Skip to content

Věkoš: „Myšlenka panslavismu je krásně romantická, ale nevěřím jí.“

Únor 15, 2015
tags:

MarekV našem seriálu rozhovorů se zajímavými lidmi, kteří mají co říci k etnickému pohanství pokračujeme i nadále. Dnes pro Vás máme povídání s člověkem, který si říká Věkoš. Osobně jsem se s ním seznámil na oslavě loňského Letního slunovratu na Gabrétě. Myslím, že Věkošova cesta k rodnověří může být pro mnohé čtenáře našich stránek inspirativní 🙂 .

Začneme tradičně. 🙂 Jak jsi se vlastně dostal k pohanství?

Kamarádi ze skupiny historického šermu přišli s nápadem rekonstruovat formou Living history období Velké Moravy a to konkrétně Slovany v 9. století v našem kraji (Jižní Čechy) a já se prostě jen přidal. Společně jsme začali sbírat materiály a objevovali tuto kulturu, kterou jsem zatím znal jen z obecných, řekněme lepších školních znalostí. Začal se mi otvírat úplně nový svět, ač ze začátku byl mou prioritou boj (zbraně, zbroje), postupně jsem si začal více pohrávat s běžným životem Slovana té doby. Skutečností je, že o některých věcech té doby víme málo, o některých téměř nic (paradoxně třeba odívání), ale prostě vaříš z toho, co máš. A začalo mě to vtahovat, začal jsem cítit své kořeny… Třeba jsem si mohl nastudovat dokumentaci o archeologickém průzkumu jednoho hradiště a pak jsem se tam vydal. Byl jsem tam sám, v pozdní odpoledne až podvečer. Jen jsem tam chodil a představoval si to uspořádání, sledoval rozorané, ale stále ještě patrné valy a začal to cítit… Postupem času jsem začal preferovat soukromé akce (bez diváků) a pak velkým posunem vpřed byla spolupráce s Petrem Tryščukem (www.slovane.cz) a jeho skupinou Velesův lid. Tam jsme začali pořádně rekonstruovat obřady, a já začal to napojení na předky cítit i v této rovině. Prostě nejprve nosíš na krku Svantovíta jen na akcích ke kostýmu a pak ho nosíš i v civilu…  Protože to tak cítíš. 

Čím Tě zaujalo rodnověří, proč právě slovanské etnické pohanství?

marek Slovan%202Jedním slovem, přirozeností… Prostě to je přirozená víra bez importovaných (a pro mě vzhledem k mé osobnosti mnohdy nepřirozených) dogmat…

Takže volání krve 🙂 . A co tedy samotná víra? Jak se u Tebe projevovala ze začátku a jak nyní, po letech? Máš nějaký rozpracovaný obřadový systém?

Dříve, pár let zpět, jsem se k otázkám víry zásadně nevyjadřoval. V každé společnosti se dřív nebo později začne toto téma probírat a já se od těchto debat distancoval s vnitřním pocitem „Co je komu do toho co cítím“. Možná proto, že jsem nevěděl, jak se k tomu postavit. A najednou jsem na tuto otázku „Čemu věříš?“ začal říkat „Já jsem pohan“ a oni „Jako že nejsi křesťan?“… A pak většinou následovala přednáška, spíše historická, jak nám příchod křesťanství „pomohl“ a čemu věřili naši předkové. Bylo to takové přirozené, spontánní, prostě to tak přišlo, že jsem začal prezentovat svou víru.  V této fázi jsou už bohové součástí tvého života. Děkuješ jim, vzdáváš jim úctu, žádáš je, prosíš o podporu. Nemám nic, co bych nazval obřadním systémem, třeba k tomu dospěji časem. Mám určité osobní zvyklosti, ale je to věc, o které bych nerad mluvil, je to hodně intimní. Cítím ale potřebu mít hmatatelné obřadní předměty a místo – vlastně oltáříček (to slovo mi zní divně, ale nenacházím lepší), kde je soustřeďuji. Je to zákoutí, kterému vévodí dřevěný Idol, který jsem si sám vyřezal, pak svícen se svíčkou, vonná bylinná směs, obřadní slovanská nádoba (replika), orlí pero a pohanské přívěsky na krk. Které právě na krku právě nemám 🙂 .

To „soukromí“ plně chápu, taky mi trvalo několik let, než jsem šel s „kůží na trh“ 🙂 . Co se týká slovanského rekonstrukcionalismu, účastníš se ještě nějakých LH akcí?

marek Rozdělávání%20obřadního%20dřevěného%20ohně%201Slovanských LH akcí se teď účastním málo, poslední 2 roky – tak 2x do roka. Tyto akce se stále organizují, jsou ale převážně bojové a mě boj už tolik netáhne. Stará parta, kde jsme byli stejně naladěni , prořídla. U někoho to byli existenční a rodinné starosti, některé zlákala jiná historická období, ale pořád jsme v kontaktu a třeba se to zlepší. Potřebovali bychom „mladou krev“, ale fantasy a vikingové táhnou víc – je třeba asi natočit nějaký „cool“ seriál o Slovanech 🙂 . Je to škoda, ale nestrádám, když chci trávit víkend v lese, tak jedu s vybavením z 18. století z doby Francouzsko-Indiánské války, když si chci zastřílet s trochou humbuku, tak na Třicetiletou válku jako kozák.

To zní zajímavě. Máš tedy rád ještě i jiná historická období, než slovanský středověk? Za kterou stranu kopeš v Sedmileté válce v Americe? Co tě na tom zaujalo?

marek IndiánJeště mám vybavení na první polovinu 14. století a na pozdější Dobu Karlovu, ale tato období jsem odsunul trochu do pozadí. Slované mě vlastně oklikou přivedli k té FIW. Před lety jsme začali dělat s místními „Indiány“ (myšleno Češi, kteří dělají rekonstrukci severoamerických indiánských kultur: lesy i pláně) společnou akci, kde jsme si navzájem dělali přednášky a workshopy o našich kulturách. Navzájem jsme se inspirovali a našli hodně společných věcí, kde jsme si předávali poznatky. Jako Slované jsme například měli potřebu rozdělávat na obřady „dřevěný“ oheň, a neuměli jsme to. Tak jsme se inspirovali u Indiánů, používáme výhradně místní dřeviny ale princip tření dvou dřev je stejný a díky nim to umíme. Luky máme podobné – jen jiné hroty a opeření šípů, takže jsme si dělali střelecké soutěže, lovecké výpravy, navzájem jsme se hostili jídlem. Hráli jsme bojové hry, zápasili, bylo to prostě fajn. Pak jsme se jim snažili nabízet alkohol, to zabralo ale vyměňovat korálky a sklíčka za zlato a jiné bezcenné předměty, na to neslyšeli 🙂 . Tato setkání nakonec skončila tak, že jsem s nimi jezdil jako Slovan sám 😦 . Je to skvělá parta, ty lidi mám fakt rád, tak jsem se rozhodl začlenit se a to radostně, protože je Poslední Mohykán jeden z mých oblíbených filmů. Udělal jsem si Irokéze, tak jak má být a otevřela se mi cesta k akcím FIW.

Teď se vrátím trošku k těm Slovanům… Jak se díváš na myšlenku panslavismu? Považuješ ji za reálnou nebo za produkt Národního obrození v 19. století?

marek Oslava%20letního%20Slunovratu%20-%20KupaloMyšlenka panslavismu je krásně romantická, ale nevěřím jí.  Mezi skupinami napojenými na historii tam je toto spojení cítit, ti lidé přemýšlejí, odkud přišli a jsou tak naladěni. Pak se setkáváme jako bratři, výborné zkušenosti mám v tomto směru s Poláky.  Ale v běžné společnosti mezi Slovany tu vzájemnost necítím. Setkal jsem se při práci s mnoha Ukrajinci a Rusy, nikdo z nich necítil ani náznak slovanského spojení, když projevíš zájem o jejich historii, tak se na tebe dívají podezřele… Není to kritika, jen konstatování. Byl to vzorek běžné populace, který mi jasně ukázal – tady nějakou vzájemnost nehledej – oni to necítí. Něco jiného by však bylo, kdybychom čelili společnému nepříteli, tam by nás společný původ přirozeně stmelil. Reálněji si dokážu představit spojení etnických Evropanů, kdy stojím vedle Němce, Poláka, Rakušana a společně se snažíme uhájit Alpy, snažíme se ubránit naši společnou Evropu…

No, to cítím podobně a ostatní členové PK vlastně taky. Evropa je vlastí všech etnických Evropanů – v širším slova smyslu. A teď ještě k Tvé víře: Ví tvoje okolí, například spolupracovníci, že jsi pohan? „Netluče“ se to nějak s Tvým běžným občanským životem?

Spolupracovníci to vědí a nevzbuzuje to v nich převážně žádné emoce, ani jsme se v práci nedostali k nějakému hlubšímu rozhovoru na toto téma. V okolí se o tom bavím s lidmi, kteří se o tom chtějí bavit a jsou to mnohdy příjemné rozhovory. Bývalá přítelkyně byla tolerantní, ač byla křesťanka, absolutně žádný problém v komunikaci jsme neměli. Rozumím, že by ale v rodině a partnerském vztahu rozdílné cítění mohlo působit určitý „konflikt zájmů“, třeba při výchově dětí, já tento problém ale nemám.  

Tak to je moc dobře, protože v tomto volném seriálu rozhovorů se snažíme představit i etnické pohany žijící běžným rodinným životem, jelikož u neinformované veřejnosti občas převládá názor, že co pohan, to náctiletý studentík, případně hippiečarodějka. My dva jsme se prvně viděli na oslavě Letního slunovratu loni na Gabrétě (https://pohanskykruh.wordpress.com/2014/06/22/letni-slunovrat-na-gabrete/). Jaký dojem na Tebe dělá Pohanský kruh? Myslíš si, že dnešní novopohanství má potenciál oslovit širší veřejnost?

marek Rozdělávání%20obřadního%20dřevěného%20ohně%202Na Letní slunovrat mě pozval náš společný kamarád Fíba, přišel jsem bez konkrétních očekávání a byl jsem mile překvapen. Atmosféra byla nenucená, uvolněná, prostě mi to sedlo. U lidí z PK oceňuji, že se jedná o lidi, kteří jsou duchovní, ale zároveň stojí nohama pevně na zemi, jsou racionální a praktičtí. Věřím, že novopohanství bude stále přitahovat víc a víc lidí, ale neočekávám nějakou masovost.

Věkoši, moc Ti děkuju za rozhovor a doufám, že se zase brzy uvidíme na nějaké pohanské akci, třeba pořádané Pohanským kruhem 🙂 .

Rád jsem s Tebou hovořil, nejsem zvyklý takto veřejně (tisk, FB), prezentovat své pocity a názory, ale uvědomil jsem si, jak mě inspiroval a pomáhal srovnat si věci v hlavě ten seriál „Rituální pomůcky a symboly v mé praxi“ (https://pohanskykruh.wordpress.com/?s=Ritu%C3%A1ln%C3%AD+pom%C5%AFcky), tam přispívající opravdu odhalili své hodně osobní věci, ale ono to bylo neskutečně podnětné a já to oceňuji. Tak jsem si řekl „taky chci trochu přispět“ a Tvoji výzvu k rozhovoru jsem přijal. Snad jsem také trochu přispěl   🙂 .

 Fotografie: Archiv Věkoše.

Advertisements
komentáře 2 leave one →
  1. Frostík permalink
    Únor 15, 2015 8:36 pm

    Uf… jsi nám hodně blízký.

  2. Únor 15, 2015 7:08 pm

    Moc pěkné, díky. 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: