Skip to content

Leif Eriksson – Drak pluje na západ

Květen 7, 2015
tags:

Repin skenování0002Před nedávnem jsme na stránkách Pohanského kruhu zmiňovali Erika Rudého, který někdy okolo roku 982 n. l. objevil a kolonizoval Grónsko. Měl divokou krev, která se nezapřela ani u jeho potomků. Nejznámějším z nich je jeho syn Leif Eriksson – zvaný též Leif Šťastný. Zatímco jeho otec Erik zůstal až do smrti zatvrzelým pohanem, Leif se v Norsku na dvoře krále Olafa Tryggvasona nechal pokřtít. No, nedá se nic dělat, to mu musíme odpustit 🙂 . Možná to byla jen lest, aby nenechavý monarcha pod záminkou christianizace nestrkal nos do věcí svobodných Gróňanů. I Leifa Šťastného ještě čekala objevitelská výprava… Měl se stát prvním známým Evropanem, který okolo roku 1000 n. l. vstoupil na americkou pevninu. O tom, jak se to seběhlo, nám svědčí islandské ságy: Sága o Gróňanech a Sága o Eriku Rudém. Ty však byly zapsány až ve dvanáctém století, tedy asi dvě stě let po tom, co Leif uskutečnil svou legendární plavbu. A že se do Ameriky skutečně dostal, to s definitivní platností prokázal norský badatel Helge Ingstad, který roku 1960 odkryl zbytky staroseverského sídliště u L’Anse aux Meadows‘ na Newfoundlandu (viz mapka na konci článku). Ingstad také správně přiřadil zeměpisné názvy ze ság k dnešním kanadským územím, takže můžeme dobře poznat, kde všude Leif přistál: Helluland je Baffinův ostrov, Markland Labrador a Vinland Newfoundland. Samotný Vinland prý znamená „Země vína“, podle bobulí, které tu plavci našli. Asi nešlo o vinnou révu evropského typu, ale o plody kaliny jedlé (Viburnum pauciflorum), které ji Seveřanům mohli připomínat. Možná to ale také může znamenat „Země pastvin“. Dnes bych tedy rád znovu citoval z knihy Leonida Repina Po stopách slavných mořeplavců. Začtěte se tedy do příběhu, který se skutečně stal. Je o hrdinovi, který dosáhl břehů Ameriky pět set let před Kryštofem Kolumbem.

                                                                                                                                                                        Myslič

Repin skenování0004„Zemi, kam přivedl svůj lid Erik Rudý, bylo možné pojmenovat Zelená země snad jen v sarkastickém žertu. Krátké a chladné léto, dlouhá a krutá zima. Ubohé, nedomrlé rostlinstvo, a úrody na obživu už vůbec nepatrně. Ale někde na světě přece musí být opravdu zelené země!

Leif, syn Erika Rudého, dlouho stál na mořském břehu a pozoroval tu měnlivou hranici, na které se voda stýká s oblohou. Vlny přibíhaly zdaleka a s šuměním olizovaly oblázky u jeho nohou. Kdoví, jestli třeba nepřicestovaly od teplých břehů zelených zemí? Leif si pamatuje, jak bratranec Bjarni vyprávěl, že po několika dnech plavby na západ takovou zemi uviděl. Byla lesnatá a plochá; teprve ve velké dálce se zdvíhaly řetězce horských hřbetů. Tehdy udělal Bjarni chybu, že na ten břeh nevystoupil a přikázal plout dál! Sám toho dnes lituje — jak také má teď dokázat, že taková země skutečně je? Ne! Když Bjarni řekl, že ji viděl — tak jako ostatní z výpravy, znamená to, že ta země je skutečnost, že k ní lze najít cestu. Za patnáct let, které uplynuly od Bjarniho výpravy, možná zestárli lidé. Dobrá — ale co se může udát se zemí?

Především se ale musí s bratrancem setkat, pohovořit s ním, co vlastně viděl. Leif napjal plachtu své lodice a pustil se k Herfjúlsnesu, na vzdálenou jižní kosu, která se úzkým jazykem zařezávala do moře. Tam žije Bjarni. Leif se mohl k němu vypravit i po souši, ale Norman nemiluje žádnou cestu víc než tu, co vede mořem.

Bjarni nepřemlouval Leifa, aby se vzdal toho nápadu. A také proč? Když se bratranec jednou rozhodl, že se vydá na hledačskou výpravu, nikdo ho neudrží. Kdoví, možná mu bude osud přát. Leif odkoupil od bratrance tu loď, na níž se před patnácti lety přiblížil k nové zemi. Stejně jako u Leifovy lodice, i na její přídi cenil zuby dřevěný drak. Ať nese odvážným Normanům štěstí! Společně s Leifem vyplulo třicet pět lidí — mezi nimi i lidé Bjarniho. Nikdo netušil, co je čeká.

Ale pobřeží, které Bjarni kdysi objevil, se přiblížilo brzy. Ukázalo se, že země je pustá a plochá jako stůl; jen v dálce se tyčí ledovce stejné jako u nich v Grónsku. Leif dal spustit člun a přirazil ke břehu. Poslyšme Leifova slova: „Neučinili jsme tak jako Bjarni u této země! Vstoupili jsme na ni. Nyní jí dám jméno a nazvu ji Helluland, to jest Země plochých kamenů.“

Leif dolar koruna 3209__origA znovu se začal houpat drak nad vodami a před mořeplavci se znova objevila země. Jenže byla nadobro nepodobná té, kterou pojmenovali Helluland. Les místy dosahoval až k vodě, bílé písečné pláže zálivu přímo vábily k přistání. A tak Leif pojmenoval tuto zemi Markland — Země lesů. Ale ani tady se nezdrželi a pluli ještě dva dny, s čerstvým severovýchodním větrem v plachtách. A před drakem se opět vynořila země.

Bylo to za odlivu, loď se nemohla přiblížit k břehu. Normané ji zakotvili na mělčině, ani nečekali na příliv a spěchali ke břehu. Před nimi ležela neznámá souš. Shledali, že je bohatá a štědrá. Les byl příslibem potravy, tepla i příbytku, bujné travnaté porosty příslibem bezstarostné zimy — sena pro dobytek bude dost a dost. Nedaleké jezero, odkud mířila k moři řeka, se hemžilo rybami. Ano, tady se dá žít beze strachu o zítřek! Když zaplavily břeh vlny příboje, vplul Leif s lodí do jezera. Pak svolal své lidi a oznámil jim, že se tu rozhodl přezimovat. Přistěhovalci pokáceli vysoké stromy a z kmenů posta-vili pevné sruby, které pro všechny případy ještě obehnali kolovou hradbou — život je naučil opatrnosti. Obezřetnost je na místě tím spíše tady, na neznámém pobřeží.

Země jim dávala všechno, co potřebovali: ptactvo, ryby i zvěřinu. Pojmenovali tu teplou končinu Vinland — Země vína. Když skončila zima, napjali plachtu a drak na přídi zamířil na sever. Štědrá země za lodní zádí mizela v mořských vodách. Při posledním pohledu na rozloučenou vzpomínal Leif na svou domovinu. Jak byla chladná a krutá v tomhle porovnání! A představoval si, jak se do Vinlandu vrátí. Jak v téhle teplé, zaslíbené zemi postaví mnoho domů a začne nový život. Proč musí žít Normané v chladných mořích, v sousedství věčného sněhu a ledu, když je na světě taková země jako Vinland?

Leif nevěděl, že objevil nový světadíl. Teprve za pět set let k němu připluje se svými karavelami Kolumbus, znovu objeví zapomenutou zemi a budou ji jmenovat Amerika. Ale teď se psal rok tisící, možná tisící první. Do vínku novému tisíciletí připadl nový objev. Po Leifovi připlouvalo mnoho dalších Normanů k pobytu na Vinland. Za rok dva to byl Thorvald, Leifův bratr, ale ten zahynul v krvavé srážce se Skrälingy. Těžko dnes říci, co to bylo za lidi, tihle vinlandští Skrälingové. Normané tak říkali Eskymákům; nebo to bylo indiánské obyvatelstvo, které mnohem později daleko na jihu poznal Kolumbus? Jisté je jen, že pánům téhle země se nelíbilo, že se tu usazovali nějací přivandrovalci. Dá se to pochopit: nevěděli, jestli jim tihle lidé se světlýma očima, kteří připlouvali na velkých bělokřídlých lodích, nesou dobro, nebo neštěstí.

Později dorazil i třetí Leifův bratr Thorstein k břehům Vinlandu a pobývala tu dokonce i Leifova sestra Freydisa. Normané už dobře znali vinlandskou cestu! Kdoví, jak se mohlo stát, že byla zapomenuta — nejen cesta, ale i celý kontinent. Zprávy o Vinlandu a o tom, že jako první vstoupil na její břeh syn Erika Rudého Leif Eriksson, se zachovaly jen ve starých islandských ságách.“

 ingstad mapa vinland skenování0002

Poznámka: Leonid Repin napsal tuto knihu pro náctileté čtenáře, je třeba také si uvědomit, že vyšla v Sovětském svazu.

Zdroj: Leonid Repin: Po stopách slavných mořeplavců. Přeložila Hana Štěpánková a Jaroslav Tichý. Ilustroval Ervín Urban. Lidové nakladatelství, 1989. Strana 31 – 33.

Ilustrace: Ervín Urban (z knihy).

Mince:   Pamětní emise Islandu a USA k tisícímu výročí objevení Ameriky Leifem Erikssonem.

Mapka: Helge Ingstad: Kolumbus nebyl první. Orbis, 1971. Autor mapky neuveden.

Advertisements
No comments yet

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: