Skip to content

Meditace Wotansvolku

Duben 25, 2014
tags:
„Meditace se vykonává mlčky. Jejím prostřednictvím se zříkáme naší úzké individuality a rozšiřujeme se v to, co jest věčné. Pouze v posvátnosti vnitřního ticha se duše skutečně setkává s tajemným skrytým Bohem. Síla odhodlání, jež poté utváří život a mísí se se skutkem jest ovocem oněch posvátných chvil v osamění. V tichu spočívá božská hloubka. Setkáváme se se samotným Bohem.“ ……………..F.W. Robertson

Ve školách náboženského typu se často více než na cokoliv jiného klade silný důraz na poslušnost, tj. plné a nezpochybnitelné podřízení se, ačkoliv bez pochopení. Na duchovní cestě wotanismu stojí pochopení jako první požadavek před čímkoliv dalším. Výsledky snažení vždy odpovídají pochopení. Dokonce praktici, kteří mají hluboké znalosti wotanismu mohou často zjistit, že postrádají směr duchovního splynutí s etnickými Bohy svého lidu a ‚Vyšším já‘ (hamingja), které hledají. Praxe meditace dlouho sloužila jako přímý prostředek projektování naší vnitřní duše směrem ven k vyšším božským říším.

Duchovní svět je sféra „příčin“, materiální svět je sféra „následků“, zatímco intelektuální oblast či duševní svět je sférou  „meditace“. Naše nejhlubší myšlenky hrají velkou úlohu v tom, kým jsme, kým se stáváme a kam směřujeme. Jen z těchto důvodů by praktikování meditace mělo být živou součástí našeho každodenního života. Vedle těchto náležitostí nás meditace rovněž udržuje ve spojení s vyššími silami, bez nichž má život kromě prchavých vjemů jen malý smysl.

Koncentrace se nesmí zaměňovat s meditací. Koncentrace znamená cvičení vůle; mysl se zaměřuje na předmět či ideu, dokud nevydá svou podstatu. Oproti tomu meditace nevyžaduje násilné spoutání vůle. Wotanská meditace je čímsi, co se vynořuje při vypnutí vědomé mysli. Absolutní Bůh „Logos“ existuje bez nás, stejně jako uvnitř nás, stejně jako naši etničtí bohové. Protože nejsme odstřiženi od řádu vesmíru, ale ztělesňujeme jej na každé úrovni, jedním způsobem, jak zakusit soulad všeho božského, je obrátit se k nitru skrze meditaci a pečlivě naslouchat tichému hlasu ze středu.

Získání nejjasnějšího vhledu do praxe wotanismu vyžaduje rozvíjení vlastních přirozených etnicky podmíněných instinktů a mnoho studia duchovního rituálu, zvyků a tradicí našich pohanských předků. Každou úspěšnou civilizaci řídí živá mytologická vize, jež vštěpuje jednotu různým formám kulturního vyjádření. Wotanismus je náboženství krve; nedovolte druhým, aby vás svedli na scestí k myšlence, že je bigotní ctít a respektovat hlas a duši předků vaší rasy a etnických bohů. Praktikujte meditaci nejméně jednou denně. Meditování se možná nejprve zdá jaksi nepohodlné a nepříjemné, protože nás tolik rozrušuje neomalená materialistická společnost nižšího vědomí, v které každodenně žijeme. Právě tak wotanská meditace je prostředkem, který zajišťuje otevřené kanály v mysli, které často nejsou jinými metodami dosažitelné. Člověk nabízí sám sebe bohům lidu. Stojí před nimi jako plátno před malířem či mramor před sochařem.

Právě prostřednictvím meditace získáváme své neomezené síly, konají se divy a zázraky, dosahuje se nejvyššího duchovního poznání a konečně jednoty s velkými bohy našeho lidu a „Nejvyšším Bohem Stvořitelem“. Praktikování meditace je nejistějším způsobem k vytvoření spolehlivého duševního rámce a účinně fungujícího vztahu s vyššími říšemi. Z praktikování meditace by se neměl stát rutinní proces opakování, při němž se nedosahuje ničeho nového ani podstatného. Neměli bychom si sedat a počítat růženec v bezmyšlenkovitém transu a odříkávat při tom obnošenou a naučenou modlitbu. Meditace je proces vzestupu mysli a ducha. Měla by nás přivést k pochopení určitých vztahů zatím neznámé povahy mezi psychologickými a organickými procesy. Meditace představuje a dokazuje hlubokou a objektivní důležitost duchovních aktivit, které mohou odemknout nové a stimulující myšlenkové světy. Jedinec musí při praktikování wotanské meditace zachovávat otevřenou mysl a nebýt rozrušený; stává se jednodušší, jak se člověk obeznámí s jejím procesem. Dokonalé ticho je nejlepší atmosférou. Pokud si nemůžete klidné místo najít, tak zkuste použít ucpávky do uší. Pokud nejsou po ruce, poslouží i vlhký papírový kapesník zatlačený do uší. Runy jsou dalším skvělým zdrojem, jenž nám může při našich meditacích pomoci.

Árijský lid jsou produktivní, tvořiví a duchovní lidé. Tatáž krev našich dávných předků dnes proudí našimi žilami a srdci stejně jako po uplynulá tisíciletí. Naši původní bohové a hrdinní předkové jsou tím, kým se sami snažíme stát a konečně vyniknout v rozvoji naší bytosti směrem vzhůru. Čím více se soustředíme a meditujeme, tím více se jejich duch stává součástí našeho vlastního ducha. Jak se naše ideje formulují a stávají skutečnými a hmatatelnými, tak činí i naše vůle a osud. Stezka wotanismu je v zásadě založena na síle charakteru, odvaze a mravní síle v kombinaci s nejvyšším ohledem na vlastní lid a planetu, na níž žijeme. Člověk je jediný tvor, který má tu moc vědomě pochopit vesmírnou harmonii přírody — přesto, ironicky, je jediným, kdo je způsobilý celou planetu zničit. Očekává se, že ti, kdo studují wotanské meditace, věnují čas rozvoji a plnému pochopení této dávné a nadčasové praxe.

Je životně nezbytné, abychom si uvědomili hodnotu wotanismu jakožto árijci a že tato hodnota zůstává stmelujícím elementem, který povzbuzuje vůli k pudu sebezáchovy a nezkrotné síle a tvořivému duchu našeho Lidu a našich bohů. Návrat k wotanismu znamená návrat k duši vlastního etnika a opětovného ustavení našich kořenů jakožto lidu. Naši etničtí bohové slouží jako průvodci a rádci na naší životní pouti po Midgardu. Wotanskou meditaci lze vyjádřit podobně jako v tomto příkladě:

„Naslouchám Wotanově hlasu, jak promlouvá v mém nitru. To tento hlas věčnosti mne stále vede k Absolutnu. Tento hlas pravdy a síly mne neomylně provází po stezkách mého života. Hluboko ve mně, v samotném nitru mé bytosti se nalézá světový strom Yggdrasil, nehybný vesmír, v němž všechny věci a zákon jsou vyjeveny. V nitru dosahuji tohoto tichého místa a naslouchám hlasu svých předků, kteří ve mně spočívají a já spočívám z nich. Zavírám oči a cítím živoucí, dýchající vesmír. Zde jsem jedno se všemi z mého lidu, minulostí, současností i budoucností, s přírodou a rozlehlým vesmírem vně. Pohybuji se v souladu s božským zákonem. Odtud jsou všechny neomezené síly stvoření se mnou a já jsem jeho součástí. Vidím kolem sebe myšlenky všeho lidstva a správné odpovědi na všechny otázky. To, co je mezi nimi dobré, to přijímám; to, co není, ignoruji, protože se zajímám jen o pravdu a božský plán, určený mými bohy a nejvyšším stvořitelem, jenž ztělesňuje dokonalé dobro a rozšíření vnitřního a vnějšího vědomí. Vím, že naplňuji  nejlaskavější přání Absolutna. To moji bohové mne pobízí a vedou k chápání nejvyšších sil. Jak věřím ve svém srdci, tak se mi bude dít; protože toto je zákon života a živých. Každý den je dalším krokem na mé pouti k jednotě s bohy a vznešenými předky. Jsem usmířen sám se sebou zde v Midgardu. Nehledám — já vím. Neusiluji — jsem veden….. božský wotanský duch působí nade mnou, kolem i skrze mne………….“

S meditací spřízněný je rituální proces známý jako inkantace. Slova „inkantace“ [incantation] a „okouzlit“ [enchant] se odvozují od latinského „cantare“ (zpívat) a „očarovat“ [charm] z latinského „carmen“ (píseň). Prvek zpěvu či očarování je magicky důležitý, protože znamená, že slova jsou s rozmyslem skládána k sobě.  Stejným způsobem, jako když řečník či básník závisí na síle dobře umístěných slov, aby převedl působivé ideje a ovládl své publikum, tak i Godi či Sejdmadr (wotanský kněz a kněžka) mají své inkantace.  Obdobně prosebník se svými modlitbami, ačkoliv naplňuje jiné potřeby, uvážlivě využívá podmanivé řeči, jak využitím specifického rytmického zvuku, tak hlubokého významu. Samotné tělo je vibrující masa —- hudební nástroj.

Hlavním nástrojem inkantace je používání zvučných, rytmických, řečnických slov, jež se nevyslovují nevýrazně, ale prozpěvují se. A to s neustále rostoucí intenzitou, jak rituál pokračuje. Celý proces přispívá k vzrůstajícímu stavu intenzivního vzrušení a opojení sebe sama, v němž Godi či Sejdmadr cítí přesvědčení, že pronesená slova jsou naplněna nepřekonatelnou silou a pronikají do vyšších sfér.

Jakmile inkantace vtiskla formulace, nebo jsou doprovázeny předepsanými gesty, či  jsou spojeny se skutečnou či symbolickou obětí, narůstá prvek magické moci. Pokud není vždy přítomen, může být alespoň dosažitelný. Inkantace naše bohy nemění, mění nás. Prohlubují vhled, zlepšují intuitivní vnímání, rozšiřují vědomí a přetváří osobnost.

V moderní době fráze „silný řetěz bytí“ často odkazuje na způsob pohlížení na dlouho pokračující spojení s našimi předky. Prostřednictvím invokací odemykáme přímé kanály ke sloučení našich vlastních myšlenek a bytosti s neosobními duchy předků, kteří dosud stále významně ovlivňují našeho ducha v dnešním světě.

Nikdo nedokáže pochopit více, než dokáže obsáhnout odvaha a představivost vlastní mysli a srdce. Pochopit tento světonázor o vzájemné provázanosti v hlubinách rasy a duše je pro moderního člověka jaksi odlišná záležitost. Často to vyžaduje filosofické tendence a eklektický výzkum vzájemně propojených rodových a mytologických vazeb, jež formují samotnou etnickou jednotu a dědictví lidí. Árijští bohové, bohyně, polobozi, hrdinové, Titáni a přírodní duchové dobra a zla jsou všechno části velké scény věčnosti. Toto jsou prvky, které sjednocují naše kolektivní vědomí jakožto lid a nakonec nás vedou k Božstvu, zdroji všeho stvoření. ze světlého bodu uvnitř Boží Mysli nechť světlo proudí do myslí těch, kteří hledají světlo. Nechť světlo sestoupí na Midgard a zapečetí dveře, kde přebývá nevědomost a temno!

Je nezbytné si uvědomit, že každý životní cyklus se probíhá ve vzájemně propojených kruzích. Kolo života, koloběh energie nás obklopuje ve svém vesmírném náručí, a jakkoliv se můžeme zdát nicotní oproti jeho velikosti, přesto všechen potenciál máme na dosah díky tomu, že nás obklopuje. Každá hodina, každý den, týden, měsíc, rok, století a tisíciletí představuje živoucí cyklus v ustavičně se otáčejícím kole času a prostoru skrze vesmír. Z velkého kola se všechny věci otáčí a zase vrací, ale vyžaduje to vědomě dobré skutky našich lidí, pracujících společně v propojení s našimi bohy, veškerou harmonií s přírodou, aby se zajistilo pokračování správného řádu na světě. Znovu vidíme potřebu harmonického působení našich etnických bohů a stejně tak přírody. Všichni bohové jsou na nás stejně závislí pro svou pokračující existenci, jako jsme my na nich kvůli svému bytí, síle a směřování. Všechny formy Přírody a člověka pramení z harmonické matrice, jež spočívá v mysli Velkého Slova, které je známo jako Bůh.

 

„Jak dlouho budete zanechávat krouživé stopy mysli

Kolem svého nepatrného já a malicherností?
Vizionář, silný stvořitel je uvnitř,
Tato pomíjivá, pozemská bytost, pokud si přeje,
může své konání přizpůsobit transcendentnímu schématu.“
………………………Aurobindo
Advertisements
One Comment leave one →
  1. Červen 4, 2014 7:40 am

    Konečně nějaký pořádný „živoucí“ článek z vlastní praxe! A né jako ty ostatní, které by se dali shrnout jako: aneb co jsem se dočetl ve své oblíbené „fantasy“ knížce. V některých pasážích s tebou souhlasím,ale někde je opravdu hodně cítit vliv zřejmě buddhismu a i to jak zacházíš s pojmy dobro a zlo je zas dost křesťanské vidění světa…všichni v sobě neseme tyhle odkazy, které sme často nevědomky nasáli,ale pokud chceme „evropské pohanství“ očistit měli by sme o těhle věcech neustále rozjímat,meditovat a plně si je uvědomovat…nebylo by nejlepší pojmy dobro a zlo vůbec nepoužívat v rámci pohanství?:)

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: