych chtel byt genetickym Germanem, resp. nevim, co by mi to krom mozna blond nebo zrzaveho hara prineslo. Nemyslim, ze bych musel mit spravnou genetickou vybavu, aby me Asgard nebo Vanaheim prijal. Kdyby to tak bylo, asi by se mezi nami nevytvoril vztah (ktery pravda nema formu vylozeneho povidani si s Bohy), ale nikdy nemivam pocit, ze se k nim vnucuji nebo se jich nejak doprosuji a oni mi obcas milostive hodi nejaky drobek ze stolu.

        Co se tyce lidskych uskupeni, bylo by fajn, kdybych dostal z Islandu nejaky pozdrav, ale ruku na srdce, nejsem zadny velky aktivista takze logicky nejsem videt, ani se nejak zvlast nezviditelnuju. Prvnich 10 let meho Asatru jsem byl uplne sam, takze jsem si tak nejak zvykl, ze tech lidi, s kterymi bych si po teto strance rozumel, neni moc.

        Co se korenu tyce, Asatru mi jako cesta hledani staci. Prislo by mi, ze lamat se umele do slovanskeho systemu by byla krec, pokud bych k tomu nedosel ja nejak sam. Nijak pritom nevnimam Slovany jako konkurenci ci nepritele, jsou to pro me kolegove na paralelni koleji ve stejnem smeru. Vladislav Květen 20, 2015 7:17 pm

      • Květen 21, 2015 5:44 am

        Vladislave, máš pravdu v tom, že je docela překvapivé, jak málo českých pohanů se ke slovanství hlásí. Na FB skupině „Jsem pohan a jsem na to hrdý!“ právě probíhá anketa s otázkou : „K jakému proudu pohanství se hlásíte?“ (Mimochodem, jsi na facebooku? Soukmenovci z PK by to uvítali) Dal jsem si práci a udělal jsem z prozatimních anketních odpovědí statistiku.

        Keltové : 4
        Animisté : 4
        Wicca : 1
        Řecko-Řím : 5
        Ásatrú : 10
        Slované : 5

        U Čechů by člověk předpokládal, že bude slovanství jasně převažovat, čím to, že tomu tak není? Čím to, že jsou tak výrazně zastoupeni Germáni?Tipuji, že příčiny mohou být tyto :

        1) Češi jsou skutečně hodně namíchaní s Němci a německý dědeček v rodině není zdaleka tak nepodstatný, jak si myslíš. Nemůžeš prostě jednoho předka ctít a druhého popřít.
        2) Historické slovanské zdroje jsou nedostatečné a ty novodobé jsou často šílené. Hledač svých slovanských kořenů narazí nejčastěji na Védysty nebo Puninovce a to má značně odrazující vliv.
        3) Severogermánské historické zdroje jsou rozsáhlé a ty současné působí oproti těm slovanským věrohodněji a vyrovnaněji.

        Co se s tím dá dělat? Záleží to hlavně na těch, kterým leží slovanský odkaz na srdci. Ti musí studovat důvěryhodné historické zdroje a folklor a pak své poznatky prezentovat takovou formou, aby to poctivé hledače neodrazovalo. Modlím se k severským bohům, ale cítím se být Slovanem, proto jsem na FB založil stránky Volání rodu, kde se pokud možno seriozně věnuji slovanské tradici. Snažím se tam prezentovat krásu slovanských zvyků, krojů, tradic. Dávám tam odkazy na akce Rodné víry, Slovanů.cz, nově vznikajícího Slovanského kruhu. Vkládám tam citáty ruských, polských, českých, slovenských a dalších rodnověrců. Vkládám tam citace z historicky ověřených zdrojů, atd. Pokud by mi s tím chtěl kdokoli pomoct (včetně tebe) budu jedině rád, nechci tam ale Védy ani politiku.

  9. Vladislav permalink
    Květen 20, 2015 10:34 am

    Velice si vážím postojů Varga, a i tyto úryvky jsou jistě zajímavé, jenže…řekněme si na rovinu, že začíná být trochu „převikingováno“, hlavně u nás v ČR, kde trpíme určitou historickou vykořeněností (řada lidí se cítí být „směskou“ Slovanů, Germánů, Keltů a bohové ví koho, takže v podstatě ničím).

    O Vikinzích se nám dochovalo neporovnatelně víc, než o těch, kterými z drtivé části skutečně jsme, tedy o Slovanech. Je to hlavně proto, že s křesťany, v porovnání se Slovany, mnohem více a lépe „spolupracovali“ – Germáni prostě žádné Prusy, Litevce, Lutice či Obodrity neměli.

    Číst tyto věci je zajímavé, ale není tam nic nad tím, co bychom se byli schopní dozvědět z útržků o Slovanech. Naopak, to, že třeba Polabané měli mnohem větší odhodlání vzdorovat christanizaci, ukazuje na to, že měli jakousi „vnitřní sílu“, kterou Germáni nedisponovali.

    Nejde mi o to, očerňovat vyznavače germánského pohanství. Jde mi o to, přestat si, se slovanskými rysy a jednou dvěstě pádesáti šestinou germánské krve, hrát na něco, čím konkrétně naši předkové nikdy nebyli;-)

    Idealizujeme si germánské pohanství, často proto, že nám žádný jiný takto relativně dobře známý zdroj nezbyl. Úplně stejně, jako se Češi velmi často klaněli Němcům. Kníže Václav bavorským biskupům, česká šlechta německým císařům … a čeští pohané germánskému pohanství.

    Jenže germánský živel není jen disciplína, pracovitost, spolehlivost … ale taky neschopnost improvizace, nesrdečnost, nízký smysl pro humor, fanatismus a slepá oddanost. Nacismus … a třeba taky Barnevern v Norsku … i to jsou vývěry proudů germánské přirozenosti.

    Hledejme své kořeny – a nevzhlížejme k těm cizím. Jak kdysi řekl jeden moudrý žrec:
    – Cizím umem život nepoznáš – a moudřejším se nestaneš.

    • Květen 20, 2015 11:19 am

      No, mezi Germány ( lidmi z germánských národů) mám naštěstí dost přátel 🙂 A srdečnější a přátelštější lidi (konkrétně třeba ve Flandrech) bych si těžko dokázal představit.

      • Vladislav permalink
        Květen 20, 2015 12:41 pm

        Jenže člověk z Flander není Sas považující Slovana za svoloč, ani sexuálně úchylný Dán, a už vůbec ne děti kradnoucí Nor.
        Holanďané, Belgičani (pokud můžu takto generalizovat) jsou celkem v pohodě, ale to nikdy nebyli čistokrevní Germáni.

    • Tyrfing permalink
      Květen 20, 2015 11:58 am

      Zaklad je, ze Germani (mno, Nemci ani tak ne, ale Skandinavci) meli k stare ceste jednoduse jiny vztah. Mozna ze vojensky krestanstvi vzdorovali min, ale sve Bohy a hrdiny si nenechali tak lehce vzit a spise pragmaticky krestanstvi s jeho formou vzdelanosti vyuzili jako prostredek a plastik a zanechali nam ty prameny, na kterych ted vsichni previkingovani vikingove mohou stavet, zatimco Slovan, bohumzel, musi resit, jestli jeden ci dva jeho prameny jsou padelek nebo ne.

      Netroufam si usuzovat, proc se nenasel zadny Sclavo Grammaticus, nebo Snorrila Sturlovic. A kdyz ne na uzemi polabskych Slovanu, tak na tech, ktere slovanske plusminus zustaly od doby krestanskeho nanosu. Osobne mi prijde skandinavska cesta zcela racionalni rozhodnuti i pro cloveka se stredoevropskym ci zaalpskym puvodem – panteony jsou podobne, Skandinavci poskytuji pevny ramec s mozaikou, kde mi prijde, ze zustala prinejmensim alespon polovina kaminku. Klidne se priznam, je to moje osobni volba, nechtit varit temer z vody, kazdy ale at si zvoli cestu podle sveho vkusu, proto timu nic nemam. 🙂

      Boj Slovane versus Nemci bych do toho netahal. Kdyz resim „germanske pohanstvi“, zacinam na kontinentalnich hranicich Danska a jdu na sever. Nemecko s ariosofickou infekci milerad preskocim…

      • Vladislav permalink
        Květen 20, 2015 12:38 pm

        Problém ovšem je, že pohanští Vikingové byli velice často lupiči a nájezdníci. Brali, co jim přišlo pod ruku, a lidi prodávali jako otroky. Právě na nich později křesťané o to snáze ukázali, jak jsou pohané otřesně zkažení a jak jim teprve Ježíš osvítil cestu;-(
        Slované z důvodů, o nichž byly doklady spáleny a zničeny křesťanskými fanatiky, vzdorovali déle a i když kolikrát taky nebyli svatoušci, tak toto v takové míře prostě nedělali.
        No a pak jsou tu samozřejmě taky Baltové – zejména vyvraždění Prusové, ale i Litevci nebo Lotyši. Ti vydrželi ještě déle a dopadli stejně špatně.
        Podle mě je často 100x cennější, než vycházet z dochovaných (=nikomu nestojících za zničení) zdrojů, jet tam, na ta místa, a pokusit se vydolovat aspoň něco. Něco málo, ale zato pravdivého a reálného.

      • Tyrfing permalink
        Květen 20, 2015 1:04 pm

        Vladislav Květen 20, 2015 12:38 pm: Nemyslim, ze se nam Saxo, obe Eddy a sagy dochovaly prave a jen proto, ze „nikomu nestaly za zniceni“. Co varianta, ze si je nikdo znicit nedovolil, anebo tem, kteri by je s chuti znicili, bylo aktivne ci pasivne zabraneno?

        Kazdopadne na slovanske strane chybel plan B pro pripad porazky, at uz vojenske, nebo nabozenske. Nebo proste jen prvnim slovanskym krestanum stare pribehy nestaly za zaznamenani, a diky tomu jejich potomci ted zehraji na zla, zlomyslna, nepekne Germany, kterym neco zustalo.

        Proste si pripadam, jako kdybych vedl diskusi s obrozencem 19. stoleti, nic ve zlem. 🙂

        Myslim, ze vikingove nebyli moc dobry argument. Prvni objektivne dolozeny vikingsky najezd je prepad Lindisfarne v roce 793, kdy uz byla vetsina Evropy od Danska na jih nejak christianizovana, vice nez pul stoleti pote, co byl Bonifacem znicen Thoruv dub.

    • Květen 20, 2015 11:59 am

      Že Germáni neměli své Obority??? A co Sasové, kteří nechtěli přijmout křesťanství a vzdorovali Karlu Velikému? Co Frísové, jejichž kníže Radbad odmítl křest, aby se mohl po smrti spojit se svými pohanskými předky? Vladislave, já tě svým způsobem chápu a taky si myslím, že jsme především Slované, ale tvé vidění světa je zřejmě tak přefiltrované tou ruskou zkušeností, že nedovedeš vidět Germána jinak, než jako nepřítele a to je myslím škoda.

      • Vladislav permalink
        Květen 20, 2015 12:32 pm

        Ano, Karlovi trvalo dlouho, než Sasy zpacifikoval. Jenže Obodriti nebo Lutici vydrželi přes 250 let, a to je něco trochu jiného.
        Čest Radbadovi, čest řadě Merovejců, a rozhodně nic proti Germánům. Ale Germán je založením nepřítel Slovana, což ovšem neznamená, že k němu přesto nemůžu mít úctu.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: