Skip to content

Thing na Gabrétě

Srpen 12, 2014

IMG_2746Tento víkend (8.-10. 8. 2014) se konal v runovém kamenném kruhu na Gabrétě u Zlaté Koruny thing, který svolal Managarm. Pozval na něj zástupce bývalých klanů Heathen Hearts of Boiohaemum, což byla první organizace (dnes už neexistující), která sdružovala vyznavače Ásatrú na našem území a spřízněné souvěrce. Pohanský kruh jsem zastupoval já. Místo, kde se událost konala je prostě nádherné, byl jsem tam již po třetí a rád se sem znovu vrátím. Dojmy z mých předchozích návštěv si můžete přečíst zde: https://pohanskykruh.wordpress.com/2013/10/22/rasovkovani-s-frostikem-aneb-uz-to-prosvita/ nebo zde: https://pohanskykruh.wordpress.com/2014/06/22/letni-slunovrat-na-gabrete/ .

S Managarmem jsem se na cestě nakonec domluvil tak, že v pátek počkám v nádražní restauraci v Benešově, kde mne vyzvedne, až pojede autem z Teplic. No, čekání se trochu protáhlo, protože Managarm a spol. uvízli v zácpě někde u Prahy. No jasně, pátek, začíná víkend a Pražáci prchají z hlavního města ven. Po několika pivech konečně a IMG_2748Tepličáci dorazili a Managarm mne vyzvedl. V autě ještě čekali Agnar se svou manželkou Kateřinou. Managarm jim ihned práskl: „Představte si, že Myslič seděl ve vietnamské hospodě!“. No, seděl 🙂 . Ještě jsme se stavili v obchodě pro zásoby a zamířili směr jih. Cesta celkem ubíhala, debatovalo se hlavně o alimentech a pálivých papričkách. Problém nastal, když jsme projeli Českými Budějovicemi. Agnar, který dělal Managarmovi navigátora, hlásil cestu podle automapy z roku 1988, kterou bral jako aktuální. Na řidičův dotaz: „Jaké číslo má silnice, po které jedeme?“ odpověděl tento navigátor: „To nevím, ale má na mapě bílou barvu.“ 🙂 Po chvilce bloudění jsme nakonec dorazili na místo, kde jsme nechali vůz a přes nádherné obilné pole vyrazili k místu thingu.

Na Gabrétě už byl tvůrce kruhu Fíba, Greenman a slovenský souvěrec Jokull. Všichni měli stany. Já ne. Což se druhý den ukázalo jako velice nepředvídavé. Už byl večer a dost lidí, kteří měli ještě dorazit z různých důvodů nepřijelo, u ohně jsme něco popili a poklábosili. Tu noc bylo jasno, a jelikož jsem spal pod širákem, měl jsem možnost spatřit i pár Perseidů.

a IMG_2773 a IMG_2776Druhý den jsem vstal celkem časně a vyrazil po okolí. U nás letos houby nerostou, ale tady je to pro houbaře pravý ráj… Viz fotka. Takže do snídaňové polévky bylo skutečně co dát. Během dopoledne se probudili i obyvatelé stanů. Po krátké rozpravě o tom, jaký bude aktuální program, jsme dospěli k důležitému rozhodnutí: Je velice nutné nakoupit pivo! Po pátečním večeru se totiž zásoby rituálního alkoholu povážlivě ztenčily. Aby jste totiž rozuměli: Pohan si dá pivo, víno a medovinu z náboženských důvodů, nikoliv proto, že je to alkohol 🙂 . Jenže na naší straně Vltavy holt v přijatelné vzdálenosti žádný obchod nebo hospoda nebyly. Bylo tudíž nutné se dostat na opačný břeh řeky. A most tu nikde poblíž taky není… Fíba s Greenmanem jsou takřka místní, a tak se nabídli, že vědí o brodu. Problém byl, že každý věděl o jiném. Nakonec to probíhalo podobně, jako když soukmenovec Frostík tvrdil na Rašovce, že „už to prosvítá“ 🙂 , viz opět zde: https://pohanskykruh.wordpress.com/2013/10/22/rasovkovani-s-frostikem-aneb-uz-to-prosvita/ .

brodGabréta, brodPodél břehu Vltavy rostl hustý prales, který byl takřka neproniknutelný a u samé vody přecházel přímo v nepostupitelnou džungli kopřiv, takže jsme si připadali jako Légion étrangère v Indočíně. Tady už šlo skutečně do tuhého. Greeman s Fíbou se stále nemohli dohodnout, kde leží brod. Sám Greenman se nám nakonec ztratil a my pojali podezření, že ho zajal Viet Minh. Kus cesty džunglí jsme se vrátili a zjistili jsme, že pohřešovaný stojí uprostřed Vltavy po pás ve vodě a haleká, že našel brod. a IMG_2756a IMG_2765Fíba sice prohlásil, že to určitě není ten, který zná on, ale že to tedy zkusíme. Více méně v pořádku jsme se za pomoci holí dostali na druhý břeh, za nesmírného údivu vodáků, kteří kolem proplouvali. Když už jsme tedy byli na druhé straně, vydali jsme se do Třísova, kde měl být obchod i hospoda. Nejdříve jsme se ale podívali na zbytky místního keltského oppida (viz foto). Valy jsou dodnes dobře rozeznatelné. Právě zde kdysi soukmenovec Frostík vztyčil dřevěné idoly keltských bohů: http://moje-kniha-stinu.blog.cz/1202/obradni-mista-soucasnych-pohanu-2-dil . Při sestupu z kopce malebným IMG_2759lesem jsme na protější skále mohli obdivovat zříceninu hradu Dívčí Kámen. Odtud už to bylo do jedné z místních hospod skutečně jen kousek. Zde jsme servírku zmátli svou objednávkou natolik, že prohlásila něco v tomto smyslu: „Já si z té vaší objednávky vůbec nic nepamatuju, normálně se na to vykašlu, to nemá fakt cenu!“ 🙂 Nakonec to dopadlo dobře a slečna donesla, co jsme chtěli. Z diskusí, které jsme zde vedli, bych rád zmínil v pravdě kultovní a nesmrtelnou hlášku, kterou pronesl Fíba: „Chtěl jsem tý mouše šlápnout na nohu… prstem.“

Po občerstvení před námi vyvstaly dvě možnosti: Buď z Třísova jet vlakem do Zlaté Koruny a přejít Vltavu suchou nohou po mostě a jít ještě pár kilometrů na Gabrétu nebo opět brodit Obra jihu. Dopadlo to tak, že jsme znovu brodili k potěše proplouvajících vodáků. Jenže jsme brodili úplně jinde, než posledně. Brodili jsme hned pod Gabrétou, kde byl na našem břehu (!!!!!!!!!!!!!!!) kiosek, kde točili pivo a vařili… Tolik k logistice, která musí být na příští akci důkladně naplánovaná.

a IMG_2769a IMG_2772Když jsme konečně dorazili na Gabrétu, už tam čekali poslední účastníci thingu: Jakub s Lucií z Brna. Účastníků bylo tedy méně, než Managarm plánoval, ale to ve finále nevadilo. Co se týče příprav na samotné rokování, Managarm vztyčil vlajku svého klanu, která má prostě barvy, jaké má a podobnost s něčím jiným je čistě náhodná 🙂 . Občas sprchlo, jindy svítilo Slunce. Účastníci také vybalili své várky a IMG_2768a IMG_2777medoviny, které při blótu a sumbelu později pojmul Managarmův roh, viz obrázek. K samotnému obsahu thingu se nebudu rozepisovat, protože jde o soukromou věc a pokud zúčastnění budou chtít, sami se k tomu určitě vyjádří jindy a jinde.

Potom následoval obřad k uctění boha plodnosti a úrody Freye – blót. Proběhl už za setmění a za světel pochodní, a jak probíhal, to tu taky nepopíšu, protože účastníci by si to asi nepřáli. Některé věci jsou prostě soukromého charakteru a mělo by to tak zůstat. Snad pro zajímavost postačí fotografie obětin.

a IMG_2775No a po té už následoval populární sumbel, tedy připíjení bohům, předkům a hrdinům našeho lidu. Zde se velice dobře zužitkovala medovina účastníků. Následná rozprava u ohně se protáhla dlouho do noci i s popíjením a co si pamatuju, nešel jsem spát zdaleka poslední. Bohové počasí byli té noci vrtkaví, a proto jsem (se svolením majitele) okupoval Managarmův stan.

Druhý den ráno jsme se ještě chvíli věnovali houbaření a pomalu se rozjeli k domovu. Abych to tedy nějak zrekapituloval: Čekal jsem větší účast, ale co se týká programu, dlouho jsem se tak dobře nebavil, zážitky okolo brodění Vltavy mne budou rozesmávat ještě dlouho 🙂 . Co se týká samotného thingu, uvidíme, jaké výsledky přinese čas. Poznal jsem zajímavé lidi a na Gabrétu se vždy rád znovu vrátím.

Fotografie: Autor. Foto brodění Vltavy: Agnar a Jokull.

Advertisements
komentáře 2 leave one →
  1. Srpen 12, 2014 3:31 pm

    Abych tak řekl… brod Vltavy po deštích by měl patřit k neopomenutelným činnostem tady na jihu, jinak to tu člověk vůbec nepozná 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: