Skip to content

Kulturní vandalismus (závěr)

Říjen 9, 2013

ŠIRŠÍ KŘESŤANSKÝ SVĚT

„…přisuzuje svým domněnkám  velký význam, když na jejich základě upeče člověka zaživa.“
Montaigne (1533-1592), esej „O mrzácích“

Když byla Evropa získána, začali evropští křesťané šířit slovo do dalších končin. Evropané roku 1336 znovuobjevili Kanárské ostrovy, které byly známé ve starověku. Domorodí obyvatelé, zvaní Guančové, se stali majetkem křesťanského panovníka. Původně čítali mezi 80,000 a 100,000 lidmi, ale během 200 let byli vyhlazeni13. Tento způsob kulturní interakce mezi křesťanskou Evropou a zeměmi na západě a jihu se měl stát běžným vzorem.

Kryštof Kolumbus byl zbožným křesťanem. Ve své Knize proroctví vysvětlil, že se cítí Božím vyvolencem. V pozdějším životě někdy nosil františkánský hábit. Výzvou mu částečně bylo nalézt zlato na financování nové křížové výpravy proti muslimům a částečně přinést křesťanství nevědomým pohanům. Získání nových duší pro Boha byl hlavním účelem jeho  západních výprav. Kamkoliv přišel, tam po sobě nechal na znamení  křesťanské nadvlády stojící kříž. Vzor z Kanárů se brzy napodobil i na dalších ostrovech. Na Hispaňole dostali Kolumbovi muži instrukce redukovat zemi ke službám Římsko-katolické svrchované vlády Ferdinanda a Isabely. Domorodí Taínové brzy poznali, jaké to má důlsledky. Křesťané chlapce Taínů unášeli jako otroky a ženy Taínů jako konkubíny. Na muže Taínů pořádali pro zábavu štvanice se psi a pak je zabíjeli. Zavedlo se veřejné upalování na hranici. Rovněž uřezávání nosů a uší či odsekávání končetin. Forma otroctví se zavedla pod eufemistickým názvem encomienda. Pokud vzpurný Taíno zabil křesťana, bylo na oplátku zabito 100 Taínů. Někdy se Taínové věšeli na šibenicích, pod nimiž se rozdělal oheň. Byli zaživa upečeni ve skupinách po třinácti „na počet a z úcty k našemu Vykupiteli a 12 apoštolům“14. Noví křesťanští vládci chytali děti, chytili je za nohy a rozbili jim mozek o skálu.

Plakát kampaně na zručení Kolubova dne v USA

Plakát kampaně na zrušení Kolumbova dne v USA

Do doby, kdy se Kolumbus roku 1496 vrátil do Španělska, se mu nepodařilo obrátit na víru ani jediného Taína. Částečně kvůli bezohlednému vraždění a částečně kvůli nakažlivým nemocem zavlečeným z Evropy populace Hispaňoly rapidně klesla. Když roku 1492 Kolumbus vztyčil svůj první kříž, populace Taínů na Hispaňole čítala mezi 3 a 8 miliony obyvatel. Do poloviny šestnáctého století Taínové vymřeli15. Nemoc mohla populaci decimovat, ale ne vyhubit. Taková genocida byla dílem člověka a jeho křesťanského Boha, ne přírody. Křesťané přišli s výmysli, které měly jejich chování ospravedlnit. Oblíbený byl ten, že jejich oběti byly tak zvířecké, že panovala pochybnost, zda se jedná vůbec o lidi.Podlidé duši neměli, tudíž nezáleželo, co se jim děje. Takoví podlibé mohli vypadat úplně lidsky, ale jejich skutečná přirozenost vzala za své skutky jako kanibalismus či sodomie. Téměř každá společnost, na kterou křesťané narazili, byla dříve či později obviněna z těchto praktik a tudíž odlidštěna (jako v případě kacířských sekt v rámci křesťanstva).  Neexistuje žádný skutečný důkaz – jazykový, historický, archeologický či antropoloigický – že kanibalismus byl v Karibiku, Amerikách či mezi kacíři rozšířenější než mezi ortodoxními křesťany.16

columbus_02

Španělští křesťané si užívají pohled na nekřesťanské Jihoameričany, trhané na kusy psy.

Cortés, vůdce konkvistadorů byl dalším horlivým křesťanem. Vozil s sebou obraz Panny Marie. Primárním cílem jeho expedice do Ameriky byl „sloužit Bohu a šířit křesťanskou víru“. Jeho skutky byly ještě horší než Kolumbovy. Zde je výňatek z prohlášení, které konkvistadoři četli svým novým národům:

Bůh postoupil Petrovi a jeho nástupcům veškerou moc nad lidmi Země, tudíž všichni lidé musí poslouchat nástupce Petra (tj. papeže). Nyní jeden z těchto papežů daroval nově objevené ostrovy a země a všechno na nich králům španělským, tudíž právní mocí tohoto daru jsou jejich Veličenstva nyní králi a vládci těchto ostrovů a světadílu. Po vás se proto žádá, abyste si uvědomili Svatou Církev jakožto paní a vládkyni celého světa a vzdávali čest Králi Španělska jakožto svému novému vládci. Jinak s Boží pomocí zakročíme vůči vám násilně a zapřáhneme vás pod jho Církve a krále, jednajíce s vámi tak, jak se vzdorovitými vazaly náleží. Vezmeme vám majetek a z vašich žen a dětí učiníme otroky. Zároveň slavnostně prohlašujeme, že pouze vy budete vinni za krveprolití a pohromu, které vás postihnou.17.

Zřejmě opravdu věřili, že kolonizují ve jménu Boha. Země nyní známá jako El Salvador byla původně pokřtěna španělskými konkvistadory jako“Provincia De Nuestro Señor Jesucristo El Salvador Del Mundo” (“ Provincie našeho pána Ježíše Krista, Spasitele světa”).

Když křesťanští Evropané poprvé dorazili do Ameriky, učinily na ně velký dojem prostota a přátelskost domorodých lidí, stejně jako jejich způsob života. Domnvali se, že nalezli doslova Ráj – zahradu Eden, popisovanou v Genesis. Na Španěly zapůsobila aztécká medicína natolik, že králův lékař byl poslán ji studovat, čímž strávil sedm let. Nevíme, kolik se toho naučil, protože z jeho záznamů se zachovala jen část. Jakousi představu o sofistikovanosti aztécké znalosti medicíny lze vyvodit ze skutečnosti, že znali asi 1,200 léčivých rostlin. Mnoho z jejich znalostí bylo ztraceno a zničeno. Jejich poklady se ukradly, budovy zbouraly a historické záznamy spálily. Hodnotné informace o mayské a aztécké kultuře se navždy ztratily. Náboženské, právní a kulturní záznamy vyhledávali, konfiskovali a pálili lidé jako arcibiskup Zumárraga v Mexiku a biskup Landa v Yucatánu. Zumárraga, první mexický biskup, dělal co mohl, aby vymazal veškeré stopy předkřesťanských náboženství – včetně nesčetných rukopisů. Roku 1531 tvrdil, že osobně zničil přes 500 chrámů a 20,000 obrazů. Pokud lidé své obrazy schovali , mučili je, aby je přinutili vyzdradit, kde jsou ukryty. Ke konverzím docházelo bitím a vězněním, nebo unášením dětí, aby byly poučeny ve víře.

edobrovolná konverze původních Američanů ke křesťanství španělskými jezuitskými misionáři, kolem roku 1500

Nedobrovolná konverze původních Američanů ke křesťanství, prováděná kolem roku 1500 španělskými jezuitskými misionáři

Zavedený vzor se opakoval od jednoho místa k druhému. Obvinění z kanibalismu a sodomie narůstala, aby omluvila křesťanská zvěrstva. Inkvizitorští guvernéři jako Don Nuño Guzmán učili, že domorodé obyvatelstvo nemá lidskou duši, a tudíž šlo o podlidi, neschopné pochopit křesťanskou doktrínu. To znamenalo, že nebylo špatné je znásilňovat, mučit, zotročovat či zabíjet.  Živí muži byli pro zábavu zaživa čtvrceni a jejich končetinami krmeni psi.  Dětí bylo možno se zmocňovat a hlavy jim rozbíjet o kameny. Nejednalo se o větší hřích než zabití zvířete – tj. o vůbec žádný hřích. Ne všechny autority s tímto pohledem souhlasily. Konkrétně jeden dominikán, Bartolomé de Las Casas, se zastával práv původních lidí, ale jednalo se téměř o osamělý hlas. Každopádně jeho námitkám vůči zabíjení dětí bylo možno jednoduše vyhovět. Kněží nemluvňata nejprve pokřtili, než se jim mozek rozříštil. Teď, pokud děti měly duši, měly zajištěno, že budou okamžitě přijaty do nebe.  Pokud duši neměly, pak na tom už nezáleželo. Anglický překlad celého textu De Las Casesova odhalení si možno přečíst zde.

pyramid

Model Kostela naší Paní Opatrovatelky, ukazující zbytky poničené aztécké pyramidy, na níž byl postaven

Stejně jako v Evropě, byla místní posvátná místa ničena či v některých případech přebírána jako křesťanská posvátná místa. The Iglesia de Nuestra Señora de los Remedios (Kostel naší Paní Opatrovatelky) je mexický katolický farní kostel z 16. století, postavený na vrcholku pyramidy Quetzalcoatla v Cholule, v centrálním mexickém státě Puebla, který je největší pyramidou starověkého světa. Pyramidová svatyně aztéckého boha Huitzilopochtliho byla zničena františkánskými mnichy pod Pedro del Montem. Použili kameny a základy svatyně, aby si vystavěli křesťanský dům, později františkánský klášter, nyní mexické Museo Nacional de las Intervenciones.

columbus-detail

Křesťané uřezávající domorodým křesťanům nosy a ruce

Konkvistadoři zabili miliony domorodých obyvatel nynějšího Mexika a Yucatánu. Předpokládá se, že před dobytím populace čítala asi 25 milionů lidí; bezprostředně poté méně než sedm milionů. Do roku 1650 zůstalo jen asi jedenoho a půl milionu čistokrevných domorodců18. Vzorec v Peru byl bezmála tentýž: křesťanství civilizaci Inků téměř zničilo. Znalost jejich psaného jazyka, mayského i aztéckého, se jaksi „ztratila“, ačkoliv byla dosti rozšířena, když Španělé dorazili. Naše vědění o jejich kultuře je útržkovité. V souladu s tradičními křesťanskými technikami byly chrámy strženy a nahrazeny katedrálami. Zničila se celá města a stavěla se nová křesťanská. Např. moderní Mexico City se rozkládá na území aztéckého města Tenochtitlán a jeho katedrála na místě jednoho z nějvětších aztéckých chrámů. Některá vzdálená města, která se na nějakou dobu udržela, byla skryta v rozrůstající se džungli a byla objevena teprve nedávno. Víme, že Inkové byli velcí umělci, protože se něco z jejich umění zachovalo. A samozřejmě zobrazovali lékařská témata na své keramice. Proto víme o jejich působivých úspěších v chirurgii. Víme o jejich zájmu o veřejné zdraví díky rozvalinám jejich lázeňských zařízení a kanalizačních systémů.

Když do Ameriky dorazili římští katolíci z Portugalska, jejich skutky se nelišily od těch spáchaných španělskými katolíky, s tou výjimkou, že se neobtěžovali s hledáním eufemismu pro slovo otroctví.  Od chvíle, kdy v šestnáctém století přijeli Portugalci, snížila se původní populace dnešní Brazílie o 95% z odhadovaných 5,000,000 asi na 220,000 lidí na konci dvacátého století. Domorodí obyvatelé Jižní Ameriky pravděpodobně vděčí za své přežití velikosti svého kontinentu. Kdyby byl menší, bez vzdálených oblastí, kam možno uprchnout, mohl by být jejich osud podobný jako v případě jejich vymřelých protějšků z ostrovů.

nativea

Ironie Ameriky

V Severní Americe byl obrázek podobný. Původní americká populace byla mezi lety 1492 a 1600 redukována z 14,000,000  na asi 4,000,000 lidí 19. Ve vlastní zemi Boha  byl dobrý indián jedině mrtvý indián, a dobrý indiánský národ ten vyhubený. Národy a kmeny se systematicky vyhlazovaly. Jak duchovní poznamenali, dramatický pokles jedné populace za druhou byla určitě zařízena Bohem, aby uvolnil cestu křesťanské kolonizaci. Bůh zabíjel, nebo pomáhal zabíjet miliony původních Američanů, aby pomohl křesťanským kolonizátorům. Moderní vysvětlení je, že to zavinily evropské choroby. Toto se však těžko uvede v soulad s fakty. Není pochyb, že evropské choroby, vůči nimž původní Američané neměli žádnou přirozenou imunitu, hrály svou roli, ale jako na Hispaňole, choroba může být odpovědna jen za část celkového počtu obětí. Další zvláštností je, že nekřesťanští Evropané, zvláště Skandinávci, navštěvovali Severní Ameriku po staletí, aniž by jejich bohové vnímali potřebu původní obyvatelstvo vyhladit –  dle všeho, skutečně aniž by způsobili vůbec nějakou újmu. Genocida, kterou noví příchozí přinesli, byla, jak sami říkají, spojena s křesťanstvím. Církve možná měli pravdu. Možná jim Bůh opravdu při genocidě pomáhal.

Níže uvedené stanovisko vyjadřovali vůdci několika národů, pronásledovaných křesťany (Bartolomé de Las Casas např. zaznamenal bezmála takové stanovisko po hovoru s jihoamerickým přeživším, který usuzoval, že jeho křesťanští pronásledovatelé se všichni dostanou do nebe, a každý, koho znal a uznával, bude v pekle).

Výše uvedené stanovisko vyjadřovali vůdci několika národů, pronásledovaných křesťany (Bartolomé de Las Casas např. zaznamenal bezmála takové stanovisko po hovoru s jihoamerickým přeživším, který usuzoval, že jeho křesťanští pronásledovatelé se všichni dostanou do nebe, a každý, koho znal a uznával, bude v pekle).

V Severní Americe byly štvanice psů na indiány známé jako španělská metoda. Objajovali ji Cotton Mather a další duchovní. Reverend Solomon Stoddard, jeden z nejuznávanějších náboženských vůdců Nové Anglie, roku 1703 formálně navrhl guvernérovi Massachusetts, aby byly kolonistům dány finanční prostředky na pořízení a výcvik velké smečky psů ‚ku štvaní indiánů, jak se to činí v případě medvědů‘, přičemž soudil, že by psi chytili mnohého indiány, jenž by měl na obyvatele města příliš rychlé nohy. Dle Stoddardova názoru se to nepovažovalo v případě indiánů za nelidské, „chovají se jako vlci a má se snimi jako s vlky zacházet.“ O tři roky později v Massachusetts prošel zákon o chování psů pro lepší bezpečnost hranic20.

Na Východě se odvíjel bezmála stejný příběh. Křesťanští misionáři sami věřili, že jsou inspirováni Bohem. To je ospravedlňovalo při dobývání zemí, pustošení majetku, vypalování domů, unášení dětí a konvertování každého, kdo jim zkřížil cestu – muslimů, hindů, budhistů, animistů, dokonce křesťanů patřícíchk starověkým křesťanským sektám, jak tomu bylo v Goe (nynější svazový stát Indie – pozn. překl).  Tak jako v raných časech, byli konvertité povzbuzováni k terorizování svých sousedů a dokonce i vlastních rodin. Zde je několik citátů jezuity svatého Františka Xaverského, jak je na základě jeho dopisů zdokumentoval jiný jezuita:

xavier„Když jsem dokončil křtění lidí, nařídil jsem jim zničit chatrče, v nichž uchovávali své modly; a přiměl jsem je na kousíčky rozbít sochy jejich model, protože nyní jsou křesťany.“
(Costelloe, M. Joseph, S.J. The Letters and Instructions of Francis Xavier. St. Louis: Institute of Jesuit Sources, 1992 str. 117-8)

„Když hříšník odmítal poslouchat jeho slova a byl hluchý vůči tvrzením a výzvám, odvozených z hrůz pekelných či posvátných vzpomínek na Kristovy pašije, Xaverský se chopil svého biče a bil jím jeho odhalená ramena, až vytryskla krev, aby obměkčil jeho zatvrzelé srdce.“
Costelloe, M. Joseph, S.J. Saint Francis Xavier, Apostle of India and Japan, The America Press, New York, 1919, str. 38

„Když jsou všichni pokřtěni, nařizuji, aby všechny chrámy jejich falešných bohů byly zničeny a modly rozbity na kusy.“
Dopis Františka Xaverského v Cochinu, adresovaný  Společnosti Ježíšově v Římě, 27. července 1545.

Misionáři jako Saint Francis věřili, že někřesťané uctívají ďábla, či alespoň tomu chtěli věřit:

„Není přehnané říci, že v zemi temna a smrti vládl jako její pán Satan.“
Costelloe, M. Joseph, S.J. Saint Francis Xavier, Apostle of India and Japan, The America Press, New York, 1919, str. 45

Právě svatý František Xaverský požadoval zřízení Goaské inkvizice , která zaživa upalovala lidi, kteří se provinili tím, že nesouhlasili ve všech bodech s oficiální doktrínou církve. Rovněž je racionalistům zřejmé, že misionáři dál používali raně křesťanskou praxi zabíjení těch, kteří upřednostňovali zachování si svého starého náboženství. Jako v raně křesťanských zprávách o zázračných a tajemných smrtích jejich nepřátel se zdá jasné, že tyto smrti nebyly ani zázračné, ani tajemné, ale že se jednalo o případy vražd, a místní hindové si jistě dosud vyprávějí příběhy o mučení a vraždění, které se ústně předávaly po generace. Zde jse tradiční křesťanský způsob, jímž se popisuje táž věc:

„Jakýmsi tajemným způsobem Bůh uvalil nejznamenitější trest na ty, kteří oponovali Jeho Svatému, a jejich trest se stal varováním a vyprávěl se jako příběh v domácnostech po celém Východě.“
Costelloe, M. Joseph, S.J. Saint Francis Xavier, Apostle of India and Japan, The America Press, New York, 1919, str. 56

Kdekoliv křesťané objevili země, jež byly klimaticky ekonomicky žádoucí, byly jejich obyvatelé   buď vypuzeni, nebo vyhlazeni. Toto se dělo za římských katolíků, stejně jako protestantů, nehledě na usedlíky v zemi. Britští protestanti se ta chovali v Severní Americe, Austrálii a Novém Zélandu. Holandští protestanti na Dálném východě. Francouzští katolíci v Kanadě, zatímco španělští a portugalští katolíci po celé Jižní Americe a jinde po celém světě. Mohli bychom vědět o mnoho více o dějinách lidstva, kdyby křesťanské církve nesešly tolik ze své cesty, aby zničily stopy po tradicích a kultuře svých obětí. Smysl a historie velkých kamenných hlav na Velikonočním ostrově byly zřejmě dobře známy, když tam misionáři přijeli poprvé, avšak misionáři měli v úmyslu spíše informace ničit než je zachovat. Proto se podrobnosti ztratily. Posvátné stavby po celé Africe, Jižní Americe a Nové Guinei byly zabaveny a zničeny, a toto se děje dodnes. Po každém malém a vzdáleném  kmeni, který měl dostatek štěstí, že se vyhnul kontaktu s Evropany, se pátrá, aby mu byla sdělena Dobrá zpráva. Nevyhnutelný důsledek, o němž misionáři musí vědět, je, že jejich tradiční zvyklosti budou podkopány. Někteří zemřou na nemoci, jako jsou spalničky, chřipka, tyfus, zápal plic, tuberkulóza, záškrt a zánět pohrudnice, vůči nimž nemají přirozenou imunitu.  Většina zůstavších si uvědomí, že nemají ustálený způsob života, jsou zbaveni svého náboženství, své kultury, svého stylu života, dokonce tradičního odívání. Emoční zmatek si rovněž vybírá svou daň. Sebevražda byla před příchodem křesťanství  vzácná či dokonce neznámá v mnoha komunitách. Např. u Guaranů-Kaiowů v Brazílii byla neznámá až do osmdesátých let 20. století. Pak přišli protestanští misionáři, aby je spasili pro Ježíše. K roku 1991 u nich činil poměr sebevražd 4,5 na 1,000 lidí – téměř 150 násobek brazilského národního průměru.

"Pojďme spasit pohany " - koncept dosud vyučovaný v křesťanských školách

„Pojďme spasit pohany!“ – koncept dosud vyučovaný v křesťanských školách

Hinduismus byl v Indii příliš rozšířen, než aby tam křesťanství dosáhlo nějakého vlivu, ale stále se snažilo zničit hinduismus a s ním spojenou kulturu, zvláště v provincii Goa, kde působila inkvizice. Křesťané všech hlavníh denominací se až do dvacátého století stále pokoušeli hindskou kulturu vyhladit. Hindští bohové pro ně byli démoni a jakékoliv dočinění s nimi znamenalo skutečné zlo. Životopis Mahátmy Gándhího, The Story of My Experiments with Truth [Příběh mých pokusů s pravdou], zachycuje konečná stádia, kdy se křesťané omezovali na chrlení urážek a na uplatňování sociálního útlaku. O křesťanství se vyjádřil takto:

„Vypěstoval jsem si k němu jakýsi odpor. A odůvodněně. Tehdy křesťanští misionáři  stávali na rohu u střední školy a drželi řeč, sypali proud nadávek na hindy a jejich bohy. Nemohl jsem to strpět. Dokázal jsem tam stát a poslouchat je pouze jednou, ale to stačilo, aby mne to odradilo tento experiment opakovat. Asi v téže době jsem slyšel o jednom dobře známém hindovi, kterí konvertoval ke křesťanství. Říkalo se, že když byl pokřtěn, musel jíst hovězí a pít lihoviny, že rovněž musel změnit svůj oděv a od té doby začel chodit v evropském oblečení, včetně klobouku. Tyhle věci mi šly na nervy. Myslel jsem si, že naboženství, které někoho donutilo jíst hovězí, pít lihoviny a změnit jeho oděv, si přece nezaslouží pojmenování. Také jsem slyšel, že nový konvertita již začal spílat náboženství svých předků, jejich zvykům a jejich zemi. Všechno toto ve mně vyvolalo odpor ke křesťanství.“

Jak se chapadla křesťanství roztáhla do zámoří, křesťanství se stalo odborníkem na ničení jiných kultur. Nerozvinuté země shledávají misionářskou stále více nepřijatelnou.  V době psaní tohoto článku více než 75 zemí vyhostilo křesťanské misionáře jako nežádoucí a jejich počet stabilně rostě o cca 3 ročně. Aby jejich plány nebyly mařeny, misonáři podnikají  tajné ilegální operace, odkazujíce na sebe jako na výrobce stanů, po vzoru sv. Pavla, který dělal totéž (Skutky 18:1-4). Příběh zůstává stejný od Ameriky po Afriku, Indočínu a Australasii. Po celém světě se lze setkat se skličujícím odmítáním lidskosti, které po sobě zanechávají dobře to myslící křesťanští misionáři.

– konec –

Poznámky:

13. K. Sale, The Conquest of Paradise, str. 50-51.

14. Citát pochází od někdejšího biskupa Chiapasu (v jižním Mexiku), dominikána Bartolomé de Las Casas, Historia de las Indias, citováno K. Salem, The Conquest of Paradise, str. 157.

15. Množství materiálu v této části vychází z K. Kaleho The Conquest of Paradise, str. 152-162, v němž podává podrobný popis zacházení s Taíny. O poklesu populace se mluví na stranách 160-1.

16. Smyšlenkám o kanibalismu se podrobně věnuje W. Arens, The Man-Eating Myth (Oxford, 1979).

17. Joachim Kahl, The Misery of Christianity (anglický překlad N. D. Smith), Penguin Books, str. 48.

18. Tannahill, Sex in History, str. 291, citující C. D. Darlingtona, The Evolution of Man and Society (London, 1964; New York, 1973), str 588.

19. „How Columbus“ Legacy Killed Millions“, The Independent, 28. března 1988, citující Dr. Ann Ramenofskou, Vectors of Death.

20. David E Stannard, American Holocaust: Columbus and the Conquest of the New World (New York & Oxford: Oxford University Press (1992)), str. 241

Reklamy
komentářů 26 leave one →
  1. Červen 6, 2014 9:16 am

    dycky když čtu jak nějaký pohan dělá účty křesťanům za to co udělali, inkvizice,konqista,křížové výpravy atd atd…a jak jsou hrozní,ale vždyť pro pohana všechno tohle musí být logicky vůle Ódina (nebo snad Lokiho,Týra?)! To Ódin dopustil všechno tohle, za inkvizici může Ódin, za konquistu může Ódin a za křížový výpravy může taky Ódin, za všechno, taková je jeho povaha,líbí se mu takový Midgard!Takové je podle mě správné nazírání na svět podle pohana…to naši bohové tohle všechno dopustili přeci,takoví jsou! A my je za to milujeme!….Zapomeňte na křesťanského Boha!Ten přeci pro pohana neexistuje!

    • Červen 6, 2014 1:37 pm

      Michal: Z čeho vychází Tvůj názor, že tímto článkem dělá nějaký pohan účty křesťanům? Protože se nachází na pohanském webu? Originál pochází z http://www.badnewsaboutchristianity.com (viz tag pod nadpisem) a nic nenasvědčuje tomu, že by jej napsal pohan. Článek o tom, jak hrozivě se chovají křesťané v dějinách může přece sepsat kdokoliv a stejně tak nad jejich skutky projevovat nelibost, na to nemusí být přece vůbec pohanem.

      Tvé vnímání Ódina na mě působí jako naroubování jeho jména na křesťanský koncept: Jeden pravý Bůh a ten vše řídí. Křesťané mu říkají Hospodin, Ty třeba Ódin. Ódinovou vůlí snad mělo být i to, aby náboženství, jež ho vyznávalo, bylo vymýceno křesťanstvím? 🙂 Neřekl bych, že pohanští bohové nějak řídí svět, spíš působí na ty, kteří s nimi souzní, prostě jde o duchovní pouto. Náboženství obecně je vlastně duchovní vztah s egregorem.

      Lidé se přece ztotožňují s různými duchovními koncepty a pro to, aby křesťanství zvítězilo nad pohanstvím, není existence křesťanského boha potřeba. Ale to přece neznamená, že by se na něj mělo zapomínat, pokud tu existují lidé, kteří jednají tak, jako by existoval a do velké míry ovlivňují navíc i životy těch, kteří v Hospodina nevěří či s křesťanstvím nechtějí mít nic společného.

      • Červen 7, 2014 8:05 am

        Tak ale uznej že křesťan to ale nenapsal a pohanů co takto účtují s křesťany je všude hafo. Rozvádět tu jak já vnímám Ódina by bylo asi na dlouho ale hodně mě ovlivnila Garmánská kniha mrtvých od Kalweita.Ale co když Ódinovi je vcelku jedno jestli ho někdo vyznává nebo ne?a co když je to zkouška lidí?podle mě by to docela hezky odpovídalo jeho „bláznivé“povaze. Souhlasím s tím duchovním poutem a souzněním s jakýmsi mytologickým archetypem v nás který nás přirozeně oslovuje a cítíme sounáležitost ,ale k čemu by bohové byli kdyby nic neřídili? podle mě neustále používají svoje síly všude kolem nás,by byli jinak pěkný flákači 🙂

    • Pustevnik permalink
      Červen 7, 2014 12:44 pm

      Takže pohanství=Ódin a Ódin = Schizofrenní bůh, který si neustále protiřečí a snaží se vymýtit ze světa všechny jeho uctívače. No to jsme si moc od křesťanství nepomohli 😀

      • Červen 7, 2014 5:00 pm

        Tak hlavně si moc nepomůžeme s Kalweitem 😀 Podle něj je všechno „plazma“ 😀

      • Červen 7, 2014 5:41 pm

        MYSLIČ: všechno rozhodně né, jen jedna ze tří „rovin bytí“. ta prostřední kam odchází většina bytostí když zemřou tady v hmotném světě….nevim co ti příde tak směšnýho že existuje „svět“ tvořený z energie-emocí-plazmy-jemné hmoty a který se prolíná s tím hmotným a se světěm božských zákonů -Ásgardem??chápu chtěl si bejt jen vtipnej…

      • Červen 7, 2014 5:46 pm

        Hele, Kalweit je podvodník, který „léčí“ stylem, že zavírá lidi do sklepa. A ono se jim tam leckdy hodně přitíží. Pokud to nevíš, tak v současné době čelí docela dost žalobám od „léčených“ pacientů. Navíc, všude ve světě ho lidi věnující se Ásatrú už několikrát demaskovali jako šarlatána. Byli bychom rádi, kdyby jsi ho sem nezatahoval. Díky.

      • Červen 7, 2014 5:53 pm

        OMG WTF LOL TROLL 😀 to budou asi pěkný zmrdi když se tam nechaj dobrovolně zavřít a pak neumí nést následky a soudí se…tak sem asi potom nesmim zatahovat ani sebe…super díky pohani

      • Červen 7, 2014 5:57 pm

        No, asi by bylo fajn, pokud tady hodláš dál působit, abys tady nikoho neurážel a tvé příspěvky by byly k věci. Takže, je to na tobě. Dávání banů se v poslední době, bohůmžel, ukázalo jako smutná nutnost

      • Červen 7, 2014 5:59 pm

        už si někdy slyšel: kleje jako pohan? 😀 ale chápu klení a podobně je hřích 😀 ok děj se vůle boží pokud je to muj osud nechť dostanu ban 😉

      • Červen 7, 2014 6:02 pm

        No, asi to vypadá, že konstruktivního příspěvku se od tebe nedočkáme? Víš, asi jsi dobře nepochopil účel těchto stránek a o co se lidé, kteří sem píší články snaží. No, každému holt není dáno… Princip argumentační diskuse je pro některé lidi velká neznámá…

  2. Vladislav permalink
    Říjen 16, 2013 9:22 pm

    Wolos: na rovinu, ač relativně slušně vzdělán, trochu se ve tvých obratech ztrácím. Vysvětli mi prosím stručně především toto:

    „…aniž bys studoval umění a kořeny moci skutečného protivníka, jenž vyvrátil z kořene celé Polabí a vedl kruciáty na Balt, česká knížata už jen svojí vojenskou mocí přiměl zradit tradice předků a nechat se dobrovolně pokřtít, a tvému rodu vnutil vše – od práva, přes kalendář, písmo, hodnoty až k samotným mýtům.“

    Kdo je podle tebe ten „skutečný protivník“? Já se nebráním NEKONFLIKTNÍ diskuzi s tebou (která by mi, pravda, šla líp, mj. i kdybys měl jiný nick – promiň), ale tvoje opakované považování mně za katolíka mě už trochu nadzvedává ze židle, to se nezlob…

    Můžeš se ozvat i na email: pk001@seznam.cz.

    Díky!

    • Wolos permalink
      Říjen 17, 2013 4:10 pm

      Vladislav:
      To můžu napsat i sem:

      (Sacrum) Imperium Romanum.
      Expanzivní povaha, v katolické podobě nabývající globálních rozměrů (více jsem vyložil v článku „Klíče k civilizaci“ zde na PK). Stejná nebo podobná taktika dobývání všeho mimo svoje území, ve starověku od Egypta po Británii, ve středověku Evropa a pokus o část Blízkého východu, v novověku už pokus o celý svět (Amerika, Asie, Afrika – misie, kolonialismus), zejména po 2.světové válce (ostrá globalizace, romanizace a unifikace, snaha o morální a sociální fašismus šířený neokoloniálním způsobem, krytý pojmy jako je „demokracie“ a „lidská práva“).
      Právo: římské, později spolu s vlivem saského vznik kontinentálního, které ovládá latinskou část Evropy dodnes. Původní společná řeč vzdělanců latina, která zůstává v lékařství a přírodovědě (dnes ji nahrazuje snažší koloniální řeč angličtina). Písmo dodnes latinka. Kalendář: u řeckoobřadců zůstal juliánský (césaropapisté jsou Císaři-Božstvu nejvěrnější), u latinobřadců transformován v gregoriánský (kvůli přesnějšímu datu Velikonoc – úmrtí a posmrtné zbožstění Gaia Julia Caesara na tropaeu), který i sekulární a ateistická sféra používá dodnes jako „občanský“. Užívaný letopočet – „od narození Krista“. Členění měsíců na sedmidenní týden, aj. (více viz můj článek „Chyby v pohanské chronologii“, taktéž na PK).
      Dějepis psaný římskými a katolickými autory a od nich opisujícími badateli = římské a katolické chápání dějin. Známá rčení: Dějiny píší vítězové. Kdo ovládá minulost, ovládá i budoucnost.

      Z těchto děl pak pochází i argumentace dnešních „pohanů“, kteří nepochopili, že kdo píše dějiny, tak určuje i charakter vývoje i porozumění dějinám, takže přejímají nekriticky jejich podání a šíří je dál a tím je udržují „naživu“. Že kdo tvoří mýty, kterým je věřeno, udává víru. Že pohanem není ten, kdo se za něj prohlásí, ale ten, kdo věří pohanským mýtům, je o jejich pravdivosti přesvědčen a žije podle nich v rámci společným kultem tmelené a laděné komunity. Že kdo přejímá klíčové prvky cizí víry, dovolil, aby hradbu jeho ideologie pervertoval cizí systém, který je-li v dané chvíli mocnější, jej nakonec může překonvertovat celého, když už zkonvertoval část jeho mysli (takové známe jako dvojvěrce, synkretiky nebo třeba „chaosmágy“ = ti co mají chaos v hlavě).

      Ve hře je hlubinná a archetypální psychologie Vladislave, a někdo, kdo má staleté zkušenosti s dobýváním různých národů a mentalit, jako Římané a jejich katoličtí spojenci a dědici (myslím tím specialisty, nikoliv laiky v roli ovcí), prostě už ví, nebo tuší, jakou metodiku použít na konkrétní typ myšlení či víry tak, aby byla ochotna trpět cizí nadvládu a pomocí svého kněžstva ji pak pozvolna měnit a její klíčové součásti transformovat nebo likvidovat. (Židi s tímhle zkušenost nemají – ti pokud Tóra nekecá, svoje protivníky vyhlazovali a to na poměrně malém území, a katolík je pak ve svém světě držel dost dlouho v ghettech, takže se prosadili jen ti, ze kterých udělal svoje dvorní židy, vyvázal je z jejich tradiční jurisdikce a nechal je konvertovat na svou víru a pak z nich udělal třeba bankéře nebo tajemníky, v některých případech za zásluhy členy rytířských řádů nebo dokonce šlechtice, každopádně už katolizované a svými bývalými soukmenovci zatracené).

      Římané dokonce podle mých zjištění zašli tak daleko, že ze strategických důvodů vytvořili nové umělé typy mentalit šité více či méně na míru, aby se jim ty odolnější a zarputilé podařilo zdolat (jejich mniši v klášterech a teologové na to mají díky tradici výuky, archivům předchozích zkušeností a celibátu poměrně dost času). Stačí napsat vábivý text typu evangelium (diegetická transpozice – druh literární přeměny – lidí a událostí v životě Julia Caesara na lidi a Ježíška v Judeji), vzbudit okolo toho dostatek pozitivních i negativních emocí a dostatečně dlouho je nějaké skupině cpát do hlavy a pak ejhle, nová víra a přesvědčení až za hrob je na světě. A je-li ještě třeba politicky nebo jiným způsobem podporována, zatímco protivníkova ideologie potírána (z novověrců se stanoví král nebo majordomus poslušný císaři a bere si to na starost) počty vyznavačů pak jednoduše rostou, zatímco protivník slábne.
      Tys už jistou synkrezi s katolickými prvky mentality připustil (což není moje potřeba tě dehonestovat, prostě si těch prvků jen všímám) jak si myslíš, že to bude pokračovat?

      Pro mě cesta vede naprosto opačně. Znovu a znovu si promítat, čím vším jsem z jejich ideologie ještě ovlivněný (a proto ji studuji do hloubky) a postupně se toho přestat držet (protože si uvědomuji nasáklost našeho prostředí těmito prvky a význam prostředí na formování mysli jedince) a naopak si osvojovat hodnoty Slovanů (významnou roli však hraje i věk, který od určité chvíle začne dosaženou identitu víc a víc konzervovat a zásadnější změny už nejsou ve většině případů možné).
      Nevěřit naprosto ničemu (a v žádném případě nepřejímat) co má potenci ohrozit nebo je v ostrém kontrastu se slovanskými prvky, nakolik jsou zachované nebo odvoditelné. Zejména pak ne tomu, na čem katolická moc stojí, z čeho se odvíjí. Protože tu moc bych jim svoji vírou jinak dával i já sám, až takhle se věci mají.
      Římana v katolickém provedení jsem nicméně na negativní božstvo nepovýšil, neabsolutizoval, jen je stále aktuálním problémem (okupantem), tudíž se mu věnuji o něco víc, než třeba muslimovi nebo Číňanovi. Až budou víc aktuální ti a Říman se stáhne z našich tradičních území za Krušné hory, Alpy a Ural, bude to jiné. Ale nikdy nebudu pervertovat svůj pantheon a rodnoobřadný názor tím, že jej udělám po monoteistickém vzoru duální (dobro-zlo), ani do něj nedám absolutizované zlé a neporazitelné superbožstvo typu Jahve nebo Alláh jako zdroj zoufalství. Bojovník si také nestříkne jed do žil před bojem ani po něm, neučiní tak ani žrec v rovině duchovní. Ovšem většina „pohanů“ to tak dělá a proto zůstávají jak jsou. Bez vize a bez síly. V mentalitě otroků, kteří pak věří víc otrokáři (kterým jim tu misku jídla dá, ba dokonce poměrně bohatou, když jsou ochotni se snažit), než tomu, kdo říká: bacha, je to otrokář a to v čem žijete, je druh vězení, chcete-li být „pohany“ nebo dokonce „rodnoobřadci“.

      Přeber si to jak umíš, líp už to zatím asi nedokážu podat.

      • Vladislav permalink
        Říjen 17, 2013 8:16 pm

        Wolos: nemůžu říct, že to co píšeš, není zajímavé. Západní křesťanství je skutečně do jisté míry dědicem (minimálně) pozdního Říma. Je tu ale několik „ale“, resp. otázek.
        1) Jsi si opravdu jistý, že tebou popisované tendence jsou bytostně římské, a ne až „pozdně římské“, tedy křesťanské?
        2) Odkud se vzaly v Římě? Je opravdu Řím jejich kolébkou, nebo je třeba jít ještě dál? Není toto problém už spíše helénský, popř. sumerský či perský? Opravdu to vzniklo až v Římě? A pokud ano, tak proč?
        3) Jak můžeš vědět, že např. já adoruju cokoliv římského? Protože používám křesťanské metafory? Protože mám podobně jako běžní katolíci nedůvěru k Židům?
        Souhlasím s tebou bezezbytku v tom, že je třeba v našich životech ze všech sil prosazovat slovanskost a potlačovat římské a podobné vlivy. O Římanech nemám opravdu iluze a např. mi vadí i jejich házení do stejného „pohanského“ pytle se Slovany, pokud mluvíme o předkřesťanském období – je to stejné, jako zahrnovat do stejné škatulky „pohanství“ např. lidožrouta z Papuy Nové Guiney a Vikinga či Slovana.
        Zdá se mi ale, že pokud Řím skutečně fungoval jako takový „základ rozkladu tradičních hodnot“, jak správně píšeš, bylo to spíše proto, že z důvodu svého rozsáhlého území nasál i hodnoty, jež mu původně nebyly vlastní, a tyto hodnoty později převládly.
        Snažím se to všechno vidět v souvislostech. Nezatracuju např. některé myšlenky Jana Husa, ani dobu husitství, jakkoliv při zmínce slova „křesťan“ vidím rudě, a to z jednoho prostého důvodu: v husitské revoltě vidím právě „pohanský“ odboj (tehdy v nutně křesťanském hávu) našich předků, pamětlivých dosud hodnot a tradic předků jejich, vůči římské nadvládě. Nemůžu s tebou souhlasit ani se shovívavostí k Židům, pokud vidím, že několikamiliónový nárůdek ovládá politiku nejmocnější země planety a prostřednictvím několika „svých“ rodin drží většinu světových aktiv. Antisemitismus nevznikl z ničeho a není to ani vítězství katolické propagandy – je totiž znám i z naprosto nekatolických zemí.
        Ptám se: kdo je kořenem římského typu expanzivní politiky? Je vlastní Anglosasům? ne, to není, jak správně říkáš, prováděli ji už Římané, a to nebyli Anglosasové? Je vlastní Románům? Není, to by se projevilo na – téměř neexistujícím italském kolonialismu…Kdo tedy tuto politiku v Římě zavedl? Kdo je příčinou, že nejen v Římě, ale i později v anglosaském světě převládla a vedla k zotročení, vyhlazení poloviny planety?

        S Římem máš v mnohém pravdu, Wolosi, ale to nestačí. Když vyšetřuješ nájemnou vraždu, taky nestačí potrestat toho nájemného vraha, ale měl bys zjistit i to, kdo to vymyslel a najal ho, nebo ne?

  3. Říjen 13, 2013 9:53 am

    Pěkná série, ale je to o lidech, kdo je kdo, poznáte, když vám teče do bot 😀

  4. Vladislav permalink
    Říjen 11, 2013 9:15 am

    Adonis: mýlíš se. Jistě, i jiné než abrahamistické civilizace jsou rozpínavé a mají tendenci podmaňovat si druhé. Jenže jim něco chybí: přesvědčení o vlastní výlučnosti. O nadřazenosti vůči těm, které si podmaňuji. To tady před spasitelskými bludy nikdy nebylo. Etnikum A si podřídilo etnikum B a rozšířilo na jeho úkor své území, ale stále to byl vztah nadřazeného s podřazeným, třeba i pána s otrokem, ale nikoliv polobožského vyvoleného národa nebo skupiny obyvatel s polozvířaty, podlidmi, kteří tím, že neměli tu jejich jedinou správnou víru, byli degradováni na úroveň věci.
    Přesně za toto může Jehova. Jak správně poznali mj. ruští jazyčníci, je to démon, otec lži, který se dokázal vsunout prakticky do všech monoteistických náboženství, kde se „šikovně“ zaměnil za nejvyššího boha. Jako arcinepřítel křesťanů nerad cituju Ježíše, ale on to poznal, když starým Židům vytýkal, komu se klaní a s kým mají tu čest…Židé Ježíše odstranili a jeho učení použili přesně tak, jak pro svého démona potřebovali – šikovně překroutili a upravili, aby mu to bylo ku prospěchu – takže on zesílil, podobně jako zesílila německá armáda, když do své výzbroje přejala čs. tanky LT 35, původně určené k její likvidaci. Je to pořád ten samý mechanismus lži, který Jehova uplatňuje, ať už přes Ježíše, Mohammeda nebo Tóru: něco převezmou a dají tomu význam, který potřebují, něco popřou, něco zakážou, a ty nejsilnější protivníky, skutečnou alternativu, kterou nelze dezinterpretovat, bez slitování likvidují.
    Upřímný křesťan nebo muslim, v jádru třeba relativně čistý člověk, se modlí k Ježíši nebo Mohammedovi a netuší, že tím dává svou sílu Jehovovi, otci všech parazitů, který mu slovy překroucenými do jazyka jeho svaté knihy řekne: jdi a dokaž mi lásku ke mně! Zabij nevěřícího! Znič jeho rod! Přivlastni si – pro mou slávu – vše, co bylo jeho, protože jedině TY, jediný, kdo ve mně věří způpobem, na to máš nárok!
    To samé našeptá druhému člověku, zachycenému stejně beznadějně v osidlech zase jiné odrůdy monoteismu. A tak ti dva lidé, v jádru dobří a čistí, proti sobě povstanou a začnou se vraždit. Vypukne „svatá válka“. Výsledek? Moře mrtvých, lidské rody a vše ušlechtilé v nich je zničeno, a Jehova si spokojeně mne ruce – tyto trosky dokáže ovládnout těmi nejnižšími pudy, instinkty a strachem.
    Jako rovný protivník by to nedokázal – např. v ruštině existuje řada pověstí o tom, jak Veles s Perunem zanechali sporů a naprosto klidným způsobem jednoho takového Jehovu vyřídili. Je to zbabělec, ubožák a troska, ale těží z našeho strachu a nejednotnosti. Není moudrý, pouze vychytralý – narozdíl od nás a našich bohů, s přirozenými sklony k přímému a jednoznačnému jednání.
    Je třeba dát ruce pryč od ČEHOKOLIV, co jenom trochu zavání čímkoliv z orientálních monotestických nauk. Čiň čertu dobře – peklem se ti odmění!

    • morgarath permalink
      Říjen 12, 2013 6:42 pm

      Skvěle napsané! Souhlas!

    • Wolos permalink
      Říjen 14, 2013 5:25 am

      „Je třeba dát ruce pryč od ČEHOKOLIV, co jenom trochu zavání čímkoliv z orientálních monotestických nauk. Čiň čertu dobře – peklem se ti odmění!“

      Víra v židovské supermany, s vírou v Ježíše a sv. Václava… Stranění křesťanům proti židům…
      A víra v čerty a peklo? Zajímavé.

      Slovo „ČEHOKOLIV“ pak může znamenat také cokoliv, jen ne doopravdy čehokoliv. 🙂

      • Tyrfing permalink
        Říjen 14, 2013 8:10 am

        Ja bych ho za pouziti prislovi krestanskeho puvodu, ktera jsou vseobecne znama, tolik nepeskoval. Vsichni vime, ze predkrestanska prislovi slovanskeho pevce Lumira nestala za moc. 😉

      • Vladislav permalink
        Říjen 15, 2013 9:49 am

        ad) Víra v židovské supermany, s vírou v Ježíše a sv. Václava…

        To není víra, ale skutečnost. Ježíš i Václav byly historické postavy. Jak jsem řekl a jak je doloženo desetitisíci příklady, křesťané parazitují a přetvářejí věci a fakta ku svému obrazu, ale jako standardní abrahamistické náboženství nejsou schopni cokoliv vytvořit z ničeho, na to prostě nemají a nikdy neměli. Tvůrci jsme byli a jsme my, „pohané“, lidé oddaní tisíciletým hodnotám, které s pomocí svých bohů vytvořili avytvářejí. Křesťané pouze používají stávající a vydávají to po přelakování, vykradení za své. O Ježíši i Václavovi existuje řada ryze dějepisných, křesťany nevytvořených dokladů. Nechápeš základní princip abrahamistické hegemonie.

        ad) Stranění křesťanům proti židům…

        Moje nepřátelství vůči oběma je stejně velké. Nejsem si vědom, že bych např. zde napsal cokoliv, čím bych křesťanům prokazoval sebemenší sympatie. Jenže: křesťanství je dnes v úpadku, jeho moc a síla jsou tytam. Už nikdo nikdy nezmění fakt prázdných kostelů a mas bývalých „věřících“, inklinujících nyní k ateismu, konzumerismu, New Age apod. Křesťanství zemře. Je tu však mnohem mocnější nepřítel, který křesťanství zrodil: židovství. A ten je na vzestupu. Jeho dětmi jsou bohůmžel i různí sluníčkoví pohané, kabalističtí „mystikové“, „čarodějové“ a „čarodějky“, kteří si to o sobě pouze sami myslí, a podobné kuriozity. Pro Žida není problém přijít kdykoliv s dalším křesťanstvím či čímkoliv podobným, určeným pro méněcenné gójimy, bude-li si to přát. Bohůmžel, jsi jedním ze zabedněných, který si neumí připustit, že postoje vymezující se proti vlivu Židů mohou mít i jiný původ než katolický, potažmo křesťanský. Ke tvé obrovské škodě.

        ad 2) A víra v čerty a peklo? Zajímavé…

        Rozumíš významu slova „metafora“? Český jazyk je po tisíciletí vnucovaného křesťanství prošpikován biblickými a křesťanskými příměry, takže pokud nechceš mluvil jako hotentot, nevyhneš se jim. Ostatně jedním z nejvýznamnějších autorů jeho moderní podoby byl Jan Hus…Vidíš, tyto věci tě budou iritovat – ale až ti Izák nabídne nějakou „pohanskou“ variantu, rád mu na ni kývneš, protože bude přece „protikřesťanská“…na to se nedá reagovat než jinou metaforou: to je k smíchu – kdyby to nebylo k pláči!

      • Wolos permalink
        Říjen 16, 2013 7:54 pm

        „Nechápeš základní princip abrahamistické hegemonie.“
        „To není víra, ale skutečnost. Ježíš i Václav byly historické postavy.“

        Nechápeš základní princip římské hegemonie (imperiální model vládnutí s kořeny minimálně v Alexandrově řecko-íránské říši) a způsob její dobyvačné psychologie, v jejíž cílové skupině se díky svému způsobu zacházení s fakty (selektivní slepota k některým argumentům a víra v cizí mýty) také nacházíš a Tvoje „historické postavy“ to dosvědčují. Až tak hluboko tato strategie působí. Váže se neoddělitelně k identitě a přesvědčení, které silně ovlivňuje, deformuje. To vede k synkretizaci vlastního slovanského názoru s katolickými mýty, duálnímu myšlení dobro/zlo monoteistického typu Slovanům cizímu, a rozšíření vlastního pantheonu o zlé neporazitelné božstvo, což jen prohlubuje Tvoje zoufalství (o to častěji pak navštěvuješ „pohanské“ weby a když už k novozákonně-gnostickému třeštění s tenkou rodnověrskou šlupkou nestačí Bratrství, tak je na řadě Pohanský kruh) a paralyzuje tvůj úsudek, aniž bys studoval umění a kořeny moci skutečného protivníka, jenž vyvrátil z kořene celé Polabí a vedl kruciáty na Balt, česká knížata už jen svojí vojenskou mocí přiměl zradit tradice předků a nechat se dobrovolně pokřtít, a tvému rodu vnutil vše – od práva, přes kalendář, písmo, hodnoty až k samotným mýtům.
        Pak, nezlob se, působíš jako fanatický ruský pravoslavný vyznavač Nového zákona (psaného v originále řecky!) vymezující se proti Starému zákonu (s hořkou příchutí gnostických nauk vidících za každým bukem zlého archonta) a nikoliv středoevropský slovanský rodnověrec. Bohůmžel nenapíšu, protože stejně jako ty uvažují desítky, možná stovky dalších „rodnověrců“, takže ke ztrátě potenciálu ke změně zavedeného myšlení nedochází, protože vlastně zatím ani neexistuje.

  5. Adonis permalink
    Říjen 10, 2013 2:46 pm

    Milan Machovec tuto rozpínavost a toto chování Evropanů a jejich agresivní civilizace vysvětluje právě jejich indoevropským původem, nikoli náboženstvím…. Nejdřív (jsme) si podrobili Evropu, Indii, Persii, a pak postupně celý svět (až na Čínu a pod.). Křesťanství v tom nemělo žádný vliv, sloužilo jen jako zástěrka, protože ti dobyvatelé jednali vesměs protikřesťansky.

    • Říjen 10, 2013 5:56 pm

      Adonis: Když je tedy ona rozpínavost a dravost v podstatě dána Indoevropanům geneticky, jak to že v současnosti nepodnikají nějaké výboje, ba naopak se v Evropě dobrovolně vydávají všanc přistěhovalcům ze všech končin světa a nechávají se ekonomicky ubíjet východním trhem?
      Níže video o moderních „nájezdnících“, konkrétně z dnešního Osla:

      Dále je zajímavé, že titíž Evropané se genocidním způsobem k jiným civilizacím nechovali před příchodem křesťanství (viz příklad Vikingů). Ta rozpínavost , skutečně motivovaná expanzivně orientovanou křesťanskou ideologií, ne původem, byla snad cítit ze všech dílů tohoto seriálu. Křesťané jen nezabírali cizí země, aby rozšířili své říše, což je v dějinách běžné, oni podnikali genocidu za účelem vyhubení místních lidí z důvodu jejich odlišné víry a kultury. A v tom je velký rozdíl.

      A že se oni křesťané chovali nekřesťansky? On snad přestává být křesťan křesťanem, když někoho zabije? Když spáchá nějaký hřích? Vždyť ty jsou přece odpustitelné! Pouze hřích proti Duchu Božímu je neodpustitelný! Kdyby bylo pro křesťanství zabíjení lidí něco tak zavrženíhodného, tak by přece duchovní ve válce nežehnali zbraním, že…

      U Machovce, mj. autora knihy Ježíš pro moderního člověka, byly jeho názory zřejmě ovlivněny jeho blízkostí ke křesťanství. Wikipedie, heslo Milan Machovec: „….prošel Machovec striktní katolickou výchovou…. Na jeho pohřbu odříkal pomocný biskup Pražský (na filosofovu žádost) Modlitbu Páně.“

      Nebral bych tedy Machovcovy názory v souvislosti s křesťanstvím za zcela nestranné. Kdoví, kdyby si tento seriál přečetl, možná by ho nerozporoval. Nakonec uvádí čistě fakta, ne nějaké filosofické teorie.

      • Adonis permalink
        Říjen 14, 2013 7:42 am

        Já netvrdím, že se s názorem prof. Machovce ztotožňuju, popravdě řečeno v tom nemám úplně jasno. Napsal jsem to sem, aby zazněl také jiný názor.
        Možná se „výbojný“ potenciál Indoevropanů už vyčerpal a teď nastupují jiní…. Pokud si vzpomínám, Gumiljov měl takovou teorii o životních fázích jednotlivých společenství a národů, kdy po počáteční aktivitě, životaschopnosti, dravosti a ochotě k změnám přichází stagnace….

  6. Dajak permalink
    Říjen 10, 2013 1:11 pm

    Něco ze současnosti a jeden obrácený misionář…. http://www.mojevideo.sk/video/1c143/amazonsky_kod_zahada_jazyka_kmene_v_destnem_pralese.html

  7. Vladislav permalink
    Říjen 10, 2013 9:10 am

    Díky za celou tuto výjimečnou sérii. Abrahamistická náboženství, kam patří i židovství a islám, se takto chovají všechna, pouze své „vrcholy“ mají v různých historických epochách. Nenávist k jinověrcům, považování jich za méněcenné bytosti, podlidi, zvířata, až paranoidní potřeba tyto bytosti přivádět na „jedinou správnou“ víru – nebo vyvraždit…
    Jak autor správně napsal, Skandinávci, kteří pravděpodobně dospěli do Severní Ameriky mnoho století před Kolumbem, se takto nechovali – byli to totiž pohané. Pohané, kteří (i kdyby měli tisíce výhrad) druhým umožňují žít tak, jak chtějí, a věřit tomu, čemu věřit chtějí.
    Přijmeme-li existenci našich bohů, ať už slovanských, germánských nebo keltských, musíme přijmout i existenci toho jejich – Jehovy, nazývaného i různými dalšími jmény, stvůry, která milióny let vysává lidskou sílu ze všech, kdo v ni uvěří a oddají se jí.
    Celý život (a i ten je na to krátký) je třeba zbavovat se všeho, co má jakoukoliv spojitost s jednou ze tří zmijí z tohoto klubka. Uprostřed postkřesťanské Evropy je to velice těžké, obzvlášť proto, že chcípající křesťanství šikovně střídá elegantně zakuklovaná židovina a mohutně sílící islám. Za ten boj to ale stojí – a není to jen náš boj, stejně jako není pouze naší věcí, když uvidíme člověka potřebujícího pomoc, kterou mu my můžeme poskytnout. Každý má tu hranici nastavenou jinde, a každý může přispět jiným způsobem – ale za tu možnost, jak nepromrhat svůj život, to stojí!

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: