Skip to content

Rašovkování vol. 3 aneb „Galeje u Frostíka“

Září 23, 2014
tags:

gustav krum symposionKvasil po celou noc lid danajský kadeří dlouhých, kvasili Trójané také, i spojenci, po celém městě, po celou noc však všemoudrý Zeus jim pohromu chystal, hřímaje strašně, a hrůzou tváře jim bledly, každý z poháru svého lil po zemi, aniž si troufal dříve se napíti sám, než mocnému Diu by ulil…“

Homéros: „Íliás“

 Vážení přátelé a soukmenovci z Pohanského kruhu: Poslední víkend jsem si představoval jinak…. 😦 Měl jsem za to, že ho u soukmenovce Frostíka na jeho chatě Rašovka strávím v popíjení lahodných moků, stejně jako bodří Trójané a Achájové, kterak nám svědčí božský Homér. Tedy asi tak, jak můžeme vidět na obrázku…. Jak hluboce jsem se mýlil!!!! I na nás si Hromovládce přichystal překvapení.

???????????????????????????????Mohlo mě napadnout, že to dopadne jinak, po zkušenosti z minulého roku: https://pohanskykruh.wordpress.com/2013/10/22/rasovkovani-s-frostikem-aneb-uz-to-prosvita/ . Ale ne, jsem tvor veskrze naivní a důvěřivý. V pátek po šichtě mne soukmenovec Tomas nabral do firemního vozu a my vyrazili směr Blansko v Jižních Čechách. Cestou jsme ještě zastavili v Táboře koupit nějaké poživatiny, tedy hlavně tekutého a alkoholického rázu. Na Rašovku jsme dorazili až za tmy, krátce po dvacáté hodině večerní. Frostík už tam byl někdy od poledne spolu se svým synovcem (proutek se má ohýbat, dokud je mladý), nejmladším členem Pohanského kruhu Kreiem, a krátce před námi dorazil ještě náš kamarád Marek, kterého jsme poznali na letošním letním slunovratu na Gabrétě: https://pohanskykruh.wordpress.com/2014/06/22/letni-slunovrat-na-gabrete/ . Nutno říci, že soukmenovec Krei, se ???????????????????????????????od nás starších rychle poučil a od svého souseda obstaral velice kvalitní domácí medovinu. Bylo jí původně asi pět litrů, ale když jsme přijeli, tak zbývalo asi tak posledního půl litru, hoši s ní pěkně zacvičili. No, nevadilo to, protože Tomas sebou dovezl basu Kláštera, Marek taky basu, tentokrát Radegasta (je to slovanský etnický pohan, dodržuje tradice) a já měl svou domácí medovinu s chilli a bulharské bílé víno. A tak jsme to hned zmařili, to víte, „tradicionalisté“ nám vytýkají „alkoobřady“, tak posuďte z fotky, jak to vypadalo 🙂 . Popíjeli jsme, koukali do ohně, grilovali maso (obě dvě pohanské vegetariánky prominou 🙂 ) a u kytary řádili asi do druhé hodiny noční.

???????????????????????????????Ráno jsem se probudil vlastně první a šel se podívat na kamenný kruh soukmenovce Frostíka, který stojí nedaleko v lese. Tohle místo mi učarovalo už vloni a moc se mi líbí. Jenže to jsem ještě netušil, že Frostík chystá přestavbu a dostavbu tohoto kultovního místa. Když jsem se po chvíli vrátil, ostatní už také vstali a dorazil i soukmenovec Miky s Jakubem, kterého známe také od slunovratu. Osazenstvo Rašovky bylo tedy komplet.

???????????????????????????????Soukmenovec Frostík vyjevil strašlivý plán: Už dříve jsem si všiml, že má za autem valník. A ten valník byl plný VELKÝCH kamenů. A tyto kameny chtěl Frostík přenosit a odvozit v kolečku do lesa do svého kruhu. Ono to není ani tak moc daleko, ale po deštích to nebylo nic jednoduchého…Naštěstí nás na Rašovku dorazilo dost, takže se to dalo zvládnout. Frostík a já jsme si oblékli dlouhé skladnické pláště, takže jsme vypadali jako školníci nebo lesní manekýni. Nějaké balvany jsme odnosili ručně, ale ty větší jsme naskládali do dvou koleček a za pomocí řemenů je odtahali na místo určení. No, připadali jsme si jako nevolníci. Po celo dobu se nám pod nohy pletla naše tříčlenná psí smečka a Kryšpín byl málem přejet kolečkem. Chvilku jsem i litoval, že jsem nešel radši do práce, protože v továrně bych si teda takto „neužíval“. nevolniciNejvětším tahounem se ukázal soukmenovec Tomas, padla i hláška o tom, že je „silný jako býk a taky tak chytrý“ 🙂 . Abychom nechodili z lesa s prázdnou, zpět k chatě jsme tahali špalky. Po hodině utrpení a nucených prací nás ještě čekal poslední výkon: Od řeky dopravit žulový balvan na Frostíkův pozemek, kde ho chce postavit u budoucího jezírka (tady mám velké podezření, že otročení na jeho budování nás čeká příští rok). Jelikož jsme jedno kolečko totálně odrovnali při převozu kamenů do kruhu, přišli jsme o jeden z dopravních prostředků. Jenže tenhle budoucí menhir se nám do druhého kolečka nevešel, tak jsme ho museli trochu vytunit. Odstranili jsme tedy „necky“ a kámen přivázali na samotný podvozek. Spojenými silami a řádným táhnutím na řemenu jsme nakonec dopravili tohoto kamenmacíka na místo uložení. Byla to teda řádná fuška a během přepravy padlo několik peprných poznámek na adresu notoricky známých „internetových pohanů“, kteří se štítí fyzické práce a ještě jsou na to hrdí.

A teď budu psát trochu vážně: Ono máloco stmelí kolektiv, jako fyzická práce. Když taháte takové kameny, musíte mít sehraný tým, někdo táhne, někdo jistí břemeno po stranách a někdo tlačí. Všichni musí být sladění, není tam místo pro flákače. A tak je to správně, „internetový pohan“ nemá v Pohanském kruhu místo.

menhir dolmerPo práci nás čekala zasloužená odměna: Frostíkem uvařený houbový guláš a pár vychlazených piv. Odpoledne nás však čekal ještě jeden úkol: Frostíkův kamarád Jíra má u nedaleké vesnice Hradiště na louce pěkný novodobý menhir. A plánoval tam postavit ještě dolmen. Tři základní kameny na podstavec už tam měl. O kus dál měl valníkem dovezenou i kamennou desku, kterou zbývalo zvednout a na podstavce položit. Protože nás bylo dost, nebyl to problém. S pomocí březových kulatin jsme ji zvedli a uložili na místo. A za to jsme byli královsky odměněni: Dostali jsme pečenou kachnu 🙂 . Novodobý dolmen byl posvěcen červeným vínem a můžu na rovinu říci, že chvilku to vypadalo, jako by se jednalo o stůl před kioskem rychlého občerstvení 🙂 .

hospvecerCestou zpět na Rašovku jsme se zastavili v místní restauraci Mexico, kde už si nás paní majitelka pamatovala z minulého roku. Když jsme se vrátili na Rašovku, pomalu se začínalo šeřit a my se odebrali do Frostíkova kamenného kruhu na obřad u příležitosti blížící se podzimní rovnodennosti. Samotný obřad popisovat nebudu, protože ???????????????????????????????raskje to prostě soukromá věc. No a pak už se zase svorně a vesele popíjelo do pozdních nočních hodin… Hodně jsme se nasmáli různým historkám, které se nemusí vždy tak úplně zakládat na pravdě. Bylo prostě veselo, tak, jak to máme rádi. Léto končí a příležitost se takto sejít bude asi až v příštím roce. Opět jsme si ověřili, že Pohanský kruh je životaschopný a dobře fungující spolek, který drží při sobě a jeho členové dokážou vzít za práci.

Ráno jsme se rozjeli do svých domovů, a když teď píšu tento report, už se těším na příští rašovkování, které bude již tradičně „bez bab“!!!! 🙂 .

Fotografie: Autor a Miky.

Ilustrace: Gustav Krum.

Reklamy
komentáře 3 leave one →
  1. Krei permalink
    Září 23, 2014 6:38 pm

    Když jste přijeli tak zbývala ještě půlka demižonu 😀 tolik jsme toho zas moc nevypili, aspoň první noc 😀

    • Frostík permalink
      Září 24, 2014 5:01 am

      Myslič dělá všechno pořádně. Demižón je buď plnej, nebo prázdnej. Stav mezi tím těžko odhaduje. A co naše pracně budovaná image alkopohanů? Přece nepřizná, že jsme za několik hodin vypili jen něco málo přez půl litru na hlavu. 😀

    • Září 24, 2014 3:10 pm

      Tak nezmínil jsem hlavně některé klíčové okamžiky, jako létající Yggdrasil nebo Tomasovu časoprostorovou cestu na pražskou Letnou 😀 Některé mystické zážitky musíme tajit 😀

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: