Skip to content

Odysseus – Nepodlehnout osudu

Říjen 30, 2013
tags:

„Byť mnoho ztraceno, mnoho zůstává.???????????????????????????????

Již nemáme tu sílu, která kdysi

byla s to pohnout zemí i nebem.

Jsme to, co jsme, hrdá srdce souznící,

zkoušená osudem, však odhodlaná

bojovat, hledat, najít a nevzdat se.“

Lord Alfred Tenysson: „Odysseus“.

 „Odyssea“ je druhý řecký epos, který bývá připisován legendárnímu Homérovi. Spolu s „Íliadou“ tvoří jedno z nejnádhernějších vyprávění o statečnosti, přátelství, zradě a lásce, jaké kdy bylo stvořeno. Kdo by neznal vyprávění o Achillovi, Hektórovi, Agamemnónovi a dalších hrdinech? Je to nadčasový příběh. Ale nejznámějším a asi i nejtragičtějším hrdinou z těchto příběhů je zřejmě král Ithaky Odysseus. Už jeho jméno, které znamená doslova „Muž bolesti“, ho předurčilo stát se symbolem neústupnosti a nepodlehnutí nejkrutějšímu ze všech bohů, Osudu.

 Odysseus byl synem Láerta a Antikleie. Vládl na malém ostrově Ithaka. Právě on dokázal porazit obávané Trójany. I když byl silný, velmi výkonný válečník, jeho předností byl především geniální mozek. A právě pro to ho tolik milovala nejmoudřejší z bohyní, sovooká Athéna. Dnes bychom možná řekli, že tento ithacký král byl až chorobným lhářem. Odysseův příběh je zvláštní také tím, že na rozdíl od jiných řeckých hrdinů, například Achilla, Persea nebo Hérakla, nejde o poloboha, ale vlastně o „obyčejného“ člověka. Člověka, který si dovolil urazit samotného Poseidóna. A to si netroufl jen tak každý smrtelník.

 Začněme pěkně od začátku: Jako mladý muž se náš hrdina ucházel o ruku dcery spartského krále Tyndarea. Z jistého důvodu však neuspěl a krásnou Helenu získal Meneláos. Jenže zhrzení nápadníci na sebe začali nevražit a jít si po krku. Hrozilo, že mezi Řeky dojde kvůli Heleně k bratrovražedné válce. A zde se poprvé projevuje příslovečná Odysseova chytrost: Poradil Tyndareovi, ať přinutí neúspěšné nápadníky přísahat, že budou vždy a za všech okolností chránit Meneláa a jeho novou ženu. Sám ithacký král se oženil s Tyndareovou neteří Penelopé. Jenže Helenu unesl úskočný trojský princ Paris a začaly velké problémy.

 ???????????????????????????????Řečtí králové vystrojili velké vojsko a pod vedením mykénského vládce Agamemnóna oblehli Tróju a bojovali kvůli jedné proradné mrše celých deset let. Odysseus sám neměl příliš chuti opustit svou ženu a novorozeného synka Telémacha. Když Agamemnón dorazil na Ithaku a připomenul Odysseovi jeho slib, náš chytrák se rozhodl předstírat duševní poruchu (starší generace čtenářů si jistě vzpomene, jak se někteří jedinci snažili získat u armádních odvodních komisí legendární „Modrou knížku“). Zapřáhl do pluhu vola a koně a do vyoraných brázd zaséval sůl. Palamédés, jeden z řeckých králů však vzal maličkého Telémacha a položil ho před podivné spřežení. Odysseus pochopitelně zastavil a jeho lest pro tentokrát neslavila úspěch. Zde se poprvé projevuje temnější stránka ithackého monarchy, Palamédovi nikdy nezapomněl, že ho odhalil a ušil na něj později pěknou levárnu: „Podstrčil mu falešný dopis trojského krále Priama a rozezlení Řekové Palaméda ukamenovali jako zrádce.“

IMG_1719Odysseova lstivost měla pro Řeky vskutku velký význam, právě on do jejich tábora přivedl i obávaného hrdinu Achilla, s kterým utvořil nebývale výkonný bojový tandem, kdy Achilles byl rukou, kterou vedl Odysseus. Po té, co Achilles zemřel po zásahu Paridovým šípem, Odysseus získal jeho proslavenou zbroj, na kterou si dělal zuby i další řecký hrdina Aiás. Tomu z tohoto neúspěchu tak hráblo, že spáchal sebevraždu. Dalším úspěchem ithackého vládce bylo uloupení palladia bohyně Athény ze samotné Tróje. Právě Odysseus ???????????????????????????????přispěl k porážce Trójanu nejvyšší měrou. Zajal nepřátelského věštce Helena, od kterého vyzvěděl, že pro vítězství Řeků je nutné, aby na jejich straně bojovali i Achillův syn Neoptolemos a lučištník Filoktétos, který zdědil strašlivý luk samotného Hérakla. V poslední fázi desetileté války přišel Odysseus také, spolu s Epeiem, na nápad sestrojit obřího dřevěného koně, do kterého se ukryli nejlepší řečtí bojovníci. Hlavní řecké síly předstíraly ústup a na pláži před Trójou ponechali tohoto koně jako údajnou oběť Athéně. Trójané odtáhli tuto kořist do města, kde to pochopitelně oslavili. Řekové v noci vylezli z koně, otevřeli brány svým druhům a začal masakr, který přežil ze všech Trójanů IMG_1720en Aneiás a hrstka uprchlíků.

 Po dobytí Tróje musel Odysseus čelit nepřízni bohů, kteří stáli na straně nepřátelského města, hlavně Apollóna a dementního Área. Odmítl ale především obětovat Poseidónovi, a to mu tento mořský bůh neodpustil: Jeho pouť domů trvala dlouhých deset let a přišel o všech svých dvanáct lodí a také všechny své bojovníky. https://pohanskykruh.wordpress.com/2012/06/11/poseidon-a-dalsi-morsti-bohove/ . Měl však také mocnou ochránkyni: Athénu.

 První zdržení čekalo na Ithačany na ostrově Lotofágů. Zde na čas podlehli drogovému opojení. Dalším průšvihem se ukázalo být zastavení na ostrově Kyklopů. Zde v jisté jeskyni sežral Kyklop a Poseidónův syn Polyfémos šest Odysseových mužů, než ho náš hrdina opil a vypíchl mu jeho jediné oko. Nakonec se Ithačanům podařilo uniknout, ale Poseidón na ně měl ještě větší pifku, než před tím. Stavěl jim do cesty stále další a další překážky, hlavně špatné mořské proudy. Odysseus se dostal až k ostrovu boha větru Aiola, který měj s Poseidónem jisté neshody a rozhodl se Ithačanům pomoci. Dal mu kožený měch, ve kterém uzavřel všechny nepříznivé větry a ponechal volného pouze Zefyra, který měl dostat bezpečně našeho hrdinu domů. Jenže, když už byly břehy Ithaky na dohled, Odysseus usnul a jeho muži neprozřetelně vak otevřeli. A nastala katastrofa: Vypukla strašlivá bouře, která lodě odnesla daleko od domova.

 Bouře odvála lodě k pobřeží lidožravých obrů Laistrygonů, kteří nechali uniknout pouze jedinou Odysseovu loď. Unavená a zdecimovaná posádka přistála u ostrova kouzelnice Kirké, která Řeky proměnila ve zvířata. Pouze Odysseus, kterému pomohl bůh Hermés jakousi bylinkou, se neproměnil a přinutil Kirké zrušit kouzlo. Za jisté sexuální služby, pochopitelně. Ithačané zde zůstali nakonec celý rok a užívali si radovánek všeho druhu. Kirké také našemu hrdinovi poradila, že se nedostane domů dříve, dokud se neporadí s duchem proroka Teirésia. A kvůli tomu musel sestoupit do Podsvětí, strašlivé říše boha mrtvých Háda. https://pohanskykruh.wordpress.com/2012/02/16/hades-zachmureny-buh/ . Teirésias poradil ithackému králi, že se za žádnou cenu nesmí dotknout posvátného dobytka boha Slunce Hélia. https://pohanskykruh.wordpress.com/2012/09/24/helios-vecne-slunce/ . Prorok také Odysseovi řekl, že ho na jeho cestě domů čeká mnoho nebezpečí. Cesta vedla okolo ostrova Sirén, lidožravých bestií, které lákaly námořníky do pasti svým krásným zpěvem. Odysseus ucpal svým mužům uši voskem a sám se nechal přivázat ke stěžni, a tak si vychutnal koncert sám a jako jediný ho přežil. Čekaly ho však další strašlivé zkoušky. Hlavně setkání s taktéž lidožravými obludami Skyllou a Charybdou. Toto setkání stálo ithackého krále dalších šest mužů. Po té přistáli u Héliova ostrova, před čímž je varoval už Teirésiás. Odysseus se uloupení dobytka neúčastnil a dobře udělal. Jeho vyhladovělí muži však několik kusů porazili a snědli. To vyvolalo Héliův hněv a napráskal to Diovi, který seslal na Ithačany strašlivou bouři, kterou přežil už jen Odysseus. Moře ho vyplavilo u pobřeží ostrova Ógygie, kde vládla krásná Nymfa Kalypsó.

 Kalypsó mu slíbila nesmrtelnost, pokud se s ní Odysseus ožení. Držela si ho jako sexuálního otroka dlouhých sedm let. Odysseus však stále toužil po domově a své ženě Penelopé. Nakonec po intervenci Herma a Athény směl ostrov opustit. Postavil si vor a vyplul konečně na Ithaku. Zasáhl však opět Poseidón a jeho bouře. Polomrtvý hrdina doplaval na ostrov Fajáků, kde ho přijal král Alkinoos. Zde Odysseus vyjevil, kdo je a fajácký král, dojatý jeho tragickým příběhem, mu poskytl loď na cestu domů. Fajákové spícího Odyssea vysadili na Ithace a už to bylo jen na něm, protože ho tu čekalo nemilé překvapení. Bohyně Athéna mu vylíčila, co se v jeho zemi dělo po dobu jeho dlouhé nepřítomnosti: Místní šlechtici ho považovali za mrtvého a celé dlouhé roky nutí Penelopé k tomu, aby se vdala za jednoho z nich a Ithaka by tak měla nového krále. Penelopé, dnes to dokážeme stěží pochopit, však stále odolává a je Odysseovi věrná. Telémachs v té době na Ithace nebyl, neboť po svém otci pátral u jeho starých spolubojovníků od Tróje Nestora a Meneláa. Athéna proměnila Odyssea ve starého žebráka, ukryla ho u pastevce vepřů Eumaia a přivedla za nimi Telémacha. Zde tito tři ukuli pomstu. Pomstu tak strašnou, že z ní mrazí ještě dnes.

 Byl už nejvyšší čas, nápadníci a adepti na ithacký trůn totiž dali Penelopé ultimátum: Už se musí rozhodnout, kterého z nich si vyvolí. Vymyslela však geniální zkoušku: Jejím novým mužem se stane ten, kdo napne starý Odysseův luk. Což se nikomu nepodařilo. Tehdy však přišla Odysseova chvíle, v přestrojení za žebráka svůj luk napnul a vypukla jatka. Spolu s Telémachem, Eumáiem a starým rádcem Mentorem všechny ty nafoukance povraždili. A teprve pak se nechal poznat své věrné ženě, která na něho tolik dlouhých let čekala.

 Toto Homérovo vyprávění je nadčasové. Příběh o zradě a pomstě, kde cákají hektolitry krve. Jediné, za co stojí bojovat je vlastní čest a láska k ženě a synovi. Příběh muže, který se nikdy a ničím nedal zlomit. Vzdoroval bohům a vlastnímu osudu. Nikdy se nevzdal a nikdy svou ženu nepřestal milovat. Kdo z nás by to dokázal?

 Ilustrace: Jean Torton.

Advertisements
komentářů 9 leave one →
  1. Jiri permalink
    Leden 7, 2017 3:07 am

    „Penelopé, dnes to dokážeme stěží pochopit, však stále odolává a je Odysseovi věrná.“ IMHO je to otázka dané ženy a i dnes se najdou ty, co se prostě znova nevdají. Ale jinak pěkné 🙂

  2. františka vrbenská permalink
    Listopad 3, 2013 12:52 am

    Perfektní článek, moc se mi líbí. A nevadí, že některé grafičtější momenty příběhu vypadly… to už by bylo na podstatně delší pojednání.

  3. Harog permalink
    Listopad 1, 2013 3:26 pm

    Povedený článek 🙂

  4. Myslič permalink
    Říjen 31, 2013 9:28 am

    Asi nejlepší zfilmovaná verze Odysseových příběhů je ta od Andreje Končalovského. Sice v ní nenajdeme Sirény a ani Héliův ostrov, nicméně, určitě stojí za zhlédnutí: http://www.csfd.cz/film/10274-odysseus/

  5. Frostík permalink
    Říjen 30, 2013 11:14 pm

    Pokud by byla jako Penelopé, tak já. Když vás žena opravdu miluje, nezradí vás. Věrnost za věrnost, za zradu pomsta. Život je boj a jde jen o to, v něm čestně obstát.

    • Myslič permalink
      Říjen 31, 2013 9:32 am

      Takovou bych chtěl potkat 😀 Nicméně, je dobré srovnat Penelopé, která opravdu vydržela čekat dvacet let a Helenu, která to nevydržela ani tři měsíce…

      • Frostík permalink
        Listopad 2, 2013 12:58 pm

        A vzala si Helena Meneláóse z lásky? Ne, byl to dynastický svazek. Její únos byla jen zástěrka k ovládnutí Dardanelské úžiny a k zničení obchodního konkurenta.

  6. morgarath permalink
    Říjen 30, 2013 9:24 pm

    Dobrá verze legendy byla v Simpsonových 😀

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: