Skip to content

Proč jsem se stal pohanem

Leden 22, 2014
tags:

???????????????????????????????K sepsání tohoto pokusu o článek mne přivedla má nedávná anketka mezi částí českých pohanů, kdy jsem se jich ptal, zdali je k pohanství (částečně) přivedla záliba ve čtení historických románů, případně tzv. historické fantasy. Ta větší část dotázaných připustila, že četba historické fantasy u nich byla jedním ze startovních důvodů. Zajímalo mne to především proto, že jako ročník 1977 jsem koncem osmdesátých let minulého století ještě ke klasické fantasy neměl přístup, protože v komunistickém Československu prostě nevycházela. A historická fantasy už vůbec ne (historická fantasy se od té „běžné“ liší tím, že se odehrává v konkrétní přesně dané historické epoše naší planety a na rozdíl od klasického historického románu nebo povídky je v ní nadpřirozeno). U mne tedy „startovním“ čtivem byla klasická historická beletrie a mýty.

Že mám rád od dětství Přírodu, to už asi čtenář mých pokusů o články ví. Ano, láska k Přírodě u mě byla jedním z prvotních popudů k tomu, proč jsem se stal pohanem. Respektive „etnickým“ pohanem. Protože dalším, neméně důležitým faktorem mého probuzení, byla i láska k rodné zemi a historii. Vysvětlím: Už jako kluk, vyrůstající v oněch otřesných osmdesátých letech, jsem měl moc rád řecké mýty tak, jak je převyprávěli Rudolf Mertlík v knize Příběhy Odysseovy nebo Eduard Petiška ve sbírce Staré řecké báje a pověsti. Pro některé z mých spolužáků byla tato povinná četba v šesté a sedmé třídě pravým utrpením. Ne tak pro mne. Bylo to, jako by se mi najednou otevřely oči a přede mnou defiloval celý ten nádherný svět řeckých bohů a hrdinů. Byl jsem zkrátka na dobré stopě. J

Když jsem tedy začal touto dětskou četbou, samozřejmě jsem zhltl i Jiráskovy Staré pověsti české, byl čas prozkoumat knihovnu mojí matky. A tady jsem objevil pravý skvost: Knihu Alexeje Pludka:  Pověsti dávných časů s podtitulem: “Vyprávění, báje a ságy o bojích západních Slovanů před tisíci lety“. Jen jsem ji otevřel, doslova mě uhranuly nádherné rytiny Zdeňka Mézla. A to byl teprve začátek. Kniha je plná boje slovanských Lužických Srbů, Obodrytů, Čechů a Polanů proti Němcům. Tedy pohanů (!!!!) proti křesťanům. Co na tom, že dnes už víme, že to pan Pludek hodně přibarvil. Právě při četbě této knihy se u mě asi projevila poprvé nedůvěra k „Jedu z Judeje“, tedy ke křesťanství. Alexej Pludek byl skvělý vypravěč a prostě uměl:

“Přijmi mou oběť, Svantovíte, zašeptal vrchní žrec a zavřel oči, aby se vrhnul do kruté výhně pod sebou. Vrhli se do ní i ostatní žreci, muži i ženy, neboť nikomu z nich se nechtělo do poroby, nikomu z nich se nechtělo žít pod knutou dobyvatelů, nikomu z nich se nechtělo přijmout život za cenu ztráty svobody. Tak padla Arkona, nejslavnější město severu, tak padla poslední výspa proti náporu, teď už nezadržitelnému. Tak zemřel Domabor, poslední vrchní žrec boha Svantovíta, jehož památka nechť žije navždy a jehož příklad budiž chován v hluboké úctě všemi, kdo milují svobodu svou i svého lidu. Stalo se roku tisícího stého šedesátého osmého.“

Co na tom, že Alexej Pludek byl kovaný komunista, rusofil a vůbec politicky a etnicky dost nekorektní. Byl to vlastenec a skvělý spisovatel. Když jsem měl tu čest poznat ho na jedné besedě v devadesátých letech, byl to už starý a zahořklý člověk, který „moderní“ době nerozuměl a jeho zrak, jako by byl zahleděn do dávné minulosti našeho národa i jiných Slovanů. Pro mě byl a vždy bude jakýmsi prorokem návratu pohanství a vlastenectví do naší země:

Češi mají obrovskou zásluhu na tom, že se Habsburkům nepodařilo poněmčit říši, v níž vládli, a i tím nakonec  bylo toto vězení národů rozbito za všechna bezpráví, jimiž po tolik staletí mučilo ty, z jejichž potu žilo. Tak bylo zamezeno vzniku obrovské jednotné moci od ústí Labe k jadranským přístavům, zneužitelné nezodpovědnou panující třídou Němců ke zničení všeho cenného, co světu poskytuje a ještě poskytne tento světadíl. Ale budoucnost patří těm, kdo dovedou odpouštět, nezapomínajíce přitom na minulé křivdy. Těm, kdo dovedou podat ruku i někdejšímu nepříteli, jestliže ji upřímně stiskne ke slibu společného díla, jehož je nám už tolik, tolik zapotřebí…“

Další knihou, která mě „nasměrovala“ koncem osmdesátých let k pohanství a vlastenectví, byla útlá novela Zdeňka Rosenbauma: Stát jako strom. Příběh vladyky Radima se odehrává v krutém desátém století, kdy v Čechách po smrti Boleslava Pobožného, dochází k boji o nástupnictví mezi jeho syny a do země vtrhnou Němci i Poláci. Radim je jediný, kdo přežije masakr české posádky v Krakově:

“Proto se bili zavileji, zarputileji než jindy, jako by pochopili, že když se od nich jejich kníže a jejich Bůh odvrátili (právě v tomto pořadí), nezbývá jim v těch posledních chvílích nic, v co by mohli věřit, leč ve vlastní vzdor a ve vlastní  statečnost. Šli si pro smrt rádi a zároveň odhodláni zaplatit za povinnost být mrtev co největším množstvím krve. A Smrti, té rozkurážené fence s umáčeným čenichem, ztěžovali práci, jak to jen šlo – tam na tom malém kruhovém plácku za proraženou branou se zvedali po ranách, na něž by jindy a za jiných okolností umírali, vstávali, narovnávali se jako stromy ohnuté a polámané vichřicí a znovu se vrhali na nepřítele, příliš lehkomyslně se totiž pokoušel jako vlna přelít přes tu zuboženou hrstku a tříštil se o ni, o muže stmelené lepkavou krví a beznadějným vzdorem. Jediné slovo nevyšlo z jejich úst, byli odsouzení, ztracení, zrazení, mrtví… Dlouho stála krev v dolíčku za branou, dlouho ji zem odmítala pít a vítr vysušit, krev stovky padlých mužů, krev české posádky v Krakově.“

Tehdy se ve mně budilo jakési prvotní, možná trochu naivní, vlastenectví. Zatím nic určitého, jen jakási hrdost na naše předky a na to, že dokázali zastavit ten germánský příval. Ale už jsem vnímal i jakýsi instinktivní odpor ke křesťanství, k tomuto cizorodému prvku z pouště. I Rosenbaumův hrdina Radim nachází hluboko v lesích pozůstatky staré víry předků:

“Uprostřed háje byl malý palouček, tvořil dokonalý hladký kruh, jako by čísi ruka vyřízla v srdci lesa otvor a označila tak místo, kde člověk může vejít ve styk s neznámem, a uprostřed toho paloučku bylo ještě další kolo, nejspíš vypálené bleskem, neboť v něm nerostlo jediné stéblo trávy, jediná květina, zatímco za tím zase tak přesným kruhem bujely lesní rostliny bez omezení. Stála tam, nachýlená k západu, ze dřeva lípy vyřezaná socha Peruna, tvář měl zachmuřenou a ožehlou, velké oči vypoulené, v zaťaté pěsti hrom, kolem pak byly roztroušené stojící i pokácené sošky malých bůžků, zapatlané od zčernalé, vyvětralé krve, kosti obětovaných zvířat, střepy hliněných nádob se seschlou sedlinou sladkých a hustých omamných nápojů. Ve vypáleném kruhu ležel velký oválný kámen, dotýkající se země jen nepatrnou částí, takže to skutečně vypadalo, jako by se vznášel, a navíc byl bílý, čistě bílý a v šeru slabě zářil…“

Pak přišel devadesátý rok a i u nás začaly vycházet ve větším nákladu a častěji historické knihy západních autorů, tehdy jsem objevil i Waltariho a bylo vymalováno :-). Přečetl jsem si konečně Eddu, eposy Ílias a Odyssea, překlady severských ság od Ladislava Hegera a další věci. Jak jsem pomalu dospíval, tříbily se i mé názory a já pozvolna postupoval až k tomu, že jsem se stal etnickým pohanem. V polovině devadesátých let u nás vrcholila skinheadská scéna a hnutí.

Proč o tom píšu, a co to má společného s pohanstvím?

 Je jen mýtem, že pohanské motivy do rockové hudby přišly až s blackmetalem. Není tomu tak. První, skutečně pohanské texty už v polovině osmdesátých let přinesla kultovní skupina britských skinheads Skrewdriver.  Píseň Warlord  natočili už v roce 1989 a je věnována samotnému Odinovi: http://www.youtube.com/watch?v=2LjL0RqbDsQ  Samozřejmě, šťourové, havlisté, “antifašisté” a další pochybné existence budou prskat, že šlo o bandu “nácků”. Proto bude dobré, když budu citovat odpověď frontmana kapely Iana Stuarta na otázku novinářů, co by dělal za druhé světové války, zda by kolaboroval s nacisty nebo zda by bojoval proti nim: “Udělal bych to, co udělal sir Oswald Mosley, zůstal bych jako on a jeho stoupenci věrný Británii“. Tolik tedy pro objektivitu a pro pořádek. I když ke tvorbě této skupiny mám i já jisté výhrady, je i tato hudba jedním z pramenů, které mne dovedly k pohanství tak, jak ho dnes vnímám.

Jak ubíhaly roky, moje gnóze se prohlubovala a já pozvolna zjišťoval, že mi nejvíce vyhovuje severský pantheon a že ačkoli jsem Čech a z velké většiny Slovan, nejvíce mě přitahuje víra v Ásy a Vany.  Jako vyučený řemeslník jsem cítil, že je mi velice blízký lidový Thor a kovy vládnoucí Völund Kovář. Slovanští bohové mě přímo nijak neoslovili (tehdy). Spíše mi přišlo, jako by Perun byl nějak totožný s Thorem. Začal jsem cestovat po Evropě ???????????????????????????????a při návštěvách Řecka a dalších zemí jsem znovuobjevil kouzlo Antiky, které mi tolik učarovalo už v dětství. Začal jsem blíže studovat svět Řeků a Římanů. Pochopil jsem, že helénismus a Římské impérium je to nejvelkolepější, co náš kontinent dal světu. „Pravověrní“ budou možná opět cosi plkat o „úpadkovém a dekadentním Římu“, ale pravda je ve skutečnosti taková, že úpadek Impéria zavinila nákaza a infiltrace Jedem z Judeje. Římské pohanské ctnosti byly o něčem úplně jiném. Postupně jsem si začal uvědomovat, jak moc jsou si jednotlivé árijské pantheony podobné a že je vlastně jedno, jakým jménem Hromovládci říkáme, zda je to pro nás Tešub, Thor, Tranis, Perun, Zeus… Stopa vede až k dávnému Djaus Pitarovi. A s ostatními bohy je to podobné: Jak moc se podobá řecký Priapos severskému Freyovi. 🙂 Tak se mezi mé patrony dostala i Athéna a veselý Dionýsos.

Když mi bylo třicet, začal jsem ve svém oblíbeném lese na místě, které jsem si oblíbil už v dětství, budovat malý kamenný kruh, takové soukromé Stonehenge. Tomu místu říkám Ullův háj. Viz foto. Na svých cestách Evropou jsem navštívil různá místa, rozvaliny řeckých chrámů i vrcholky nebetyčných Alp. A všude jsem cítil dotek bohů. To, že jdu po správné cestě. Runy ke mně hovoří stejně jako vítr v korunách stromů i mořský příboj na ostrově Kos…

Budou to pomalu tři roky, co jsme s podobně naladěnými souvěrci založili Pohanský kruh. Zjistili jsme, že i když kráčíme po různých stezkách, cíl máme společný. Spojit vlastenectví a pohanství s ochranou Přírody. Snad se nám to daří. Pokoušíme se vrátit našim národům, zemím a Evropě jejich dědictví. Někteří nás na naší cestě opustili, jiní soukmenovci se naopak přidali.

Teď znáte můj příběh o tom, jak a proč jsem se stal (etnickým) pohanem. Vaše cesta může být odlišná, Vaše příběhy jiné. Ale pokud i Vy máte stejný cíl, je to moc dobře. Protože o tomhle je (etnické) pohanství. Pokud máte dostatek citu pro imaginaci a probudí se ve vás rasová paměť, kterou jste zdědili po předcích, možná jednou uvidíte i to, co H. G. Wels:

„Jednou možná nadejde den, kdy všechny vzpomínky ožijí, jako kdybychom se sami osobně ocitli v minulosti, a budeme prožívat hrůzu a strach těch dávných dnů. Jednou možná nadejde den, kdy obrovské pravěké šelmy v našich představách znovu vskočí do našeho života, kdy se budeme opět procházet navěky zmizelou krajinou, protáhneme si pomalované končetiny, které se vynořily z prachu, a na kůži pocítíme sluneční svit, jaký byl před milionem let…“

Fotografie: Autor, ilustrace Zdeňka Mézla přejaty z knihy Alexeje Pludka: Pověsti dávných časů, Albatros, 1983.

Advertisements
komentářů 82 leave one →
  1. Květen 13, 2014 6:46 am

    Křesťanství mohlo existovat v rámci pohanského světa jako jedno z více náboženství. Pokud bylo potlačováno, tak podle mě především pro jeho nenávist ke všem ostatním… Stejně tak může dnes existovat i v rámci ateistického státu. Obráceně to ale nikdy nefungovalo. Tam kde se křesťani dostali k moci jako hlavní síla, byly všude ostatní náboženství, snad s vyjímkou toho židovského, zničena. Pročpak to? Pokud by křesťanství bylo náboženstvím lásky, jak občas vyhlašují, nikdy by se v Evropě nemohlo stát jediným vládnoucím náboženstvím. Bylo by prostě jedním z mnoha, tam kde by byl polyteistický kult pokleslý a v úpadku by ho třeba nahradilo, jinde naopak ne. Pokud by křesťanství mělo rozum (Indo)Evropana, šířilo by nějaké pozitivní ideály jako takové a bylo by schopné uznat pozitivní ideály i u druhých. To se nestalo a vítězila náboženská ideologická zaslepenost. To že dnes můžeme obnovovat a nebo praktikovat víru v bohy i veřejně je výsledek toho, že křesťanskému mocenskému světonázoru už naštěstí v minulých stoletích došel dech. A to se týká jak západní Evropy, tak i té východní. Nebo byl snad křesťanský vandalismus v podobě porážení soch bohů v raně středověkém Rusku dobrovolnou všelidovou změnou kultu? O tom vážně pochybuji… Slovy mého oblíbeného autora Josepha Campbella: „V samotné pokřešťanštělé Evropě se kromě toho absolutní autorita jediné církve rozplývá, poněvadž nastává nezvratný návrat k síle původních evropských principů přesvědčení jednotlivce a hodnoty rozumného člověka.“ Mýty Západu, str. 5.

  2. Dominik permalink
    Květen 10, 2014 1:32 pm

    Hlavní problém je v tom, že zde všichni pod pojmem „křesťanství“ vidí římský katolicismus, tedy křesťanství tak, jak se vyvinulo na západě. Západní křesťanství však bylo zásadně změněno římskou společností a morálkou. Pohanští Římané byli dobyvačný národ, který se cítil být nadřazený „barbarům“, tedy všem ostatním národům, které dobýval a podřizoval své kontrole. V jistou chvíli Římané sice formálně přijali křesťanství, ale ponechali si své původní agresivní a dobyvačné postoje. Agresivita římské církve nebyla způsobena křesťanstvím, ale naopak tím, že římská církev přijala myšlení pohanského Říma. Všimněte si, že východní Církve (pravoslavné), které nebyly pod přímou nadvládou Říma, se nikdy neprojevovaly takovým stupněm agresivity jako římská církev. Stejně tak v Pravoslaví nebyla Inkvizice nebo upalování čarodějnic. Západní křesťané jsou dědicové agresivního pohanského Říma, který byl pouze neuměle natřen na „křesťansko“.

    • Květen 11, 2014 11:29 am

      Podívej, pravoslavná církev měla vlastní heretiky – „rozkolníky“, které pronásledovala a vyhlazovala, což je důsledkem tzv. byzantismu, který je v Rusku v podstatě doteď. Možná se tam neupalovalo, ale zase se tam dost naráželo na kůl. Takže i pravoslaví postupovalo stejně agresivně, jako katolicismus.

      • Dominik permalink
        Květen 11, 2014 4:58 pm

        Pronásledování z náboženských důvodů a zřízení Inkvizice existovalo v katolicismu z rozhodnutí papeže (někteří papežové byli dříve sami inkvizitory). A v katolicismu je papež absolutistickou hlavou církve a má absolutní moc ve vydávání dogmat a formulaci věrouky. Proto je nezpochybnitelné, že v katolicismu bylo pronásledování oficiální věroukou církve. Naproti tomu v Pravoslaví může věrouku definovat pouze Ekumenický koncil. A žádný koncil nepovolil trestat nevěrectví smrtí nebo mučením. Proto pokud se někteří pravoslavní dopustili podobných zločinů, jednali v rozporu s Pravoslavím, a to i v případě, že je k tomu vyzval jejich biskup. Ani patriarcha nemá pravomoc platně vyhlásit podobné pronásledování. Pronásledování tedy nikdy nebylo oficiální naukou pravoslavné Církve, na rozdíl od katolicismu, kde bylo pronásledování oficiálně podporováno nejvyšším orgánem katolické církve-papežem. Každý pravoslavný má povinnost neposlechnout svého duchovního, pokud by jej vyzval k něčemu v rozporu s Pravoslavím, a to i kdyby šlo o patriarchu. Naproti tomu katolíkům bylo vštěpováno, že musí poslechnout papeže, ať řekne cokoliv. Navíc zmiňujete, že tyto praktiky byli hodně spojeny s Byzantskou říší. A mnozí vládcové Byzantské říše velmi čerpali z římských pohanských tradic. V pohanské Římské říši byl náboženský kult silně spjatý se světskou mocí. Římský císař si obvykle nárokoval božství nebo aspoň titul velekněze, aby měl v očích lidu „božské právo vládnout“. Podobně i v Byzantské říši se císař často snažil zasahovat do záležitostí Církve. Nejvýraznější to bylo během sporu o ikony, kdy vícero císařů otevřeně bojovalo proti pravoslavné Církvi, dále uniatské tendence a další. Mnozí autentičtí věřící byli naopak pronásledováni státní mocí. Kroky nejvyšších představitelů Byzantské říše tedy často nebyli v souladu s Pravoslavím. Občas mám pocit, že pro vládnoucí třídu Římské říše nebylo ani tak důležité v co věří, jako spíš, aby jim „oficiální státní kult“ zajistil co největší politickou moc. Kvůli moci opustili staré náboženství, kvůli moci se snažili manipulovat s novým náboženstvím. Důsledkem tohoto římského přístupu k víře je nejspíš současná ateisticko-materialistická společnost. Osobně nepovažuji Byzantskou říši za ztělesnění dokonalé pravoslavné říše, stejně tak nepovažuji Ruskou pravoslavnou církev za ztělesnění dokonalého Pravoslaví. Kromě toho, ne všichni pravoslavní byli přímo podřízeni Konstantinopolskému patriarchátu. Pravoslaví existovalo také v Egyptě, Etiopii, Antinochii atd.

      • Květen 11, 2014 5:22 pm

        No, skutečnost je taková, že pravoslavní si v krvavostech nezadají naprosto v ničem s katolíky nebo protestanty. Je sice hezké, že sis vybral pravoslaví, ale i tak je tady tvé evangelizační snažení naprosto zbytečné….

      • Dominik permalink
        Květen 11, 2014 10:29 pm

        Nevím o tom, že bych zde začal provádět evangelizaci, misionářství, vymývání mozků atd. Pokud vím, nepsal jsem výroky typu Bible říká tohle, a je to pravda, protože to říká Bible (argumentace kruhem, která nemá žádnou výpovědní hodnotu, avšak někteří rádoby misionáři ji rádi používají), nepsal jsem nic ve stylu křesťanství je pravda, protože to vím (nulová argumentační hodnota, nicméně rovněž oblíbené), nepsal jsem ani, že křesťanství je pravda, protože se mi zjevil Ježíš (v lepším případě důsledek požití jisté látky, v horším těžká psychóza). Napsal jsem pouze to, že v pravoslaví neexistuje teologický podklad pro šíření víry násilnou cestou, na rozdíl od západního křesťanství. Pohanská Římská říše se dopouštěla obrovských masakrů, napadala „barbarské“ národy a zotročovala je, masakrovala britské druidy atd. Přesto je však pohanský Řím idolem pro většinu novopohanů. Proč? Protože bojovat za účelem šíření víry je sice ohavné, avšak bojovat za účelem zvýšení bohatství, rozšíření území, podrobení a zotročení jiných národů je čestné a hrdinské. Pohané tvrdí, že v pohanství není podklad pro násilné šíření víry, násilnosti páchané pohany měli politický a mocenský charakter, nikoliv teologický. A já nepíši nic jiného než to, že v pravoslaví- na rozdíl od katolicismu a protestantismu -rovněž není teologický podklad pro násilné šíření víry, veškeré násilnosti rovněž vycházeli ze snahy o utužení moci a podobných důvodů. I přesto však pravoslavní, včetně Byzantské říše, přistupovali k „heretikům“ podstatně tolerantněji než katolíci. Pravoslavní přistupovali na jednání s monofyzity, byli ochotni jednat s katolíky i poté, co nás zradili a vyplenili Konstantinopol (a později nás znovu zradili), navázali kontakty s husity, vyjádřili podporu Jednotě bratrské, navázali kontakty s anglikány, starokatolíky… Není pravda, že by pravoslavní vyhlazovali všechny jinoslavné, jako to dělali katolíci. Kromě toho pravoslavní nenapadali sousední země a neobraceli pohany násilně na pravoslaví. Útoky na pohanská území a násilné křty místních obyvatel byli doménou katolíků, nikoliv pravoslavných (šlo o starou dobrou strategii „všichni se musí podřídit Římu“. Pohanské myšlení v římské církvi je tak do očí bijící, až to bolí. Toto není evangelizace, nýbrž poukázání na konkrétní ověřitelná fakta. Důvodem, proč novopohané tak nesnáší římský katolicismus, je právě jeho „římskost“, odkaz pohanského Říma. Domnívám se, že asi bude nutné rozebrat to konkrétněji…

      • Tyrfing permalink
        Květen 11, 2014 11:01 pm

        Co se udajnych nulovych vyboju pravoslavnych tyce, bylo by mozna dobre vedet, jak se Rusko z rozmeru Kyjevske Rusi rozrostlo pres celou Asii az k Beringove uzine, nebo k Prusku. Ze to bylo vzdy mirumilovne, se mi moc nezda. Polaci by o predsovetske (zajiste pravoslavne) ere mohli vypravet.

    • Dominik permalink
      Květen 12, 2014 9:05 am

      Já jsem netvrdil, že se žádní pravoslavní nikdy nedopustili vůbec žádné agrese. Dobyvačné války byli naprosto běžné i mezi pohany, pohanské Řecké státy bojovali neustále mezi sebou, nájezdy Vikingů, boje mezi různými pohanskými kmeny, Římská snaha o světovládu atd. Pohané však křesťanství obviňují z toho, že zatímco oni bojovali z politických a mocenských důvodů (což je zjevně v pořádku), křesťané bojovali z nábožensky motivovaných důvodů- protože byli monoteisté. A já pouze upozorňuji na to, že zatímco v katolicismu skutečně lze mluvit i o nábožensky motivovaném násilí, neboť bylo podporováno nejvyšším orgánem katolické církve- papežem, nejvyšší orgán pravoslavné Církve- Ekumenický koncil -podobné pronásledování nikdy neschválil. Pravoslavní na rozdíl od katolíků tedy nebojovali PROTOŽE byli křesťané, ale PŘESTOŽE byli křesťané. Vy, Tyflingu, jste poukázal zejména na případ Ruska. Já jsem ovšem výše zdůraznil, že nepovažuji ani Byzantskou říší, ani Rusko za představitele dokonalého Pravoslaví, a řeknu Vám proč. Vládcové Byzantské říše odvozovali svůj nárok na ovládání ostatních z přesvědčení, že představují tzv. „Druhý Řím“. Svůj nárok tedy odvozovali z antického pohanského Říma, jehož cílem bylo ovládnutí všech národů. Poté, co Byzantská říše padla, prohlásil se ruský car za nástupce Byzance a prohlásil Rus za „Třetí Řím“, a rovněž převzal ideu nároku na světovládu. Proč jak vládce Byzance, tak Rusi, zdůvodňoval svůj nárok na dobývání odkazem pohanského Říma? Proč nepoužil citaci slov Ježíše z Nového Zákona, proč nepoužil výroky pravoslavného koncilu? Protože v Pravoslaví žádný podklad pro dobývání ostatních nebyl. Pokud Vy, pohané, používáte ke kritice Pravoslaví poukazování na chování Byzance nebo Rusi, odsuzujete tím sami sebe, protože vládcové těchto mocností se nikdy netajili tím, že svoji mocichtivost zakládají na odkazu pohanského Říma, nikoliv na Pravoslaví. Viditelným znamením tohoto faktu je, že vládcové „Druhého a Třetího Říma“ nepoužívali jako svůj hlavní symbol pravoslavný kříž nebo jiný pravoslavný symbol, nýbrž Orla, znak rozpínavé dobyvačné pohanské Římské říše. (http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_znak_Ruska)

      • Tyrfing permalink
        Květen 12, 2014 10:53 am

        No dobra. Ja zase mohu namitnout, ze „pohansky Rim“ byl celkem mirumilovny k jinym viram (mnohe absorboval), a pokud daly cisari, co je cisarovo. Cely latinsky pantheon je absorbovany recky. Ze by se nekde v dobach Rima poradaly nejake ekvivalenty kruciat proti mithraistum nebo egyptanum, se nedochovalo. 🙂 Tazeni proti prvnim krestanum nebylo nic pekneho, ale cilem se stali nikoliv proto, ze byli „jine nabozenstvi“, nybrz proto, ze pusobili proti tehdejsimu spolecenskemu zrizeni.

        „Pohansky Rim“ vedl dobyvacne valky, ale o jejich opravdu nabozenskych motivech lze uspesne pochybovat. Nevim tedy, proc by mel byt oznacovan za puvodce katolickeho nabozenskeho nasili. Ostatne, v dobach davno predschismatickych uz musel orator Libanius (4. stol. n.l.) sepisovat sve „Pro templis“ za zachovani polyteistickych chramu, ktere zacinaly byt niceny po celem uzemi (nerozdelelneho) Rima krestany. Tehda jeste nebyl zadny papez, ani pravoslavi. Hypatii na uzemi budouci Byzance take nezlyncovali katolici.

        Ciste nabozenske nasili katoliku (a jinych krestanu) bych tedy pripsal na ucet prvnimu prikazani, a ne „pohanskemu Rimu“, to neni sance obhajit 🙂

      • Rushwolf permalink
        Květen 12, 2014 11:03 am

        Ovšem Řím byl multikulturním impériem, tolerujícím jiná náboženství i tradice, neměl problém uctívat místní bohy míst která dobýval, neměl problémy se zachováním domácích kultů etc. Ono i to vraždění druidů nebylo ani tak z důvodů náboženských,a le proto že druidé byli v první řadě politická síla a aristokracie.. čili vrstva která vedla odpor… Když v 1. století našeho letopočtu vzplál chrám v jeruzalémě… byli to římané kteří se ho snažili hasit, jako důležitou náboženskou stavbu, zatímco fanatičtí židé na ně neustále utočili… Můžeme tvrdit a stím bych i souhlasil, že dobivačné touhy mohou být odkazem pohanského světa… proč ne. Rozhodně ale odkazem tohoto světa nebylo vytváření netolerantního nábožensky unifikovaného světa… to nebylo součástí pohanského Říma… a nelze to tedy považovat za něco co katolíci převzali… Křesťanská náboženská netolerance a pocit nadřazenosti a vyvolenosti, má naopak svůj původ v tom hadím hnízdě na blízkém východě… ne v pohanském Římě. Římský koncept světovlády vpodstatě nebyl pro pohany sám o sobě smrtící ani pro jejich kultury a kulty… bohužel římský multikulturní mechanismus nebyl připraven na agresivní židovskou sektu, která platformu římského světa použije k zničení starých defacto tolerantních tradic.

      • Rushwolf permalink
        Květen 12, 2014 11:46 am

        Krom toho… ani hromady mrtvých které po sobě zanechaly římské legie v pohanských časech, málokdy vedly k zániku svébytné kultury, jejich odkazu a tradic. Jaké má však následky misijní činnost, hlásaná sice bez násilí,a le o to zákeřněji a intenzivněji u různých domorodých národů, které s ečasto cítí být vázáni určitým zákonem pohostinství a tak misionáře místo nakopání do zadku bedlivě poslouchají a snaží se jim vyhovět… kolik domorodých kultur od Afriky, přez Asii a Ameriku už takhle zaplakalo, kolik z nich opustilo, tradice předků, tradiční sociální uspořádání… a co následovalo? často sociální rozvrat, opuštění fungujícího spůsobu života, chudoba, zánik tradičních dovedností, řemesel umění… ale hlavně že získaly život věčný… co sejde na pozemském utrpení? Už sama logika tohoto křesťanského přesvědčení je tak společensky destruktivní, že si s tím něajké imperialistické touhy po nadvládě nezadají… Křesťané dnes mohou svou víru hlásat jen a jen díky toleranci velkých pohanských říší… kultura hebrejců přežila říši babilonskou, perskou i římskou… a ne proto že by byla tak vyjímečná, ono i jiné kultury uvnitř těchto říší přetrvali je samotné… ale díky náboženské a kulturní toleranci, která se nevylučovala s dobyvatelskou touhou. Kolik ale kultur středomoří přežilo nástup křesťanství jako jediného pravého náboženství? Zanikla původní víra Egypta, Říma, Galie, Británie, Persie, Arábie… Berberů, Germánů… a ani snaha Romanizovat své obyvatele nevedla k tak drastické devastaci domorodých kultur jako až odvrhnutí odkazu svých předků, starých sociálních struktur, tradic, lokálního folkloru… něco přecijen zůstalo, ale je toho velice málo… a kupodivu v katolíky ovládaných zemí se toho pohanského zachovalo více, páč netrvali tak striktně jako ortodoxie na zachovávání čistoty víry… ještě v devátéms toletí se za karla velikého objevovaly tendence přísně trestat zvyky jako pomlázka, hromničky etc. vše co je vpodstatě základ všech lidových tradic i dnešních „křesťanských“ svátků… nepovedlo se… naštěstí, protože jinak by Evropa připomínala Afgánistán pod vládou Talibánu… V zádní Evropě krom toho zatím novopohanské modly nikdo nevyvrací a neznesvěcuje… jak je tomu v Rusku, řecku atd.? skus zapátrat… za posledních rok sem zaznamenal minimálně dva případy takovéhojednání, často na popud místních popů. Křesťanství je pro mne špatně od základů a nepřijatelné už pro samu svou podstatu… a je úplně jedno zda pravoslavné, koptské, ži katolické… je to víra kde to špatné, nepraení z pohanského imperialismu, ale ze své vlastní podstaty.

      • Dominik permalink
        Květen 12, 2014 9:13 pm

        Máte velmi zkreslené představy. Píšete o tom, jak byli antičtí pohané tolerantní. Jak pro pohanské Řeky, tak Římany, však bylo typické pohrdání všemi „barbarskými“ národy. Co se týče náboženské tolerance, když se setkali s jinými pohany, okamžitě pracovali na tom, aby jejich bohy okamžitě identifikovali se svými vlastními bohy, kteří jsou pouze jinak nazýváni. Proč? Protože pro Řeky a Římany byla nepřijatelná představa, že by mohli existovat i nějací jiní bohové, něž-li jejich bohové. Pokud jiní pohané uctívali nějaké bohy, muselo jít o řecko-římské bohy, protože jiní bohové nejsou. Pokud narazili na boha, jehož se jim nedařilo identifikovat se svými bohy, asimilovali ho a vymysleli mu příbuzenský svazek s některým ze svých bohů (Zeus Oromazd- od Ahura Mazdy). Jak u Řeků, tak Římanů, tedy existovalo silné přesvědčení, že neexistuje žádná jiná „božská rodina“ než-li jejich, pouze jejich koncept bohů je správný, protože ostatní jsou hloupí barbaři. Tolerance k jiným vírám u antických pohanů byla přímo úměrná kompatibilnosti těchto věr s jejich vlastní vírou. Když narazili na judaismus a později křesťanství, které nešly identifikovat s jejich pantheonem, reagovali silným opovržením, netolerancí a nepřátelstvím. Nepřátelství se projevovalo s různou intenzitou, občas docházelo k vypalování judaistických chrámů a násilnému obracení židů na pohanství.

        „Proti helenizujícím Židům vypuklo v Jeruzalémě povstání. Antiochus IV. se o něm dozvěděl při ústupu z Egypta, kde se snažil dobýt Alexandrii. Jako reakci vyslal vojsko vedené Apollóniem, aby povstání v Judsku potlačilo. Vojáci masakrovali jeruzalémské židovské obyvatelstvo, rabovali a drancovali obydlí, zakládali požáry a vyrabovali i Chrám, který přeměnili na helenistickou svatyni řeckého boha Dia. Naproti Chrámové hoře byla vybudována pevnost seleukovských vojsk známá jako Akra či citadela. Tím získal Antiochos nad městem stálou kontrolu. Jako odplata za vzpouru a povstání v Jeruzalémě následovala krutá opatření. Mezi tato opatření patřil zákaz výkonu židovských obřadů a zvyklostí (Šabat, obřízka) a povinná účast na řeckých obřadech spojená s obětováním prasete a následným pojídáním jeho masa, které je židy považováno za nečisté.“ (http://cs.wikipedia.org/wiki/Makabejsk%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD)

        Antičtí pohané byli tolerantní pouze k těm věřícím, jejichž náboženské představy odpovídali jejich vlastní víře. Navíc všichni obyvatelé Římské říše byli povinni pravidelně se zúčastňovat oficiálních obřadů římského kultu pod hrozbou perzekuce, protože všichni, ať byla jejich víra jakákoliv, museli dát veřejně najevo, že uznávají nadřazenost římských bohů nad svými bohy.

      • Dominik permalink
        Květen 12, 2014 10:13 pm

        Dále Rushwolf píše o tom, že mnozí pohané neměli problém, když přišli na jiné místo, začít uctívat místní bohy. Zde je ovšem podstatný rozdíl mezi křesťany a pohany ve vztahu k božstvu. Pohané považují bohy pouze za určité bytosti obývající určité místo. Křesťané však považují Boha za svého Otce, je to jako vztah dítěte k rodiči. Když se přestěhuji, změní se moji sousedé, ale moji rodiče zůstanou stejní. V našem pojetí výměna bohů nedává smysl. Je zde i další rozdíl mezi vztahem k božstvu u pohanů a křesťanů. Křesťané věří, že Bůh dal člověku svobodnou vůli. Člověk sám rozhoduje o tom, co učiní, je zodpovědný za své činy a ponese následky. Naproti tomu jak pohanští Řekové a Římané, tak Keltové věřili v Nezvratitelný Osud/ Wyrd. Každý člověk jedná tak, jak mu bylo souzeno. Pohanští bohové mají určitou moc zasahovat do Osudu člověka, zvláště výrazné to je u bohyní lásky, které sesílají na lidi různé formy posedlosti (incestní vzplanutí na Myrrhu, ze kterého se narodí Adonis, který stane Afroditiným sexuálním otrokem) a další příklady v antické mytologii. V pohanském pojetí žádný člověk nejedná ani dobře ani zle, statečně ani zbaběle. Každý jedná tak, jak mu bylo souzeno, Nezvratitelnému Osudu nelze uniknout. Pokud někdo půjde a pozabíjí tucet lidí, není to jeho chyba, pouze to přadleny to zapředly do jeho Osudu. V tomto pojetí pochopitelně nemá smysl, aby existovala nějaká forma trestu. Trest by měl přijít, když uděláme něco zlého, avšak my nemůžeme jednat ani dobře, ani zle, jednáme jak nám bylo souzeno. V pohanství však přesto existuje koncept posmrtné odměny a trestu. Špatní lidé půjdou do temného Tartaru/ Hellheimu, zatímco čestní a bohabojní budou pít medovinu s bohy ve Vallhale. V pohanství jsou tedy lidé odměňováni a trestáni na základě svých činů, které nemohli ovlivnit. Pohané naznali „koncept svobodné vůle“. Člověk je jednak v rukou bohů, kteří manipulují s jeho emocemi a myšlenkami, a jak lidé, tak bohové, jsou absolutně podřízeni Nezvratitelnému Osudu. Člověk je tedy vlastně živou loutkou, odměňovanou a trestanou za své činy, které nemohla ovlivnit. V křesťanství je tedy vztah Boha a člověka nesrovnatelně rovnocennější než-li v pohanství, neboť Bůh neurčuje náš osud, sami odpovídáme za své činy, a nezasahuje do naší mysli a emocí. Vzhledem k tomu, že v pohanství jsou lidé i bohové absolutně podřízeni Nezvratitelnému Osudu/ Wyrdu, já osobně nazývám pohanství „absolutním monoteismem“, neboť pohanství je nezpochybnitelně monoteističtější než křesťanství.

      • Tyrfing permalink
        Květen 12, 2014 10:23 pm

        Zajimave je, co k tomu pise anglicka wiki:

        http://en.wikipedia.org/wiki/Macabees#Modern_perception

        Zejmena: „As the conflict escalated, Antiochus prohibited the practices of the traditionalists, thereby, in a departure from usual Seleucid practice, banning the religion of an entire people.“

        Takze ano, stalo se to, ale jak se zda, jako vyjimka z pravidla tehdejsi Seleukovske rise.

        S Mithrou a jeho asimilaci je to take zajimave:
        http://cs.wikipedia.org/wiki/Mithraismus#Z.C3.A1v.C4.9Br

        „Otcem Mithry neměl být nikdo jiný než bůh zvaný „Zeus Oromazd“ (synkretické spojení nejvyššího olympského boha Dia a Ahury Mazdy, nejvyššího íránského božstva zoroastrismu), jindy byl Mithra (kromě Sola) ztotožňován také s maloasijským bohem Attisem (partnerem bohyně Kybelé) jako „Mithra-Attis“. Jakou roli hrál v kultu nejvyšší synkretický bůh Ptolemaiovského Egypta Serapis není známo, buď sem byl umístěn náhodně a nebo zde zastupoval podobu nejvyššího boha, Mithrova otce. Je možné, že Mithrův kult se snažil formálně sjednotit náboženskou nejednotnost, kulturní a náboženskou rozmanitost Římského impéria, jehož kulturní a náboženská roztříštěnost byla postupem doby řešena Aureliovými náboženskými reformami (zavedením státního kultu boha slunce „Sol Invictus“ se kterým byl Mithra ztotožněn) a nakonec zcela „vyřešena“ zákazem původních kultů a nastolením kosmopolitního křesťanství.“

        Tak nevim, prijde mi cela ta rimska „netolerance“ jenom jako pokus blbych byrokratu o utuzeni roztresene rise, nezli o funtamentalisticke myceni vsech cizich nabozenstvi.

        Jeste neco k interpretatio romana: Je logicke, ze kdyz napr. Tacitus popisoval Germany, tak asi melo smysl prevest jeho rimskym ctenarum germanske bohy do rimskych ekvivalentu, nez sahodlouze popisovat podobne bozstvo z cizokrajnych mytu. Me to prijde pragmaticke usetreni inkoustu 😉

        A ta stiznost na Rimany, ze pri setkani s krestanstvim/judaismem reagovali opovrzenim: Nebylo to vzajemne? Nebo snad tehda abrahamovci padali „modlarum“ kolem krku a zvali je na pivo? Ostatne, co dobreho jim kdy Rimane prinesli? Akvadukt? 🙂

      • Tyrfing permalink
        Květen 12, 2014 11:14 pm

        Svobodne vule si plnymi hrstmi uzil faraon, kteremu Jahve zatvrdil srdce, jojo… Nebo ten fikovnik, ktery Jezis proklel, protoze mu nenavalil fiky, i kdyz nebyl cas fiku.

        Krome toho, svobodna vule u krestanskeho vsevedouciho boha? Vzdyt ten uz sedmeho dne vedel, kde bude kdo hresit a jestli bude spasen.

      • Rushwolf permalink
        Květen 13, 2014 6:09 am

        Zábavné je sledovat jak se argumentace pomalu ale jistě stáčí k misijnímu působení 😀 Každopádně k těm hlavním argumentům už se vyjádřil Tyrfing… Rozhodně to nebylo tak, že by antičtí autoři nedokázali skousnout existenci jiných bohů… a s tím přijímáním cizích bohů to také není tak jak to popisuješ s bohem jako otcem… pro pohany bylo zkrátka příznačnější respektovat a ctít místní bohy, neznamenalo to že se se vstupem na jiné území vzdali své domácí víry a svých bohů… Možná právě tato bezohlednost křesťanů k jiným „dospělým“ vyjma svého autoritativního a vyšinutého Otce vede k neustálému nevyžádanému opruzování u domorodých kmenů a k ničení jejich kultur, víry a zvyklostí…

      • Květen 13, 2014 10:05 am

        Promiňte, Tyrfingu, ale Vaše argumenty vůbec nejsou přesvědčivé. Faraón byl osobou v aktivním nepřátelství vůči judaismu, proto Bůh používal proti němu a jeho stoupencům zázračné zásahy. V pohanství naopak bohové používali emociální manipulaci proti svým vlastním vyznavačům z malicherných důvodů. To, že použijete argument, že křesťanský Bůh zná budoucnost, jsem trochu očekával. Tento argument má však naprosto nulovou hodnotu. Je totiž rozdíl mezi tím, když někdo ZNÁ budoucnost, a mezi tím, když někdo URČUJE budoucnost. Křesťanský Bůh zná naši budoucnost, ale není to on, kdo o naší budoucnosti rozhoduje. Naproti tomu v pohanství je budoucnost jednoznačně určena Nezvratitelným Osudem (viz popis Ragnaroku, který přesně říká, kdy a jak který bůh zahyne a v boji s kým, Nezvratitelnému Wyrdu nelze uniknout.) Měl byste se tedy zamyslet nad rozdílem mezi PŘEDURČENÍM (Nezvratitelný Osud, kterému nelze uniknout- pohanství) a PŘEDVĚDĚNÍM (znalost osudu, aniž by do něj bylo zasahováno- křesťanství). Na můj argument, že antičtí křesťané byli nepřátelští vůči židům, jste odvětil, že vztahy židů k antickým pohanům rovněž nebyli nejvřelejší. To je ovšem argument jak noha, vždyť to byli dobyvatelé, kteří násilně anektovali Judeu. Dále, jste argumentoval, že židé neměli důvod se zlobit, protože „antikové“ jim přinesli akvadukt a další vymoženosti. To je velmi překvapivý výrok od pohana. Všichni pohané neustále tvrdí, že bychom neměli vnucovat svoji kulturu a technologie „přírodním národům“ kterým je lépe bez ní. Když však přitáhli pohané se svou „antickou kulturou“ a technologiemi do Judey, je to v pořádku, protože jejich kultura byla přece nejlepší a nadřazená. Co když židé nestáli o antické vymoženost? Co když neantičtí pohané nestáli o antické vymoženosti a městský způsob života, ale chtěli žít své prosté životy v sepětí s přírodou? Všichni chtěli jen, aby je antikové nechali na pokoji, ale toho oni nebyli schopni. Váš další argument byl, že už v předkřesťanském Římě vznikla myšlenka na likvidaci náboženské roztříštěnost říše a zavedení jednotného univerzálního státního kultu, kterým se téměř stal mithraismum. Musím říci, že jsem nevěřil vlastním očím, že jste tohle vytáhl. To snad mluví ve prospěch římských pohanů? Naopak to dokazuje, že myšlenka na likvidaci různých náboženských věrouk nepřineslo křesťanství, ale vznikla u pohanských mocipánů. V podstatě jste napsal, že pohanští mocipáni se rozhodli zavést jediný náboženský kult a potlačit všechny ostatní, a jenom náhodou k tomuto účelu vybrali křesťanství a ne mithraismus. To tedy dokazuje, že náboženské pronásledování nebylo důsledkem teologie křesťanství, ale předkřesťanského mocenského záměru. Koneckonců, skutečně bylo jasně patrné, že šíření křesťanství Římskou říši mělo politický, nikoliv teologický charakter. Jak to? Copak římská říše opravdu šířila křesťanství? Těžko. Římané se nesnažili ostatním vysvětlit křesťanskou zvěst, kázali na ně latinsky, aby jim pokud možno nerozuměli, nechali je slavit pohanské zvyky pouze natřené „na křesťansko“. Bylo jim v podstatě jedno, v co lidé věří, záleželo jim jen na tom, aby byli podřízeni Církvi- novému oficiálnímu římskému kultu v čele s pontifem maximem- římským veleknězem (ať už pohanským nebo křesťanským, to jim bylo jedno) a zúčastňovali se oficiálních obřadů nového státního kultu (podobně jako předtím starého státního kultu). Vy, Tyrfingu, mi v podstatě pomáháte dokázat, že násilné šíření křesťanství Římskou říší nemělo náboženský charakter, nýbrž mocenský předkřesťanský. Vaše protikřesťanské argumenty obhajují křesťanství téměř více než moje prokřesťanské. 🙂

      • Rushwolf permalink
        Květen 13, 2014 10:39 am

        Jenže on např. ten akvadukt není v rozporu s židovskou vírou, nijak zásadně nemění jejich životní styl ani kulturu ani sociální uspořádání… é války a rozvoj získaných území tak aby hospodářsky přinášely užitek, není to samé jako přesvědčování druhých pro svou víru která je údajně jediná pravdivá… Prostě pokud mezi tím a misijní činností nevidíš rozdíl je asi něco blbě… rozmach antické kultury byl vedlejší efekt dobyvačných válek… nešlo o šíření jediné správné kultury ani náboženství na jehož konci jako vedlejší produkt vznikla nějaká říše… jinak to, že křesťanským papalášům v ranném středověku nebylo jedno v co věří jejich poddaní svědčí i spis Indiculus superstitionum et paganiarum jak už sem tvrdil, kdy by měli křesťané tu moc, tak dnes žijeme v něčem asi dost smutném… naštěstí Evropská mentalita nikdy nebyla stavěná tak aby se plně sžila s těmito bludy…

      • Tyrfing permalink
        Květen 13, 2014 11:26 am

        Dominik:

        Tak ja nevim, ve chvili, kdy to faraonovi konecne dojde a z vlastni vule se rozhodne, ze Zidy propusti, tak mu je zatvrzeno srdce? Kde je teda ta svobodna vule? Ja jsem vzdy myslel, ze kdyz uz se teda faraon rozhodl, tak to melo byt nechane na nem. To je zvlastni, ja vyznavac svobodne vule naraz otoci, ze ovlivnovat nepratele je vlastne spravne.

        Argument, ze buh zna budoucnost ma zasadni hodnotu. Jaky ma smysl „nabizet spasu“ (skrzeva sve nasledovniky) kdyz dopredu vim, jak osoba s nabidkou nalozi? Je to jako divat se na videozaznam sportovniho utkani se znamym vysledkem a pritom cekat, ze to dopadne jinak. Dava to smysl?

        O manipulaci z malichernych duvodu bych jako nasledovnik abrahamovskeho boha radsi pomlcel. Jaky smysl melo nervovat Abrahama a zadat si jeho syna, tim spis, kdyz buh vsevedoucne vedel, ze mu Abraham nic neodepre?

        Koukam, ze ve vetach o akvaduktu nebyla rozeznana legendarni scena z filmu Zivot Briana, no nic. Ja nikde nerikam, ze rimske vyboje byly nejake spravne nebo opravnene ci spravedlive. Pouze rikam, ze nebyly inspirovany nabozenstvim, ale slo o cistou imperialni politiku, kterou bude provozovat a provozovalo kazde imperium, vcetne tech pravoslavnych, bez ohledu na statni nabozenstvi nebo ideologii. To neustale obvinovani (antickeho) pohanstvi je plac na spatnem hrobe, i kdyz chapu, ze obvinovani „modlarstvi“ ze vseho spatneho zni dobre vyznavaci krestanstvi, a jeste navic je to krasna pravoslavna hul na katoliky. 🙂

        Ostane, pokud teda likvidace verouk mela byt veci rimskych pohanu, proc v tom krestane i ti mimo budouci katolicky Rim pokracovali? Jak lze vysvetlit likvidaci Radegasta pravoslavnymi Konstantinem a Metodejem? To byli take pohansti Rimane natreni nakrestansko s pretrenou jeste jednou pravoslavnou vrstvou nebo teda jak? At se to toci, jak se to toci, tak pravoslavni jsou katolikum v tomto hodne podobni.

      • Květen 13, 2014 12:37 pm

        Vážený Rushwolfe, problém je v tom, že Vy evidentně neznáte rozdíl mezi Pravoslavím a západním křesťanství. Musím Vám ujasnit několik věcí, jinak tato diskuze nikam nepovede. V prvé řadě je třeba si uvědomit, že ačkoliv k definitivnímu rozdělení východní a západní Církve došlo až r-1054, zásadní věroučné rozpory existovaly už stovky let před tím. Dále kritizujete, že křesťanství ničí tradiční sociální a kulturní uspořádání jiných národů, v současnosti zejména při afrických misiích. Nadřazování jedné kultury nad ostatní „barbarské“ kultury však bylo typické pro antické pohany, nikoliv pro křesťany. V západním křesťanství byla prosazena jediná správná liturgie (římská), jediný správný bohoslužebný jazyk- latina (římský jazyk), jediná správná forma společnosti feudální- prostí lidé zcela poddáni vrchnosti a císaři/králi (což vycházelo z pohanské víry, že každý vládce má božské právo vládnout a z městského charakteru společnosti). Naopak Pravoslaví nikdy nenařizovalo naprostou uniformitu, sloužilo se v mnoha jazycích, jsou různé formy bohoslužeb ovlivněné místními tradicemi, není spojeno s jedním konkrétním sociálním uspořádáním. Co se týče konkrétně misií do Afriky, naprosto souhlasím, že jsou zcela nevhodné. Zejména proto, že křesťanství v Africe je mnohem starobylejší než evropské křesťanství. V Etiopském království existovalo Pravoslaví dávno předtím, než křesťanství přijala Římská říše. Etiopané jsou už 1700 let pravoslavnými křesťany, přesto žili běžným životem afrického černošského přírodního národa, protože nebyly zasaženi romanizujícími tendencemi Římské říše. Je nesmyslné vozit do Afriky křesťanství evropského typu, když je zde starobylejší křesťanství afrického typu. Pravoslaví není spjato s jednou konkrétní sociální strukturou, proto naleznete městské pravoslavné národy stejně jako přírodní pravoslavné národy. Zde je kratičká ukázka ze života etiopských pravoslavných křesťanů: http://www.youtube.com/watch?v=NJfbtupcGbs
        Fotka tradičního etiopského mnicha: http://www.pinterest.com/pin/163044448983214029/

        Dále se mne neustále snažíte přesvědčit, že náboženská agrese Římské říše byla způsobena nesnášenlivostí křesťanství. A já upozorňuji na to, že to pohanští vládcové se v určitou chvíli rozhodli vymýtit náboženskou roztříštěnost říše a vytvořil jediný univerzální, a rozhodli se k tomu použít křesťanství. Stejně tak to mohl být mithraismus. Dále tvrdím, že i další negativní stránky římského křesťanství vychází z mocensko-pohanského vlivu. Vám nejspíše vadí, že křesťanství učí, že pouze stoupenci jediného pravého Boha budou spaseni, všichni ostatní budou navěky hořet v Pekle. Pak Vás asi překvapí, že Pravoslavní v nic takového nevěří. Pravoslavná Církev učí, že stoupenci všech náboženství -tedy i pohané- mají naději na spásu. Ti, kteří skončí v Pekle, budou pociťovat spalující plamen pouze do té doby, dokud se nenapraví, poté budou rovněž spaseni. Podklady:

        Svatý Řehoř z Nyssy:

        „In the Life of Moses, he writes that just as the darkness left the Egyptians after three days, perhaps redemption [ἀποκατάστασις] will be extended to those suffering in hell [γέεννα]. [43] This salvation may not only extend to humans; following Origen, there are passages where he seems to suggest (albeit through the voice of Macrina) that even the demons will have a place in Christ’s „world of goodness“. [44] Gregory’s interpretations of 1 Corinthians 15:28 („And when all things shall be subdued unto him …“) and Philippians 2:10 („That at the name of Jesus every knee should bow, of things in heaven, and things in earth, and things under the earth“) support this understanding of his theology. [44]

        However, in the Great Catechism, Gregory suggests that while every human will be resurrected, salvation will only be accorded to the baptised, although he also states that others driven by their passions can be saved after being purified by fire. [45] (http://en.wikipedia.org/wiki/Gregory_of_Nyssa#Universalism)

        Vyjádření ruského pravoslavného biskupa:

        „In 2008, the Russian Orthodox bishop Hilarion Alfeyev of Vienna , in his presentation at the First World Apostolic Congress of Divine Mercy (held in Rome in 2008), argued that God’s mercy is so great that He does not condemn sinners to everlasting punishment. The Orthodox understanding of hell, said Bishop Hilarion, corresponds roughly to the Roman Catholic notion of purgatory. http://en.wikipedia.org/wiki/Universal_reconciliation#21st_century

        Zde katolický teolog srovnává pravoslavné pojetí s katolickým:

        „Je třeba umět zaposlouchat se do svědectví tradice odlišné od té, která utvářela naše vlastní náboženské myšlení. Modlitba za všeobecnou spásu nevyhasla ve východním křesťanství až podnes. Mnoho křesťanů vydává svědectví v nich živoucí naději, že dokonce i „zlí“ budou proměněni nepochopitelnou mocí Boha, jenž vždy působí zevnitř bez nucení kohokoliv.

        Hodnotit tuto odlišnou teologickou vnímavost a tyto intuice ve světle tradiční katolické nauky by bylo nedorozuměním. Pro koho je tento směr východní spirituality cizí, znepokojivý, či dokonce pohoršlivý – ten ať se drží vlastního přesvědčení. Nesmí však odsuzovat křesťany modlící se za všeobecnou spásu. Jednal-li by jinak, dokazoval by (tím) vlastní úzkoprsost a duchovní těsnotu. V mnoha ohledech je eschatologická vnímavost východní církve odlišná od postoje západní teologie. Východní tradice připouští možnost daleko sahajících změn v posmrtných osudech člověka. Je třeba přiznat, že tento postoj se nepřijímá snadno v rámci tradiční eschatologie, do značné míry determinované takovými soteriologickými kategoriemi, jako (jsou) zásluha a dostiučinění.“ http://www.teologicketexty.cz/casopis/2001-5/Nadeje-na-vseobecnou-spasu-2.html

        Pravoslavní tedy nevěří ve věčné utrpení v Pekle. Názor, že ve chvíli smrti se jednou provždy rozhodne o našem věčném osudu vychází z antického pohanství, že jednou provždy budeme posláni buďto to Tartaru, nebo na Asfodelské louky, nebo do Rajské zahrady. Nauka o věčných mukách v Tartaru (Sisyfos, Ixión…) ze kterých nikdy není úniku, ze kterých není naděje na vysvobození, protože bohové se nikdy neslitují, je čistě pohanský koncept, který byl přejat do katolických představ o Pekle. Pravoslavní vždy věřili v možnost posmrtné spásy pro vyznavače všech náboženství. To se však nehodilo římských vládcům, kteří chtěli mít argument, proč všechna ostatní náboženství musí být vymýcena. Proto zrušili víru v možnost spásy jinověrců. Pravoslaví však nebylo pod přímou kontrolou římských demagogů, protože zde víra v naději spásy pro všechny přetrvala.

        V původním křesťanství- pravoslaví není argument pro vyhlazování pohanů, proto muselo jít o důsledek mocenských zájmů.

      • Květen 13, 2014 12:50 pm

        No, je sice hezké obhajovat pravoslaví a vymezovat se vůči katolíkům, ale tady u nás to zcela určitě nesklidí tebou očekávaný efekt. Nám je totiž celkem jedno, jakou variantu Jedu z Judeje jsi ty přijal. Zatím jsi se nijak nevyjádřil k tomu, jak ukrajinský patriarcha hlásá to, že Jehova je na straně Ukrajiny, zatímco jeho ruský kolega (agent KGB) hlásá, že Hehova je na straně Ruska? Tak jak to tedy je? A co zde již několikrát položený dotaz ohledně současného kácení pohanských soch v Rusku a na Ukrajině? Dozvíme se tedy od tebe, jak to ve skutečnosti je? Stálé omejlání toho, jak byl pohanský Řím nábožensky netolerantní, je opravdu legrační a velice lehce vyvratitelné. A že si Římané připodobňovali své bohy k bohům jiných Árijců? No, bodejť by ne, vždyť mají stejný základ. Jak prosté. A nebo radši neodpovídej… Mohl bych tě tedy tímto požádat, abys šel spamovat jinam? Slušně ti říkám: odejdi. A klidně se třeba považuj za toho, kdo utrpěl vítězství.

      • Květen 13, 2014 12:53 pm

        Dále tyto stránky tvrdí, že křesťanství potlačilo důležité aspekty správného náboženství, a to sepjetí člověka s předky a s přírodou. K prvnímu bodu: Názor, že pohanství podporuje sepjetí s předky a křesťanství nikoliv, je poměrně nesmyslný. Mnoho pohanů věří v reinkarnaci. Podle nich je tedy jejich současný život pouze jedním z mnoha, jejich rodiče jsou jen jedni z mnoha různých otců a matek, které měli ve svých různých inkarnacích. Jak mohu cítit sepjetí se svým mrtvým pradědečkem, když ten teď může být indickým hinduistou, izraelským rabínem nebo králíkem v jižní Austrálii?

        Antičtí pohané v reinkarnaci příliš nevěřili. Věřili ovšem, že většina mrtvých po smrti přijde na Asfodelské louky, kde se napijí z řeky Léthé a zapomenou na vše, na pozemský život, na své příbuzné. V tomto stavu by pravděpodobně své potomky vůbec nepoznali.

        Jak antické pohanství, tak „reinkarnační pohanství“ tedy prakticky vylučuje možnost společenství s předky. Naproti tomu pravoslavní věří, že naši rodiče jsou opravdu našimi jedinečnými rodiči, naše děti jsou našimi dětmi. Naše mrtvé předky považujeme duchovně za stále živé, mající své vzpomínky, Církev je považuje stále za součást svého společenství, při bohoslužbách jsou vzpomínáni jako by vůbec nezemřeli, ale byli pořád s námi. Je jen málo náboženství, které je postaveno na tak silném sepětí s předky jako pravoslaví.

        Druhý bod: Názor, že křesťanství je odtrženo od přírody, rovněž neplatí pro Pravoslaví. Boží plán spásy se netýká pouze člověka, ale celého tvorstva. Činy lidí mají podle pravoslaví „kosmická charakter“, ovlivňují veškerou přírodu a celý vesmír (vše je spojeno se vším).

        „Zbožštěný člověk není odtržen od ostatního tvorstva. Celé tvorstvo má být spaseno a oslaveno spolu s člověkem (podle pravoslavných teologů jsou ikony prvotinami a předzvěstí vykoupení hmoty). Tak se spojuje idea zbožštění s ideou kosmického vykoupení (Řím 8,19‑22; Zj 21,1), která vyplývá z hlubokého pochopení úlohy vtělení. Když Kristus přijal hmotné tělo, umožnil tím proměnu celého tvorstva; nejen duchovního světa, ale také hmotného. Díky tomu má pravoslavné učení o zbožštění výrazně kosmický charakter.“ ( http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=1831)

        Pocit sepjetí s přírodou je také důvodem, proč pro pravoslaví bylo od počátku typické poustevnictví- lidé se vzdali městského života a rozhodli se pro život v naprosté jednotě s přírodou. Také si můžete všimnout, že naprostá většina pravoslavných klášterů je uprostřed lesů, v horách, daleko od civilizace. A mnoho pravoslavných křesťanů se do těchto klášterů občas vydá a stráví tam třeba týden, měsíc, půl roku naprosto odtržen od civilizace, v naprostém sjednocení s přírodou. To je právě způsobeno pravoslavnou vírou o kosmickém sepětí člověka, zvířat, rostlin a celé přírody.

        Tento aspekt křesťanství se však ze západního křesťanství opět téměř vytratil. Nejspíše vlivem antické městské civilizace, pro níž platí „Pohodlí nade vše“.

        Pár obrázků pravoslavných mnichů „bojujících proti přírodě“ 🙂
        http://orthodoxyandanimals.tumblr.com/

      • Rushwolf permalink
        Květen 13, 2014 1:00 pm

        nebudu komentovat vše v téhle zbytečně dlouhé reakci, páč ta sama o sobě je příkladem toho co mě na křesťanství veskutečnosti vadí a co není a nikdy nebylo pozůstatkem říma ani pohanství.. zaprvé vaše snaha.. co si vlastně slibujete od vaší misie na těchto stránkách o pohanství? Že svým kázáním nám vysvětlíte jak se vlastně míléíme a křivdíme křesťanství, zamyslíme se nad sebou a poběžíme s enechat pokřtít a koupit si bibli? Kdy křesťané pochopí že opravdu jsou lidé, kteří o jejich víru nestojí bez ohledu zda je pravoslavná nebo jiná a nepomůže tomu ani strašení pekelným ohněm… což mě ani nevadí.. jak tvrdíte že pohan bude dle křesťanů navěky zatracen… zaprvé v to nevěřím, zadruhé, tak ať… vadí mě to druhé… to že „když se polepší, když si uvědomí svůj blud…“ copak to v tom neslyšíte? to pohrdání jinou vírou? je to jako by ste tvrdili, my vaše náboženství tolerujeme,a le stejně je špatné a náš Bůh si to s váma vyřídí, bude vás mučit dokud k němu nepocítíte lásku… není už to samo o sobě naprosto stupidní? Hnusí se mi náboženství postavené na myšlence, že člověk je nepovedená, hříšná a špatná kreatura plná vinny vůči svému stvořiteli, která se musí stále kát, zodpovídat a třást strachem aby neušlápla stranou… hnusí se mi, že už i dětem vtloukáte do hlav, že se narodili poznamenáni hříchem, nutíte jim celé dětství pocit viny a jen na základě tohoto vydírání, ne na základě lásky a vlastního rozhodnutí se obracejí k tomu vašemu bohu.. kdo by se také neobrátil když do něj celé dětství hučí, že jen to je jediná možnost jak přežít… že ano… to je to co se mě hnusí už z podstaty na vaší víře… a na čem se nikdy nebudu podílet i když bych měl skončit v pekle na věky veků… třeba mám jen tento život a ne žádný život věčný.. pak si ho alespoň odžiji s hlavou vztyčenou bez pocitu vinny z toho že sem se vůbec narodil… nestojím o to žít život věčný po boku takového Boha v něhož Vy věříte.

      • Květen 13, 2014 1:05 pm

        Odpověď pro Mysliče. Důvod agrese ruských, ukrajinských a jiných východních národů je spojen se silnými nacionalistickými tendencemi, protože oni chápou Pravoslaví jako součást své národní identity, útok proti Pravoslaví chápou jako útok proti sobě. Patriarchové těchto zemí vycházejí z tradice Byzantské říše- sepjetí Církve a státu- proto mají tendenci chápat státní zájem jako Boží zájem. Útoky proti pohanům ze strany pravoslavných nemohou mít reálný náboženský podklad, protože podle Pravoslaví i pohané budou spaseni.

      • Květen 13, 2014 1:11 pm

        Odpověď Rushwolfovi. Pravoslavní nemluví o ničem takovém jako je prvotní hřích, to je pouze součástí západní teologie. Pravoslaví není založené na neustálém strachu z trestu ani pocitu pošpiněnosti hříchem. Pravoslaví je založeno na dosažení zbožštění, tedy rozvinutí skrytého potenciálu každého člověka, aby se z něj stal bohočlověk. Obviňujete mne z něčeho, v co já sám nevěřím.

      • Květen 13, 2014 1:33 pm

        Kromě toho, nepřišel jsem sem z misijních důvodů. Napsal jsem pouze krátký příspěvek o tom, že to, co zdejší pohané kritizují na křesťanství, není součástí pravoslavné věrouky. Další reakce přišly až po rozsáhlých protireakcích. Je mi srdečně jedno, v co věříte, já nekritizoval pohanství, dokud nezačal Rushwolf kritizovat Pravoslaví, aniž by věděl co učí. Koneckonců, já věřím v existenci svobodné vůle, tudíž Vám ji rozhodně nechci upírat.

      • Rushwolf permalink
        Květen 13, 2014 4:17 pm

        Zvláštní… zažil sem u voliňských čechů několik pohřbů v pravoslavném ritu a tam se to slovy jako spasení, vykoupení se z hříchů etc. jen hemžilo… tak opravdu nevím jaké pravoslaví se nám tu snažíš odprezentovat. Ideologický základ je stejný a jedna z myšlenek je tato: „První hřích Adama a Evy měl zlé následky pro všecky lidi proto, že Adam a Eva byli kořenem, z něhož vyrostl strom veškerého lidstva, a když kořen se zkazil, zkažen je celý strom i všecky jeho ratolesti.“ zdroj Pravoslavný katechismus… a co jiného ta věta vlastně říká, než to že lidstvo je už od základu zkažené a hříšné, trestané za chybu svých prarodičů, kteří neuposlechli zákaz Boha? Není to dědičný hřích? a pokud tedy není jak ty tvrdíš, jaký smysl má aby: „Bůh nezavrhl lidi po prvním hříchu navždy, nýbrž slíbil jim Spasitele, který je ze hříchu vysvobodí a dobude jim znova království božího a věčné blaženosti.“ opět Pravoslavný katechismus… a co tedy opět tato věta tvrdí? že člověk nemůže dosáhnout blaženosti ani plnohodnotného stavu mysli jinak než skrze spasitele… čili musíme být křesťany, chválit toho jediného boha,jinak nikdy nepoznáme co je to skutečná blaženost,která nás čeká po smrti.. Já naopak věřím, že svět je dobrý i se vším tím utrpením, vášní i radostmi, že člověk má žít svůj život naplno (s ohledem na své potomky) a neobětovat svůj pozemský život na úkor chyméry nějaké posmrtné blaženosti. Nechci ani lepší svět, kde bude beránek léhat s vlkem.. tak jak to je se mě to líbí, má to štávu a tak to má být…
        a nejlepší argument z Pravoslavného katechismu nakonec: „S těmi, kteří zemřeli v zatvrzelé nevíře a ve hříších bude tak přísně naloženo ne proto, že by Bůh chtěl jejich záhubu, nýbrž proto, že oni sami vrhli se do záhuby, když nepojali lásky k pravdě“.

        Co nám ta věta říká? že budu-li věřit v cokoli jiného byť upřímně budu i tak zatvrzelým hříšníkem (pěkně podle desatera…) a že jediná pravda je u semitského bůžka… ok. 😉 fakt tam žádný zásadní rozdíl mezi katolíky a Pravoslavím nevidím… Je tu jak prvotní hřích, tak nutnost se z něj vykoupit, tak i strašení peklem a věčným utrpením… Rozhodně sem si své odmítavé názory nevytvořil na základě ničeho menšího než na základě četby jak bible tak katechismů a osobní zkušenosti, s křesťanskými rity obojího vyznání… tolik k tomu mluvení o něčem o čem nic nevím 😉

  3. Amateratsu permalink
    Březen 30, 2014 10:56 am

    Wolos: co ti vadí na míchání „antiky a barbariky“ nebo jak tomu říkáš. . . . Vždyť Řecké pohanství je podobné jako Keltské, Germánské nebo Perské a podobně …. tak mě zajímá co tě pořád na tom vadí?

  4. Dragovit-Thorolf permalink
    Únor 1, 2014 2:29 pm

    Tento článek je zajímavý a hodný zamyšlení, jenže otázka „Proč jsem se stal pohanem?“ je dle mého názoru chybná a vede na špatnou cestu, do slepé uličky. Odkud se bere ta potřeba „být někým či něčím“ a „někam patřit“. Skutečně záleží na tom, co jsem? Nebo na tom, kam patřím? Co to vlastně znamená být „pohanem“? Je to výraz k příslušnosti k určité náboženské tradici a nebo jen k sociální skupině a své „sebeidentifikaci“? Skutečně chceme, aby se pohanství stalo jen profánní záležitostí?. Ta otázka by měla spíše znít „Proč přijímám pohanství?“ nebo „Proč mě pohanství tak přitahuje?“. Pohanství jsem vnímal vždy jako přirozenou víru, odkazující na zvyklosti a tradice předků, pak již nemá ani smysl si ptát „Proč jsem se stal pohanem?“, jako kdybych se ptal třeba „Proč jsem se stal člověkem?“. Ta snaha a zdůrazňování být někým či něčím a někam patřit, to je to, co mi na dnešních pohanech docela vadí, protože to vede k procesu zprofanovat pohanství a učinit z něj bezvýznamnou podružnou záležitost. Pro naše předky byla slova „pohan“ či „pohanství“ naprosto neznámá a cizí, asi jako pro Indy je slovo hinduismus. Oni neměli potřebu nazývat svou víru nějakým označením, ta potřeba přišla až s příchodem křesťanství a teprve pak se začala objevovat slova jako třeba „etnikoi“, „hellénikoi“, „paganus“ aj. Že se dnešní pohanství stává jen módní vlnou nasvědčuje i to povrchní nadšení z toho, že pohan je něco na způsob přírodního člověka, navzdory skutečnosti, že dnešní novopohanství nemá jako tradice pevnou ani ustálenou podobu, stejně jako třeba absolutní nezaujetí řecko-římským náboženstvím a iracionální odpor ke křesťanství hraničící s fóbií. Proto u autora článku oceňuji, že zmínil řeckou mytologii, byť to byl jen začátek pro jeho budoucí cestu a směr. Přestože je řecko-římské náboženství sice hodnoceno také jako náboženství pohanské, tak jako proud městské civilizace již tolik nezapadá do všeobecné představy dnešních pohanů o pohanství – jsou to tedy představy moderní a mylné. Co se týče samotného Říma, ten jakožto rozvinutá civilizace představoval velký pokrok i destrukci zároveň. Kam vstoupily římské legie, tam docházelo k ničení původních kultur a převychování takzvaných „barbarů“ (proces „romanizace“), různé rozmanité kultury tak byly postupně přizpůsobeny jen té jediné. Romanizovaní potomci keltských Galů – tzv. „Galorománi“, byli již na konci existence římské říše svým keltským bohům věrni jen částečně. Jejich náboženství a bohové byli romanizováni, ztotožněni z bohy římskými a přizpůsobeni antickému vkusu. Mimo to Galorománi znali a uctívali dokonce i antickou (původně staroegyptskou) bohyni Isis a perského boha Mithru. Jsou důkazem toho, čeho dokázala dosáhnout postupná romanizace dobytého území a pokořených národů. Původní římské náboženství nakonec zkostnatělo, jako římská instituce se svými kněžskými úřady bylo prováděno již jen systematicky, povrchně a mechanicky. Domnívám se, že toto náboženství by dnešní pohany dokázalo jen stěží zaujmout či oslovit. Bylo prováděné v chrámech kněžskými úřady a tedy dle mého pohledu to byl opravdový předchůdce křesťanské římské církve. Podobně jako proces romanizace, který byl v podstatě předchůdcem christianizace, jen více světštějším. Konec římského náboženství byl předpovězen nikoli příchodem křesťanství, ale již mnohem dříve, když se římští císaři začali považovat za bohy, nebo když císař Heliogabalus triumfálně projížděl Římem ve vozu se svým syrským bohem Élá-gabálem, jehož byl původně knězem, když jeho kult prohlašoval za státní náboženství… Právě těmito událostmi bylo popřeno a podkopáno původního náboženství a tedy pozdější nástup křesťanství byl jen osudným důsledkem předchozího vývoje. Proto nemůžu odsuzovat křesťanství a jeho tisíciletou historii a nazývat je „jedem z Judeje“ atp. či něčím podobným, to je jako kdybych odsuzoval Galoromány za jejich úctu k Isidě a Mithrovi jako „jed z Orientu“. Staří Římané si za svůj osud můžou sami, jejich rozvinutá civilizace, kultura i náboženství, to vše bylo pouze prostředky pro dosažení jejich moci. První křesťané nebyli nájezdníky ani armádou, která by dobývala římskou říši město za městem, ale náboženskou skupinou, která dokázala oslovit porobený a vykořeněný lid římské říše. Dnešní novopohané si tak nějak neuvědomují, že i v otázce křesťanství je možné usilovat o „návrat ke kořenům“, tj. k původnímu smyslu křesťanství, ale raději jej vnímají jen pouze povrchně, jako kdyby křesťanství byla jen katolická církev a nic víc. Nemůžu křesťanství odsoudit ani zavrhnout, je to součást naší historie. Je to světové náboženství a musím jej respektovat jako člověk, který (kromě různých kultů) ctí i svobodu vyznání. Pro mě nejsou důležitá slova „pohan“ a „křesťan“, ale „český občan“ a zda je jeho náboženský cit víc křesťanský, pohanský či buddhistický atd. již nepovažuji za tolik podstatné, je to jeho osobní záležitost a volba. Vskutku mi vadí to neustálé kádrování na pohany a křesťany, jako kdyby snad už toho nebylo dost, co nás může rozdělovat. Vzhledem k naší historii bychom měli být spíše „křesťanopohany“ a pěstovat respekt k odlišným lidem.

    • Shaman permalink
      Únor 1, 2014 7:18 pm

      Dragovit-Thorolf: „Nemůžu křesťanství odsoudit ani zavrhnout, je to součást naší historie.“
      A co kominuzmus, feminizmus a nacizmus. Ty taky nemůžeš odsoudit ani zavrhnout? Jsou přece taky součástí naší historie.
      Ale pouč mě. Je někde v původních pramenech z římského období zmínka o romanizaci barbarských národů? Ptám se zcela vážně, protože zatím jsem se s tím setkal jenom v současných románech.
      Že se barbaři nechávali inspirovat římskou technikou, přece ještě nic neznamená. Kmeny se navzájem ovlivňovali vždy. Byli by např. hloupí barbarští zemědělci jestli by odmítli železný pluh jenom proto, že je „římský“ a tvrdohlavě by orali dřevěným. Šlo přece o přežití.
      A i dneska sice můžeme nadávat na politiku USA, ale neodmítame např. microsoft a další vymoženosti západní polokoule.
      A dál ano, byl přijímán i kult Mithry. Ale pokud jej barbar nepřijal, nikdo ho proto i s jeho rodinou nezmasakroval. A v tom je velký rozdíl.

      • Únor 2, 2014 3:51 am

        Dragovit-Thorolf: : „Vzhledem k naší historii bychom měli být spíše „křesťanopohany“ a pěstovat respekt k odlišným lidem“:
        O respektu nemá smysl se bavit, asi nemůžou být tolerantnější bytosti než polyteisté (na rozdíl od monoteistů, uznávajících ideu pouze jednoho platného božstva, samozřejmě pouze toho jejich…).
        Opravdu ale nevnímáš rozdíl mezi pohanstvím a křesťanstvím? Pokud ano, tak bys nikdy nemohl volat po podobném „prasopsu“ jako je „křesťanopohanství“.
        Oba dva koncepty mají v zásadě k sobě tak daleko, jak je to jen možné. Jedno čerpá ze zkušenosti, k níž může každý z nás dospět indviduálně – z vazeb k přírodě, k lidem, s nimiž od narození tvoří komunitu, rodinu, rod atd. To druhé toto ignoruje, pošlapává, a jde o zprostředkovanou ideologii určitého proroka, ať je to Ježíš, Mohamed apod., k níž sám nemůžeš bez jejich prostřednictví dospět a pouze přijetím jejich konceptu se stáváš duchovně schváleným.
        Křesťanství a pohanství, dle mého názoru, mají společné pouze to, že vnímají duchovní rozměr – jedno jej však vnímá na tomto světě a vazbách, které nás k tomuto světu váže (proto pohanské rituály slunovratu, rovnodennosti, entitám spojeným s živly apod.), to druhé toto právě prohlašuje za zavrženíhodné, až démonské, a staví na čistě ideologických konceptech jako je nebe, peklo, andělé, tj. mimo tento svět odvozených pojmech a zcela imaginárních vazbách k nim.

      • Dragovit-Thorolf permalink
        Únor 2, 2014 12:58 pm

        Shaman: Komunismus a nacismus jsou součástí minulosti, ale nikoli historie, protože byli historií zavrženy jako nefunkční utopické ideologie a totalitní režimy, kdežto křesťanství zavrženo nikdy nebylo. Srovnávat křesťanství s totalitními ideologiemi mi připadá jaksi nepatřičné. Je to víra obyčejných lidí jako jsem já nebo ty, má spousty tradic a církví, takže mi připadá i nemístné přisuzovat křesťanství jen pouze jedné církvi – té římskokatolické, jako kdyby snad měla na křesťanství monopol. Tvrzení, že jen římskokatolická církev představuje to pravé křesťanství a které v minulosti zabíjelo lidi atp., tak to je jen běžná výmluva. Navíc římskokatolická církev přímo chce, aby si lidé mysleli, že jen to jejich „křesťanství“ má právo na existenci, takže tím vlastně jen opakuješ její dogma. Přitom dnes existuje spoustu církví, máme svobodu vyznání a klidně si můžeš založit svou vlastní křesťanskou církev.
        Co se týče procesů helénizace a romanizace, tak to jsou historická fakta, která se učí již na základních školách. Mimochodem zrovna ti Galorománi byli romanizováni a na Římu závislí natolik, že kromě toho Mithry a Isidy po vzoru Římanů přijali později i římský katolicismus. Francký král Chlodvík, kteří dobyl Gálii, by asi u galských Římanů a Galorománů s germánským ariánstvím ani pohanstvím nepochodil a zřejmě proto přijal právě římský katolicismus. Co se týče toho Mithry (latinsky Mithrase), bylo to cizí romanizované božstvo a nevidím mezi ním a Kristem žádný rozdíl. Ani z hlediska toho údajného „masakrování rodin“ a dalších přikrášlených událostí z této dávné doby, žijeme ve 21. století.

        Wolf: Jaký je rozdíl mezi křesťanským „Bohem obklopeným anděli“ a pohanskými „bohy kterým vládne bůh nejvyšší“? V obou případech je tu kromě nejmocnějšího boha těch bytostí víc, takže není i křesťanství tak trochu polyteismus? Není náhodou rozpor mezi polyteismem a monoteismem jen pouhým slovíčkařením o tom, koho označovat jako boha? Třeba někteří muslimové jsou přesvědčeni, že křesťanství je polyteistické, když ctí Svatou trojici a anděli. Referují i islandské Eddy o polyteismu, když se v nich přímo píše, že Ódin je Otcem všeho? A co třeba, že Ódin tvořil svět ve třech osobách, není to tak trochu Boží trojice? Že „křesťanopohanství“ existovalo i v minulosti, je historicky doloženo. Já v tom prostě problém nevidím, všechno mi to připadá jen jako předsudky – jen jako snaha stavět hráze a hloubit propasti tam, kde by mohli být mosty. Naše civilizace byla víc jak tisíc let křesťanská, to je dlouhá doba a bojovat ve 21. století proti křesťanství za čistě pohanskou kulturu bez uznávání jiných náboženství je nesmysl, spíše to zavání nějakou další totalitou.

        http://www.amazon.com/ChristoPaganism-Inclusive-Path-Joyce-Higginbotham/dp/0738714674

      • Tyrfing permalink
        Únor 2, 2014 3:04 pm

        Uprimne se priznam, ze konceptu christopaganismu nerozumim. Dort nechutna tim lip, cim vic ingredienci se do nej nacpe.

        Mimochodem, co dela christopaganista s prvotnim hrichem, ma na rozdil od ortodoxnich vyjimku? 🙂

      • Wolos permalink
        Únor 2, 2014 5:27 pm

        Tyrfing:
        já zase nerozumím zde některými jedinci prosazovanému konceptu „pohanského“ multikulti galimatyjáše, mixujícího antiku a barbarikum (mám-li použít zaužívané názvosloví) dohromady ( s řídící úlohou Strany, … pardon Říma), který je považován za samozřejmost, zatímco jiné multikulti koncepty jsou stejnými jedinci odsuzovány.

        To křesťanopohanství je na stejné úrovni jako romanizovaný barbar (romanizace světa je způsobená katolickým misionářstvím a kolonialismem), ale Dragovit alespoň nad věcmi přemýšlí, a povětšinou dobře argumentuje, aniž by používal populistické fráze.

        Dragovit:
        „Ani z hlediska toho údajného „masakrování rodin“ a dalších přikrášlených událostí z této dávné doby, žijeme ve 21. století.

        Kdykoliv někdo argumentuje stoletím, je mi blivno.
        ČÍ je to 21. století?
        Kdo udává nynějším dějům charakter?
        Je svobodným rozhodnutím konkrétních lidí, jaký model života chtějí?
        Anebo si jen prohnaný římanokatolík vymyslí zjevně dobrou strategii jak zničit jinakost (křížové výpravy, misie, kolonialismus – na tom nic přikrášleného hledat nemusíme) a teď nám bude falešně říkat: „to bylo dávno, respektujme se navzájem (a já si tak nechám výhradní mocenské postavení, kterého jsem nabyl těmi válkami a budu žvanit navenek o míru, ale skrytě po vás z té pozice stejně půjdu, protože ex office musím dříve nebo později všechno stejně zmanipulovat k obrazu svému).“
        Právo na sebeurčení se tak zamítá do té míry, do jaké by mohlo ohrožovat nastolený systém římskokatolického panství nad světem, šířeného například i konceptem OSN a lidských práv, což je sekularizovaná verze osvícenského katolicismu. Jako záminka druhá světová válka a její zvěrstva, kterou ale rozpoutal opět sám katolík.
        To je pro nekatolíky-nekřesťany úžasná perspektiva, zvlášť když jsou v kolonizovaných zemích katolíci upřednostňováni před jinověrci (konkordáty, zvláštní práva, superiorita zejména v politicko-úřední oblasti…)
        Ještěže je tu Čína a Írán, ti se naštěstí podobným způsobem za nos vodit nenechají, mají svoji hrdost i loajalitu k vlastnímu pojetí svých civilizací a kultur bez toho, aby se nechali paternalisticky poručníkovat římanokřesťanem s jeho 21. stoletím.
        Po podvodu jménem Studená válka, kterou První (katoličtí a protestantští křesťané) a Druhý svět (pravoslavní křesťané + komunisté šíření Svatou římskoněmeckou říší prostřednictvím agenta Lenina a jeho hrdlořezů do Ruska a přes něj dál do celého světa) využil v předstírání vzájemného nepřátelství k totální jaderné dominanci a prosazování lidskoprávního obušku (~ měkká forma christianizace, při kolizi s cizím právním systémem k jeho újmě) na celý svět (zejména nekřesťanský).
        Jen škoda, že mimo Čínu a Írán už není nikdo, kdo by se fašisticko-socialistické Utopii (Platón, sv. Thomas More, jezuitský komunismus testovaný v Paraguayských redukcích přesunutý k francouzské Komuně, socialistické režimy…) v podobě globalizovaného katolického Říma postavil. Kéž nikdy 22. století nebude a 21. se co nejdříve přestane psát, lidé můžou obstojně žít i bez nich. Antický model impéria je ostatně pro přírodu pohromou, je nesoběstačný a drancující. A ve své globalizované formě zavání zkázou obludných rozměrů, dává lidstvu rozměr agresivního viru, nikoliv adaptujícího se druhu živočicha, kterýžto rozměr preferuje pohanství ve svých soběstačných formách.

    • Únor 2, 2014 2:26 am

      Špatně: Židovská sekta Galilejských neoslovila „vykořeněné a chudé“ obyvatele Impéria. Tedy ne jen je, ona hlavně vedla k degradaci vládnoucí třídy…pokud by oslovila „jen“ plebs, zůstala by na okraji , stejně jako třeba syrské kulty. Jed z Judeje však zasáhl samou vládnoucí vrstvu Impéria, to je fakt, který je historicky doložitelný. Semitizace zasáhla samotné srdce Impéria a proto se tento jed šířil všemi tepnami, včetně provincií. Historie mluví jasně, tohle se nedá překroutit. „Vzhledem k naší historii bychom měli být spíše „křesťanopohany“ a pěstovat respekt k odlišným lidem.“ No, pokud to tak cítíš, tak jsi sám podlehl vlivu semitismu. Tvůj boj. Ale nediv se, že jsme proti. Respekt „k odlišným lidem“ je jen prázdná fráze, pokud chybí doklad. Osobně respektuju třeba Inuita, který chce zůstat věrný tradicím předků, ale pokud čerpá dotace z EU, jako dánský občan v Grónsku, a umožňuje mu to lov velryb „z náboženských účelů“, tak je to opět jen otřesné ustupování multikulti sračce ve stylu „Tanec z vlky“, kdy bílý muž trpí za něco, čeho se sám neúčastnil, ale je to „kolektivní vina“. Takže pokud mi chceš něco sdělit, doporučil bych, aby to bylo srozumitelnou formou… Rád bych se tě konec konců zeptal, kolik jsi získal stoupenců pro koncept tvé víry, pokud takový je, protože pokud nemáš stoupence, jde jen o mlácení už mockrát vymlácené slámy a jak známo, z řepy ananas neuděláš… děkuji předem za odpověď.

      • Dragovit-Thorolf permalink
        Únor 2, 2014 1:48 pm

        Myslič: Ano, židovská sekta Galilejských a obyvatelé Impéria, říši zasáhla semitizace Židů (nebo orientalizace Sasánovců?) a „jed z Judeje“ zasáhl vládnoucí vrstvu Impéria… nevím jak moc se tvá tvrzení shodují se skutečností, ale dnes žijeme v 21. století v úplně jiných reáliích. Nevím co s tím má společného dánský multikulturalismus a starodávné poměry v Římské říši. Křesťanství se tu vyvíjelo více jak tisíc let. Dalo by se říct, že křesťanství a pohanství jsou tu domácími náboženstvími. Evropský člověk jim rozumí, třeba naše země je plná kostelů, ale je tu všude okolo stále spousty pohanských symbolů, takže nejedná se tedy spíše o jeden svět? Proč bych měl tedy pro to hledat nějaké stoupence? V Asii je buddhismus zas plný symbolů a tradic z před-buddhistických náboženství, ale tam s tím problém nikdo nemá. Proč tedy Češi odmítají svou minulost? Proč pěstovat ke křesťanství předsudky, nedůvěru, nenávist a fóbii? Lze to vůbec považovat za inteligentní? Přiznám, že dříve jsem také trpěl nedůvěrou ke křesťanství, například mě pohoršovala jeho cizokrajnost, ale cosi podobného jsem cítil i u severského pohanství, připomínalo mi germanizaci – jako kdyby přijmout Ásatrú by znamenalo nechat se dobrovolně germanizovat… nakonec se to všechno podařilo odbourat. Byli to jen pocity (jak říká buddhismus). Když mohl být křesťanem i Karel IV. a mistr Jan Hus dokázal pro své přesvědčení položit život, tak proč by tedy to křesťanství mi mělo vadit?

      • Únor 2, 2014 1:56 pm

        Evidentně si vůbec už tradičně nepochopil, co sdělujeme. Po pravdě, už mne to unavuje dál to dokola vysvětlovat. Nediv se tedy, že jsi v tom sám. Za mne tedy vše. Nemá cenu to stále opakovat, jakákoliv forma semitismu nedělá Evropě dobře. A nikdy nedělala, naše kultura a civilizace stojí na odkazu Antiky, nikoliv na semitismu.

      • Dragovit-Thorolf permalink
        Únor 2, 2014 2:13 pm

        Myslič: Chápu, ale jak vlastně můžeš vědět, co přesně dělá Evropě dobře? Odkud bereš tu jistotu mluvit za úplně celou Evropu? Je ten tvůj odstup od semitismu dán všeobecnou nechutí k čemukoli semitskému? Nebo je to antisemitismus?
        Zamýšlel ses někdy nad tím, že to mohli pohanské oběti (toliko potřebných věcí jako byly potraviny, cennosti i živé bytosti), které mohli odradit své vlastní stoupence? Ve starověkém Římě byl systém obětí pečlivě promyšlený: obětovávaly se plodiny, zvířata (čili jídlo, které mohli lidé snít), popřípadě se pálila jako oběť myrha (kadidlo) a v chrámu seděl úředník, který oběti zaznamenával. Skutečně je to ta forma pohanství, kterou bys chtěl vyznávat a která by dokázala křesťanství konkurovat? Nezamýšlel ses někdy nad tím, že pohanské oběti cenností a peněz mohla být jen forma pozdějších odpustků? Nenapadlo tě někdy, že dnešní římskokatolická církev se nachází v obdobné situaci jako starověké římské kulty? A že dnešní novopohanství je jako tehdejší křesťanství? 🙂

      • Únor 2, 2014 2:19 pm

        Jak jsem psal, odpovědi máš ve zdejších článcích.

    • Rushwolf permalink
      Únor 2, 2014 4:23 pm

      Koukám, že již pravidelně v období pohanských svátků na některé „pravověrné“ padá zvláštní splín (asi stesk po sociálním kontaktu se souvěrci, nebo přetlak na koulích…) a musejí se z toho jít vypsat. Nu což krásně bylo v lesích mezi skutečnými lidmi i „pokémony“ jak je zvou někteří ti „znalejší“ , ale je příjemné se vrátit do civilizace a najít zde jistoty, jako teplou sprchu nebo to, že Mafometh nikdy nezklame 😀

      Mimochodem… posledně si to nějak zazdil, určitě neúmyslně, ale měl si tu pár pozvánek a nabídek k setkáním 😉

      • Dragovit-Thorolf permalink
        Únor 3, 2014 6:43 pm

        No jo, neber si to nijak špatně, ale ty pokémony jsi přece udělal ze svých bohů ty sám. 😀
        Zkus se nad sebou zamyslet a znovu si přečíst ty své výtvory. Přijde ti inteligentní co jsi napsal? Vždyť pokaždé, když se vrátíš z těch lesů a hájů, jsi zase o něco větší sebestředný hulvát. Já nejsem nějaký echt inteligent, ale číst o nějakých „přetlacích umístěných někde“ je fakt pod mou úroveň. Proto ti bohové asi nebudou nic moc, když dokážou s člověkem dělat takovéto věci. 😉
        Příště až budeš zase v té hospodě svému kamarádovi Mysličovi o mě vykládat ty svoje smyšlené příběhy a bajky, tak nezapomeň zmínit, že v roce 2010 jsem se nemohl začít zajímat o pohanství, když v té době jsem již měl zaběhnuté pohanské fórum, což bys ty sám měl dobře vědět, protože jsi na něj chodil obhajovat vlkodlačí kult. Z toho tedy vyplývá, že jsem se musel o pohanství zajímat už mnohem dřív před rokem 2010, jenže tento drobný detail zřejmě tvé hlávce zelí zcela unikl. Toho roku jsem si tak maximálně koupil české překlady Eddy a to je asi tak jediné, co o mě doopravdy víš, jenže nenasvědčuje to nic o tom, kdy jsem s pohanstvím skutečně začal. Přesto raději tvrdíš svou vymyšlenou nepravdu a chudák Myslič tomu bez váhání věří. Takže co k tomu dodat? Asi to chce mít hodně silný žaludek obelhávat své vlastní přátele, hodně to svědčí o lidském charakteru. 🙂

      • Rushwolf permalink
        Únor 3, 2014 8:38 pm

        Tak, tak 😀 den co den, opíjím Mysliče do němoty a potajmu mu našeptávám lži a splétám sítě a konspirace vůči tvé osobě v níž se zrcadlí to nejlepší ze slušňáka Mirka Dušína a extraktu „salóního intelektuála“ jehož jazyk je hbytý a rozumy z knih vyčtené jsou nad veškerou životní zkušenost. Dobře děláš, že jsi postřehl naprostou mysličovu duševní nepříčetnost rozeznat klam od pravdy, a chodící pyj od mudrce a reformátora pohanství 😀 A jistě, i tebe jsem hrubě urazil a křivdím ti, jak sem si mohl splést letopočet a tvrdit, že jsi pohan-teoretik pouhé tři roky… vždyť ony už to jsou roky čtyři co jsi založil ono slavné „zavedené“ fórum (tuším po dvou měsících existence zrušené pro duplicitu) kde jsi všechny omračoval svou hlubokou znalostí věci dokonce sis pořídil Eddu o jejíž existenci jsi se právě dozvěděl (páč ve škole si zřejmě chyběl, ale kdo by tam chodil, když víme vše nejlépe). No ale vše špatné snad bude zapomenuto, jsem rád, že ač vůbec nejsi pohan (dle svého vlastního tvrzení) trávíš tu svůj čas tím, že nás učíš toomu jak správně kráčet po stezkách bohů, o nihž jsi tolik čítal, ale žádného dosud osobně nepoznal (asi neposlal žádný z nich povánku) 🙂

      • Dragovit-Thorolf permalink
        Únor 4, 2014 7:53 pm

        Netvrdím, že den co den opíjíš Mysliče a spřádáš sítě konspirace a podobné fantazírování, nejsem paranoik, jenže Myslič tu o mě naposledy napsal „něco“, co zcela jistě nepocházelo z jeho hlavy. To je ten problém, že já mu nikdy nic o sobě nevykládal. Neznám ho a nikdy jsem si s ním ani nedopisoval, takže to muselo pocházet jedině od tebe. Ten rok 2010 je pouze tvé fantazírování. To by ale znamenalo, že šíříš pomluvy a tvrdíš o někom něco, co není pravda, což ale není tím, že bys jen ke svým třem letům zapomněl přičíst rok letošní. Eddy jsem si možná koupil v roce 2010, ovšem předtím jsem dával přednost slovanství a druidismu, to je dohromady sedm let, byť to možná pro tebe není pohanství a ani dost dlouhá doba. Pro mě nejsou důležité roky, ale poctivý přístup a pokud jsem dosud byl jen pohanským teoretikem, tak jsem jedině rád. Dokážu rozpoznat předem, že se loď potápí a bylo by tedy hloupé, kdybych v ten čas vkročil na její palubu. Pro mě je především směrodatné to rekonstruované indoevropské pohanství a ne spolek troglodytů, kteří z evropského pohanství dělají primitivní zvířecí kult. Díky ručně vyrobeným rekvizitám a pravěkým oděvům to možná vypadá „věrohodně“ a pohansky, ale kromě toho uměle navozeného vzhledu a atmosféry to po pravdě mnoho s původním pohanstvím společného nemá (totéž platí i o feministickém monoteismu zvaném Wicca). Proto mě vůbec netrápí, že zrovna ty mě nepovažuješ za pohana (ani já tebe). Ono tomu kádrování na „pohany“ a „nepohany“ už pěkně zavařil váš soudruh-koordinátor Cody (teď již bývalý), který prohlašoval i satanismus za pohanství a jako pohany ty satanisty, se kterými chodíte pravidelně do hospody. Tím to celé slovo „pohan“ znehodnotil a ztratilo svůj původní význam, ale může být klidný, nebyl v tom sám. Zvát se v dnešní době „pohanem“ už není žádná výhra a pro některé skupiny (třeba z VB) se stává spíše přítěží. Také by mě docela zajímalo, proč se ten váš spolek v poslední době odklonil od mezinárodní značky PF. Nedivil bych se ani trochu, kdyby kolegové z Británie měli k vašemu působení nějaké výhrady.
        A to bys vážně chtěl, abych pohanství praktikoval podle těchto vašich vzorců? Abych chodil na přednášky o blbostech, na dýchánky do čajoven a „odborně“ genderová sezení o „mužských mystériích“? To je to pohanství? Větší blbosti aby člověk pohledal. Číst knihy a používat u toho svůj vlastní mozek je mnohem lepší, než chodit pravidelně na jeho „výplach“. Označíte nějakou blbost za „mystéria“ nebo jí dáte přívlastek „pohanská“ a hned je z toho plnohodnotné pohanství a pohanská praxe? Na to mohu říct jen: děkuji, ale nemám zájem. Co je ti vlastně do toho, že někdo čte knihy a používá u toho svůj rozum? To může vadit jen někomu, kdo má odpor ke svobodě vzdělávání. Nebo že někdo není pohanem od školní lavice? To je vtip? Nebo to míníš vážně? Nemysli si, že sebestřednost, omezenost a ignorantství nesluší jen tomu bigotnímu katolíkovi, ono to totiž nesluší ani tomu zarostlému pohanskému „vlkodlakovi“ z lesů a hájů. Navenek se možná liší, jako třeba oděvem, délkou vlasů a vousů, ale uvnitř pod tou slupkou je to úplně stejné fuj. Proto se nesmíš divit, že ne všichni lidé nejsou tak povrchní a že někdo jako třeba já nerozlišuje a neškatulkuje lidi podle jejich víry, ale podle způsobu jejich jednání a uvažování. To se pak na mě pak slétnete jako roj včel, že nejsem pohan, když si dovoluji něco takového říkat. Komunismus s pohanskou tváří. 🙂

      • Rushwolf permalink
        Únor 4, 2014 9:05 pm

        Náš soudruh? Naše značka? jaká hospoda… chlape, u teoretika bych očekával alespoň základní přehled na zdejší scéně, zatím to vypadá, že v tommáš velkej guláš… V době kdy ses hádal s Codym jsme s ním na tom nebyli zase o tolik jinak a dodnes máme na hodně věcí radikálně odlišný názor a to že jsme se tenkrát stran tvojí osoby shodli jen dokazuje jak tragická si byl postava… jinak náš spolekneměl s PF anijinou pohanskou organizací nikdy nic společného, tím méně se dá mluvit o nějaém chození se satanisty do hospody… naopak 😀 ale to už tak bejvá… život si plyne a realita je jinde. Jinak co se t ýče věcí co ví mysliš a tvejm kecům o nějakejch sedmi letech… možná bys neměl zapomenout jedno… v tý době si plácal věci, který ti nikdo kdo o pohanství něco věděl nežral bez ohledu na to jaký měl vztah ke mně nebo komukoli z vlčího kultu… nebyl sem jedinej pohan co tu diskuzi tenkrát sledoval a ani jedinej který se s mysličem zná… ale jinak ano, podělil sem se o fakta (dost z nich si tu na sebe provařil konečně ty sám) a popravdě, kdokoli si spoustu tvých výlevůmůže na netu dohledat i na jiných diskuzích. Add odpor ke vzdělání… to ti nikdo nebere, ale něco jiného je číst a druhá věc je to co si přečteš aplikovat a použít to… jak si sám zmínil ve škole tě naprosto minula celá jedna část osnov týkající se starověké a ranně středověké literatury… osobně i když si o tobě myslím lecos, přecijen pochybuji že si chodil do zvláštní školy a nejsi oproti mě o tolik mladší aby se osnovy nějak dramaticky změnili, takže si na to zkrátka sral a zřejmě si neotevřel ani učebnice co si nafasoval… takže tolik k lásce ke vzdělání 😉 Jinak co se týká škatulkování… nevznikl tenkrát náš spor právě na základě toho že si ty začal třídit co je a co není pohanství? Dostává s eti jen toho co jsi zasel… vpodstatě by mě bylo naprosto u prdele jak dlouho si nebo nejsi pohan i to čemu věříš, kyž bys sem nepřišel kádrovat a soudit co je použiju tvůj vlastní termín „pohanštější pohanství“. Já nemám zas tak velký problém domluvit se i s lidma na opačné straně barikády… viz třeba právě tebou zmiňovaný Cody a spol. i s mysličem bych se asi neshodl na všem… ale tam je to úplně o něčem jiném… sám se zamysli, jestli vědomě nevyhledáváš konfrontace… vždyť i většina těch diskuzí, které si založil se jmenovala x versus y a jejich cílem bylo často srovnávat či posuzovat nesrovnatelné, na základě tvých předpokladů,které ale prostě nebyly podchycené reálnými prožitky… proti vzdělání nic nemám… sám vpodstatě nečtu spíš proto, že už nemám kloudně co dalšího číst a fantasy mě moc nechytlo, ale dokud budeš pohanství stále jen vytrhávat ze života a stavět ho do muzeiní vitrýny… společnou řeč nenajdeme…

      • Rushwolf permalink
        Únor 4, 2014 9:12 pm

        ps… jinak nevím o jakých sezeních na mužských mystériích tohovoříš… já se 14.2. jednoho zůčastňuji a jedná se o cca 50 km pochod zasněženým pohořím Krušných hor s dvěmi nocemi pod širákem… asi ti nemá cenu vysvětlovat duchovní potenciál podobné akce, byť zadumané sezení v lotosovém květu bys asi tak šmahem neodsoudil 😀 No ale abys neřekl, tak tě zvu… pochopím když odmítneš, páč ne každej má čas a vybavení, peníze etc. každopádně třeba by tobě i mě vychladla hlava a líp sme se domluvili 😉 Pakliže by projevil zájem mail na mě tu doufám je… a myslím to vážně bez postraních úmyslů, nebo podrazů a přítomné si beru za svědky.

      • Dragovit-Thorolf permalink
        Únor 7, 2014 3:41 pm

        Nevím co si mám myslet o člověku, který na jednu stranu tvrdí, že jsem byl „tragickou osobou“, jež tvrdila „věci“, které jí „nikdo nežral“, ale na druhou stranu přitom mnoho let dochází na internetová fóra, aby si notoval s daleko většími tragickými osobami, jež si z pohanství udělali své osobní dětské hřiště, na němž si určují svá vlastní pravidla a kde je věrným konzumentem jejich „výtvorů“ – třeba to Pohanské fórum a debata „Bůh počítačů“, tam bylo asi vše v pořádku že? To bylo přímo ponížení a parodie na pohanství, ostuda pro všechny pohany a přímý útok na základní smysl pohanství, nestoudná urážka naší víry od těch nejnestoudnějších svévolníků neuznávajících ani své vlastní tradice. Ctěný a všemi uznávaný pan „koordinátor“ Cody tam jako vzorný pokrokář prohlašoval, že je možné uctívat „božstvo počítačů“ a tím ochránit počítač od virů a systémových potíží, nebo také tvrdil, že je možné skrze počítačové hry navodit extázi a dojít pohanského osvícení. V jiné diskusi obhajoval satanismus a tvrdil, že je v podstatě pohanstvím. To je jedna urážka vedle druhé a měl jsem vážné podezření, že úmyslem této osoby je pohanství škodit. Pak tam nějaká hysterka lobbovala za homosexuály a jinde zas nějaký další pošuk prosazoval obnovení Římské říše v Evropě a Řím jako ideální státní celek… tedy vskutku vydařená sbírka inteligence. Pokud jsem byl tragickou osobou, tak jen v tom směru, že jsem do té přehlídky blbců vůbec lezl a ztrácel tam svůj volný čas. Já na tom fóru jsem v podstatě vystupoval jen ve dvou diskuzích a pokud jsem tam někdy napsal něco vyloženě blbého, tak se to v tom moři sraček spolehlivě ztratilo. Alespoň jsem vše, co jsem kdy napsal, mínil v dobré víře a z nezištných důvodů. K registraci na tom fóru mě nevedla nějaká potřeba konfrontace či konfliktů, jak se ostatně snažíš mi podsouvat „důkazem“ z názvů diskuzí, které jsem zakládal, ale jen otevřená snaha poznat blíže společnost lidí, kteří praktikují „pohanství“. Přestože mám rád protiklady a jejich srovnávání, tak na svých diskuzích jsem vždy naopak konfrontace urovnával, což bys měl sám dobře vědět, ale k návštěvě Pohanského fóra mě přivedl skutečný zájem o pohanství a vážně jsem uvažoval nezůstat jen na teoretické úrovni, v prvé řadě získat bližší informace a nějaké kontakty, popřípadě si i domluvit osobní schůzku. Čekal jsem objektivní znalosti, vřelý a profesionální přístup, jaký bývá všude jinde běžný, zvláště je-li to občanské sdružení, které ročně vybírá poplatky za členství, zkrátka jsem očekával určitou úroveň a kvalitu, jenže místo toho se mi dostalo dětské hřiště s partou neposedných dětí. Hned mě zaujaly stupidní diskuze, které se tam vedly, byl to doslova šok. Myslel jsem, že se tam bavím s partou nějakých pubošů a geekovských trollů, po projevech nesouhlasu se na mě téměř všichni slétli jako roj včel, čili jsem byl outsiderem od začátku. Na slušně vyjádřené nesouhlasy jsem byl zvyklý, ale hystericky odmítavé reakce jsem zažil pouze u vás, ve vašem kruhu důvěrných přátel, když jste polovinu věcí, kterých jsem napsal, nakonec stejně překroutili nebo vytrhli z kontextu a dali jim úplně jiný význam. Přečetli jste si příspěvek, jehož psaní a vymýšlení mi zabralo třeba i hodinu, a pak jste to během pěti minut přečetli a sesmolili odpověď. Co k tomu mám tedy říct? Já ti ale přeci nemusím tyhle věci připomínat. Byl jsi tam u toho, vše jsi tiše pozoroval z povzdálí a poslušně jsi držel svá ústa, abys náhodou nevypadl z kolektivu. Co kdybys náhodou vypadl ze stáda, hrůza pomyslet. Proč tedy riskovat, když je daleko pohodlnější držet hubu a krok se svým stádem? Odlišovat se a vytvořit si vlastní názor odlišující se od většiny je příliš riskantní ne? Dojímá mě tvá úmorná snaha vštěpovat mi svoje posudky ohledně mé osoby a abych je vnímal jako pravdivé, jenže kdepak, ty o mě nevíš zhola nic a nejsi pro mě žádná duchovní autorita. Nejsem ten typ submisivního věřícího, to si asi pleteš s jinou institucí. Mě je úplně fuk, co si „chytrého“ pindáš někde na fóru svým kamarádům. Také mě dojímá tvůj poslední pokus ukázat svou vlídnější tvář vyrukováním s pozvánkou do Krušných hor. To je absolutní vrchol pokrytectví a falše (popřípadě lability), jaký si mohl předvést. Zvláště po tom všem, co jsi dosud předvedl. Jistě tedy chápeš, že za těchto okolností mou důvěru nemůžeš mít, stejně jako jistotu o tvé důvěryhodnosti, to už je pasé. Nemluvě ani o tom, že jsi měl spousty času a teď už je na nějaká vstřícná gesta příliš pozdě. Navíc ještě abych jel někam na „výlet“ s mě neznámou osobu a nepřátelsky naladěnou vůči mě samému na nějaké odlehlé a liduprázdné místo. To bych si i skoro koledoval o to, že skončím někde v rokli s kudlou v zádech, se sekerou v hlavě nebo rozčtvrcený na kusy v nějaké chalupě a pak v pytli na dně rybníku.

      • Rushwolf permalink
        Únor 10, 2014 7:08 am

        Myslel sem si to… seš posranej, až za ušima, nemáš na to řešit svoje problémy a názorový sneschody tváří v tvář, ale jen přez internet 😉 Můžeš tu kecat o něčí labilitě, ale tvoje paranoia z toho, že tě veřejně někam pozvu na veřejnou akci a pak tě zamorduju jen proto, že se s tebou neshodnu na nějaké pošahané diskuzi? 😀 opět si se předvedl… myslíš že takovej očividní kretén mě stojí za to abych se vzdal rodiny, práce, přátel a šel si sednout za katr? 😀 tak to si o sobě opravdu hodně myslíš a opravdu seš hodně mimo realitu. A asi bereš ten virtuální prostor až příliž vážně… i proto je dobré někdy vystrčit hlavu z písku a přijít mezi lidi… zvlášť když jim chceš určovat jak má vypadat „pohanštější pohan“. Zrovna to POF je krásnej příklad… je tam dost diskuzí kde by sis mohl všimnout, že je mě i ostatním z VK u prdele, jestli nás někdo vyloučí či nevyloučí z kolektivu (jasný ten virtuální je děsně důležitej 😀 ) No nic… umě jsi skončil jako totální srábek, kterej není ani dost chlap na to aby vylezl od PC a co má na to kritizovat jen něco co vživotě neviděl na vlastní oči. Navíc je krásně vidět jak si za tím co hlásáš stojíš, když se bojíš pak někam přijít abys za svoje slova nedostal na budku (což bys nedostal, páč za to fakt nikomu nestojíš 😉 ) sou to jen prázná slova vyblitá ze zápecí, kde jedině se zřejmě projevuje tvá kuráž a odhodlání… opravdu jak „pohanské“ 😀

    • Únor 2, 2014 6:31 pm

      Vzhledem k tomu, že jistý „pravověrný“ se opět ve svých 31.letech vrátil k mamince (to samé uděl Jehošua ben Miriam, jak pěkná paralela) a rozšířil svou sbírku plyšáků o medvídka, tak slinty jeho osoby nelze brát vážně 😀 Ale ano, rádi se tu zasmějeme 😀

  5. Leden 31, 2014 5:51 pm

    ano, počtla jsem si; jistě ještě počtu. většinou držím ústa, protože v tématu nejsem odborníkem ani znalcem, takže si rozšiřuji obzory.

  6. Leden 30, 2014 9:36 pm

    zabloudila jsem omylem, přiznávám. mám otázku – jak souvisí pohanství s vlastenectvím? nechápu. (a ne, nedělám si legraci)

    • Leden 31, 2014 4:35 am

      Nechápu dotaz. (A ne, nedělám si legraci)

      • Leden 31, 2014 6:49 am

        v článku ..“Spojit vlastenectví a pohanství s ochranou Přírody..“ Být pohan – přeci neznamená být vlastenec.

      • Leden 31, 2014 1:35 pm

        Tak tedy takto, zde jsem se to pokusil vyložit, snad to bude jasné: https://pohanskykruh.wordpress.com/2013/02/14/poselstvi-krve-a-zeme/

      • Leden 31, 2014 2:41 pm

        díky. Sice nesouhlasím, ale snažím se pochopit. Ve Vašem podání by to etnický pohan žijící v zahraničí měl s vlastenectvím docela těžké.

      • Leden 31, 2014 3:05 pm

        Jolano: Neměl. Všichni jsme Evropané. Pokud rozšíříme svou lásku k rodné zemi na celý kontinent, zjistíte, že pohan-vlastenec (národovec) Nor si s pohanem-vlastencem Čechem (nebo třeba Řekem,…) velice dobře porozumí.

      • Leden 31, 2014 3:31 pm

        ne všichni žijí v Evropě ..

      • Leden 31, 2014 3:52 pm

        ufff… tak tedy ještě jednou: 😀 😀 Pokud potomek evropských vystěhovalců třeba v Jižní Africe, Austrálii nebo Severní Americe znovu nalezne víru svých předků, proč by se to nemělo ztotožnit s vlastenectvím? Viz například Ron MacVan v USA. Považuje se za pohana a amerického rasového loajalistu. Už to chápete? Se souvěrci v mimoevropských zemích osídlených lidmi evropského (!!!!!!!!!!!) původu máme společnou kulturu a do jisté míry i historii, proč by oni nemohli cítit loajalitu jak ke svému evropskému původu, víře, tak i své vlasti, kterou dnes už není Evropa, ale po několik generací třeba Kanada? Je to dostatečně srozumitelné? Myslíte si, že Bůr žijící v Jižní Africe, který znovuobjevil pohanství (a je jich tam dost) nemůže cítit hrdost jak na svou zem (pravda, v JAR už toho pro ně k hrdosti moc bohůmžel není…), tak na evropskou kulturu, za jejíž součást se stále považuje?

      • Leden 31, 2014 4:04 pm

        🙂 dobré .. vycházíme každý z jiné premisy .. moje chyba.

      • Leden 31, 2014 4:17 pm

        Tak jsem rád, že jsme si to vysvětlili 😀 Tak Vám přeju další příjemné počtení. Možná se Vám tu bude něco líbit 🙂

    • Leden 31, 2014 11:59 am

      Jolano, pohanství souvisí s mým vztahem ke krajině, kde jsem se narodil a kde žiji a se vztahem k mému rodu a předkům. Někdo to nazývá vlastenectvím. 😉

      • lomikel permalink
        Leden 31, 2014 1:43 pm

        jedna verse, druha je ze pohan je ten kdo veri v Bohy a Sily. Pohanstvi je termin s mnoha, i negativnimi konotacemi, pac se pouzival a puuziva pro identiifikaci nekrestana. V to zahrnujici trabas i Muslima.

        Tem kteri kdo tuhle letitou polaritu nechteji resit je mozne nabidnout termin
        politeista-animista.

        Pohanstvi souvysi s vlastenectvim tak ze nesitele obou souboru memu jsou lide :).

        Jsou pohane zcela nevlastenecti, oddani idealum multikulti homogenizace, jsou vlastenci katolici, i bez vyznani.

        Pohanska praxe muze casto vest k vlastenectvi, protoze vytvari (nektera napr. u pohanu jedoucich na H. P. Lovecraftovi si nejsme jisty) spojeni i s Silamy a Bytostmi prirody a krajiny.

        Jiny, nepohansky, zdroj vlastenectvi muze byt v poznani ze jsem soucasti konkretni sociokultuni skupiny a povazuji za svuj zajem ji rozvijet.

      • lomikel permalink
        Leden 31, 2014 2:10 pm

        co se tyce predku, tak muj nazor ktery nikomu nevnucuji, a ktery nejspise neni nazor PK, je ten ze predkove jsou rodina a blizci pratele, vlinii genu a krve, v linie ducha (s nimiz sdilim praxy) a linii srdce ( k nimz citim lasku).

        jakou viru vyznavali neni podstatne, jakeho byli etnika neni podstatne, podstatne je ze mame neco spolecneho chteji se mnou udrzovat vztahy.

      • Leden 31, 2014 2:46 pm

        Pohanství beru jako vztah ke světu kolem nás, vlastenectví jako vztah k mému národu a zemi, kde se cítím „býti doma“. Vlastenec může být i jiného vyznání či víry (jako třeba moji předci) – spojuje nás příslušnost.

  7. Adonis permalink
    Leden 27, 2014 9:02 am

    Chtěl bych se s dovolením zeptat na ten Jed z Judeje – šlo o rázné odmítnutí bez bližšího kontaktu již v mladém věku, nebo došlo před konečným zavržením i k nějakému „oťukávání“, zájmu, kontaktu s věřícími křesťany?

    • Myslič permalink
      Leden 27, 2014 1:31 pm

      Po bližším seznámení s kořeny a vyznavači tohoto druhu semitismu jsem se rozhodl, že tudy moje cesta nepovede.

      • Martin permalink
        Leden 28, 2014 4:43 pm

        Mal si nejaké negatívne skúsenosti s kresťanmi/cirkevníkmi ? Ak áno, tak aké ?

      • Leden 28, 2014 6:14 pm

        Moje negativní zkušenosti byli hlavně s Katolickou církví. Vždy my přišla totálně nevlastenecká. U pravoslavných a protestantů jsem takovou zkušenost snad ani neměl. Mám rád i historii husitství a jedním z mých oblíbených politických hrdinů je Jeroným Pražský. Pokud tedy nelichotivě píšu o Jedu z Judeje, mám většinou na mysli katolicismus.

      • Dragovit-Thorolf permalink
        Únor 1, 2014 2:50 pm

        Myslič: Aha, nebojíš se, že by si termín „jed z Judeje“ nemohl někdo špatně vyložit nebo zneužít?

      • Únor 2, 2014 1:56 am

        Ne, termín „jed z Judeje“ je jasný. Daný a platný. Kvílení šakalů na lva ještě neznamená, že jsou něco více než mrchožrouti.

  8. Martin permalink
    Leden 24, 2014 5:51 pm

    Myslíte si, že šport je jedna z vecí, čím by sa dal charakterizovať človek vyznávajúci pohanstvo, alebo resp. je typicky pohanské, keď sa človek zdokonaľuje po fyzickej stránke ?

    • Tomas permalink
      Leden 24, 2014 6:51 pm

      Typicky „pohanské“ to určitě není :-). Protože co je vlastně typicky „pohanské“? Ne každý „pohan“ by byl schopen ujít např. 60 a více km na jeden zátah, ne každý „pohan“ ti udělá pár kliků či shybů s vlastní vahou apod. Takže typické to v dnešní době asi není. Proti „kultu těla“ ale nemám námitek, sám jej pěstuji i když mám dle norem asi nadváhu 🙂

      • Martin permalink
        Leden 24, 2014 7:27 pm

        Ale, to je chyba ………. určite si nepredstavujem „pohana“ ako zavalitého tlsťocha, ktorý ledva udvihne 10 kilovú činku alebo ubehne 20 metrov a je zadýchaný. Ale naopak. Predstavím si skôr štíhleho silného svalovca. Ako sú antický bohovia a hrdinovia bájí na starých obrazoch.

      • Rushwolf permalink
        Leden 24, 2014 7:44 pm

        Martine… ano kult těla je super věc… sám ho uznávám a snažím se běhat po horách, žít zdravě, sportovat etc… ale zmiňuješ tu antiku… krásné sochy atd. jasně, jenže si představ pohanský řím s jeho pohanskými obyvateli… myslíš, že to tam byl samý štíhlý Adonis? A pohané to byli… prostě i když bych to sám rád viděl jako standard, nebylo to, není a pochybuji že kdy bude obecné pravidlo, které by pohana mohlo definovat 😉 Jinak když sme u toho kultu těla a toho co koho přivedlo k pohanství… mě třeba tohle http://www.youtube.com/watch?v=dpG0uhd9p1Q k pohanství sice nepřivedlo, ale velice mě to inspiruje, pohyb a tanec je věc kterou se v našem kultu snažíme zakomponovat do svých obřadů a tak hledáme veškeré použitelné prvky a řekněte sami, bez ohledu na to, že to je orientální záležitost, není tohle kult těla v celé svojí bynamické kráse? 😉

    • Myslič permalink
      Leden 25, 2014 8:23 am

      No, znám dost pohanů, co jsou na tom s fyzičkou velmi dobře, protože buď manuálně pracují nebo prostě pěstují nějaké sporty, ať už třeba jen turistiku až po bojové sporty. No a bohůmžel znám i dost pohanů, jejichž pracovní vytížení spočívá v tom, že v „práci“ ťukají do klávesnice a co se týká sportu, tak na ten kašlou a proto vypadají jako obézní koule. I když, samozřejmě, ne každý ajťák skončí takhle zoufale, jsou i tací, kteří se snaží své sedavé zaměstnání vyvážit sportem, což je dobře. Co se týká Antiky, tady má asi i Rushwolf pravdu: Běžný římský rolník, řemeslník nebo legionář na tom asi byl s fyzičkou dobře a to z jednoduchého důvodu: Prostě ji potřeboval. Zhýčkaný, degenerovaný senátor na tom z pochopitelných důvodů tak dobře nebyl, pokud tedy takový patricij nežil zrovna jako Cicero nebo bratři Gracchové, či nesloužil v Legiích jako Vespasiánus. Kult těla ve Spartě sice vypadal navenek moc hezky, ale „vadní“ novorozenci se házeli hned po narození ze skály a Sparta tak po duševní stránce velmi zakrněla, protože těžko budeme hledat nějakého významného spartského vynálezce nebo filosofa. Krom toho, Sparťané byli i vyhlášení teplajzníci, protože si v boji doslova navzájem „kryli pr…e“. A co se týká těch soch v Antice, vemte si například sochy Alexandra Makedonského: On takto urostlý určitě nebyl, současníci ho popisují jako malého, nahluchlého a prý dokonce trochu šilhal. Antické sochy jsou takové, jak si Řekové a Římané přáli vypadat, nikoliv jak skutečně vypadali…

  9. Raslavien permalink
    Leden 23, 2014 9:01 pm

    Ja sa vyjadrím zatiaľ len k jednému nesprávnemu tvrdeniu v článku (keďže článok ako taký je subjektívny a vytýkať mu v tomto smere nieje čo):
    „Je jen mýtem, že pohanské motivy do rockové hudby přišly až s blackmetalem. Není tomu tak. První, skutečně pohanské texty už v polovině osmdesátých let přinesla kultovní skupina britských skinheads Skrewdriver. Píseň Warlord natočili už v roce 1989 a je věnována samotnému Odinovi“
    Tak to sa pán autor v rockovej hudbe asi moc nevyzná. Čo tak Led Zeppelin, Black Sabbath, Motorhead, Manowar ai. známi, či menej známi interpreti…u všetkých nájdeme aj pohanské texty, od jednoduchých prerábok po ucelené motívy (spomeňme kultový song Immigrant Song od Led Zeppelin). Ostatné kapely sa tomu venovali postupne viac-či menej. A keď už bol spomenutý black metal, ten začal oveľa skôr ako rok 1989 (kultový opus Blood Fire Death od Bathory je tiež starší a započal éru „pohanských intier“)…

    • Myslič permalink
      Leden 24, 2014 4:41 am

      Asi takhle: Možná jsem to napsal nepřesně, ale píšu o kapele, která se sama (minimálně její zpěvák) pokládala za pohanskou. Což lze už v polovině osmdesátých let doložiti u Kena McLellana, zpěváka neméně kultovních Brutal Attack. Skupiny, o kterých píšeš, možná měly texty inspirované pohanstvím, nešlo však o „věřící“. Ale chápu, že jako fanda metalu o kapelách hrajících RAC nemáš takový přehled, což není nic špatného. Jinak, tvorba mnou zmiňovaných skupin sahá daleko před rok 89, což lze samozřejmě dohledat. „Warlord“ je pouze ilustrativní vzorek.

      • Raslavien permalink
        Leden 25, 2014 2:17 pm

        Myslíš si, že ja nemám prehľad v tej scéne? No podľa toho, čo píšeš, nemáš ani ty. I.S.D. v rozhovoroch písal o tom, že sa nepovažuje ani za kresťana ani za pohana, skôr za ateistu. Ide mu len o nacionalizmus všeobecne (toto tvrdenie môžem dohľadať).
        Skôr je tu možno neznalosť hudobnej scény ako takej, čo nieje nič zlé.
        Mňa napadá viac kapiel oveľa starších. Napríklad rumunských Transylvanian Phoenix (kapela vystupovala napríklad aj v povestnom roku 1968 v Bratislave), ktorá vo svojej tvorbe sa venovala predovšetkým rumunskému folklóru a jeho staršej pohanskej vetve. Za to bola komunistickým režimom Ceauşesca kritizovaná a považovaná za nacionalistickú. Neskôr museli emigrovať. Hudobne šlo o folk art-rock, niečo ako Jethro Tull.

      • Leden 26, 2014 8:19 am

        Ohledně vztahu ISD k odinismu lze dohledat např. zde:http://www.rac-bohemia.szm.com/ianpart3.htm Takže opět nemáš přehled, ale jak píšu, v tvém věku to není žádná ostuda. děkuji za reakci, stačí.

      • Raslavien permalink
        Leden 27, 2014 6:52 pm

        No o mne sa tu nebavme, hovorím k téme, tak sa neurážaj. V tom linku čo si mi poslal z textu nevyplýva, že by sa on považoval za pohana, to už uviedol v prvej vete (a zhrňuje v poslednej) a korešponduje s tým, čo som písal ja.
        Na zbytok odpovede si nereagoval. Tvoje znalosti R.A.C. scény ti neberiem, ale je dobré pri zmienke „kto bol prvý“ vedieť aj širšie hudobné súvislosti. Všetko sa vyvíjalo. Ale súhlasím s tým, že black metal to nebol. Ale tiež nie Skrewdriver.

  10. Harog permalink
    Leden 22, 2014 8:03 pm

    U mne to nešlo přes knížky ale 100% přes přírodu už jako malej sem lítal u nás po lesích a lezl až do vojenských prostor a prozkoumával lesy, co se týče hnutí to by bylo na dýl a nejdřív mě chytly slovanští bohové ale nebylo to tak silný ovšem pak sem šel směrem k severským bohům a tam to bylo o dost jiné to cítění a i když mě z části krom slovanské krve teče i Keltská tak něco málo o keltech sem se zajímal ale spíš než o bohy to šlo jakej měli vztah k přírodě.Jinak samozřejmě vynikající článek 🙂

  11. Leden 22, 2014 6:52 pm

    Nádherné vyznání… Moje cesta byla v mnohém odlišná, místo skiheadů mě například oslovovaly myšlenky některých anarchistů, ale nakonec jsem doputoval ke stejným bohům a ke stejným hodnotám, jaké ctíš ty.
    Jinak jsem také „Husákovo dítě“, takže k fantasy jsem se dostal až v poměrně pozdním věku, ale jako náctiletý jsem četl samozřejmě Štorcha, který mě možná trochu pohansky formoval a pak to šlo hlavně přes přírodu. Dodnes miluju např. povídky ze života divokých zvířat od E.T.Setona, nebo Ludvíka Mühlsteina. Vždycky mě zajímali indiáni, evenkové, křováci a další přírodní národy a nakonec jsem pochopil, že nemusím hledat vzory nikde daleko a že stačí jen odpovědět na dávné volání předků mé vlastní krve.

  12. Leden 22, 2014 6:28 pm

    Po podobném článku zdejší komentující již párkrát volali a řekl bych, že přesně taková osobní „zpověď“ zde právě chyběla. Některým jedincům se možná faktory směřující autora k pohanství nebudou líbit, ale právě o tom pohanství je – o vnitřní cestě každého z nás a o průsečíku, v němž se potkáváme a shodujeme v tom, co je primární a podstatné.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: