Skip to content

O vykrádání tradic a šamanismu v Evropě

Květen 9, 2014
tags:

libor balák šamanV dnešní době je šamanismus něčím, co má punc dobrého zboží na prodej. Je zkrátka tovarem, co se dá dobře zpeněžit. A není divu, dnes se prodá cokoliv, co zní dostatečně „přírodně“ nebo „ezotericky“. „Každé zboží má svého kupce“, to dobře věděl i nechvalně známý „šaman“ Petr Chobot, který v roce 2001 přiotrávil svým „čajem“z ayahuyascy v Praze dvaatřicet lidí. Což o to, „šaman“ se později omluvil s tím, že „šlo o pomstu jihoamerických mágů“ a také vyjádřil „lítost“ nad tím, že konzumentům jeho čajíku bylo nedobře. Lékaři diagnostikovali obětem čajového dýchánku otravu atropinem a skopolaminem. Což jsou tuze ošklivé jedovatosti. Petr Chobot prý „studoval u šamanů v Peru“. No, ať to tak bylo nebo nebylo, v listopadu 2001 soud uložil tomuto čajíčkáři ochrannou ústavní psychiatrickou léčbu. Po pár měsících byl bohužel propuštěn a podle všeho se rozhodl ve své kariéře „šamana“ pokračovat. Osobně si myslím, že měl a má sedět v kriminále.

Ale proč to vlastně píšu: Neodsuzuji skutečné šamany přírodních národů, jen se mi nelíbí ti „šamani“, tedy ve skutečnosti vykradači přírodních kultur. A to není zdaleka jen případ páně Chobota, jednu takovou přidrzlou osobu zmiňuje i Miky na svém blogu: http://moje-kniha-stinu.blog.cz/1212/keisha-crowther-a-vykradani-domorode-spirituality . A je jich mnohem víc, bohůmžel i u nás. A jde opravdu velmi často o doslova placené „kurzy“, kde takový „šaman“ či „šamanka“ rýžuje pěkné peníze. Příslušníci původních domorodých kultur sice protestují, ale mnohdy jim to není nic platné. A nejedná se pouze o duchovní tradice, ale například Maorové z Nového Zélandu velice neradi vidí, když jejich tradiční tetování moko má bledá tvář. Podobně domorodí Austrálci nebudou asi jevit mnoho nadšení z toho, že v Evropě hraje na didgeridoo kdejaký bílý feťák. Bílý muž už vzal neevropským kulturám mnoho, má zapotřebí i toto? Domnívám se, že ne. Tak jako my, evropští etničtí pohané, říkáme: „Pohanství je naše dědictví“, i původní obyvatelé jiných kontinentů mají plné právo na to své dědictví a jeho ochranu. Je to logické…

zdenek burian šaman 304649-alexfas01Ale zpět k šamanismu: pod tímto pojmem rozumíme jakýsi souhrn náboženských, léčitelských, kosmologických, loveckých, kouzelnických, válečnických a rituálních praktik u „přírodních“ národů po celém světě. Eliade tvrdí, že: „Šamanismus je archaická technika extáze a dosažení změněného stavu vědomí“. Velice důležitá je také sociální, a dá se říci i vůdčí role šamana v daném společenství. Ačkoliv slovo šaman pochází z jazyka sibiřských Evenků, můžeme ho použít i mimo tento geografický prostor, protože i na jiných kontinentech, než je Asie, se můžeme setkat se zasvěcenci, které můžeme plně označit za šamany. Ostatně i v Evropě působili podobní odborníci už v paleolitu. Viz obrázek Zdeňka Buriana. Ostatně, část vědců se domnívá, že i slavné jeskynní malby, například v legendární Altamiře nebo lascaux_2Lascaux mohly sloužit k jakési lovecké magii. Tedy i staří Evropané mohli praktikovat šamanismus. Takový šaman tedy mohl a může cestovat do Jiného světa, kde může lovcům pomoci například s lovem. Podívejte se dobře na překrásné jeskynní malby v těchto lokalitách. Proč by si ti dávní Evropané dávali tolik práce s nádhernými obrazy běžících býků, jelenů, koní a dalších zvířat? Možná volali jejich ducha. Ducha lovu. Definice toho, co je šamanismus, by měla být jistě obsáhlejší, ale snad to takto postačí. Šaman byl prostě vždy váženou osobou v rámci kmene.

Teď bych tady rád citoval z některých svých oblíbených knih, které, pravda, nejsou „odborné“, nicméně, jejich autoři si dali tu práci, libor balák aurign18prostudovali materiály o šamanismu a animismu v Evropě.

Steven Pressfield ve svém historickém románu Souboj s bohy cituje slavného athénského politika Alkibiada (450 př. n. l. – 404 př. n. l.): „Většina lidí si myslí, že to, čemu říkáme bdělý stav, je naše jediná existence, kdežto sny jsou pouze netělesné jevy, které nás navštěvují v noci, když spíme. Divoké kmeny za bithynskou Thrákií mají opačný názor. Podle nich je skutečná existence ve snech, kdežto bdělý stav není nic než fantom a iluze. Dovedou najít divoká zvířata, určit místo, kde se zdržují, na podkladě snů, které se jim zdály minulou noc. Lovil jsem s nimi a věřím tomu. Říkají, že dokáží vstupovat do snů a opouštět je, a ničeho se nebojí víc, než že by mohli ve snu zemřít. Naproti tomu smrt tělesnou pokládají za bezvýznamnou, protože sen přetrvá i schránku, která jej hostila.“ Toto je přeci nádherný popis šamanského snového putování. Thrákové, sousedi starých Řeků, si zřejmě dost dlouho, i přes kulturní vliv helénismu, ponechali mnoho „barbarského“.

laponský šamanSpisovatel dobrodružných historických románů Robert Low se pro inspiraci vydal až k Laponcům, ugrofinskému národu, který dodnes žije na severu Skandinávie. Ve své knize Dračí hlava popisuje spolupráci laponského šamana a vikinského rytce run v desátém století našeho letopočtu: „Vuokko Mořský Finn k nám přišel před pouhými několika měsíci a hledal Kleppa Spakiho, mistra v tesání run, který v severním údolí zapisoval do kamene naše životní příběhy. Vuokko sem ušel celou cestu ze svých laponských lesů, aby se od Kleppa dověděl pravé tajemství skryté v našich runách a ten kupodivu souhlasil, což mne překvapilo ze všech úplně nejvíc. Klepp si samozřejmě dal podmínku, že ho Vuokko výměnou za to musí naučit svému seidru – velkému čarodějnickému umění -, kvůli němuž už malý Mořský Finn požíval značného věhlasu. Čarodějnictví je ale podivná věc, jež se hodí spíše pro ženské a ne pro chlapy, proto se rychle začala šířit šeptanda, co ti dva vlastně ve své chatrči v horní části údolí, v níž byli sami, spolu vlastně dělají. Nikdo se ale neodvážil mluvit nahlas, protože Klepp byl runovým mistrem a tudíž mistrem určitého věhlasu. Vuokko byl samozřejmě cizácký laponský šaman, kterému se nesmělo vůbec věřit, ale zdálo se, že je dost lidí, kteří jsou ochotni se plavit přes moře, aby si mohli poslechnout zvuk jeho bubínku ozdobeného runami a sledovat, jak na něm tančí tři zlaté žabky, které odhalují Odinovy záměry těm, kdo jsou tak stateční – nebo tak hloupí -, že je chtějí znát.“ Low také popisuje samotnou proceduru věštění s bubínkem, na jiném místě píše: „V jedné ruce třímal bubínek z kůže bílého soba ozdobený runami a znameními, která znal jen on, a ověšený pařáty, malými lebkami a chomáči vlny. Na bubínku poskakovaly tři žáby, které byly přivázané ke kruhu, jenž byl kolem celého bubínku. V druhé ruce držel malé dřevěné kladívko… Z opasku si vytáhl tyčku s vyřezávanými runami a pak s ní v mé síni narýsoval v udusané hliněné podlaze velký čtverec… Pokračoval v práci a na každé straně čtverce vyznačil dva body, které potom spojil dalšími čarami. Nyní měl už devět čtverců a všichni ostatní se při pohledu na ně zachvěli, jako kdyby uhasl oheň a dala se do nich zima. V prostředním čtverci se nakonec posadil se zkříženýma nohama, kolébal bubínek jak o dítě a broukal mu nějakou melodii… Náhle se otřásl a vydal odněkud z hloubi hrdla táhlý zpěvavý zvuk, ze kterého všem naskákala husí kůže, protože věděli, že volá Lemminkiho, boha finských šamanů a čarodějů, jenž umí pro ty, kdož mají dost odvahy, aby se na něj obrátili, proměnit zpěvem písek v perly…“

I Tim Severin má rád dobu vikinskou. Jeho trilogie Vikingové o Thorgilsovi Leifssonovi, vnuku objevitele Grónska Erika Rudého, se odehrává v jedenáctém století našeho letopočtu. Tento seidrman (severský výraz pro čaroděje) putuje Evropou i Severní Amerikou a hledá lék na strašlivou nemoc, sužující jeho lid – na křesťanství. Tato nákaza se šíří Severem a starověrců (uctívačů starých bohů) je stále méně. Thorgils doufá, že mu v jeho boji proti Bílému Kristu mohou pomoci i jiní, než starověrci. Na svých cestách potkává skrelingského šamana ve Vinlandu (Severní Americe). Severin tuto událost popisuje v prvním díle nazvaném Pod ochranou Pohanského boha takto: „Když jsem se napřímil v zakouřeném interiéru skromné boudy, ocitl jsem se tváří v tvář malému hubenému muži, který vytrvale přehazoval ze strany na stranu jakési chrastítko. A právě to chrastítko vydávalo onen rytmický cinkot, který jsem slyšel. Muž mohl být asi šedesátiletý, třebaže bylo těžké to odhadnout, neboť vypadal úplně jinak než všechny lidské bytosti, které jsem dosud viděl… Věnoval mi jediný dlouhý pohled a pak opět sklopil oči. Hleděl dolů na postavu jiného Skrelinga, který ležel na lůžku z větví a zřejmě byl velice nemocný… Jak dlouho jsem tam stál, nemám ponětí. Pojem času byl pohlcen hypnotickými zvuky Skrelingovy řehtačky, a já jsem byl zcela uvolněný. Také jsem sklopil pohled na nemocného, a jak jsem hleděl na ležící tělo, s mými smysly se začalo dít něco podivného. Bylo to, jako bych se díval skrze řadu tenkých závojů, naskládaných na mužově těle, a kdybych se dostatečně soustředil, mohl bych závoj odtrhnout, pokročit vpřed, a vidět hlouběji dovnitř, za vnější tvar a do mužova těla. Po každém odhrnutém závoji se můj zrak musel více namáhat, až jsem už nemohl pokračovat dál. Do té doby jsem věděl, že se dívám do nitra chorého Skrelinga tak hluboko, že mohu rozeznat vnitřní tvar jeho ducha. A z tohoto tvaru, z jeho vnitřní duše vycházela řada tenkých bliknutí, jiskřiček, příliš lehkých a křehkých, než aby je bylo možno uchovat. V té chvíli jsem poznal, že je smrtelně nemocný.“

V druhém díle trilogie nazvaném Zlověstné proroctví se Thorgils vydává pro změnu za poznáním do Karélie, kde ho na nějaký čas přijme místní ugrofinský kmen (Seveřané jim všem říkali Finové) mezi sebe. Thorgils se dostává do učení k noiadovi – místnímu šamanovi: „Rassa býval čas od času odvolán duchy, byť ne vždy, když chtěl on. Bez varování sebou začal škubat a svíjet se, pak ztratil rovnováhu a padl na zem. Když ho duch volal naléhavě, objevila se mu pěna u úst. Řekl nám, abychom mu nacpali do úst kus látky, kdyby vyplázl jazyk, ale abychom mu nebránili, má-li křeče, protože když se jeho tělo svíjí, vchází jeho duch do saivo a za chvilku se vše uklidní. Rassova rodina byla zvyklá na takové náhlé odchody. V takovém případě nechají noiada v bezvědomí ležet pohodlně na tváři, buben položí přes roztažené ruce pro případ, že by jej v saivo potřeboval, a pak čekají, až se vrátí z jiného světa. Někdy se, když bojoval se zlými duchy, vrací vyčerpaný. Jindy je v povznesené náladě a vypráví nám o tom, jak se setkal s velkými duchy. Imbal, bůh oblohy, je nedotknutelný a nepoznatelný, ale Rassa někdy potká i Biegg-Olbmai, boha větru, a zápasí s ním, aby zabránil třídenní vánici. Při jiné příležitosti požádal jiného ducha, odpovědného za hon, zvaného Krvavý muž, aby lovci siidy byli odměněni. O dva dny později vyslídili losa a zabili ho. Bohové a duchové, které Rassa uctíval, byli pro mne noví, ale jejich světy probudily lehkou vzpomínku na podstatně starší duchovní svět, než je Stará víra. Cítil jsem, že mí vlastní bohové, Odin, Frey, Thor a ostatní, ti všichni se vynořili z Rassova saivo a přijali podobu, v níž jsem je poznal já.“

Další z mých oblíbených autorů, legendární Harry Harrison napsal taktéž výbornou trilogii Kladivo a kříž. Jde o subžánr alternativní historie, kde se severští pohané v devátém století našeho letopočtu postavili Církvi a… zvítězili. Můžete asi i namítnout, že půjde o splácaninu bez hlavy a paty. Jenže Harrison si zase tak moc nevymýšlel, když vikinského krále Shefa (syna boha Ríga) nechal ve druhém díle své trilogie s názvem Cesta jediného krále vykonat s pomocí finského šamana rituál pití odvaru z hub. Tyto rituály se u Laponců daly sledovat ještě koncem minulého století. Shef a laponský šaman pijí takzvané „Vidoucí pití“. Odvar z červených muchomůrek. Shef má po této dobrotě jisté velmi jasné vidění. Z dalekého Laponska se přenese až do dánského Hedeby, které oblehají jeho nepřátelé. Když to Shef vypráví šamanovi, ten uzná, že je to velmi mocný čaroděj: „Tohle byl očividně velký norský šaman. Jeho duch letěl daleko.“ A divům ještě není konec: Aby se moc „Vidoucího pití“ znásobila, oba čarodějové vypijí moč toho druhého: „Starý Fin zvedl Piruusiho nočník a Shefův hrnek, nabral tekutinu, z níž stoupala pára a, podal hrnek zpátky Shefovi.“ Tentokrát bylo vidění vikinského krále ještě silnější, viděl totiž budoucnost.

GUSTAV KRUM SKYTHOVÉ í0011A nyní se podíváme do světa skythských šamanů, tak jak si ho představuje Christian Cameron. Ten na základě antických pramenů zkouší rekonstruovat šamanské zasvěcení řeckého žoldnéře Kineia, který se ve čtvrtém století před naším letopočtem přidá ke kmenům divokých Skythů, aby bojoval s Alexandrem Makedonským. Právě jeho si vyvolí nejvyšší skythská šamanka Kam Baqca za svého nástupce. V knihách Tyran a Tyran – Bouře šípů Kineiovo šamanské cestování Cameron popisuje takto: “Strom se tyčí do výše jako nekonečný symbol plodnosti a na větvích se houpe zralé ovoce – jablka, citrony a směsice barev a vůní dalších druhů, které ani nedokáže pojmenovat. Mezi větvemi poletují ptáci, kteří občas přistanou na některé z větví a klovou do visících plodů. Mezi větvemi s ovocem stále výš až k oblakům vyrůstají z kmene větve nejrůznějších stromů, všechny zdravé a dokonale tvarované. Je to strom všech stromů a pokrývá celý svět…“ Ve snech se ale Kineiás setkává i se svým totemovým zvířetem, sovou: “Sova se blíží vzduchem. Vidí ji koutkem oka. Když se obrátí, spatří blížící se pařáty. Ty se mu zarývají do obličeje a sova se propojuje s jeho tělem. Zařve – a najednou letí. On sám je tou sovou! Velká hnědá křídla mávají vzduchem, on sleduje zemi pod sebou. Ví, kde žije jeho kořist… Stále stoupá, dokud nespatří mořské pobřeží u Tyru, míjí troskyTróje, přelétá Héllespont a míří k obrovskému stromu uprostřed travnaté stepi. Snáší se na strom a zarývá pařáty do jeho kůry… Je sova a letí nad stepí, opouští sluncem ozářenou plochu a míří k mračnům, jež se jako sloupy tyčí nad makedonským vojskem, jehož pohyb zvedá další mrak – ten je však ošklivě hnědý, protože se skládá z prachu stepi. K nestvůře skládající se z makedonských vojáků a prachu stepi se v hloučcích blíží Šakové… A bouře je na spadnutí…“

cernunos john_howe_celtic_cernunnosA na závěr bych se ještě chtěl zmínit o výborném vypravěči, jakým byl Robert Holdstock. Ten by si určitě zasloužil samostatný článek, tak snad někdy příště. Naši čtenáři budou nejspíše znát jeho legendární knižní sérii Les mytág. Já bych, ale rád zmínil jeho trilogii Merlinův kodex. Zde historií Evropy prochází nestárnoucí a zdánlivě nesmrtelný čaroděj Antiochos, později známý jako Merlin. Holdstock dovedně vychází z řeckých, keltských i laponských mýtů a legend. Využívá i Junga a jeho archetypů, jeho čtenářům už tak dobře známým z Lesa mytág. I on zabrousí do prastarého evropského animismu a šamanismu. V poznámkách k textu v posledním díle Merlinova kodexu, nazvaném Poražení králové, píše: „V Merlinově kodexu je několik zmínek o ‚Nejstarších zvířatech‘ a ‚Deseti maskách‘. Jsou západoevropskou formou toho, o čemž domorodí Australané mluví jako o Čase snění. Ve staré západoevropské mytologii patřila k nejstarším zvířatům sova, losos, jelen, medvěd, bobr a divoký pes. Deset masek jsou: Měsíční sen, žena v zemi. Lament, smutek v zemi. Sinisalo, dítě v zemi. Skogen, stín neviditelných lesů. Hlouben, muž z hloubení (mající přístup do Jiného světa). Morndun, duch v zemi (který chodí podsvětím). Gabrelungi, vypravěč. Cunavhal, pes, který běhá zemí. Silvering, losos, který pluje řekami světa. A Falkena, dravý pták, který loví z oblohy země.“ Tito průvodci pomáhají Antiochovi na jeho dlouhé cestě, určitě si ji nenechte ujít.

Tolik tedy dnes o šamanismu v Evropě a vykrádání tradic neevropských kultur. O šamanismu bylo popsáno mnoho papíru a internet je jím zahlcený. Šamanské tradice prokazatelně znali, a znají dodnes, i původní obyvatelé našeho kontinentu. Ugrofinské národy ve Skandinávii nebo Rusku jsou toho jasným důkazem. Ale i árijské národy praktikovaly šamanismus. Naše mytologie je toho plná. Zbyly už jen střípky z mozaiky. Snad se je podaří, třeba i díky spisovatelům, které zde cituji, znovu složit dohromady. A můžeme se samozřejmě inspirovat i u mimoevropských kmenů a národů. Ale ne jejich tradice bezostyšně vykrádat. Snad tedy rozumíte, co tím myslím.

Ilustrace: Pravěký šaman – Zdeněk Burian.

                   Šamani – Libor Balák. Zdroj: http://www.anthropark.wz.cz/agalery.htm .

                   Laponský šaman. Zdroj: http://snl.no/sjamanisme .

                   Skythové – Gustav Krum.

                  Duch Lesa – John Howe.

Zdroje: Mircea Eliade: Šamanismus a nejstarší techniky extáze. Argo, 1997.

               Steven Pressfield: Souboj s bohy. BB art, 2002.

               Robert Low: Dračí hlava. BB art, 2013.

               Tim Severin: Pod ochranou pohanského boha. BB art, 2011.

               Tim Severin: Zlověstné proroctví. BB art, 2012.

               Harry Harrison: Cesta jediného krále. Návrat, 2001.

               Robert Holdstock: Poražení králové. Polaris, 2007.

Reklamy
komentářů 14 leave one →
  1. lomikel permalink
    Květen 10, 2014 5:45 am

    vzhkedem k durazu „samanismu“ na vlastni prunik a vlastni interpretaci duchovnich svetu v zavyslosti na osobni historii praktikujiciho v jim preferovanem socio-kulturnim kontextu (poskytuje referencni ramec) je „samanismus“ nedogmaticky, nezavysly na ruznych Pismech a cirekvnich hierarchiiich. Je to baze na ktere je mozne, ale ne nutne, stavej slozite duchovni/nabozenske systemy.

    Klade duraz na praktickou stranku, cestovani pro cestovani samo je unik, cestuji proto abych nalezl reseni problemu kazdodenniho zivota, vse musi byt prineseno zpet do fyzickeho sveta(uzemeno) a pouzito ( co nema vysledek je treba znovu projit a zkusit jinak).

  2. lomikel permalink
    Květen 10, 2014 5:25 am

    poskladat nezle, lze jen osobni praxi najit cestu , soucasny samanismus navazuji na severske tradice
    http://www.northernshamanism.org/general/welcome.html

    koncepty vnimani(pristupu ke svetu) a tecniky oznacovane dnes jako samanismus jsou zakladem vsech duchovnich smeru a vsech nabozenstvi. ve vetsine nabozenstvi byly prime a kazdemu dostupne ( ne na urovni treba r. kaldery ale na urovni dostatecne pro pochopeni skrze vlastni proziti) techniky zakazany nebo vyhrazeny pro ty kteri osvedci loajalitu systemu.

    tazke vzhuru na cesy k vasim bohum ! 🙂

  3. Zuzana_aa permalink
    Květen 9, 2014 10:49 pm

    Vzpomínám si, kolik jsem se narozčilovala, že „tarot“ se říká kdejaké sra.ce a pitomým vykládacím kartám; že výklad, „jestli jdu správnou cestou“ a „jestli mi vyjde nač teď myslím“, není tím, o co v tarotu jde.
    Stejně se s tím nedá nic dělat a nakonec je to jedno: Myšlenky nejde izolovat a lidem to nezakážeš. Tak jako tarot se i šamanismus za chvilku vybydlí a komerce půjde jinam.

    Moc se přimlouvám za článek o Holdstockovi.

  4. morgarath permalink
    Květen 9, 2014 1:28 pm

    Neřekl bych, že to běloši vykrádají z cizích kultur. Staří pohané taky nekradli. To až se rozlezl po světě mor z Judee, oslepil bílé lidi a zastřel jim zrak. Zničil vše, co jim bylo cenné a tak teď se „musí hledat jinde“ ta šamanská cesta, alespoň od těch super mocných über šamanů z televize. Ti, co tomu opravdu věří, hledají ve svém nitru a u svých bílých předků. I když se to někomu nemusí líbit, nemám prostě rád, když všude čtu, co všechno bílý člověk udělal špatného, co kde ukradl a znesvětil…

    • Květen 11, 2014 11:25 am

      No, ty bys to sice možná neřekl, ale ono to tak skutečně je. Pokud se to rozhodneš ignorovat a budeš před touto zlodějinou zavírat oči, stejně to z historie nikdo nevymaže.

      • lomikel permalink
        Květen 11, 2014 5:42 pm

        myslici ve svem svatem 🙂 nadseni se dopoustis jednoho jiste ne umysleneho opomenuti

        tak jako v kazde oblasti lidskeho snazeni je i spirualite nebo nabozenstvi ( coz neni jedno a totez) se najdou lide ruzni, souvysi to s rozlozenim charakterovych vlastnosti v populaci, ktere se IMHO moc nemeni.

        „samanismus“ (slovo uz je na hranici proflaknutisti) nebo prvotni pristupk k aplikovane spirutualite neni vlastnictvi nikoho. je to fce universa a bytostii v nem, bez ohledu na to zda maji tela ci ne.

        to co je neopochybne soucasti socio-spiritulaniho dedictvi toho ktereho lidskeho spolecenstvi je konkrenti struktura vnimani spritualnich dimenzi, metody interakce s nimi, skupinova definice posvatna.

        Takze krome vykradeni cizi tradice, nebo jen pouziti jejiho jmena pro sve obohaceni s totane jinym vnitrnim obsahem na ktere poukazujes a kde s tebou zcela souhlasim je treba rici ze existuje i PREDANI.

        Dedictvi/tradice muze byt predano osobou ktere je soucasti spolecenstvi a od toho spolecnstvi ji byl dan souhlas k predani spiirutalni tradice dale i mimo toto spolecenstvi. Deje se to bud promou iniciaci nebo prostrednictvim knih ktere osoba s autoritou publikuje.

        Dale kazdy kdo vstupuje do svetuu a komunikuje s bytosmi muze dostat jakekoli doporuceni ke sve praxy, coz je IMHO to nejcenejsi. Praxe takto ziskana (tzv. OSOBNI GNOSE) muze byt konvergenti v nejake metode s jakoukoli jinou praxii.

        V neposledni rade je mnoho prvku ruznych tradic velmi podobnych. To je dobre, ukazuje to ze spiritualita (zvaste ta primarni pozadujici osobni ucast na pozanavani sveta ducha) se vztahuje ne jen k personalni rovine prace s psychickymi silami ale i k rovine transpersonalni. Nekde v centru je VELKE TAJEMSTVI ktere nahlizime kazdy dle svych moznosti.

      • Rushwolf permalink
        Květen 12, 2014 5:58 am

        Osobně s tímhle souhlasím… ovšem problém často nastává v trochu něčem jiném… Nedávno sem se do podobného problému osobně zaiteresoval.. dokonce sem si i psal s kmenovou radou kmene Cerokee… tento chlapík https://sites.google.com/site/medicineturtle/extra-credit se totiž vydává z aindiánského míšence a medicinmana, kterému bylo toto umění předáno právě členy kmene protože byl od mládí nadaný a měl s vobě onu tajemnou „sílu“. Působí v německu, kde si kolem sebe utvořil skupinky následovníků (podobně jako tzv. Malá babička) no a začal pošilhávat i tady do Čech a lovit tu své ovečky… tedy hlavně ženského pohlaví… až došlo defakto k pohlavnímu zneužití jedné z nich… (proto to prosím berte i jako varování, pokud někde natrefíte na jeho činnost tady v ČR) na to konto jsem rozhodil sítě, psal představeným rezervací na něž se tenhle magor odvolává a potvrdilo se co sem tušil a už delší dobu se snažil dotyčné vysvětlit… mezi Cerokee ho nikdo nezná, („…He is not affiliated with Cherokee Nation in any way. Please be careful when contacting anyone who calls himself or herself a medicine person, shaman, etc. and is publicly advertising. True traditionalists do not troll for business nor do they charge a monetary fee for their services. Thank you for bringing this up and allowing us to do some education today!….“) neuznává a hlavně nikdy by podobným spůsobem nepracoval… krom toho také psali že konkrétně šamanismus není ani součástí jejich tradiční víry… což je ale spíše otázka té terminologie… čili ano, osobně si také jdu vlastní cestou, skrze to Velké tajemství, občas se inspiruji v oblastech za uralem v starých Evropských legendách, rád se podívám, jak podobné věci fungovaly u indiánů… ale problém je když někdo přímo tvrdí, že je zasvěcencem a pokračovatelem, těchto lidí, že vyznává „jejich“ víru a tradice… a ještě to za peníze předává dalším a buduje na tom svou image a kšeft… myslím že to bylo tak trochu gró toho co sem si vzal z článku já osobně… a

      • Květen 12, 2014 5:21 pm

        „K tomuto videu nelze přidávat komentáře.“ To je podivné, což? 😀 Další vychcánek, který těží z naivity svých oveček…

  5. Radek permalink
    Květen 9, 2014 11:49 am

    Za samostatný článek o Holdstockovi se velice přimlouvám.. 🙂

  6. Květen 9, 2014 10:26 am

    Také Nestorova kronika popisuje setkání slovanského Novohradčana se šamanem : „Téhož léta se přihodilo nějakému Novohradčanu, že přišel do Čud a přišel ku kouzelníkovi, chtěje aby mu hádal; on podle svého obyčeje počal přivolávati běsydosvého příbytku. A Novohradčan seděl na prahu téhož příbytku a kouzelník ležel ztuhlý i házel jím běs. A běsové házejíce jím, pověděli proč jest přišel.“

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: