Skip to content

Zkáza a degenerace

Březen 5, 2014
tags:

rapa-nui-400554lNedávno jsem se znovu podíval na dva filmy, které mám moc rád. Možná je znáte, možná ne. Tyto filmy vyprávějí o tom, že každá civilizace se dříve či později vyčerpá. Krev degeneruje a přichází pád. Každá velká říše, každá civilizace hnije odshora. Začíná to degenerací „elit“, tedy těch, kteří si sami osobují právo „vládnout“. Historie je plná příkladů toho, jak tzv. „aristokracie“ selhává. Jed degenerace otráví postupně všechny složky společnosti. Tak tomu bylo i v Římě, když neschopnou patricijskou vrstvu zkazil Jed z Judeje. Ale dnes si povíme o jiných zemích, dokonce o jiném kontinentu.

rapa-nui-owwPrvním filmem, se kterým bych Vás rád seznámil, je Rapa Nui, střed světa, režiséra Kevina Reynoldse z roku 1994. Je to film o zkáze kdysi vyspělé kultury na Velikonočním ostrově. Režisér do filmu zakomponoval nezbytnou hollywoodskou love story a další klišé, ale to snad ani nevadí, důležité je poselství filmu.

 Nejdříve si něco řekneme o historii Velikonočního ostrova: Ostrov (původním názvem Rapa Nui – Velká země) byl, podle slavného badatele Thora Heyerdahla, objeven a obydlen Polynésany už okolo roku 600 n. l. Legendy místních domorodců nám říkají, že jejich předky sem přivedl hrdina a polobůh Hotu Matua. Ostrované se, podle vyprávění starců, dělili do jedenácti klanů. Jména klanů, která se zachovala, byla například: Miru, který obýval sever ostrova, Marama, Haumoana, Tupahotu –  který zřejmě ovládal lomy v kráteru Rano Raraku, Ureohei, Hamea, Kotuu, Roca a Ngauré . Ostrov měl původně přesně daný třídní systém vládců a poddaných v čele s Ariki, náčelníkem, který měl na ostrově absolutní moc. Velkou moc měli také kněží, zvaní inetao, i bojovníci (matatoa) měli jistá práva a pravomoci. Ale zemědělci a rybáři (mata kio) na tom už podle legend tak dobře nebyli, jejich život poutala četná tabu (tedy společenské obřadní zákazy). Na Velikonočním ostrově postupně došlo k vývoji jakési kastovní protocivilizace, která ztratila kontakt se zbytkem Polynésie. To vedlo k izolaci a tvorbě náboženských obřadů, které jinde v Tichomoří neměly obdoby. Šlo o stavbu slavných kamenných soch moai. Kámen na jejich tesání se těžil ve vyhaslé sopce, již zmíněném kráteru Rano Raraku. Hotová socha se pak musela odtáhnout k pobřeží. Tento nesnadný úkol byl velmi obtížně zvládán s pomocí kmenů palem, které sloužily při přepravě jako válce a smyky, ale také jako složité jeřáby ke vyzdvižení soch na kultovní místo, ahu. Tato přeprava byla věc velice záhadná a vědce dlouho mátla. Nikdo si totiž přesně nepamatoval, jak to celé vlastně probíhalo. rapa-nui-screenshotV legendách se mluví o tom, jak sochy „chodily“. Tento oříšek rozlouskl až český inženýr Pavel Pavel. Ve filmu uvidíte i přepravu soch podle jeho návodu. Nutno ovšem dodat, že někteří vědci dodnes Pavlovu metodu odmítají, stejně jako Heyerdahlovu teorii, že nejméně jedna vlna osídlení Velikonočního ostrova přišla z Jižní Ameriky. Norský badatel si totiž všiml, že rákosové čluny, které ostrované používají, se velmi podobají těm, na kterých se dodnes plaví Indiáni  Aymarové žijící u andského jezera Titicaca. Vypracoval tedy svéráznou teorii, podle které mohla vládnoucí vrstva Rapa Nui pocházet z Peru.

Vládcové ostrova doby kamenné toužili stavět stále větší a větší moai. Pokračovalo odlesňování ostrova, protože na přepravu soch bylo potřeba stále více kmenů stromů. To vedlo k rozsáhlé půdní erozi a následné neúrodě. Úbytek lesů také zapříčinil nedostatek materiálu na stavbu lodí. Nedalo se tak efektivně rybařit. Degenerovaní aristokraté to však neviděli. Byli posedlí jen stavbou moai. Jenže poddaným zřejmě došla trpělivost. Jezírka a potoky vyschly. Hladoví domorodci vyhubili skoro všechny ostrovní ptáky, dokonce i obyčejné hlemýždě, jak dosvědčují nálezy ulit… Bez moruší a sladkovodního rákosu nemohli už ani plést rybářské sítě. Začali žít v primitivních jeskyních a kamenných boudičkách, vyhrabaných do svahů kopců. Pak přišla katastrofální válka všech proti všem, poddaní už patrně nevěděli kudy kam a svrhli své vládce. S poraženými se vítězové nijak nemazlili, došlo zřejmě i ke kanibalismu. Sochy byly svrženy, mnohé ještě nehotové zůstaly v kráteru či na cestě. Když na ostrov dorazili o Velikonocích roku 1722 Nizozemci vedení Jacobem Roggeveenem, po dávné kultuře už zbyly jen legendy o „Dlouhouchých“, jejichž tyranskou vládu svrhli „Krátkouší“. Z ostrovního ráje zbyly jen trosky.

Touto krvavou historii nám ukazuje režisér Rapa Nui na příběhu mladíka z klanu Dlouhouchých, Nora, a kameníka z otrockého klanu Krátkouchých, Makeho. Přátele z dětství rozdělí láska k jedné ženě, ale i odlišné sociální postavení. Poslední strom je pokácen a katastrofa se blíží…

apocalypto_ver2_xlgDruhým filmem, který bych vám chtěl představit, je Apocalypto legendárního hollywoodského rebela Mela Gibsona z roku 2006.

 Je to film o konci Mayské civilizace, která ve Střední Americe trvala po dost dlouhé období, cca od 2500 př. n. l do roku 1520 n. l. A byla neuvěřitelně vyspělá. Sice prý neznala kovové nástroje a údajně ani kolo, byla však na obrovské úrovni v oblasti stavitelství, astronomie, matematiky i zemědělství. Mayové dokonce znali i nulu a používali zvláštní obrázkové písmo, v tom byli ve své době v Americe raritou… Nežili v jednotné říši, jako jejich současníci, Inkové a Aztékové, spíše v samostatných městských státech, které bychom mohli vzdáleně přirovnat k řeckým polis. Jejich civilizaci můžeme rozdělit na dvě období. První končí asi v roce 900 n. l. Nikdo přesně neví, proč Mayové odešli ze svých měst v džunglích Mexika a Guatemaly, kde žili dlouhá staletí. Snad došlo k občanským válkám, snad se vyčerpala půda, snad je vyhnala nějaká nemoc. Zato na Yucatanském poloostrově Mayové znovu vybudovali svá města, ve kterých žili ještě krátce před rokem 1520 n. l. Stavěly se zde znovu velké metropole s nádvořími k náboženským obřadům, s chrámy, paláci či hřišti na míčové hry. Mužstvo, které tuto hru prohrálo, bylo obětováno bohům. Jejich města je třeba primárně chápat spíše jako obřadní střediska, nikoliv místa k běžnému životu a pobytu. Občané pravděpodobně obývali síť vesnic okolo těchto komplexů. Mayské chrámy, stavěné jako mohutné stupňovité kamenné výškové budovy, bývají pro svou podobnost s egyptskými obřími hrobkami nazývány pyramidy. Jeden z mayských vládců města Palenque jménem Pacal (nastoupil na trůn v roce 615 n. l. jako dvanáctiletý), je v takové hrobce pod chrámem i pohřben, opět tedy jistá podobnost s Egyptem, čehož si opět povšiml Thor Heyerdahl. Na náboženské obřady se využívaly ale i jeskyně, sloužící jako poutní místa (což se u mexických domorodců zachovalo dodnes), ve kterých se odehrávala setkání prosebníků s duchy. Lidské oběti Slunci, Opeřenému hadu (bílí vousatý muž zjevně evropského typu – podle Thora Heyerdahla) a dalším božstvům byly naprosto běžné. Pokud byl nedostatek obětí, vyvolaly se tzv. Květinové války mezi různými městskými státy. Byla to civilizace založená na krvi a válce. V klasickém období se mayská společnost členila na vládnoucí vrstvu: Vladce a kněží, střední vrstvu (úřednický aparát), bojovníky, otroky (zajatí nepřátelští vojáci) a obyčejné rolníky a řemeslníky. Společenské vrstvy se podobaly odděleným kastám v hinduistické Indii. Kněží byli často současně i vládci, a naopak, v některých městech měl vládce rovněž kněžské pravomoci. Hospodářský základ mayských městských států tvořilo zemědělství, hlavně pěstování kukuřice. Když se neurodila, vyvolala se další válka a šlo se rabovat k sousedům.

Jenže i města na Yucatanu čekala krátce před příchodem Španělů zkáza. Stejně jako na Velikonočním ostrově vládnoucí elita degeneruje a zatímco aristokraté hodují a pořádají pompézní lidské oběti, lid hladoví. Půda je vyčerpaná a rodí stále méně. Městské státy válčí mezi sebou, je potřeba stále více vojáků, a tak už ani zbytky úrodné půdy nemá kdo obdělávat. Krvavé oběti jsou stále častější a Opeřený had se stále nevrací.

apocalypto-110A do této zmatené doby zasazuje Mel Gibson svůj příběh: Na Yucatanském poloostrově, poblíž mořského pobřeží, žije ve vesnici mladý lovec Jaguáří tlapa se svou rodinou a kmenem. Idylka ale netrvá dlouho. Mayové z jednoho z městských států přicházejí i sem. Ne jako mírumilovní obchodníci, ale jako lovci lidí. Jejich kněží se bojí vzpory poddaných a tak, aby udrželi lid na uzdě, musí pořádat stále větší a krvavější oběti. Lovci lidí, vedení neuvěřitelně charismatickým vůdcem, kterého ztvárnil ve své životní roli Raoul Trujillo, jedné noci přepadnou vesnici a část obyvatel vyvraždí, část odvedou do otroctví a část se chystají obětovat. Mezi adepty na oběť je i Jaguáří tlapa. Jenže ten se se svou rolí odmítá smířit. Těsně před svým zajetím ještě stačil ukrýt svou ženu do jeskyně poblíž vesnice. Začíná se však blížit období dešťů a hrozí zatopení jeskyně. Jaguáří tlapa prostě musí uprchnout.

apocalyptosceneMel Gibson je skvělý režisér a umí. Toto není ani tak historický film, jako spíše podobenství. Podobenství o tom, jak každá civilizace překročí svůj zenit a směřuje ke zkáze, pokud se mocní včas neproberou. A Mayové se neprobrali. I oni zničili celý ekosystém, i oni zdegenerovali. Z kvetoucí civilizace se staly trosky. Poslední ránu z milosti jim zasadili Španělé. Opeřený had se skutečně nakonec vrátil, jen ten blahobyt jim nakonec asi nepřinesl… Historikové mají proti Gibsonovu zpracování spoustu námitek. Jistě, není to opravdový historický film, je to podobenství. A varování:

…a člověk seděl sám, ponořen do hlubokého smutku. Všechna zvířata se okolo něj sešla a pravila: „Neradi tě vidíme smutného, řekni, co chceš a budeš to mít“. Člověk řekl: „Přál bych si mít dobrý zrak“. Sup mu řekl: „Máš mít můj“. Člověk řekl: „Chci být silný“. Jaguár mu řekl: „Budeš silný, jako já.“ Pak člověk řekl: „Toužím poznat tajemství země“. Had odpověděl: „Ukážu ti je“. A tak to šlo dál se všemi zvířaty. A když už měl člověk všechny dary, odešel… A sova řekla ostatním zvířatům: „Teď člověk zná a umí mnoho věcí. A já najednou dostala strach.“ Jelen řekl: „Člověk má všechno, co potřebuje. A smutek ho přejde“. A sova odpověděla: „Ne. Uvnitř člověka jsem spatřila jámu. Hlubokou jako hlad, již nikdy nezaplní. Ta ho plní smutkem a nouzí. Bude brát a brát dál. Až jednoho dne Svět řekne: „Už nejsem, už nemám co dát.“

Tyto dva filmy mají spoustu chyb i historických nepřesností. Ale varují nás, varují nás před vládou neschopných samozvaných „elit“, které degenerují jako první. Varují nás před ekologickou katastrofou a sociálními konflikty, které hrozí i naší civilizaci, pokud se včas neprobereme. I dnes se v naší  Západní civilizaci stále více prohlubují sociální rozdíly, kdy bohatí jsou stále bohatší a bezohlednější, a chudí stále chudší. Drancování přírodních zdrojů (které zdaleka nejsou tak „obnovitelné“) narůstá a mohou nastat velké klimatické změny, doprovázené sociálními a etnickými nepokoji, které mohou přerůst v globální katastrofu. Nenechte si tyto filmy ujít a přemýšlejte, dokud je čas…

Zdroje:

               Thor Heyerdahl: Staré civilizace a oceán. Panorama. Praha 1983.

               Thor Heyerdahl: Kon Tiki. Mladá fronta. Praha 1964.

               Thor Heyerdahl: Aku Aku. Mladá fronta. Praha 1960.

               Hans Peter Jürgens: Všechny lodě plují k břehům. Olympia. Praha 1981

              Nicholas Hordern, Simon Dresner, Martin Hillman: Nový svět. Albatros. Praha 1987.

              Jane McIntosh, Clint Twist: Civilizace – Deset tisíc let starověké historie. Ottovo nakladatelství. Praha 2002.

Reklamy
komentářů 15 leave one →
  1. Duben 21, 2015 9:33 am

    Pokud se někomu tyto filmy líbí, existuje ještě podobný, který si brutalitou s „Apocalyptem“ vůbec nezadá 🙂 http://www.csfd.cz/film/386847-krajina-smrti/

  2. Honza permalink
    Březen 16, 2014 6:11 am

    Nechci se hadat,ale v tom Apocalyptu to jsou podle me spis Aztekove,ne?!

    • Myslič permalink
      Březen 16, 2014 10:10 am

      Tak mluví maysky. Ale jak píšu, Gibson točí podobenství, jistě využil i aztéckou kulturu.

  3. Ezetlu permalink
    Březen 8, 2014 7:39 pm

    Ten úvoda, to je čistá demagogie 🙂
    Jak je všeobecně známo, křesťanství v Římě několik prvních století pěstoval plebs, žádné elity. Dostalo se tam tedy „zdola“.

    „Elity“ „osobují právo vládnout“, to čerpáte od Marxe či Lenina? 😀

    • Myslič permalink
      Březen 8, 2014 8:25 pm

      Nikoliv, od G. Gentileho. 😀

    • Rushwolf permalink
      Březen 8, 2014 8:48 pm

      Jenže ten úvod neřeší kdo první křesťanství vyznával, ale kdy začal úpadek elit a ten nastal přijetím spůsobů právě toho plebsu (dle autora úvodu), zavržením tradic a neschopností udržet fungující společenské uspořádání. Čili možná máš pravdu, ale ten úvod vůbec nenív rozporu s tím co tvrdíš… než někoho obviníš z demagogie, pořádně si přečti na co reaguješ.

      • Ezetlu permalink
        Březen 8, 2014 9:56 pm

        Jo i kdybych na tuto trapnou argumentaci přistoupil, tak stejně můžu říct, že elitu zkazil plebs, který ten „jed“ šířil, tedy stále zdola 😉

        Tahle snaha obháji to za každou cenu je opravdu vtipná, fakt 😀

      • Myslič permalink
        Březen 8, 2014 11:01 pm

        Přistupuj si tedy na co chceš 😀 Třeba se tedy dovíme jak to bylo, v tvém vlastním článku 😀

      • Ezetlu permalink
        Březen 9, 2014 12:00 am

        To je sice pěkný, částěčně i opraávněný, ale že ty původní výroky jsou zaujatá blbost, na tom to nic nemění 🙂 Článek k tomu nepotřebuju, stačí zde v komentáři pár vět, abych tuhle myšlenku sdělil.

        Howg

      • Myslič permalink
        Březen 9, 2014 12:06 am

        A to je velká škoda… 😀 Těším se na další tvé „myšlenky“ pod články.

      • Ezetlu permalink
        Březen 9, 2014 9:18 am

        Ááá copak, pán nesne kritiku???

        Těšit se můžeš na co chceš, ale opět, že ty původní výroky jsou zaujatá blbost, na tom to nic nemění 🙂

      • Myslič permalink
        Březen 9, 2014 10:01 am

        Nijak nepopírám, že křesťanství původně vyznávaly v Římě ty nejnižší vrstvy. Ale že Impérium začlo rapidně upadat až tehdy, když vládnoucí vrstva přestoupila právě na křesťanství, to je fakt, který nevyvrátíš. Faktické znevolnění rolníků, kolonát, se rozjelo až za vlády křesťanských imperátorů. To je lehce ověřitelné a jistě si to zvládneš dohledat. To, co tu plácáš není kritika, ale hovadiny. 😀 😀 😀 Takže, opět se těším na odpověď, kterou bys mohl tentokrát podpořit nějakým odkazem na knihy. Pro začátek bych ti doporučil třeba Bohumila Zástěrová a kolektiv: Dějiny Byzance. Academia. Praha 1996. Zde jsou příčiny kolonátu velmi pěkně rozepsány, takže bys to mohl pochopit i ty.

  4. Myslič permalink
    Březen 6, 2014 2:04 pm

    Zajímavý článek o příčinách konce Mayské civilizace: http://www.national-geographic.cz/detail/mayove-civilizace-ktera-se-snedla-3080/

    • morgarath permalink
      Březen 6, 2014 5:20 pm

      Tak to se za chvíli máme na co těšit, pokud se to stane znovu. A to se určitě stane…

  5. morgarath permalink
    Březen 5, 2014 8:04 pm

    Ten Rapa Nui jsem neviděl, no zato Apocalypto má koule… Jak ti lovci nahánějí tu Jaguáří tlapu, taková krutost, syrovost. Žádné zbytečné hollywoodské nesmysly, od začátku do konce jsem to sledoval se zatajeným dechem. Hodně se mi líbilo jak na konci doběhnou na pobřeží, kde uvidí tu španělskou loď a jak se zarazí, protože nikdy nic takového neviděli. Pak snad Jaguáří tlapu osvítí rozum a začne utíkat a ti lovci tam zůstávají v úžasu stát a zírat…
    To se Melovi vážně povedlo;-)

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: