Skip to content

Píseň o Rígovi

Říjen 20, 2014
tags:

HeimdallrDnes bych se rád zaměřil na Heimdalla. O tomto bohu z rodu Ásů se nám v dobových zápisech mnoho nezachovalo, což je škoda, protože na starém Severu patřil původně zřejmě k velmi uctívaným. Rígsþula, tedy Píseň o Rígovi, nám o tom svědčí. Heimdalla představuje Snorri Strurlusson ve své Eddě jako Óðinova syna. Samotná Píseň o Rígovi vypráví příběh o tom, jak se starogermánská společnost dělila na různé třídy (ne, nemá to nic společného s indickými kastami – ty byly neměnné a neprostupné, u Germánů to takto definitivní zdaleka nebylo).

Gylfiho oblouzení Snorri píše: „Jeden se jmenuje Heimdall. Nazývá se bílý Ás a je mocný a svatý. Narodil se z devíti panen, jež všechny byly sestry. Jmenuje se též Hallinskídi a Gullintanni, neboť má zuby ze zlata. Jeho kůň se jmenuje Gulltopp. Sídlí na Himinbjörgu u Bifröstu. Je strážcem bohů a na kraji nebe přebývá proto, aby střežil most před skalními obry. Spánku má zapotřebí méně než pták a vidí v noci stejně jako za dne na sto honů do dáli. Slyší také, jak roste tráva na zemi a vlna na ovcích a vše, co vydává zvuk hlasitější. Má polnici jménem Gjallarhorn a její hlahol je slyšet do všech konců světa. Zde se vypráví toto:

Himinbjörg eddasluje
Heimdallovo sídlo,
kde svatyním sám vládne.
Tam strážce bohů
v střeženém hájemství
medovinu v míru pije.

A v Heimdallově zaříkadle sám o sobě říká:

„Devíti matek dítě jsem,
devíti sester syn.“

V jiné části Eddy, v Jazyku básnickém, Snorri píše: „Jak se opisuje Heimdall?
Tak, že se nazývá synem devíti matek a strážcem bohů, jak už bylo svrchu popsáno, nebo bílým Ásem, protivníkem Lokiho a nálezcem Freyjina náhrdelníku. Opis Heimdallův meč znamená hlavu. Vypráví se, že ho naskrz proklála mužská hlava. Byla o tom složena píseň
Heimdallovo zaříkadlo. Odtud se hlava nazývá záhubou Heimdalla, podobně jako meč se nazývá záhubou muže. Heimdall je vlastníkem koně Gulltoppa. Je též návštěvníkem Vágaskeru a Singasteinu, kde vedl spor s Lokim o náhrdelník Brísingů. Jeho jméno je také Vindlér. Úlf Uggason tuto příhodu podrobně vypravuje v Básni o domě a je tam řečeno, že oba měli podobu tuleně. Heimdall je také synem Ódina.“

Víme tedy, že Heimdall je synem nejvyššího z Ásů. Co je ale netypické, je to, že má devět matek. Podle všeho se jedná o dcery mořského boha Ægiho a jeho ženy Rán (ti jsou patrně mnohem starší božskou rodinu, než jsou Ásové a Vanové). Jde o devět vln, jsou to: Angeyja, Atla, Eistla, Eyrgjafa, Gjolp, Greip, Imth, Jarnsaxa a Ulfrun. Také se dozvídáme, že Heimdall je nepřítelem severského zlouna největšího – Lokiho. Ti dva si prý při Ragnaroku navzájem způsobí smrt. Před konečným střetem bohů a obrů zaduje Heimdall také na svůj roh (polnici), čímž se započne poslední boj mezi Mocnými…

Nyní pojďme k samotné Písni o Rígovi. Ta se nám zachovala v tzv. Starší, neboli Písňové Eddě. Dozvídáme se v ní, kterak bůh Heimdall vyrazil do světa s předem určeným plánem a začal šlechtit lidstvo. Skoro bychom mohli říci, že šlo o jakousi „eugeniku“. Říkal si prý „Ríg“, což může pocházet z keltských jazyků, v irštině „“ znamená „král“. Cestoval světem a rozséváním svého semene vytvářel základní složky severské společnosti: Otroky, sedláky, šlechtu a konečně krále. Píseň o Rígovi přeložil celou do češtiny jako první Ladislav Heger a vydal ji v roce 1962 ve sbírce Edda spolu s dalšími eddickými písněmi. V roce 2004 tato kniha u nás vyšla podruhé s Hegerovým překladem, avšak v úpravě Heleny Kadečkové. Ta upravila některé strofy tak, že se od Hegerova překladu velice liší a samotná Píseň o Rígovi tak vyznívá v některých pasážích úplně jinak. Například zde přeložil Heger:

„Povila Edda
pacholíka,
z pramene vodou
polila chlapce
temné tváře.
Trael dostal jméno.“

Samotné jméno Trael znamená „otrok“. A pokud víme toto, plus to že měl „temné tváře“, vypadá to, jako by otroci u starých Germánů nepatřili k bílé rase(?). To možná (?) vadilo paní Kadečkové, a tak to upravila na méně „rasistické“:

„Povila žena
pacholíka,
z pramene vodou
polila chlapce
v hrubé roušce.
Rab dostal jméno.“

Možná si tak žádá politická korektnost, možná je za tím něco jiného, a Hegerův překlad není přesný? Samotnou Píseň o Rígovi zde tedy uvádíme v původním Hegerově překladu, doporučuji však čtenářům porovnat jej s oním novějším vydáním. Každopádně Heimdall – Ríg je natolik zajímavým bohem, že by si jeho funkce zasloužila samostatnou diskusi.

                                               Píseň o Rígovi

Ve starých pověstech se vypravuje, jak se jeden z Ásů, jménem Heimdall, vydal na cestu a putoval po pobřeží, až přišel k jednomu dvorci a dal si jméno Ríg. Podle této pověsti je složena tato píseň:

1

Za dávných časů
dalekou cestouNordisk oldtid og dansk kunst
se ubíral šedivý,
bojovný Ás,
silný a rozumný,
rozvážný Ríg.

2

Přišel k domu
s dveřmi dokořán,
vstoupil dovnitř,
oheň spatřil:
dva staří manželé
u krbu seděli
v kroji po otcích,
Ái a Edda.

3

Ríg jim dal rád
dobrou radu,
doprostřed si sedl
dlouhé síně,
z každé strany měl
jednoho z manželů.

4

Chléb překynutý
přinesla Edda,
tuhý a těžký
s tvrdými zrny.
Na plochý stůl
mísu položila
s hustou jíchou
hostu k jídlu.                                                                                                                                                                    

5

Ríg jim dal rád
dobrou radu.
Od stolu vstal pak
a znaven šel spát,
doprostřed si lehl
tvrdého lože,
z každé strany mělheimdall
jednoho z manželů.

6

Tak tam strávil
tři noci s nimi,
potom šel odtud
prostřed cesty.
Uběhlo devět
měsíců dlouhých.

7

Povila Edda
pacholíka,
z pramene vodou
polila chlapce
temné tváře.
Trael dostal jméno.

8

Pěkně rostl,
prospíval dobře,
až na rukou mu
ztvrdla kůže,
prsty ztloustly,
naběhly paty,
hřbet zhrbatěl,
zhubly tváře.

9

V mládí už začal
užívat síly,
houžví vázal
haluze v otep,
dříví nosil
celý den domů.

10

Od krav přišlaheimdall 0013
křivonohá,
s lýtky spálenými,
ožehlá sluncem,
s ohrnutým nosem
otrokyně.

11

Doprostřed světnice
usedla dívka,
vedle ní seděl
syn hospodářův:
šeptali spolu,
stlali si postel
otrok každý den
s otrokyní.

12

Plahočili se,
plodili děti;
jich jména jsou, myslím:
Hreim a Mjósni,
Lút a Vefsi,
Leggjaldi, Fúlni,
Drumb, Digraldi,
Drött a Hösvi,
Klur a Kleggi.
Kopali borky,
hnojili pole,
stavěli ploty,
pásli kozy,
poklízeli svině.

13

Jich dcery byly:
Drumba a Kumba,
Ökkvinkálfaheimdall ash_yggdrasil
a Arinnefja,
Ysja a Ambótt,
Eikintjasna,
Tötrughypja
a Trönubeina.
Od nich pochází
otroků rod.

14

Ríg se pak dal
rovnou cestou,
až přišel k zavřené
závorou síni.
Uprostřed podlahy
uvnitř plál oheň,
muž s ženou tam
mlčky pracovali.

15

Muž sekyrou tesal
vratidlo k stavu,
vous měl přistřižen,
vlas sčesán k čelu,
košili těsnou;
v koutě měli truhlu.

16

Žena předla,
točila přeslicí,
rozpřáhla rámě,
měřila přízi,
se stuhou na hlavě,
v halence hrudí,
s šátkem kol krku,
kasanou sukní.
Afi a Amma
obývali dům.

17Heimdall g

Ríg jim dal rád
dobrou radu
…………
…………

…………

…………
…………
od stolu vstal
a znaven šel spát.
Doprostřed si lehl
měkkého lože,
z každé strany měl
jednoho z manželů.

18

Tak tam strávil
tři noci s nimi.
Potom šel odtud
prostřed cesty.
Uplynulo devět
měsíců dlouhých.

19

Povila Amma
plavého chlapce,
bystré měl oči
jako ostříž;
vodou ho skropila,
nazvala Sedlákem.
Plné tělíčko pak
plenkou ovinula.heimdall hgf

20

Pěkně rostl,
prospíval dobře,
býky krotil,
hotovil pluhy,
domy stavěl
a stodoly s došky,
robil vozy
a oral rádlem.

21

Domů přivedli
vládkyni klíčů
v suknici z koziny
sedlákovi
a snachou ji nazvali
v selském čepci.
Žili spolu
spokojeni,
postel si stlali,
pole vzdělávali,
přátele prsteny
podíleli.

22

Pěkně si žili,
plodili syny,
Dreng byl jeden
a druhý Hal,
další pak Breid,
Bóndi a Smid,
Tegn, Bundinskeggi,
Búi a Boddi,
Brattskegg a Segg.

23

Dcery pak měly
tato jména:
Snót, Brúd, Svanni,heimdall noname11
Svarri, Sprakki,
Fljód, Sprund a Víf,
Feima, Ristill.
Odtud se rozmohly
selské rody.

24

Kráčel pak Ríg
po rovných cestách,
až dosáh síně
s dveřmi přivřenými,
kruh železný visel
na veřejích.

25

Podlaha byla
postlána slámou,
u stolu mladí
seděli manželé,
Otec a Matka
si hleděli v oči.

26

Laskavý hospodář
si napínal luk,
do toulce ukládal
ostré šípy.
Mladá žena
s pletí jak mléko,
zdobená šperky,
si hladila šat.

27

Na hlavě čepec,
na hrudi zlato,
v dlouhé sukni,
světlé říze,heimdall ol
s okem zářivým,
oslnivou lící,
a šíjí čistší
než čerstvý sníh.

28

Ríg jim dal rád
dobrou radu,
sedl si uprostřed
dlouhé síně
mezi mladou ženu
a statného muže.

29

Matka mu prostřela
prázdný stůl
lněnou přikrývkou
z vzorované látky,
přinesla chleba
z pšeničné mouky
a pobídla hosta,
by pojedl darů.

30

Postavila na stůl
stříbrné mísy
plné slaniny,
pečených ptáků,
a zdobené poháry
s perlivým vínem.
Pili a mluvili.
Uplynul den.

31

Ríg jim dal rád
dobrou radu.
Potom povstal,
přichystal postel
a lehl si doprostřed
na hebké lůžko
mezi muže
a mladou ženu.
Tak tam strávilheimdall pivo-germanic_tribe_1
tři noci s nimi.
Potom šel odtud
prostřed cesty.
Uplynulo devět
měsíců dlouhých.

32

Po devíti měsících
povila matka
hezkého hocha.
V hedvábné jej
plenky ovinula,
pokropila vodou.
Jasné dítě
nazvali Jarlem.
Plavé měl vlasy,
plné tváře,
jak ještěrka
jiskrné oči.

33

Vyrůstal Jarl
v jasné síni,
oštěpem vrhal,
ohýbal luk,
ostřil šípy
cvičil psy v štvaní,
na koni jezdil,heimdall rag-na-rock
kryl se štítem,
mával mečem,
útoky mařil,
závodil v plavání,
zápasil v boji.

34

Z lesa přišel
Ríg lehkým krokem,
Ríg lehkým krokem
s tajemstvým run.
Své jméno dal chlapci,
synem ho nazval,
uvázal ho
v dědičné jmění,
v dědičné jmění,
majetek rodu.

35

Odtud se odebral
temným lesem
přes zjíněné skály,heimdall Rig
až k síni přijel.
Uchopil štít,
napřáhl oštěp,
koni dal ostruhy,
ohnal se mečem,
zdvihl prudký boj,
pobil nepřátele
a přisvojil si
početné kraje.

36

Sám osmnáct
spravoval dvorců,
štědrý byl ke všem,
rozdával šperky,
meče a prsteny,
plavné koně,
nešetřil sponami
ni zlatými náramky.

37

Poslové jeli
po vlhkých cestách,
až k síni přijeli,Heimdall skenování0007
v níž sídlil Hersi,
šťastný s dcerou
štíhlých prstů,
jemné pleti,
Ernou jménem.

38

Požádali o ni,
odvezli s sebou,
oženili jasného
Jarla s Ernou.
Žili spolu,
neznali žalu,
množili rod.
Míjely roky.

39

První Syn přišel,
potom Chlapec,
Dítě, Klouče,
Mladík, Dědic,
Potomek, Příbuzný
– ve hry se pustili,
vrhali kostky,
v plavání vedli –
Kníže byl další,
poslední Král.heimdall skenování0008

40

Prospívali
Jarlovi potomci,
krotili koně,
vrhali kopí,
robili šípy,
zdobili štíty.

41

Mladý Král však
měl znalost run,
run života
a run věku,
doved též chránit
oddané muže,
otupit ostří,
utišit moře.

42

Znal hlasy ptáků,Heimdall skenování0016
znal plameny mírnit,
krotit vlny,
starosti uklidnit;
moc a sílu měl
osmi mužů.

43

O runy se sděloval
s jarlem Rígem,
vyznal se ve lsti
víc než jarl;
pilně se snažil,
až sám dosáh práva
zvát se Rígem,
znalcem run.

44

Mladý Král projížděl
mlázím a hvozdy,
ostrými šípyheimdall skenování0017
tišil ptáky
………..

45

Tu vrána zvolala
z vysoké větve:
„Proč, mladý Králi,
ptáky tišíš?
Spíše bys měl
v sedle sedět
s pádným mečem
porážet vojsko.

46

Dan a Danp mají
drahé síně,
vzněšenější úděl,
než máte vy.
Ti dobře loď
dovedou řídit,
rozdávat ostrou
čepelí rány“
………..
………Heimdall strom

Poznámka: Autor tohoto pokusu o článek v žádném případě neměl v úmyslu znevažovat překladatelskou práci paní Heleny Kadečkové nebo Ladislava Hegera, kterých si pro jejich přínos nesmírně váží. Nebýt jich, český čtenář by nedostal do rukou ani zlomek starého Severu 🙂 .

Ilustrace: Různé obrázky, včetně starých rytin, byly zvoleny pouze jako ilustrační doprovod.

Zdroje:

Edda. Přeložil Ladislav Heger. SNKLU 1962.

Edda. Přeložil Ladislav Heger, upravila Helena Kadečková. Argo 2004.

Edda a Sága o Ynglinzích. Přeložila Helena Kadečková. Argo2003.

Advertisements
komentářů 5 leave one →
  1. Říjen 25, 2014 11:18 am

    V případě Jarla i Karla verše Písně o Rígovi zmiňují jejich vzhled, jen v případě Raba (Trela) v překladu dle pí. Kadečkové tento chybí, zatímco jiní překladatelé jeho temný vzhled uvádí, což mi osobně tedy připadá logičtejší. Ponechme stranou, proč tomu tak je. Opomenutí černé barvy Trela se však nemusí týkat vzhledové stránky, nemusí tedy zavánět „rasismem“, ale symboliky barev spojené se třemi stavy tehdejší germánské společnosti. Jaan Puhvel, který znal Píseň o Rígovi s černým Trelem, ve své Srovnávací mytologii, str. 224 k této symbolice barev píše:

    „Společnost tří stavů doložená ve staré Indii a Íránu nebo geltské Galii a Irsku se zánikem kněžského stavu u Germánů totiž o jeden stupeň posunula. Dle Caesara neměli Germáni stav druidů ani velký smysl pro rituál. V raně germánských právnických textech se proto místo kněží, bojovníků a zemědělců vyskytuje šlechta, svobodní občané a otroci, což připomíná védskou společnost zbavenou nejvyššího stavu. To, že k posunu skutečně došlo, dokazuje eddická píseň Rígsthula „Píseň o Rígovi“, v níž bůh Heimdallr (vystupující pod jménem Ríg, což je z keltštiny vypůjčené označení krále) navštíví při svém putování tři manželské páry z různých společenských vrstev a s paní každého z nich zplodí syna: Thraella „otroka“, Karla „zemana“, „sedláka“ a Jarla „hraběte, šlechtice“. Ze symboliky barev jasně vyplývá, že se zde setkáváme s „aktualizovanou“ germánskou verzí zrodu společenských stavů. Jarl má blond vlasy a světlou pleť, Karl je zarudlý a Thraell černý. Spolu s touto strukturou se i posunula bílá barva indoevropského kněžského stavu… takže bílá barva nyní představuje bojovníky, červená sedláky a černá otroky.“

    Pokud tedy Trela zbavíme jeho „černé“ podstaty, jak je tomu v překladu pí. Kadečkové, není možné tuto barvami vyjádřenou trojnost stavů germánské společnosti v Písni o Rígovi rozeznat.

    • .../Ring/ permalink
      Říjen 25, 2014 11:52 am

      Symbolika barev je sice zajimava – ale ucelove vyklady take, jinak, Budeme zapirat, ze ve staroveku a v ranem novoveku byli otroci ? Je tam „horvi svartan“, možno i tmavé vlasy a T/h/rael je prostě thrall nevolnik, otrok. Ostatne viz strofy 9-11 transl. Heger. Tady nasi nemecti spolupracovnici zadni „rasisti“ to prekladaji stejne zadnou rouskou nic nezastiraji

  2. Eddicky kruh /Ring/ permalink
    Říjen 23, 2014 8:38 pm

    Rozdily tam rozhodne jsou. I zde na internetu je stislandsky original, K-ova je nepochybne zdatna ale i ideologicky- temna rouska tam neni

  3. Říjen 22, 2014 6:44 am

    Článek je výborný, v jednom detailu to ale vidím jinak. Ríg v tomto příběhu základní složky severské společnosti nevytváří, pouze je potvrzuje. Ty rodiny, které navštívil už znaky těch konkrétních sociálních vrstev mají i bez Rígova přispění. To, že s nimi plodí děti, je dle mého názoru jen jakési božské potvrzení tohoto rozvrstvení. Ríg nepřišel ani jako revolucionář, který by prohlásil, že se jedná o sociální nespravedlnost a toto nastavení ve společnosti zrušil, ale ani jako elitář, který by otroky nebo sedláky považoval za méněcenné. Otroci, sedláci i králové, to všechno jsou pro Ríga lidé, kteří mu stojí za návštěvu i za to, aby s nimi zplodil potomka. Ten příběh vlastně velmi realisticky popisuje náš svět. Netvrdí, že jsou si všichni rovni, nechce dělat z jednoduchého zednického přidavače chirurga nebo presidenta, ale říká, že všichni jsme lidi a že i pozice toho přidavače má svojí důležitost. Ten příběh se mi líbí. 🙂

  4. Říjen 21, 2014 2:38 pm

    Aby čtenář, který má možnost číst jen jednu verzi překladu od jednoho překladatele měl obrázek o tom, jak moc se od sebe jednotlivé překlady liší, uvádím zde pro ukázku tři různé varianty překladu části eddické „Druhé písně o Helgim – Vítězi nad Hundingem“:

    Jiří Starý přeložil třeba takto:
    „S radostí pijme nápoje jasné, ač ztratili jsme země i druhy, nikdo ať pohřební nezpívá písně, i když mi zejí zranění v hrudi“.

    Helena Kadečková upravila Hegerův překlad takto:

    „Vypijme pohár vzácného vína, třeba jsme ztratili země i radost. Nikdo mi nezpívej žalostné zpěvy, i když prsa má proklátá spatří.“

    Totéž přeložil Emil Walter takto:

    „Pojď a popijme z pohárů drahých, třeba jsem zbaven lásky i země! Nikdo ať nade mnou nelítostní, byť na má prsa zraněná zíral!“

    Staroseversky tedy rozhodně neumím, ale rozdíly tam jistě jsou 😀

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: