Skip to content

Vlk u jižních Slovanů

Květen 21, 2014
tags:

mysh 2U jihoslovanských národů je vztah k vlkům ovlivněný extenzivním chovem dobytka. Vlci jsou tu součástí života pastevců coby soupeři. Stavy vlků v jednotlivých zemích jsou poměrně početné, v řádech stovek jedinců. Zhruba od září do února je povolen jejich lov.
Srbové se považují za potomky vlka a kult vlka je zde tak silný, že se ho nepodařilo zlomit ani křesťanství – vznikla tak postava sv. Sávy, patrona vlků a srbského národa, který se často zjevuje v teriomorfní podobě, jako bílý vlk. Pán vlků vystupuje v příbězích, příslovích a zaříkávadlech po celé Evropě, nejen u jihoslovanských národů, ale i ve Francii, v Řecku, v Německu, v Polsku a jinde. Jména a podoby této postavy z legend se liší, může to být křesťanský svatý, lesní duch, nebo má podobu vlčí. Je nazýván pánem vlků, vůdcem vlků, vlčím pastýřem, vlčím svatým… Rozděluje vlkům potravu, určuje, kde a co budou lovit a zda zaútočí na člověka.

Přibližně v půli listopadu slaví jižní Slované několik dnů vlčích svátků, během nichž pomocí magických úkonů zajišťují, aby během nadcházející sezóny nezpůsobili vlci velké škody na stádech. Obyčeje zahrnují například svazování zavřených nůžek, což má zavřít a spoutat vlčí tlamu. Obecně se během vlčích dnů zapovídá pracovat s ostrými předměty. Zakázaná je také práce s vlnou a kůží a jakákoli zbytná činnost okolo hospodářských zvířat, například přehánění stád. Dokonce se mnohdy nejí maso. Cílem je neupozorňovat v symbolické rovině vlky na kořist.

vlkxxBěhem tohoto období je také třeba setrvávat doma, nechodit do lesa sbírat dříví a zejména nelovit. S mírnými obdobami se opakuje příběh o muži, který se večer před vlčím svátkem vydá do lesa, vyleze na strom a seshora zpozoruje vlčího pastýře, jak přiděluje vlkům kořist. Poslední na řadu přijde kriveljan – vlk chromý, pokroucený a slepý na jedno oko, nejmocnější a nejstrašlivější, vládnoucí nadpřirozenými silami. A protože už nezbývá žádné další jídlo, pán vlků ho pošle sežrat zvědavce na stromě, což se, po kratší či delší zápletce, podaří. V jiné verzi příběhu je muž tajně pozorující rozdělování potravy přeměněn do vlčí podoby, ve které pak zůstane celý rok až do dalšího svátku.

Vlčí pastýř tedy spojuje dvě funkce – vládne vlkům a pečuje o ně, zároveň ale ochraňuje i lidi a jejich stáda. Nejvíce je vzýván na přelomech pasteveckého roku, tedy na podzim, kdy se dobytek vrací z pastvin domů, a pak na jaře, kdy se stáda vyhání do hor. V čase mezi těmito dvěma mezníky, tedy zhruba od listopadu do dubna, vlkům jejich pán odemkne tlamy, smečky se volně rozběhnou po lese a mohou útočit. Na jaře jsou pak vlci pastýřem sehnáni z pastvin zpět a nadále nesmějí hospodářská zvířata napadat.

Shrnuto, vztah jižních Slovanů k vlkům sice není láskyplný, ale lidé vlka respektují a dodržují zkušenostmi ověřená pravidla, jak se svými šedými sousedy vycházet bez zbytečných ztrát. Bylo by zajímavé zjistit, zda postava jednoho vlčího vládce, skrz kterého lidé s vlky komunikují, existuje i u těch pasteveckých národů, kde nedošlo k překrytí původních zvyků křesťanstvím.

Zdroj: Mirjam Mencej: FUNKCIJA GOSPODARJA VOLKOV V POVEDKAH, ZAGOVORIH, VEROVANJIH IN ŠEGAH http://200.gvs.arnes.si/files/etnolog/pdf/0354-0316_10_mencej_funkcija.pdf (slovinština), http://www.folklore.ee/folklore/vol32/mirjam.pdf (angličtina)

Reklamy
komentáře 4 leave one →
  1. Rushwolf permalink
    Květen 22, 2014 6:04 am

    U pateveckých národů, turkického a mongolského původu je to podobné… vlk je chápán jako ochránce stepi, prostředník mezi bohy a lidmi ale zároveňs ním lidé ve stepi svádějí neustálý boj… podle mě tam kde byly vhodné podmínky tj. vlci, velké rozlohy pastvin a pastevecké kultury, tam s etakovýto vztah k vlkům musel nutně vyvynout…. není náhoda, že i předslovanské kultury z tohoto regionu, měly téměř na chlup stejné tradice mimochodem.. sice novější.. kresba dáckého boha zalmoxise… https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcS72wyG6m-UKLj4Vvi0q85UhEgZI0y_qQ35X2v7f5PBvG7WIh0-eQ (podoba s Odinem se také nezapře). Je také zajimavé pro jaké aspekty různé národy vlka uctívaly…. ty pastevecké byť možná nevědomě, reflektovali i určitý ekologický aspekt vlka. Ty usedlé a zemědělské (vyjímka byla v japonsku) jako například germáni.. už vnímali spíše ty aspekty vlka jako bojovníka, šelmy a predátora…

    • Květen 22, 2014 12:33 pm

      Ano, třeba Turci a Mongolové se považovali za „syny vlků“. V Turecku dodnes funguje nacionalistická (neislámská) organizace „Šedí vlci“. Ostatně i Římané si říkali hrdě „synové vlčice“ . V polovině února slavívali pohanští Římané takzvané „Luperkálie“ – „svátek divoké lásky“. Byl zasvěcený bohu zvanému Lupercus, což byl ochránce stád a pastýřů, velice podobný řeckému Panovi. 🙂

  2. Květen 22, 2014 5:05 am

    Moc pěkné! A ten starý jednooký vlk, který vládne magickými schopnostmi,mi někoho připomíná. 😀

  3. Tomas permalink
    Květen 21, 2014 5:42 pm

    Pěkné počtení…

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: