Skip to content

Vlčí archetyp

Únor 23, 2014
tags:

Vlk. I v dnešní „osvícené“ době jde o šelmu, která je stále opředena tajemstvím, předsudky a nenávistí. Vzhledem k celosvětovému stavu vlčí populace, můžeme říci, že jde o vpravdě již bájné zvíře, které bylo zatlačeno člověkem na samotný okraj bytí a byl to také člověk, který jej v podstatě zbavil jeho přirozené funkce v přírodě a vytvořil z něj „satanovo“ dítě, které bylo, je a zřejmě také bude nemilosrdně pronásledováno a hubeno jakožto škodná, neboť roli „lékaře divočiny“ na sebe vzal člověk, aniž by byl schopen jí plně dostát. Neboť je zřejmě údělem člověka ničit zavedené pořádky a implantovat místo nich vlastní řád, aniž by byl schopen plně chápat, co činí, proč to činí a jaké to bude mít důsledky. My lidé, nejsme dokonalí, ale žel si to většina z nás stále myslí.

Většina starověkých světových kultur či kmenů, které se dostaly do kontaktu s vlky, praktikovala určitou formu něčeho, co bychom mohli nazvat vlčím kultem. Mnoho kmenů od vlka také odvozovalo svůj původ, namátkou snad jen zmíním např. Mongolské kmeny, Dáky atd. Jen tohle téma by vydalo na samostatný článek. Nejsilnější byl vlčí kult zřejmě u dávných lovecko- sběračských kmenů a můžeme říci, že v těchto dávných dobách se zrodil vlčí archetyp. Archetyp, který dřímá v mnohém z nás. Fascinace vlkem se může projevit už v útlém dětství, sám jsem toho příkladem. Pamatuji se, že jsem jako dítě vydržel fascinovaně čekat ve staré brněnské Zoo, na to až se mezi stromy mihne šedý stín. Návštěvy Zoo probíhaly povětšinou formou návštěvy vlčího výběhu, jiná zvířata mě moc nebrala. Nedokážu přesně slovy vystihnout ten pocit, který mne s vlky spojuje. Jde o něco víc, než fascinace jejich obratností, vytrvalostí či chytrostí. Slova zde nestačí.

 

Starodávné lovce na vlcích zcela určitě fascinovali právě vlastnosti jako rychlost, perfektní smysly, schopnost kooperace apod. Dá se říci, že kdysi dávno se lidé od vlků učili. Vlk byl průvodcem a učitelem. Lovecké komunity bývaly organizovány dle vlčích smeček. Otázkou je, co může nabídnout vlčí odkaz v dnešní uspěchané době? Jistá fascinace vlkem stále přetrvává, třeba u pubertálních náctek stylem „ježíš, ti jsou krásní, hned bych ho chtěla domů“ aniž by došlo k akceptování faktu, že „vlk doma“ by již nebyl pravým vlkem a, že vlk je především stále šelma, která se řídí zákonem přírody, což u lidí dávno přestalo platit. Pokud si oprostíme vlka od všech nánosů civilizačních schémat, spatříme tvora, který se řídí jediným pudem. Pudem přežití sebe a svých blízkých, přežití za každou cenu. Bude bojovat o svůj život až do konce, na rozdíl od člověka, který boj často vzdává již v zárodku. Ovšem agresivita či přirozená krása šelmy není samozřejmě jediným aspektem možné fascinace vlkem.

S vývojem společnosti a zemědělství začínal být vlk stále hůře akceptován a jeho role se obracela od fascinace k opovržení. V pohanské kultuře a společnosti byl ještě vlk ambivalentním tvorem. Vzbuzoval úctu i strach. Rolníci a zemědělci se jej obávali, na druhé straně lovci a válečníci jej mají i nadále v úctě, díky jeho vlastnostem smečkového predátora. V mytologiích vlci často doprovázejí božstva války a lovu a mnohým slavným válečníkům byla přisuzována schopnost proměny ve vlka. V křesťanské kultuře je vlk naopak striktně odsuzován a jsou mu připisovány ty nejhorší vlastnosti. Začíná tisíciletý hon na vlka, který dá se říci díky, že i díky „syndromu červené Karkulky“ přetrvává dodnes. Vlk se také stává synonymem pro zločince, vyhnance a psance z tehdejší společnosti. V zákoníku Lex Salica, který nechal sepsat roku 498 sjednotitel franské ríše král Chlodvík, je vyhnanec označován výrazem „wargus sit“ a, praví se, že musí být vyhnán ze společnosti a zacházeno s ním má býti jako s vlkem a jeho zabití nebude trestáno. Lidé zbavení závazků vůči společnosti, jenž přežívají v lesích a jsou vystaveni zákonům divočiny, se tak stávají vlčími lidmi( vlkodlaky). Beránek boží slaví vítězství nad lítou šelmou, lidská přirozenost byla nahrazena přetvářkou a ve jménu božím se dál páchají taková zvěrstva, a lidské oběti, že Wotan musí dodnes tiše závidět.

Zazněla zde již otázka, co nám tedy může nabídnout kult vlka dnes? Nejde třeba jen o nějaký nesouhlas se stavem dnešního světa? O nějaké vydělení se ze společnosti? Může tomu tak i být, ale myslím, že jde o mnohem hlubší věc.  V současné civilizaci můžeme čerpat z vlčího archetypu svobodu a snad i určitou nezávislost. Stejně jako v dávných dobách i dnes nám může být vlk průvodcem a učitelem. Ten kdo kráčí po vlčí stezce, může být i v dnešním marasmu svobodný, svobodný alespoň na duši, protože člověk, který nemá svobodnou duši, není živou bytostí, stejně jako vlk v zajetí není již vlkem. Vlk je ten, který může pomoci odstranit nahromaděné nánosy morálky, rádoby etiky a pomůže zbavit se pout, která brání vidět věci, tak jak skutečně jsou. Vidět svět v komplexním spektru a pochopit, že není pouze černá a bílá, ale že vše souvisí se vším. Lépe kráčet světem s vlčí hlavou nežli čekat v ohradě na další východ slunce.

Vlčí archetyp má stále co nabídnout. A možná, že je dnes ještě silnější než kdykoliv jindy, protože čas návratu se blíží. Obdiv k vlkům máme jako lidé od pradávna a dokud budeme existovat na této planetě, vždy se najdou jedinci a skupiny, které ponesou dál tento dávný odkaz, protože vlci zde byli od nepaměti. To my lidé, jsme zde pouze neuctivými hosty.

Buď pozdraven v tento čas Velký Vlku! A nechť Tvůj zrak i nadále osvětluje naši stezku!

Advertisements
komentářů 16 leave one →
  1. Tom permalink
    Červen 18, 2016 3:04 am

    Na své FB stránce Psí zen si dovolím citaci z tohoto článku – samozřejmě s uvedením zdroje. Začal jsem každodenním venčením útulkových psů, pak se mi zdáli sny o vlcích a nakonec se archetyp vlka projevil a já porozuměl jeho významu. Moje stránka bere psy a vlky jako zdroje hlubší moudrosti pro všímavého člověka. Váš popis vlčího archetypu je podle mě velmi výstižný.

  2. Myslič permalink
    Únor 25, 2014 8:39 am

    Starší článek, kde jsem se na vlčí mýtus a realitu zaměřil:https://pohanskykruh.wordpress.com/2013/07/22/vlci-kouzlo-2/

  3. Únor 23, 2014 10:59 pm

    Vlci jsou fajn a mám je opravdu rád. Ale zamyslel se někdo nad tím, jak je možné, že tak skvělé šelmy nedokázaly vzdorovat člověku, zatímco kojoti a lišky, jakkoli je lidé střílejí na potkání, bez problémů prospěrují? Osobně i nadále dám přednost kojotímu „totemu“ 😉

    • Únor 24, 2014 5:00 am

      Možná je to tím, že kojot ani liška nikdy nezpůsobovali takový strach a paniku jako vlci. Kojoti a lišky jsou sice pro mnoho lidí nepříjemná škodná, ale lidi do jejich pronásledování nikdy nevloží tolik energie jako do pronásledování vlků. Lidé vědí, že jsou v lese za vsí nějaké lišky a nechává je to celkem v klidu, kdyby věděli, že je tam byť jediný vlk, budou organizovat trestné výpravy. 🙂

    • Rushwolf permalink
      Únor 24, 2014 6:18 am

      Vlk člověku přecijen do jisté míry potravně konkuruje, respektive má ten potenciál, liška ani kojot ne, přecijen jejich skladba potravy je jiná a i to že nežijí smečkovým životem, jejich potravní nároky staví do roviny, kdy se s člověkem téměř nedostanou do střetu… (pominuli občas vyžranej kurník, což ale nebyla záležitost prvních zemědělskopasteveckých komunit). Každopádně podle mě se tato nenávist opravdu zrodila hlavně v éře pastevectví, kdy vlk vyvraždil třeba celé stádo, páč domestykované zvíře na šelmu do jisté míry působí jako nemocné a šelma tak trochu neví co s tím a nedokáže se zastavit ve většině případů… je zajimavé, že třeba v japonsku byl vlk zemědělci v některých regionech uctíván, protože jejich potravu převážně rostlinou, naopak ochraňoval před jeleny a černou zvěří… funkci vlka v ekosystému tam tak pochopili daleko lépe a dříve než třeba Aldo Leopold, nakonec byl ale i v japonsku vlk vyhuben. Jinak Evropani to prostě mají pod kůží a podle mě je jedním z hlavních pilířů té nenávisti pastevectví a v pozdějších dobách ta démonizace divoké přírody, která sice křesťanstvím vyvrcholila, ale započala už o dost dříve. Jinak Do ČR pomalu přichází další vlčí příbuzný šakal 😉

      • Únor 24, 2014 11:16 am

        Nemyslím si, že je to jen v tom. Jistě – lišky u nás a kojoti v Americe nejsou tak konkurenční, ale všude, kde se vyskytují, jsou tyto šelmy likvidovány na potkání a pokud vím, nikde nejsou chráněny. Myslím, že jsou adaptabilnější než vlci.
        O tom, že do ČR přichází šakal jsem nevěděl a udělalo by mi to radost, je to konec konců rodný bratr kojota. Prosím, poskytni mi k tomu bližší informace.

      • Rushwolf permalink
        Únor 24, 2014 1:56 pm

        Hele, já ti nevím, zda tohle je o adaptaci nebo ne… kojot se taky neadaptoval na člověka, žije stejně jako před jeho vzestupem… pořádat se takové hony na lišky nebo kojoty jako na vlky, taky by byly tyto druhy na vymření… dokonce se dá polemizovat zda nakonec tím vítězem přecijen není vlk… obývá naše domovy v podobě psů i když ta kvalita genů i vlastností už je jinde… každopádně i tady by se s trochou nadsázky dalo mluvit o adaptaci divokého druhu… navíc v Americe byl vlk jako zvíře ctěn a indiáni ho nezabíjeli (vesměs). A tam žil vždy stejně jako v Evropě… Vlk je zkrátka na své prostředí adaptován dokonale, stejně jako jakýkoli jiný druh… osídlil mnoho různorodých biotopů, vyčlenilo se z něj několik zajimavých poddruhů… spíš bych hledal ty kořeny a důvody lidské zloby v nás. Než v tom že vlk je méně adaptabilní… a pak hraje roli ta potrava… možná to si měl spíš na mysli, že přecijen vlk má větší potravní nároky a tak potřebuje k obživě větší prostor než liška… proto je jeho populace taky více ohrožená, když na 100km čtverečních zastřelíš lišku víš, že dalších deset tam žije, když vlka víš že si vážně zasáhl do genofondu… no z tohodle hlediska máš sice pravdu, ale asi není v silách vlka s tímhle v rámci evoluce za těch pár tisíc let cokoli udělat 😉

      • Únor 24, 2014 4:50 pm

        Ale kojoti a lišky se adaptovali dobře – nevím sice proč tomu tak není v českých městech, ale v jiných zemích lišky běžně obsazují městské niky. Kojoti také dokáží žít v blízkosti člověka. Samozřejmě zde hraje roli potravní oportunismus a menší velikost – pro lišky a kojoty není problém luxovat popelnice, lovit potkany atd. Výhodou je určitě měnší velikost, ale fakt zde vidím i větší flexibilitu. Na druhou stranu je coby totem vlk samozřejmě ušlechtilejší. Pokud jde o psy, tak ty opravdu vnímám jako samostatný druh – po tak dlouhé době domestikace je už nelze považovat za nějaký poddruh vlka, i když je samozřejmě možné psy a vlky křížit. Duše psa a duše vlka jsou velmi rozdílné. Hodně dobře to je podané právě v tom Totemu vlka.

      • Únor 24, 2014 4:53 pm

        Pokud jde o ty kojoty v lidském sousedství a jejich adaptabilitu, viz také:

        🙂

      • Rushwolf permalink
        Únor 24, 2014 8:10 pm

        Tady hraje dle mě roli do jistý míry i zkušenost… vlk v Evropě jak ucítí člověka zdrhá… kde na člověka nejsou zvyklý tam přijdou i celkem blízko a zvědavě pozorujou. Právě ta domestikace dle mě svědčí o tom že v dávných dobách před tou negativní dlouhodobou zkušeností to muselo být s těmi vlky podobně… byli prostě schopní strčit hlavu až do „popelnice“. a ´´A kojoti či lišky tam to asi bude podobný v Norsku sem taky krmil polární lišku piškotem z ruky a tady když mě uzmula pět slepic sem jí po vystopování nasral do nory (původně sem jí chtěl zakroutit krkem, ale cestou sem vychladl a uznal, že sem si ty slepice mohl líp zabezpečit) to se pak s člověkem paktuj 😀 Jinak ale vpodstatě souhlasíms tím co píšeš.

      • Únor 25, 2014 9:42 am

        Nasrání lišce do nory mě pobavilo! 🙂 Dobrá odveta. A jinak s těmi slepicemi je to vlastně stejně jako u vlků s těmi ovcemi. Šelma prostě neodolá a je holt, jak píšeš, na člověku, aby si to ohlídal.

    • Rushwolf permalink
      Únor 24, 2014 6:26 am

      I když se nad tím zamyslím… třeba Dákové vlka uctívaly jako božstvo a pastevectví byl v této oblasti vždy jeden z hlavních spůsobů obživy… dokonce se donedávna v rumunsku vlkům obětovalo jehně aby se vyhýbali jejich stádům a dokonce se tam slavil vlčí svátek… i když asi i na pozadí tohodle všeho je strach z vlka a je to spíš spůsob jak se vykoupit… A mongolové.. vlka uctívají jako totem a předka a stejně ho loví pomocí orlů a mají to jako národní sport… takže kdo ví… Rozhodně ať je to jak je to, to že vlk svůj boj s člověkem téměř prohrál neznamená, že nezasluhuje úctu, nebo že jeho archetyp nestojí az to následovat… naopak… je to právě jeho nešťastný osud, který poukazuje na to kam se my jako lidstvo sami řítíme a za jakou cenu. I proto je jako symbol tak naléhavý a aktuální.

      • Únor 24, 2014 11:12 am

        Neodvážil bych si tvrdit, že archetyp vlka nestojí za následování, jen za sebe říkám, že jsou mi bližší kojot a liška, což je v mém případě celkem pochopitelné 😉 Jinak k těm Mongolům velmi doporučuji knihu Totem vlka, pokud jsi ji ještě nečetl. Je famózní.
        Ještě mě k tomu napadá, zda existuje nějaký rosomáčí kult. Tak nějak mi připadá, že by tato šelma mohla být blízká vyznavačům rökkru.

      • Rushwolf permalink
        Únor 24, 2014 11:25 am

        Totem vlka znám, četl sem ukázky, recenze,ale stále ne knihu jako celek. Jinak o rosomáčím kultu jsem neslyšel, zato velice zajimavý je Africký spolek leopardích mužů a to jak z hlediska magie, tak z hlediska náboženství, sociologie a analogií k Evropským vlkodlačím mýtům 🙂

  4. Rushwolf permalink
    Únor 23, 2014 8:13 pm

    Parádně napsané… možná když bych si tolik neplácal játra po diskuzích s lidma co mají vlčí kult za moderní fantasárnu, mohl sem něco podobně výstižného taky dát dokupy 🙂 . Každopádně tohle je mocný článek a je v něm řečeno vše podstatné.
    Díky za něj a dobrý lov!

  5. Jiriq permalink
    Únor 23, 2014 7:43 pm

    Dobrý článek. O vztahu vlka a člověka píše Stanislav Komárek v knize Ochlupení bližní, doporučuji. Vlk je pravděpodobně tvorem, který umí nejlépe domestikovat člověka. (Viz případy „vlčích dětí“.)

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: