Skip to content

O Sámovi

Duben 28, 2014
tags:

pludek s skenování0001Když jsem tu před časem psal o spisovateli Alexeji Pludkovi https://pohanskykruh.wordpress.com/2014/02/09/alexej-pludek-prorok-ve-stinu/, docela mne příjemně překvapil zájem některých čtenářů o tohoto dnes neprávem zapomenutého spisovatele. Dnes bych tedy rád případným zájemcům poskytl výběr z jeho knihy Pověsti dávných časů – Vyprávění, báje a ságy o bojích západních Slovanů před tisíci lety. Hned v první kapitole autor píše o prvním vládci Slovanů na našem území, slavném vítězi nad Avary a Franky, Sámovi. O této záhadné postavě mnoho nevíme. Jen to, co zapsali franští kronikáři. Říká se, že „dějiny píší vítězové“. No, v tomto případě to není tak úplně pravda, vítězem byl totiž Sámo a pohanští Slované, a poraženými křesťanští Frankové a jejich král Dagobert I.

Co tedy o Sámovi prokazatelně víme? Svému slovanskému kmenovému svazu vládl v letech 623–659 n. l. V roce 659 prý také zemřel. Kronika Historia Francorum, připisovaná jistému Frdegarovi, nám o Sámově vstupu na scénu říká: „Čtyřicátého roku vlády Chlotarovy shromáždil člověk jménem Sámo, národností Frank z kraje Senonago, větší počet kupců a vypravil se obchodovat ke Slovanům, zvaným Vinidé. Slované se již počali bouřit proti Avarům zvaným Hunové a jejich králi – kaganovi.“

Jakého původu byl vlastně Sámo? Inu, nevíme. Někdo tvrdí, že byl potomkem slovanského otroka, který se vrátil do země předků. Další tvrdí, že byl Frank a jiní zase, že Galoříman. Dokonce se objevila i naprosto nepotvrzená teorie, že šlo o Žida (jeho jméno prý původně znělo „Samuel“). Ať se to má s jeho původem jakkoliv, jedno je jisté: Sámo byl pravděpodobně kupec nebo strážce a průvodce obchodních karavan a z nějakého důvodu se aktivně účastnil bojů středoevropských Slovanů proti Avarům někdy okolo roku 623 a byl zřejmě tak dobrý vojevůdce, že se stal jejich sámova říševládcem. Tedy vládcem na území, jehož přesnou rozlohu už dnes neznáme, ale tato mapka by měla být celkem dostačující. Avaři (turkotatarští kočovníci) byli poraženi. Dodnes se vedou spory o tom, zda Avarský kaganát v Podunají Slovany zotročoval nebo zda s nimi žil v jakési symbióze. Tomu by nasvědčovalo i to, že roku 625 Avaři a Slované obléhali společně Konstantinopol, dokonce v kooperaci s Peršany. Císař obléhání odrazil a i to možná vedlo ke slovanské rebelii vůči kaganovi. No, Avaři nakonec dostali nakládačku asi nejen od Slovanů, ale i od Franků, Bulharů a Byzantinců. Sámovu autoritu jako vladaře nové slovanské konfederace už nikdo nemohl zpochybnit. Neboť, jak praví kronika: „Vinidé, když viděli Sámovu užitečnost, zvolili ho králem nad sebou a šťastně u nich vládl třicet pět let. Za jeho panování svedli Vinidé mnoho bojů proti Hunům a jeho radou a schopností Vinidé vždy nad Huny zvítězili. Sámo měl dvanáct žen z pokolení Vinidů, z nichž měl dvacet dva synů a patnáct dcer.“ Povšimněte si, že mu kronikář přisuzuje titul král, tedy v latině rex. Jeho kmenový svaz byl však trnem v oku Frankům. Ti jeho vládu svrchovaného krále neuznávali. Franský král Dagobert I. považoval Sáma za svého vazala a napadl jeho území pod záminkou pomsty za loupeže spáchané na franských kupcích. Tento drzoun tak dlouho otravoval se svými požadavky, a tak moc si koledoval, až dostal, co zasloužil. Vedl franskou invazi na Sámovo území a v roce 631 byl krutě poražen v bitvě u hradiště Wogastisburgu. Bohůmžel, dnes přesně nevíme, kde leželo. Bitva prý trvala celé tři dny. Po porážce musel Dagobert sbalit své přeživší bojovníky a zdekovat se. Sámova říše však bohužel nepřetrvala svého zakladatele. Po jeho smrti se rozpadla. Tak už to bývá v historii…

Pludek skenování0001Nyní se vraťme k Alexeji Pludkovi a jeho knize. Zde je tedy několik citací, snad se vám budou líbit a podlehnete kouzlu tohoto neobvyklého a skvělého vypravěče, tak jako já. Co na tom, že to možná bylo trochu jinak, protože tohle je příběh o hrdých pohanech a jejich boji za svobodu:

„Krutě hospodařili Avaři v pleněné krajině… Do daleka označovaly sloupce dýmu někdejší vsi, dnes v plamenech, do daleka se nesl nářek zabíjených starců, kteří se opozdili, i křik žen, vlečených za vlasy do zajetí, pláč dětí, sháněných do houfů a hnaných osiřele cizími jezdci do neznámého světa utrpení a otroctví.“

„Také Slované shromáždili vojsko a přišli všichni, kdo už nebyli ochotni snášet nájezdy a křivdy Avarů, přišli podle rodů s korouhvemi svých bohů, mladí chlapci a staří zkušení válečníci, s vladyky, kmety, lechy, vojvody, starosty a se žreci starých slovanských božstev v čele.“

„Také Sámo potíral v četných srážkách a sečích avarské jezdce a shromažďoval jejich stáda, ukořistěné postroje, stříbrné gombíky od sedel i zlaté pobití náčelnických pásů, Pověst o Sámově vítězství se roznesla jako vítr po všech krajích. A všude povstávali další a další mstitelé a chápali se mečů a kopí, tvrdě se mstíce pleněním avarské země za všechny loupeže a násilí, spáchané na otcích a dědech.“

Pludek i skenování0008„Král Dagobert se dověděl o jeho odchodu mezi Slovany a o vítězném tažení proti Avarům. Až na franský královský dvůr se dostaly zvěsti o potření nájezdníků a o ohromné kořisti, kterou u nich Slované, vedeni Sámem, nabrali. Sámo dobře věděl, že kořist, jíž se zmocní za válečného tažení poddaný franského krále, patří z poloviny jemu. A ačkoliv byl Sámo poddaným Dagoberta, neposlal mu z kořisti ani gombík, ani ostruhu, ani jedinou krávu či slepici. To mu král nikdy neodpustí. A ještě více mu bude zazlívat pomoc, kterou Slovanům proti Avarům poskytl. Neboť Dagobert se sice Avarů bál, ale ještě více se bál vítězných Slovanů, protože ti jsou jeho sousedy, a proto daleko nebezpečnější než vzdálenější Avaři. Dokud byli Avaři napadáni neustále se bouřícími Slovany, nemohli nikdy ohrožovat Franskou říši tak, jak nyní vítězní a sebevědomí Slované. Toho si byl Dagobert dobře vědom.“

„Nikdy dosud nebylo ve slovanské zemi mocnějšího sídla. A když byl hrad postaven, shromáždili se vojvodové a vladykové západních Slovanů na sněmu a tam vyhlásili Sáma vojvodou nad vojvody, prvního mezi všemi, a to jak ve válce, tak i v míru. Nebylo dosud mezi Slovany takové volby…“

„Dagobert, král veliké říše Franků, dal svolat svá knížata, hrabata, markýze, barony a many, pozval na sněm arcibiskupy, biskupy, opaty a probošty, přikázal všem svobodným mužům, schopných nosit zbraň, aby se dostavili do jeho sídelního města. Přijeli všichni se svými pacholky a družinami od hranic Hispánie i z krajin, sousedících s Lombardií, přijeli z Burgundska i z pomezí, zvaného limes saxonicus, tj. od hranice se zemí Sasů, přijeli ti, kdo střežili říši proti slovanským Korutancům i od pohraničních hvozdů země Čechů, dostavili se tvrdí houževnatí bojovníci z Galie, druhdy patřící Belgům, i Helvéti z vysokých, neprostupných alpských hor.“

Pludek  i skenování0001„A vsi se ženami a dětmi pak přepadávali se svými pacholky zkušení, bradatí kupci z Hispánie, Židé, odedávna táhnoucí v pozadí za vojsky, aby mohli pochytat obyvatelstvo pleněných krajin a s výdělkem je po tisících prodávat v dalekých krajích, ba až v Africe. A říkalo se od té doby mezi Franky koupit si Slovana, což znamenalo koupit si otroka…“

„Nad širou plání pokrytou mrtvými bojovníky, se dlouho potom černalo povětří vranami a luňáky, z hlubin hvozdů se táhly vlčí smečky, za večera se z temnot lesa plížily lišky a ze spletených haluzí mocných dubů se vrhal na umírající lidskou kořist dravý rys.“

„Nikdy před tím nebylo tak slavného vítězství Slovanů nad Franky. Zvěst o něm se rozlétla po všech zemích široko daleko, takže o ní nemohl pomlčet ani burgundský kronikář, již vzpomenutý Fredegar ve svých latinských análech, sepisující věci, které se zběhly toho roku, tj. šestistého třicátého prvního. Fredegar nevynechal zmínku ani o Dagobertově výpravě příštího roku, jež skončila neslavně jako předchozí, rovněž tak i další tažení rok po té, jež bylo třetí Dagobertovou porážkou a třetím Sámovým vítězstvím. Teprve potom zanechal Dagobert pokusů podrobit si Slovany a musel chtě nechtě uznat Sáma za panovníka sobě rovného. A přidali se k Sámově panství krom Srbů předlabských a zalabských i Polané a Vislané daleko na východě, i Slované z Nitranska a Korutanci pod Alpami. Nikdy předtím nebylo tak velké slovanské říše, jako byla Sámova, a nikdy nebylo tak mocného panovníka jako on. Vládl ještě třicet let a byla to vláda tak slavná, že jeho jméno žije u všech Slovanů podnes.“

Tolik tedy dnes o Sámovi, tak, jak ho viděl Alexej Pludek. Historici a křesťané ho vidí jistě jinak. Každopádně Sámův slovanský kmenový svaz byl něčím, co dokázalo latinizovaným a křesťanským Frankům vyprášit pořádně kožich. Naši předkové se tenkrát nevzdali a právě díky nim možná dodnes mluvíme slovanským jazykem. Pludek byl velký vypravěč. A miloval tuto zem, tak jako vy. A já.

Zdroje: http://www.moraviamagna.cz/kroniky/k_fredeg.htm

             Alexej Pludek: Pověsti dávných časů. Albatros 1983.

Ilustrace: Zdeněk Mézl (z knihy Pověsti dávných časů).

Advertisements
komentáře 4 leave one →
  1. Boris permalink
    Červen 24, 2014 8:24 pm

    Dobrý den, chci se zeptat, zda byli Avaři také pohané, víme vůbec něco o jejich náboženství? Zajímavé je i označení panovníka Avarů- kagan, s kaganem se setkáme i u Chazarů, kteří velmi ovlivnili dějiny Evropy i světa. Jinak je Pludek zajímavý autor a jeho knihu pověstí nyní čtu. A to že, Slované kdysi žili i Rujaně, slyším poprvé od Pludka.

    • Červen 25, 2014 12:28 pm

      No… za „pohanství“ bereme indoevropské (árijské) polyteistické systémy. Tudíž pohané Avaři nebyli. Polyteisté ano. Velmi pravděpodobně uctívali (jako všichni Turkotataři) i oni jako jedno z hlavních božstev nějakou formu Tengriho, tedy Pána oblohy. Tengrismus je v současné době populární i v Bulharsku (odkaz na turkotatarské Protobulhary), některých autonomních republikách Ruské federace (Tatarstán,…) a konečně i v Maďarsku (spekulace o „hunském“ původu Maďarů). Avaři byli patrně i animisté a praktikovali šamanismus.

    • Pustevnik permalink
      Červen 27, 2014 3:02 pm

      Pokud se chceš dozvědět něco víc o slovanech, kteří žili, nebo žijí na území Německa, zkus knihu „Stopy zapomenutého lidu,Obraz dějin Polabských Slovanů v historiografii“ od
      Libuše Hrabové.

  2. Květen 5, 2014 2:12 pm

    Tady zajímavé čtení: http://www.historieweb.cz/cizi-kupec-v-cele-slovanu

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: