Skip to content

Juraj Červenák: Sekera z bronzu, rouno ze zlata

Červenec 17, 2014
tags:

sekera z bronzu obal -knizna_full„Jsem nasáklá silou Velké Matky. Neklidně se ve mně vlní, plazí se tepnami jako božský had spletitými norami podzemí a podsvětí, kroutí se jako dým z horoucího zemského lůna v náhlém poryvu větru, jako nekonečná spirála lesknoucí se bronzem a zlatem. Uprostřed toho víru, na jeho konci, který je současně počátkem, mocně pulzuje má duše.“

Juraj Červenák je ostřílený slovenský matador v žánru historické fantasy, kterého asi nemá smysl sáhodlouze představovat. Jeho cykly Bohatýr (o ruském bohatýru Iljovi Muromcovi), Černokněžník (o slovanském čaroději Roganovi) nebo Kapitán Báthory ( o takovém středoevropském Solomonu Kaneovi 🙂 ) si v našich končinách našly širokou čtenářskou obec. Pokud jde o mne, za nejlepší Červenákovu knihu ale považuji Sekeru z bronzu, rouno ze zlata. Čtenáři těchto stránek asi vědí, jak moc mám rád řeckou legendu o Argonautech: https://pohanskykruh.wordpress.com/2013/11/12/argonauti-pirati-davnoveku/ . Když jsem se před lety dočetl, že Mistr hodlá zabrousit i do antické mytologie, byl jsem doslova u vytržení. Roku 2009 jsem se dočkal… A byl jsem opravdu překvapen. Příjemně. Protože autor se rozhodl podat legendu o Zlatém rounu úplně jinak, než jak ji známe z řeckých bájí. Podobně jako Robert Holdstock v třídílném Merlinově kodexu, i Červenák vidí Iásona a posádku Argó, jako bandu krvelačných lupičů.

sekera z bronzu smrtaksekera z bronzuPříběh se odehrává už nikoliv v Řecku nebo černomořské Kolchidě, ale na území dnešního Slovenska asi 1200 let př. n. l. V Evropě tehdy vrcholí doba bronzová a už se blíží čas nového kovu – železa. Od velké řeky Istros (dnešní Dunaj) postupuje k hradišti kmene Sokolů podél toku Granu (dnešní Hron) skupina thráckých a chetitských bojovníků, které vede princ z daleké Tróje, Podarkés. Má před sebou přetěžký úkol: Získat jantarový poklad, kterým vykoupí své město ze spárů okupanta z Mykén, samotného Hérakla (tady opět Červenák totálně demytizuje dalšího řeckého hrdinu). Podarkés tedy dorazí po dlouhé cestě k Sokolům (patrně jde o jakési Protokelty), kterým vládne stejnojmenný vládce a hodlá zde nakoupit jantar. Jenže něco je špatně. Moc špatně. Karavanu z dalekého severu s nákladem slunečních kamenů přepadli divocí Hadozubové, vedení mocným čarodějem, kteří stačili ještě vyplenit a vyvraždit svatyni Velké Matky (bohyně Země).

????????????????????????Hadozubové nepoužívají bronzové zbraně a nástroje. Žijí stále v době kamenné a jsou dokonce kanibaly. Tady mám tak trochu podezření, že se Červenák inspiroval Wendoly z románu Michaela Crichtona Pojídači mrtvých 🙂 . Ale to vůbec není na škodu, protože tito jeskynní „lidé“ jsou v jeho podání ještě démoničtější, než Wendolové. Z přepadené jantarové karavany se zachrání pouze její vůdce, válečník s dvojitou sekerou, muž s temnou minulostí, Astérios. Ten při stopování Hadozubů dorazí do svatyně Velké Matky, kde najde naživu jen sestru knížete Sokolů, mladou věštkyni Sýkorku. Čeká je nelehký úkol: Aby se dostali k jeskyním Hadozubů včas a zabránili obětování zajatých Astériových mužů strašlivému podsvětnímu bohu Černoplazovi, musí projít samotným Podsvětím.

sekera z bronzu 0ce3415fc789sekera  z bronzu sykorka3K doupatům Hadozubů však míří i kníže Sokol a princ Podarkés se svými bojovníky, ve snaze získat ukořistěný jantar. Do boje v jeskyních lidojedů se však zamíchají i další hráči: Náčelník kmene Vlků, Tesák Bohů, se svými válečníky. A to ještě není zdaleka všechno: Proti proudu Istru totiž pluje strašlivá černá loď Argó. Na její palubě jsou ti nevětší héróové Řecka, vedení krvelačným lupičem Zlatého rouna Iásoném z Iólku a kolchidskou čarodějnicí Médeiou.

Krvavá hra je rozehraná a vše spěje ke správně masakrálnímu finále. Bohové totiž proti sobě postaví i Astéria a jednoho z Argonautů. Tím je athénský princ Théseus, vítěz nad Mínotarem: https://pohanskykruh.wordpress.com/2014/06/09/theseus-kontra-minotaurus/ . Ti dva spolu mají nevyřízené účty ještě z daleké Kréty a vy už možná tušíte, kdo ve skutečnosti Astérios, nosící hrdě dvojitou sekeru, je 🙂 . Zasahují i bohové, respektive bohyně: Velká Matka postaví proti Hekaté Sýkorku a její neméně božská protivnice zase Médeiu. Karty jsou rozdány a lidé i nelidé zkříží své zbraně a změří síly.

A jak to celé dopadne, to už si přečtěte samotní. Protože tato kniha skutečně stojí za to. Hnidopichové možná budou Červenákovi vyčítat, že do sebe mixuje kultury, které se nemohly ve stejnou dobu a na stejném místě sejít. Sám autor k tomu v předmluvě píše: „V románu jsou také použity znaky jiných kultur, více či méně vzdálených v prostoru i čase (například narážka na svatyni v Gánovicích u Popradu, impozantní hradiště Myšia hôrka u Spišského Štvrtku nebo obětiště a lebeční masky podobné těm z jeskyní Slovenského krasu). Archeologové by zřejmě protestovali, avšak k propojení těchto prvků došlo s úmyslem zachytit širší obraz Slovenska v jeho prvním zlatém věku. Věřím, že shovívavému čtenáři tyto záměrné topografické přesuny nepokazí zážitek z příběhu, který nemá vyšší ambice než být dobrodružnou legendou, zasazenou do tak málo známé historické doby a prostoru.“

Závěr knihy přímo vybízí čtenáře k tomu, aby na Červenáka tlačili a vyžadovali pokračování. Protože Trójan Podarkés si po zaplacení výkupného za své město hodlá změnit jméno. Chce se stát „Vykoupeným“, tedy Priamem. A kdo byl král Priamos a jaké byly jeho osudy, známe z řeckých bájí. Jenže Červenák by jistě byl schopen a ochoten to podat vskutku „netradičně“ 🙂 . Takže Ďuro: „Koukej už to konečně napsat!!!“ 🙂

Poznámka pro slovenské čtenáře: Kniha konečně letos vyšla i ve slovenštině.

Rozhovor s autorem si můžete přečíst zde: https://pohanskykruh.wordpress.com/2013/03/07/rozhovor-s-duro-cervenakem/

Juraj Červenák: Sekera z bronzu, rouno ze zlata. Ilustroval Michal Ivan. Brokilon 2009.

Reklamy
komentářů 7 leave one →
  1. vonrammstein permalink
    Červenec 17, 2014 9:54 pm

    Četl jsi Bronzovou cestu?

    • Červenec 18, 2014 6:09 am

      Ne, netuším, co je to za knihu.

      • vonrammstein permalink
        Červenec 18, 2014 7:11 am

        Originálně pojatej příběh o Theseovi. Nemůžu si vzpomenout na jméno autora, zkusím to o víkendu najít. Byl to Čech, myslím.

      • Červenec 18, 2014 11:36 am

        Bohumír Fiala: Bronzová cesta (1965, 151 str.), aktuálně zde:
        http://aukro.cz/b-fiala-bronzova-cesta-i4385771193.html

      • Červenec 18, 2014 1:31 pm

        Díky Wolfe 🙂 Určo mrknu

      • vonrammstein permalink
        Červenec 18, 2014 11:41 pm

        Dík, Wolfe. To je vono.

      • Červenec 25, 2014 12:42 pm

        Tak „Bronzová cesta“ dnes dorazila. Spolu s románem Zdeňka Mareše „Tvůj majestát, králi“ 😀 Jsem na to zvědav 😀

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: